Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.6.12 / dotaz č. 33604
Dobrý den,
rekonstruuji 80 let starý RD.
RD je postaven ze smíšeného zdiva cihla vepřovice, zdi jsou na kamenných základech 30 až 70 cm vysokých oproti okolnímu terénu.
Nikde v domě není vidět ani cítit vlhkost. Dle informací od starousedlíků jsou domy stavěny na jílovém podloží.
Po odstranění dřevěných podlah nikde nebylo patrné, že by podlahy byli shnilé (ani u podlahy v kuchyni, která byla pokryta linoleem).
Přesto jsme se rozhodli pro jistotu podlahu odvětrat (chceme tím řešit i případný odvod radonu, který zde prý taky není - soused si nechával dělat měření).
Vyvozili jsme cca 30 cm z navážky (suť), celková výška navážky, která zůstala je 50 až 70 cm. Podloží pod navážkou je jílovité bez známek vody.
Odvětrání podlahy chceme provést pomocí drenážní trubky 100 mm s přívodem vzduchu z jižní strany a vývodem do volného komína.
Skladbu podlahy jsem zvažoval provést následující:
- stávající navážka, která se zhutní, zde bude uložena kanalizace
- drenážní potrubí DN100 + obsypání štěrkem frakce 32-63, celková výška 15 cm
- geotextílie, aby beton nezanesl drenážní potrubí
- beton na vyrovnání se ztužující kari sítí, výška 10 cm
- hydroizolace (asfaltová penetrace a lepenka)
- tepelná izolace 10 cm (5 a 5 cm s překrytím spár), v této vrstvě bude rozvod vody a hlavní rozvod topení od technické místnosti
- cementový potěr nebo podlahové vytápění 5 - 8 cm
- dlažba, koberce, linoleum
Prosím o radu, zda-li můj návrh je správný, případně co udělat lépe.
Dále prosím o radu jak přesně položit drenážní potrubí a jaká by měla být maximální délka jednoho okruhu. Já jsem zvažoval udělat tři okruhy položené do harmoniky o délce každého okruhu cca 50 m čímž by se zajistilo rovnoměrné odvětrání celé podlahy (odstup drenážního potrubí, mezi sebou by byl cca 0,5 m).
Není to zbytečně "nahusto" a nebude při takovéto délce potrubí a položení do harmoniky docházet k omezení proudění vzduchu drenážním potrubím. Někde jsem četl, že se dělá odvětrání pouze kolem obvodových zdí, s maximální délkou okruhu kolem 20 m. Když už to ale dělám, tak bych raději podlahu odvětral v celku, tak jak jsem popisoval.
Drenážní potrubí chci svést do volného komína, který je ve středu RD. Potrubí zde bude napojeno do odpadního potrubí DN 125 a vyvedena nad střechu kde se může instalovat pasivní odvětrávací hlavice pro zvýšení proudění drenážním potrubím.
Děkuji za Vaši odpověď.
rekonstruuji 80 let starý RD.
RD je postaven ze smíšeného zdiva cihla vepřovice, zdi jsou na kamenných základech 30 až 70 cm vysokých oproti okolnímu terénu.
Nikde v domě není vidět ani cítit vlhkost. Dle informací od starousedlíků jsou domy stavěny na jílovém podloží.
Po odstranění dřevěných podlah nikde nebylo patrné, že by podlahy byli shnilé (ani u podlahy v kuchyni, která byla pokryta linoleem).
Přesto jsme se rozhodli pro jistotu podlahu odvětrat (chceme tím řešit i případný odvod radonu, který zde prý taky není - soused si nechával dělat měření).
Vyvozili jsme cca 30 cm z navážky (suť), celková výška navážky, která zůstala je 50 až 70 cm. Podloží pod navážkou je jílovité bez známek vody.
Odvětrání podlahy chceme provést pomocí drenážní trubky 100 mm s přívodem vzduchu z jižní strany a vývodem do volného komína.
Skladbu podlahy jsem zvažoval provést následující:
- stávající navážka, která se zhutní, zde bude uložena kanalizace
- drenážní potrubí DN100 + obsypání štěrkem frakce 32-63, celková výška 15 cm
- geotextílie, aby beton nezanesl drenážní potrubí
- beton na vyrovnání se ztužující kari sítí, výška 10 cm
- hydroizolace (asfaltová penetrace a lepenka)
- tepelná izolace 10 cm (5 a 5 cm s překrytím spár), v této vrstvě bude rozvod vody a hlavní rozvod topení od technické místnosti
- cementový potěr nebo podlahové vytápění 5 - 8 cm
- dlažba, koberce, linoleum
Prosím o radu, zda-li můj návrh je správný, případně co udělat lépe.
Dále prosím o radu jak přesně položit drenážní potrubí a jaká by měla být maximální délka jednoho okruhu. Já jsem zvažoval udělat tři okruhy položené do harmoniky o délce každého okruhu cca 50 m čímž by se zajistilo rovnoměrné odvětrání celé podlahy (odstup drenážního potrubí, mezi sebou by byl cca 0,5 m).
Není to zbytečně "nahusto" a nebude při takovéto délce potrubí a položení do harmoniky docházet k omezení proudění vzduchu drenážním potrubím. Někde jsem četl, že se dělá odvětrání pouze kolem obvodových zdí, s maximální délkou okruhu kolem 20 m. Když už to ale dělám, tak bych raději podlahu odvětral v celku, tak jak jsem popisoval.
Drenážní potrubí chci svést do volného komína, který je ve středu RD. Potrubí zde bude napojeno do odpadního potrubí DN 125 a vyvedena nad střechu kde se může instalovat pasivní odvětrávací hlavice pro zvýšení proudění drenážním potrubím.
Děkuji za Vaši odpověď.
Vážený pane,
postup, který popisujete je v zásadě obvyklý v případech kdy nelze provést hydroizolaci stěn. Použití štěrku a perforovaných trubek není jediné řešení, na trhu jsou i speciální tvarovky umožňující vytvořit odvětranou mezeru s lepším průstupem vzduchu (http://www.artbyt.cz/page8.htm, http://www.sanates.com/odvetravana-podlaha). V tomto případě by byl odpor pro proudění vzduchu
nepochybně výrazně menší; byl by dán spíše velikostí vstupních otvorů ve stěnách a průřezem komína.
V případě nutnosti jde použít pro zrychlení cirkulace vzduchu malý ventilátor (viz http://www.elektrodesign.cz/web/cs/uplny-sortiment/produkty/ventilatory/male-axialni-ventilatory) instalovaný do průřezu toho komína.
Pokud se prostor pod podlahou intenzivněji odvětrává, je třeba udělat tepelnou izolaci podlahy dostatečně silnou; v podstatě ji izolovat tak aby splnila požadavek na izolaci obvodové stěny t.j. aby výsledná hodnota součinitele prostupu tepla té podlahy dosáhla alespoň hodnoty U=0,22 (cílová hodnota z připravované normy). Ta izolace v podlaze se už později nedá zlepšit a mělo by to vydržet pro dalších alespoň 50let. Nebude tedy stačit 10cm ale spíše bude třeba 15cm extrudovaného polystyrénu nebo 18cm normálního bílého PS.
Občas se ale uvádí, že při přílišném vysušení jílového podloží může dojít k tomu, že stěny začnou praskat díky objemovým změnám půdy pod základy (http://www.draxlova.eu/projekty.php). Možná by i v případě těch vašich stěn stálo za to zvážit nějaké jiné metody pro omezení vzlínání vlhkosti injektáže, elektroosmóza a pod. Viz např.
http://istavitel.cz/clanek/izolace/hydroizolace/sanace-vlhkeho-zdiva_151 .
Bylo by velmi vhodné, aby projekt vypracoval odborník na vysoušení staveb, který objekt prohlédne a na místě posoudí jaká opatření je třeba dělat a jaká jsou rizika.
S pozdravem Mgr.Karel Murtinger
postup, který popisujete je v zásadě obvyklý v případech kdy nelze provést hydroizolaci stěn. Použití štěrku a perforovaných trubek není jediné řešení, na trhu jsou i speciální tvarovky umožňující vytvořit odvětranou mezeru s lepším průstupem vzduchu (http://www.artbyt.cz/page8.htm, http://www.sanates.com/odvetravana-podlaha). V tomto případě by byl odpor pro proudění vzduchu
nepochybně výrazně menší; byl by dán spíše velikostí vstupních otvorů ve stěnách a průřezem komína.
V případě nutnosti jde použít pro zrychlení cirkulace vzduchu malý ventilátor (viz http://www.elektrodesign.cz/web/cs/uplny-sortiment/produkty/ventilatory/male-axialni-ventilatory) instalovaný do průřezu toho komína.
Pokud se prostor pod podlahou intenzivněji odvětrává, je třeba udělat tepelnou izolaci podlahy dostatečně silnou; v podstatě ji izolovat tak aby splnila požadavek na izolaci obvodové stěny t.j. aby výsledná hodnota součinitele prostupu tepla té podlahy dosáhla alespoň hodnoty U=0,22 (cílová hodnota z připravované normy). Ta izolace v podlaze se už později nedá zlepšit a mělo by to vydržet pro dalších alespoň 50let. Nebude tedy stačit 10cm ale spíše bude třeba 15cm extrudovaného polystyrénu nebo 18cm normálního bílého PS.
Občas se ale uvádí, že při přílišném vysušení jílového podloží může dojít k tomu, že stěny začnou praskat díky objemovým změnám půdy pod základy (http://www.draxlova.eu/projekty.php). Možná by i v případě těch vašich stěn stálo za to zvážit nějaké jiné metody pro omezení vzlínání vlhkosti injektáže, elektroosmóza a pod. Viz např.
http://istavitel.cz/clanek/izolace/hydroizolace/sanace-vlhkeho-zdiva_151 .
Bylo by velmi vhodné, aby projekt vypracoval odborník na vysoušení staveb, který objekt prohlédne a na místě posoudí jaká opatření je třeba dělat a jaká jsou rizika.
S pozdravem Mgr.Karel Murtinger