Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.4.12 / dotaz č. 32476
Dobrý den,
Potřeboval bych radu odborníka, znát Váš názor na plánované dodatečné zateplení dřevostavby RD v Rájci Jestřebí.
Uvažuji na stávající konstrukci obvod. pláště aplikovat „zateplovák“ („dolepit“ 100 mm fasádní polystyren).
řeším dilema, zachovat dodatečné provětrání stávající fasády, nebo AC desky odstranit a lepit „zateplovák“ na původní lignátové desky?
v příloze stávají skladba obvodové stěny + půdorys RD
děkuji mnohokrát za Váš odborný názor
Potřeboval bych radu odborníka, znát Váš názor na plánované dodatečné zateplení dřevostavby RD v Rájci Jestřebí.
Uvažuji na stávající konstrukci obvod. pláště aplikovat „zateplovák“ („dolepit“ 100 mm fasádní polystyren).
řeším dilema, zachovat dodatečné provětrání stávající fasády, nebo AC desky odstranit a lepit „zateplovák“ na původní lignátové desky?
v příloze stávají skladba obvodové stěny + půdorys RD
děkuji mnohokrát za Váš odborný názor
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Jedná se o starší typ dřevostavby, která je z pohledu současných požadavků na prostup tepla již nedostatečná. Skladba stěny a použité materiály do jisté míry odpovídají například skladbě starších typových domů OKAL. Na dodatečné zateplení této obvodové konstrukce jsou dva názory. Jeden z nich byl v praxi realizován právě na domech OKAL.
Způsob dodatečného zateplení starších domů OKAL měl zpracovaný výrobce (RD Rýmařov) jako doporučený technologický postup. Spočívá v demontáži vnějšího opláštění z azbestocementových desek a latí a provedení kontaktního zateplení na povrch původního panelu (u Vás to je lignátová deska a bednění). Výrobce zde doporučoval 6 cm EPS desku, lepenou na podklad a kotvení místo hmoždinek kadmiovanými hřeby (s nerez povrchem). Tuto skladbu měl výrobce patrně posouzenou z hlediska kondenzace. Ještě je rozdíl v tom, že OKAL měl 12 cm vláknité izolace, u Vás je vaty jen 6 cm. I takto provedené zateplení je z pohledu nové normy (platí od 2011) již nedostatečné.
Princip spočívá v tom, že izolant nelze lepit na vnější opláštění před provětrávanou mezeru, to logicky nemá smysl. Kromě toho desky na bázi azbestu by měly být odstraněny a ekologicky zlikvidovány, neboť obsahují zdraví škodlivé látky.
Druhá důležitá věc je bezpečnost konstrukce z hlediska kondenzace. Obecné doporučení říká, že v řazení vrstev složené skladby z různých materiálů se má ve směru z interiéru do exteriéru zvyšovat propustnost pro vodní páry. Skladba by měla být difúzně otevřená. Fasádní EPS je poměrně paronepropustný. Faktor difúzního odporu desek EPS 70F = 40 až 70.
To druhé vhodnější řešení tedy vychází z toho, že na konstrukci (po odstranění obkladu) se bude aplikovat izolant s příznivějším faktorem difúzního odporu Jde totiž o funkčnost stávající parozábrany na vnitřní straně. Staré parozábrany nelze považovat za vyhovující, k prostupu vlhkosti do konstrukce bude určitě docházet, je potřeba ji umožnit odvětrání přes vnější vrstvy.
Vzhledem k tomu je nejbezpečnější variantou, v případě obav z kondenzace, zvolit systém odvětrávané fasády. To znamená použít na zateplení vláknité desky z kamenné nebo minerální vlny (14 až 16 cm) a před ně po vynechání 4 cm větrané mezery osadit nový fasádní obklad. Pozornost je potřeba věnovat detailům a tepelným mostům.
Pokud by se volil lepený systém ETICS, tak například použit šedé, difúzně otevřené (děrované) fasádní desky na polystyrénové bázi. Nabízejí se výrobky Baumit Open Reflect (Baumit) nebo EPS-F-Clima (Weber) a jistě i další výrobci. Tyto desky mají tepelnou vodivost λ 0,031 W/m.K a faktor difúzního odporu = 10. Především vysoká propustnost pro vodní páru je příznivá z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci, ke které by v takto zateplené stěně nemělo docházet. Nutné jsou samozřejmě lepidla a fasádní stěrkové omítky s vysokou paropropustností, zajímat se tedy o faktor difúzního odporu i těchto materiálů, by mělo být pod 40. Vyhoví nanomateriály, některé silikáty a silikony (pozor, nejsou všechny stejné, někdy je výrobce označuje jako vysoce propustné, ale je třeba i 80 a více).
Tloušťka dodatečného izolantu jak navrhujete je ale dle mého názoru malá.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu lehkou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Při zateplení stávající konstrukce například 10 cm izolantu typu EPS 70F bude výsledná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) maximálně 0,25, což sice odpovídá minimu normy, ale lépe bude dosáhnout na hodnotu doporučenou. To zajistí děrovaný šedý polystyrén s λ 0,031 W/m.K. při tloušťce 12 cm. Aby to bylo na nízkoenergetický standard, muselo by se jednat alespoň o 16 cm.
Vyřešit je potřeba zateplení detailu soklu, jinak zde zůstane tepelný most. Použít lze typizovaná řešení (kompletními systémy tohoto typu jsou například Vinyl Siding (www.comfort-siding.cz), na trhu jsou i další typy plastových fasádních profilů s dekorem imitací různých povrchů - Decobrick, Decostone, Vinyplus, Vinybrick, profily Deceuninck a další, které lze použít na sokl. Do roštu pod obklad se vkládá tepelná izolace. Pod terén se použije XPS. .
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Jedná se o starší typ dřevostavby, která je z pohledu současných požadavků na prostup tepla již nedostatečná. Skladba stěny a použité materiály do jisté míry odpovídají například skladbě starších typových domů OKAL. Na dodatečné zateplení této obvodové konstrukce jsou dva názory. Jeden z nich byl v praxi realizován právě na domech OKAL.
Způsob dodatečného zateplení starších domů OKAL měl zpracovaný výrobce (RD Rýmařov) jako doporučený technologický postup. Spočívá v demontáži vnějšího opláštění z azbestocementových desek a latí a provedení kontaktního zateplení na povrch původního panelu (u Vás to je lignátová deska a bednění). Výrobce zde doporučoval 6 cm EPS desku, lepenou na podklad a kotvení místo hmoždinek kadmiovanými hřeby (s nerez povrchem). Tuto skladbu měl výrobce patrně posouzenou z hlediska kondenzace. Ještě je rozdíl v tom, že OKAL měl 12 cm vláknité izolace, u Vás je vaty jen 6 cm. I takto provedené zateplení je z pohledu nové normy (platí od 2011) již nedostatečné.
Princip spočívá v tom, že izolant nelze lepit na vnější opláštění před provětrávanou mezeru, to logicky nemá smysl. Kromě toho desky na bázi azbestu by měly být odstraněny a ekologicky zlikvidovány, neboť obsahují zdraví škodlivé látky.
Druhá důležitá věc je bezpečnost konstrukce z hlediska kondenzace. Obecné doporučení říká, že v řazení vrstev složené skladby z různých materiálů se má ve směru z interiéru do exteriéru zvyšovat propustnost pro vodní páry. Skladba by měla být difúzně otevřená. Fasádní EPS je poměrně paronepropustný. Faktor difúzního odporu desek EPS 70F = 40 až 70.
To druhé vhodnější řešení tedy vychází z toho, že na konstrukci (po odstranění obkladu) se bude aplikovat izolant s příznivějším faktorem difúzního odporu Jde totiž o funkčnost stávající parozábrany na vnitřní straně. Staré parozábrany nelze považovat za vyhovující, k prostupu vlhkosti do konstrukce bude určitě docházet, je potřeba ji umožnit odvětrání přes vnější vrstvy.
Vzhledem k tomu je nejbezpečnější variantou, v případě obav z kondenzace, zvolit systém odvětrávané fasády. To znamená použít na zateplení vláknité desky z kamenné nebo minerální vlny (14 až 16 cm) a před ně po vynechání 4 cm větrané mezery osadit nový fasádní obklad. Pozornost je potřeba věnovat detailům a tepelným mostům.
Pokud by se volil lepený systém ETICS, tak například použit šedé, difúzně otevřené (děrované) fasádní desky na polystyrénové bázi. Nabízejí se výrobky Baumit Open Reflect (Baumit) nebo EPS-F-Clima (Weber) a jistě i další výrobci. Tyto desky mají tepelnou vodivost λ 0,031 W/m.K a faktor difúzního odporu = 10. Především vysoká propustnost pro vodní páru je příznivá z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci, ke které by v takto zateplené stěně nemělo docházet. Nutné jsou samozřejmě lepidla a fasádní stěrkové omítky s vysokou paropropustností, zajímat se tedy o faktor difúzního odporu i těchto materiálů, by mělo být pod 40. Vyhoví nanomateriály, některé silikáty a silikony (pozor, nejsou všechny stejné, někdy je výrobce označuje jako vysoce propustné, ale je třeba i 80 a více).
Tloušťka dodatečného izolantu jak navrhujete je ale dle mého názoru malá.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu lehkou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Při zateplení stávající konstrukce například 10 cm izolantu typu EPS 70F bude výsledná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) maximálně 0,25, což sice odpovídá minimu normy, ale lépe bude dosáhnout na hodnotu doporučenou. To zajistí děrovaný šedý polystyrén s λ 0,031 W/m.K. při tloušťce 12 cm. Aby to bylo na nízkoenergetický standard, muselo by se jednat alespoň o 16 cm.
Vyřešit je potřeba zateplení detailu soklu, jinak zde zůstane tepelný most. Použít lze typizovaná řešení (kompletními systémy tohoto typu jsou například Vinyl Siding (www.comfort-siding.cz), na trhu jsou i další typy plastových fasádních profilů s dekorem imitací různých povrchů - Decobrick, Decostone, Vinyplus, Vinybrick, profily Deceuninck a další, které lze použít na sokl. Do roštu pod obklad se vkládá tepelná izolace. Pod terén se použije XPS. .
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice