Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.3.12 / dotaz č. 32073
Bydlíme jako nájemníci v panelovém domě o 36 bytových jednotkách.Dům je ve vlastnictví města. Teplo dodává organizace která je plně vlastněná městem.Chceme se zeptat, jaké máme možnosti ochrany před "nestandardním" chováním této organizace. V loňském roce ,který byl jen asi o 9 % klimaticky náročnější, než rok předchozí, nám naúčtovali 42% nárůst objemu spotřeby energie pro výrobu tepla. Zdůvodnili to tím, že to přes kotle opravdu "proteklo". V tomto topném období jsme zhruba od vánočních svátků zjistili, že nám topí až do půlnoci a někdy i po celou noc. Na naše protesty odpovídají argumentem, že až bude dům náš, pak si teprve budeme moci určovat, jak mají topit. Jsme prostě svědky plýtvání energií, které nakonec budeme muset zaplatit my, i když proti němu protestujeme.
Dotaz: Existuje metoda, která by umožňovala zjistit, zda v daném konkrétním objektu, při zohlednění klimatických podmínek, byla při výrobě tepla respektována vyhláška 194/2007 Sb.?
Tedy kolik energie by bylo, při jejím respektování spotřebováno?
Druhá část dotazu: Existuje u nás orgán, organizace, nezávislá na místní samosprávě, která by se zabývala takovým plýtváním energiemi?
Dotaz: Existuje metoda, která by umožňovala zjistit, zda v daném konkrétním objektu, při zohlednění klimatických podmínek, byla při výrobě tepla respektována vyhláška 194/2007 Sb.?
Tedy kolik energie by bylo, při jejím respektování spotřebováno?
Druhá část dotazu: Existuje u nás orgán, organizace, nezávislá na místní samosprávě, která by se zabývala takovým plýtváním energiemi?
Podle ustanovení § 98a odst. 3 energetického zákona Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou pravidla pro rozúčtování nákladů v objektu na služby vytápění a poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele. Příslušným právním předpisem, který upravuje způsob rozúčtování těchto nákladů je vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Tato vyhláška je prováděcím předpisem k § 78 odst. 5 energetického zákona, podle něhož hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů.
Energetický regulační úřad není věcně příslušným orgánem, který je oprávněn vstupovat do vztahů mezi uživatelem (nájemcem, vlastníkem) bytu a poskytovatelem služeb (vlastníkem nebo správcem domu), resp. osobou, která provádí rozúčtování nákladů na služby. Je tomu tak především proto, že případné porušení pravidel pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. nezakládá správně právní odpovědnost, není tedy podle energetického zákona správním deliktem a Energetický regulační úřad by tak porušení těchto pravidel nemohl nijak sankcionovat.
Státní energetická inspekce (SEI) pak kontroluje dodržování zákona o hospodaření energií (včetně pravidel pro vytápění a dodávku teplé vody – nikoliv však rozúčtování nákladů) a zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. V případě, kdy ERÚ nebo SEI zjistí porušení právních předpisů, jsou oprávněny uložit sankci, např. ve formě pokuty. Nepřísluší jim však zasahovat přímo do vztahu mezi zákazníkem (spotřebitelem) a dodavatelem (obchodníkem s elektřinou, provozovatelem distribuční soustavy), nejde-li o výše popsané rozhodování sporů.
Rozúčtování služeb mezi konečné spotřebitele v objektu je tedy občanskoprávní vztah a případné neshody lze řešit pouze soudní cestou v rámci občanskoprávních sporů mezi vlastníkem objektu a konečným spotřebitelem.
To je však špatná práva pro spotřebitele, který by se měl podle výše uvedených údajů nejprve pokusit vyúčtování reklamovat (ve smyslu vyhláška č. 372/2001 Sb. podle termínů uvedených na vyúčtování) a pokud nebude reklamace uznána, nemá možnost se obrátit na další nadřazený správní orgán, protože jak ERÚ, tak SEI toto neřeší. Zbývá tak možnost nechat si zpracovat odborný posudek, který by měl zkontrolovat výpočtem spotřebu tepla na vytápění a porovnat ji s fakturovanými hodnotami nejlépe za poslední tři roky. Pokud bude z posudku jasné, že je chyba na straně dodavatele, doporučuji pokusit se ještě jednou o reklamaci a dohodu. V opačném případě bude potřebné se obrátit na soud.
Pokud máte nárůst fakturovaného množství o 42%, je to krajně podezřelé a bylo by vhodné se o to zajímat. Obávám se, že to nebude souviset s plněním vyhlášky 194/2007 Sb. Zpětná kontrola bude zcela jistě problematická a její dodržení by Vám měl doložit dodavatel tepla.
Zdroj: Energetický regulační úřad (ERU) a Veřejný ochránce práv Ombudsman
S pozdravem Jan Truxa
Energetický regulační úřad není věcně příslušným orgánem, který je oprávněn vstupovat do vztahů mezi uživatelem (nájemcem, vlastníkem) bytu a poskytovatelem služeb (vlastníkem nebo správcem domu), resp. osobou, která provádí rozúčtování nákladů na služby. Je tomu tak především proto, že případné porušení pravidel pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. nezakládá správně právní odpovědnost, není tedy podle energetického zákona správním deliktem a Energetický regulační úřad by tak porušení těchto pravidel nemohl nijak sankcionovat.
Státní energetická inspekce (SEI) pak kontroluje dodržování zákona o hospodaření energií (včetně pravidel pro vytápění a dodávku teplé vody – nikoliv však rozúčtování nákladů) a zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. V případě, kdy ERÚ nebo SEI zjistí porušení právních předpisů, jsou oprávněny uložit sankci, např. ve formě pokuty. Nepřísluší jim však zasahovat přímo do vztahu mezi zákazníkem (spotřebitelem) a dodavatelem (obchodníkem s elektřinou, provozovatelem distribuční soustavy), nejde-li o výše popsané rozhodování sporů.
Rozúčtování služeb mezi konečné spotřebitele v objektu je tedy občanskoprávní vztah a případné neshody lze řešit pouze soudní cestou v rámci občanskoprávních sporů mezi vlastníkem objektu a konečným spotřebitelem.
To je však špatná práva pro spotřebitele, který by se měl podle výše uvedených údajů nejprve pokusit vyúčtování reklamovat (ve smyslu vyhláška č. 372/2001 Sb. podle termínů uvedených na vyúčtování) a pokud nebude reklamace uznána, nemá možnost se obrátit na další nadřazený správní orgán, protože jak ERÚ, tak SEI toto neřeší. Zbývá tak možnost nechat si zpracovat odborný posudek, který by měl zkontrolovat výpočtem spotřebu tepla na vytápění a porovnat ji s fakturovanými hodnotami nejlépe za poslední tři roky. Pokud bude z posudku jasné, že je chyba na straně dodavatele, doporučuji pokusit se ještě jednou o reklamaci a dohodu. V opačném případě bude potřebné se obrátit na soud.
Pokud máte nárůst fakturovaného množství o 42%, je to krajně podezřelé a bylo by vhodné se o to zajímat. Obávám se, že to nebude souviset s plněním vyhlášky 194/2007 Sb. Zpětná kontrola bude zcela jistě problematická a její dodržení by Vám měl doložit dodavatel tepla.
Zdroj: Energetický regulační úřad (ERU) a Veřejný ochránce práv Ombudsman
S pozdravem Jan Truxa