Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.4.12 / dotaz č. 32711
Dobrý den,
měl bych otázku ke skladbě dřevěného trámového stropu. Jedná se o trámový strop u krterého jsou trámy ze spod tzv. přiznány a jsou pohledové, ze shora je proveden dřevěné záklop. Nad stropem bude využívané obytné podkroví, chtěl jsem provést následující skladbu: na dřevěný záklop položit parotěsnou zábranu, provést dřevěný rošt, do kterého bych položil skelnou isolaci, rošt by byl pak zaklopen deskami Durelis křížem(perodrážka), na deskách by pak byla finální podlaha obytných místností (prkená podlaha nebo koberec), nejsem si jist s tou parozábranou a izolací, zda je lepší polystyren nebo skelná vata.
Předem děkuji za radu
měl bych otázku ke skladbě dřevěného trámového stropu. Jedná se o trámový strop u krterého jsou trámy ze spod tzv. přiznány a jsou pohledové, ze shora je proveden dřevěné záklop. Nad stropem bude využívané obytné podkroví, chtěl jsem provést následující skladbu: na dřevěný záklop položit parotěsnou zábranu, provést dřevěný rošt, do kterého bych položil skelnou isolaci, rošt by byl pak zaklopen deskami Durelis křížem(perodrážka), na deskách by pak byla finální podlaha obytných místností (prkená podlaha nebo koberec), nejsem si jist s tou parozábranou a izolací, zda je lepší polystyren nebo skelná vata.
Předem děkuji za radu
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Popsaná skladba nebude optimální především z požadavků akustiky.
Skladbu stropu je potřeba řešit tak, aby vyhovovala na vzduchovou neprůzvučnost i na kročejový hluk. Z hlediska tepelné izolace zde zásadní požadavek není, protože se jedná o vytápěné prostory, patrně i se shodným režimem vytápění. To se týká i parozábrany, která zde nemá přílišné opodstatnění.
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532 a ČSN EN 717-1,2. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (hladina kročejového hluku L´nv). Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě stropu, ale i řešení jednotlivých vrstev stropu, například pokud bude s podhledem nebo akustickým obkladem.
U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze. Konstrukčním řešením je potřeba zajistit, aby se kroky a vibrace nepřenášely do okolních vodorovných a svislých konstrukcí a neobtěžovaly spodní byt.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na minimální stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 53 dB (v rámci jednoho bytu R´W ≥ 42 dB). Prakticky to znamená, že strop by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 55 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o rezervu cca 2-3 dB.
Laboratorní neprůzvučnost RW je hodnota, kterou uvádí výrobci stavebních materiálů ve svých podkladech. Pro každý strop je nutno hodnoty spočítat dle přesného popisu konstrukce a skladby stropu.
Požadavek pro kročejový hluk mezi byty L´w je < 58 dB (v rámci jednoho bytu L´W < 68 dB). Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy. Z hlediska akustiky jsou výhodnější betonové desky, které však zatěžují strop. Nahradit je lze suchou montáží podlahových desek (SDK, Cetris, OSB apod.). Pod nimi musí být vlastní kročejová izolace (tuhá deska z MV), která je položena na vhodně upravené podloží, nejlépe opět nějaká deska. Nutno dodržet všechny předepsané detaily, především oddělení od stěn a pevných částí konstrukce stropu.
Vzorové skladby stropních konstrukcí (i trámových) naleznete na webových stránkách výrobců vláknitých izolací, které se pro ochranu před hlukem nejčastěji používají, nebo na stránkách výrobců sádrokartonových systémů (např. Rockwool, Ursa, Rigips apod.).
