Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.6.12 / dotaz č. 33589
Dobrý den,
v naší firmě řešíme rozpočet na teplo. Potřebovali bychom vědět, kolik krychlových metrů plynu je třeba na vyprodukování 1GJ tepla a co vše tuto spotřebu ovlivňuje.
Předem děkuji.
v naší firmě řešíme rozpočet na teplo. Potřebovali bychom vědět, kolik krychlových metrů plynu je třeba na vyprodukování 1GJ tepla a co vše tuto spotřebu ovlivňuje.
Předem děkuji.
Dobrý den
Výhřevnost (je to množství energie, které se může uvolnit při úplném spálení paliva bez využití měrného skupenského tepla vodní páry, která bez využití uniká do ovzduší) zemního plynu se udává okolo 34 GJ/1000m3. Takže na uvolnění 1GJ tepla je zapotřebí okolo 29 m3 zemního plynu.
Pokud se hodnotí spotřeba tepla na vytápění (množství zemního plynu pro vytápění) je nutno zohlednit účinnost výroby tepla kotli, celkovou účinnost otopné soustavy, regulaci a v neposlední řadě i samotné užívání objektu.
1. U klasických plynových kotlů se účinnost výroby tepla pohybuje okolo 92%, staré plynové kotle můžou mít účinnost hluboko pod touto hranicí a kondenzační kotle se budou dlouhodobě pohybovat nad hranicí 100%.
2. Na celkové spotřebě zemního plynu pro vytápění se nemalou měrou podílí vybavení kotelny (oběhová čerpadla, armatury, rozvody...) a také stav otopné soustavy. Tam záleží na stavu a kvalitě tepelné izolace jednotlivých prvků, přes které "teče" ohřátá topná voda.
3. Regulace kotlů, regulace jednotlivých topných větví a individuální regulace jednotlivých otopných těles pomoci termostatických ventilů má nezanedbatelný vliv na celkovou spotřebu.
4. Jedním z posledních prvků, které můžou výrazně ovlivnit spotřebovávané množství paliva je samotné užívání objektu. Tady hraje důležitou úlohu teplota, na kterou se vytápějí vnitřní prostory (běžně jsou kancelářské prostory přetápěné až na +24°C). Dále koordinace větrání/vytápění (často dochází k tomu, že prostory jsou výrazně vytápěné a ve stejném časovém úseku jsou i intenzívně větrány) kdy může docházet ke značným tepelným ztrátám.
5. Samostatnou kapitolou jsou tepelné ztráty prostupem tepla venkovními konstrukcemi (stěny, střechy, okna...) a samotným větráním.
BUra
Výhřevnost (je to množství energie, které se může uvolnit při úplném spálení paliva bez využití měrného skupenského tepla vodní páry, která bez využití uniká do ovzduší) zemního plynu se udává okolo 34 GJ/1000m3. Takže na uvolnění 1GJ tepla je zapotřebí okolo 29 m3 zemního plynu.
Pokud se hodnotí spotřeba tepla na vytápění (množství zemního plynu pro vytápění) je nutno zohlednit účinnost výroby tepla kotli, celkovou účinnost otopné soustavy, regulaci a v neposlední řadě i samotné užívání objektu.
1. U klasických plynových kotlů se účinnost výroby tepla pohybuje okolo 92%, staré plynové kotle můžou mít účinnost hluboko pod touto hranicí a kondenzační kotle se budou dlouhodobě pohybovat nad hranicí 100%.
2. Na celkové spotřebě zemního plynu pro vytápění se nemalou měrou podílí vybavení kotelny (oběhová čerpadla, armatury, rozvody...) a také stav otopné soustavy. Tam záleží na stavu a kvalitě tepelné izolace jednotlivých prvků, přes které "teče" ohřátá topná voda.
3. Regulace kotlů, regulace jednotlivých topných větví a individuální regulace jednotlivých otopných těles pomoci termostatických ventilů má nezanedbatelný vliv na celkovou spotřebu.
4. Jedním z posledních prvků, které můžou výrazně ovlivnit spotřebovávané množství paliva je samotné užívání objektu. Tady hraje důležitou úlohu teplota, na kterou se vytápějí vnitřní prostory (běžně jsou kancelářské prostory přetápěné až na +24°C). Dále koordinace větrání/vytápění (často dochází k tomu, že prostory jsou výrazně vytápěné a ve stejném časovém úseku jsou i intenzívně větrány) kdy může docházet ke značným tepelným ztrátám.
5. Samostatnou kapitolou jsou tepelné ztráty prostupem tepla venkovními konstrukcemi (stěny, střechy, okna...) a samotným větráním.
BUra