Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den,
V žádném případě se nemůže jednat o naúčtování Vámi uváděné obvyklé nebo jakékoliv jiné nestandardní spotřeby, vždy je rozúčtována skutečná fakturované spotřeba objektu změřená fakturačním měřidlem, případně kalkulovaná z provozních nákladů vlastní kotelny.
Náklady na spotřebu tepla v panelovém domě s vertikálními rozvody (stoupačkami) a indikátory na radiátorech se rozdělují 50 % na základní a 50 % na spotřební složku. Snížená spotřeba tepla (v souhrnu za celou zúčtovací jednotku) zateplením se tedy projeví rovnoměrně v základní i spotřební složce stejným dílem. Protože základní složka je závislá na započítatelné podlahové ploše, která se v průběhu jednotlivých let nemění, její vyúčtování objektivně charakterizuje změny v odběru tepla, jak technickými opatřeními, tak z důvodu vyšší nebo nižší klimatické náročnosti topného období. Procentuální snížení základní složky jednotlivého uživatele tedy odpovídá procentuálnímu snížení spotřeby tepla v celém objektu.
U spotřební složky je situace poněkud složitější, neboť zateplením se podstatně mění provozní podmínky otopné soustavy. V případě, že zateplení není doprovázeno odpovídající úpravou regulace teploty topné vody, nastává situace, že do stoupaček přichází voda o neúměrně vysoké teplotě a tím relativně větší část potřeby tepla je hrazena stoupačkami, které nemůžete regulovat (v méně chladných dnech jste dokonce nuceni přebytky tepla větrat). Teplota radiátoru je indikátorem snímána v jednom (normou určeném místě), radiátor je po zateplení mnohem delší dobu mimo provoz a v době, kdy se termoregulační ventil otevře, je pokles teploty ve snímaném místě větší, než odpovídá skutečnému snížení potřeby tepla. Součet náměrů je pak mnohem nižší než byl před zateplením a z toho vyplývá, že při rozúčtování na jednotlivé uživatele má odečet mnohem vyšší váhovou hodnotu, která se projeví zvýšením Vámi uváděného koeficientu. (Neuvádím zde způsob určení korekcí na odečty závislé na výkonu radiátoru a poloze příslušné místnosti, které jsou obsaženy v sw rozúčtovatele a které po zateplení pravděpodobně zůstávají stejné) Součet všech spotřebních složek za objekt je roven polovině fakturované spotřeby. Je třeba si uvědomit rozdíl mezi indikátorem a měřidlem, indikátory na radiátorech nejsou schopny spotřebu tepla indikovat proporcionálně, pouze jsou schopny registrovat spotřebu větší či menší s chybou v proporcionalitě závislé na provozních podmínkách. Pokud není na radiátoru využíván celý projektovaný teplotní spád, chyba indikace proti skutečnosti se zvyšuje.
Vámi zmiňovaný § 4 odst. 4 vyhlášky č.372/2001 Sb. není namířen proti šetření, ale proti nesprávnému užívání bytu na úkor ostatních sousedů. Pro bližší vysvětlení doporučuji např. odpověď na dotaz 31688. Pokud se vyskytne uživatel, jehož měrné náklady na vytápění (náklady na 1m2 započítatelné plochy) by byly nižší než 60 % průměrných měrných nákladů v objektu, je mu naúčtováno právě těchto 60%. Třebaže tento rozptyl lze pokládat za dostatečný, může se stát, že v dobře zatepleném domě s původní topnou křivkou, málo větraném bytě vytápěném pouze stoupačkami a stěnami, stropem a podlahou od sousedů může dojít i k nulovým odečtům na indikátorech. Pokud takovýto dům nemá vlastní tepelný zdroj nebo samostatně regulovatelnou topnou větev CZT, doporučuji na vstupu osadit směšovací stanici s vlastní regulací, která kromě citelných úspor ve spotřebě tepla zajistí i spravedlivější rozúčtování nákladů.
S pozdravem,
Ing, Jiří Malkovský