Skladbu stropu z hlediska dosažení lepší kročejové izolace je potřeba provést tak, že se na trámy provede záklop z prken, pak vložit po celé ploše kročejovou izolaci z tuhé desky MV (např. Rockwool Steprock) a pak jak popisujete plovoucí podlahu z podlahových desek (v případě desek DURELIS doporučuje výrobce min. 2x 18 mm) a pak vlastní nášlapnou vrstvu. R´W a L´w však nebudou příliš příznivé. Pro zlepšení akustických vlastností by bylo potřeba zvýšit hmotnost konstrukce (například vložením ještě dalších hmotnějších vrstev, aby se vyloučil mokrý proces, lze použít nějaké násypy nebo betonové dlaždice), nebo mezi pohledové trámy vložit ještě snížený podhled o cca 8 cm (trámy částečně zůstanou vidět) s mezerou 6 cm, do které postačí vložit 4 cm minerální vaty (má zde funkci akustickou, nikoli tepelně izolační). Tím se vytvoří dvojitá akustická konstrukce, samozřejmě lepší je podhled podvěsit pod trámy.
Přitížení konstrukce hmotnými vrstvami je potřeba staticky posoudit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Popsaná skladba nebude optimální především z požadavků akustiky.
Skladbu stropu je potřeba řešit tak, aby vyhovovala na vzduchovou neprůzvučnost i na kročejový hluk. Z hlediska tepelné izolace zde zásadní požadavek není, protože se jedná o vytápěné prostory, patrně i se shodným režimem vytápění. To se týká i parozábrany, která zde nemá přílišné opodstatnění.
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532 a ČSN EN 717-1,2. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (hladina kročejového hluku L´nv). Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě stropu, ale i řešení jednotlivých vrstev stropu, například pokud bude s podhledem nebo akustickým obkladem.
U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze. Konstrukčním řešením je potřeba zajistit, aby se kroky a vibrace nepřenášely do okolních vodorovných a svislých konstrukcí a neobtěžovaly spodní byt.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na minimální stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 53 dB (v rámci jednoho bytu R´W ≥ 42 dB). Prakticky to znamená, že strop by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 55 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o rezervu cca 2-3 dB.
Laboratorní neprůzvučnost RW je hodnota, kterou uvádí výrobci stavebních materiálů ve svých podkladech. Pro každý strop je nutno hodnoty spočítat dle přesného popisu konstrukce a skladby stropu.
Požadavek pro kročejový hluk mezi byty L´w je < 58 dB (v rámci jednoho bytu L´W < 68 dB). Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy. Z hlediska akustiky jsou výhodnější betonové desky, které však zatěžují strop. Nahradit je lze suchou montáží podlahových desek (SDK, Cetris, OSB apod.). Pod nimi musí být vlastní kročejová izolace (tuhá deska z MV), která je položena na vhodně upravené podloží, nejlépe opět nějaká deska. Nutno dodržet všechny předepsané detaily, především oddělení od stěn a pevných částí konstrukce stropu.
Vzorové skladby stropních konstrukcí (i trámových) naleznete na webových stránkách výrobců vláknitých izolací, které se pro ochranu před hlukem nejčastěji používají, nebo na stránkách výrobců sádrokartonových systémů (např. Rockwool, Ursa, Rigips apod.).
Skladbu stropu z hlediska dosažení lepší kročejové izolace je potřeba provést tak, že se na trámy provede záklop z prken, pak vložit po celé ploše kročejovou izolaci z tuhé desky MV (např. Rockwool Steprock) a pak jak popisujete plovoucí podlahu z podlahových desek (v případě desek DURELIS doporučuje výrobce min. 2x 18 mm) a pak vlastní nášlapnou vrstvu. R´W a L´w však nebudou příliš příznivé. Pro zlepšení akustických vlastností by bylo potřeba zvýšit hmotnost konstrukce (například vložením ještě dalších hmotnějších vrstev, aby se vyloučil mokrý proces, lze použít nějaké násypy nebo betonové dlaždice), nebo mezi pohledové trámy vložit ještě snížený podhled o cca 8 cm (trámy částečně zůstanou vidět) s mezerou 6 cm, do které postačí vložit 4 cm minerální vaty (má zde funkci akustickou, nikoli tepelně izolační). Tím se vytvoří dvojitá akustická konstrukce, samozřejmě lepší je podhled podvěsit pod trámy.
Přitížení konstrukce hmotnými vrstvami je potřeba staticky posoudit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice