Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.3.12 / dotaz č. 32149
Dobry den ,
Velmi bychom uvitali informaci , ohledne teto veci : u novostavby RD bychom chteli spaletova okna s tim , ze tyto spaletova okna by meli klasickou konstrukci a provedeni , tedy moderni varianta spaletoveho okna : izolacni sklo / exterier / a klasicke sklo / interier / nas absolutne neoslovila , chtelo bychom klasicke provedeni , ktere bylo v minulosti vyrabeno : normalni sklo + vzduchova mezera + normalni sklo / viz ilustarcni foto / s tim , zda-li pri sirce obvodove steny cca 32 cm by spaletove okna , vyrobena dle jiz uvedene specifikace mela primerene tepelne izolacni vlastnosti , pripadne uvitame i rozdil v porovnani s modernimi spaletovymi okny , ohledne hodnoty tzv . " k " . Zaverem , chteli bychom novotavbu RD / srubovy dum : obvodové stěny budou tvorit masívní hranoly, mezi kterými je vytvořen prostor pro tepelnou izolaci – sypaný korek / v duchu starych casu , vcetne spaletovych oken !!! Predem dekujeme za odpoved .
Velmi bychom uvitali informaci , ohledne teto veci : u novostavby RD bychom chteli spaletova okna s tim , ze tyto spaletova okna by meli klasickou konstrukci a provedeni , tedy moderni varianta spaletoveho okna : izolacni sklo / exterier / a klasicke sklo / interier / nas absolutne neoslovila , chtelo bychom klasicke provedeni , ktere bylo v minulosti vyrabeno : normalni sklo + vzduchova mezera + normalni sklo / viz ilustarcni foto / s tim , zda-li pri sirce obvodove steny cca 32 cm by spaletove okna , vyrobena dle jiz uvedene specifikace mela primerene tepelne izolacni vlastnosti , pripadne uvitame i rozdil v porovnani s modernimi spaletovymi okny , ohledne hodnoty tzv . " k " . Zaverem , chteli bychom novotavbu RD / srubovy dum : obvodové stěny budou tvorit masívní hranoly, mezi kterými je vytvořen prostor pro tepelnou izolaci – sypaný korek / v duchu starych casu , vcetne spaletovych oken !!! Predem dekujeme za odpoved .
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Klasické špaletové okno má jistě své výhody. Je to tradiční řešení, hloubka dřevěné špalety je příznivější z hlediska teploty na vnitřní straně špalety (menší tepelný most) a akusticky je okno poměrně dobré (to je dané větší vzdáleností mezi skly, optimum z hlediska útlumu je kolem 12 až 14 cm).
Součinitel prostupu tepla okna s jednoduchým zasklením křídel se bude pohybovat v rozmezí od 2,1 do 2,4 (W/m2.K). Záleží na konstrukci okna, jeho velikosti a členění. Tepelná ztráta větráním plánovaného domu pak bude v závislosti na infiltraci vzduchu netěsnostmi rámu a křídel, která bude ovlivněna způsobem provedení těsnění. Dílensky vyrobené okno v truhlárně v klasickém provedení bude těžko dosahovat lepších parametrů.
Jedinou cestou zvýšení tepelné účinnosti špaletové okna je tedy vícenásobné zasklení, obvykle použití dvojskla. Vede se častá diskuze o tom, kde dvojsklo osadit. Umístění dvojskla do křídel vždy znamená použití většího dřevěného profilu. To se projevuje nepříznivě masivnějším uplatněním neprůhledných částí okna ve vnějším pohledu. Často to naráží na odpor zpravidla u památkově chráněných budov nebo zónách, někdy se to nelíbí ani vlastníkům. Pak se dvojsklo osazuje na vnitřní křídla, ale ta je potřeba řešit s dobrým těsněním, aby se omezilo prostupu vzduchu do meziprostoru, kde se ochlazuje a kondenzuje na vnitřní straně vnějších křídel. To je dost na závadu, protože to snižuje životnost okna. Vhodným řešením je tedy osazení dvojskel ven a těsnění vnitřních i vnějších křídel.
Tepelná výkonnost okna je pak hodně závislá na typu dvojskla. Dobrá dvojskla s pokovením vnitřních povrchů skel a výplní izolačním plynem se zpravidla vyrábějí v rozměru 4-16-4 mm, kde jsou nejlepší tepelné parametry. Zmenšením mezery se izolační schopnost snižuje, ale je zase možnost subtilnějšího profilu křídla. Tuším že od 12 mm se již skla neplní plynem tudíž jejich tepelná účinnost klesá výrazně. Členění do vícetabulkového provedení pak u kvalitního dvojskla není dobré, je lepší členění jen přiloženou lištou, u horšího dvojskla to tak nevadí.
Výrobci nabízejí různé druhy provedení špaletových oken s dvojskly, které pak dosahují součinitele prostupu tepla okna kolem 1,2 (W/m2.K) a zvukové izolace nad 40 dB.
Rozhodně by se mělo přihlédnout i k požadavkům závazné normy. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu tedy i oken. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je okna ve vnější stěně 1,5 (W/m2.K), do konce roku 2012 se připouští 1,7. Hodnota doporučená je 1,2 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,8 až 0,6 (W/m2.K).To klasické špaletové okno nedosáhne, je to řešení v rozporu s normou a přípustné jen v normou vyjmenovaných případech (nejčastěji památkové důvody).
Norma platí i pro stěny. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu lehkou (dřevěnou) 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Takže by bylo dobré upravit i řešení sendvičové stěny srubu s korkem tak, aby bylo dosaženo nejlépe doporučené hodnoty a obdobně to doporučuji zohlednit i v řešení podlah a stropů nebo střechy.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Klasické špaletové okno má jistě své výhody. Je to tradiční řešení, hloubka dřevěné špalety je příznivější z hlediska teploty na vnitřní straně špalety (menší tepelný most) a akusticky je okno poměrně dobré (to je dané větší vzdáleností mezi skly, optimum z hlediska útlumu je kolem 12 až 14 cm).
Součinitel prostupu tepla okna s jednoduchým zasklením křídel se bude pohybovat v rozmezí od 2,1 do 2,4 (W/m2.K). Záleží na konstrukci okna, jeho velikosti a členění. Tepelná ztráta větráním plánovaného domu pak bude v závislosti na infiltraci vzduchu netěsnostmi rámu a křídel, která bude ovlivněna způsobem provedení těsnění. Dílensky vyrobené okno v truhlárně v klasickém provedení bude těžko dosahovat lepších parametrů.
Jedinou cestou zvýšení tepelné účinnosti špaletové okna je tedy vícenásobné zasklení, obvykle použití dvojskla. Vede se častá diskuze o tom, kde dvojsklo osadit. Umístění dvojskla do křídel vždy znamená použití většího dřevěného profilu. To se projevuje nepříznivě masivnějším uplatněním neprůhledných částí okna ve vnějším pohledu. Často to naráží na odpor zpravidla u památkově chráněných budov nebo zónách, někdy se to nelíbí ani vlastníkům. Pak se dvojsklo osazuje na vnitřní křídla, ale ta je potřeba řešit s dobrým těsněním, aby se omezilo prostupu vzduchu do meziprostoru, kde se ochlazuje a kondenzuje na vnitřní straně vnějších křídel. To je dost na závadu, protože to snižuje životnost okna. Vhodným řešením je tedy osazení dvojskel ven a těsnění vnitřních i vnějších křídel.
Tepelná výkonnost okna je pak hodně závislá na typu dvojskla. Dobrá dvojskla s pokovením vnitřních povrchů skel a výplní izolačním plynem se zpravidla vyrábějí v rozměru 4-16-4 mm, kde jsou nejlepší tepelné parametry. Zmenšením mezery se izolační schopnost snižuje, ale je zase možnost subtilnějšího profilu křídla. Tuším že od 12 mm se již skla neplní plynem tudíž jejich tepelná účinnost klesá výrazně. Členění do vícetabulkového provedení pak u kvalitního dvojskla není dobré, je lepší členění jen přiloženou lištou, u horšího dvojskla to tak nevadí.
Výrobci nabízejí různé druhy provedení špaletových oken s dvojskly, které pak dosahují součinitele prostupu tepla okna kolem 1,2 (W/m2.K) a zvukové izolace nad 40 dB.
Rozhodně by se mělo přihlédnout i k požadavkům závazné normy. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu tedy i oken. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je okna ve vnější stěně 1,5 (W/m2.K), do konce roku 2012 se připouští 1,7. Hodnota doporučená je 1,2 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,8 až 0,6 (W/m2.K).To klasické špaletové okno nedosáhne, je to řešení v rozporu s normou a přípustné jen v normou vyjmenovaných případech (nejčastěji památkové důvody).
Norma platí i pro stěny. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu lehkou (dřevěnou) 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Takže by bylo dobré upravit i řešení sendvičové stěny srubu s korkem tak, aby bylo dosaženo nejlépe doporučené hodnoty a obdobně to doporučuji zohlednit i v řešení podlah a stropů nebo střechy.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice