Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.6.12 / dotaz č. 33728
Dobrý den, lze přestavět běžný rodinný dům z roku 1902 na nízkoenergetický dům? Co přesně by to obnášelo a jaká by byla ekonomická náročnost?
Dobrý den,
pojem nízkoenergetický dům je uveden v technické normě ČSN 730540-2 (2011) v informativní Příloze A. Zde je popsáno rozdělení tzv. budov s velmi nízkou energetickou náročností na "nízkoenergetické", "pasivní", "téměř nulové" příp. další používané pojmy z této oblasti. V praxi se však můžete setkat často se spojováním tohoto výrazu se vším, co se má jako nízkoenergetické řešení tvářit a především dobře prodávat. Typicky nekvalitně izolovaný dům osazený tepelným čerpadle nebo velkou plochou solárních kolektorů.
Kritériem posuzování těchto staveb, což je odpověď na Vaši druhou otázku, je zpravidla měrná roční spotřeba energie, což je spotřeba (většinou v kilowatthodinách) vztažená na jeden metr čtvereční podlahové plochy. Čím je měrná spotřeba energie nižší, tím je stavba energeticky efektivnější. Nízkoenergetické stavby dosahují potřeby tepla na vytápění nejvýše 50 kWh/m2, pasivní budovy méně než 15 kWh/m2 za rok.
Rekonstrukce na tyto parametry je samozřejmě možná, velmi důležité je však vyhodnotit míru, kdy je investice do vícenákladů ještě vhodná a kdy jde už jen o "vyhozené peníze" a úsporu energie za každou cenu.
Uvedu příklad na rekonstrukci podlahy na zemině, která se zpravidla neřeší, protože se jedná o poměrně nákladné řešení. Je tedy nutné si stanovit zda kompletní rekonstrukce podlah na terénu
a tepelné odizolování sleduje i jiné cíle než jen úsporu energie. V případě, že podlaha na terénu netrpí problémy se vzlínající vlhkostí a nášlapná vrstva je vyhovující, serióní analýza nákladů a energetických přínosů
ji asi nedoporučí. Naopak při rekonstrukci podlah je možné izolaci správně nadimenzovat a do skladby ji vložit za minimálních nákladů.
Jako nejběžnější opatření, které se doporučují obecně při rekonstrukcích je zateplení fasády, podlahy půdy příp. rekonstrukce podkroví se zateplením krovu, dále výměna všech oken a dveří a odizolování spodních podlah pokud iopatření splňuje výše uvedené ekonomické hledisko. V neposlední řadě je velmi vhodné zvážit instalaci nuceného větrání s rekuperací, které zajistí po utěsnění novými
okny dostatek čerstvého vzduchu a zamezí vzniku plísní kvůli nadměrné vlhkosti.
Projekt rekonstrukce by měl řešit projektant, který má zkušenosti s řešením nízkoenergetických a pasivních budov příp. ve spolupráci s odborníkem na energetiku budov, který důkladně
zkontroluje navržené řešení a prokáže výpočtem dosažení nízkoenergetického stanardu.
Pokud byste se o tématu rekonstrukcí chtěla dozvědět více odkazuji např. na Centrum pasivního domu, které se této problematice velmi fundovaně věnuje.
V rámci programu EFEKT byla dokonce zpracována samostatná publikace:
https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/8102_Rekonstrukce_RD_CPD.pdf
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
pojem nízkoenergetický dům je uveden v technické normě ČSN 730540-2 (2011) v informativní Příloze A. Zde je popsáno rozdělení tzv. budov s velmi nízkou energetickou náročností na "nízkoenergetické", "pasivní", "téměř nulové" příp. další používané pojmy z této oblasti. V praxi se však můžete setkat často se spojováním tohoto výrazu se vším, co se má jako nízkoenergetické řešení tvářit a především dobře prodávat. Typicky nekvalitně izolovaný dům osazený tepelným čerpadle nebo velkou plochou solárních kolektorů.
Kritériem posuzování těchto staveb, což je odpověď na Vaši druhou otázku, je zpravidla měrná roční spotřeba energie, což je spotřeba (většinou v kilowatthodinách) vztažená na jeden metr čtvereční podlahové plochy. Čím je měrná spotřeba energie nižší, tím je stavba energeticky efektivnější. Nízkoenergetické stavby dosahují potřeby tepla na vytápění nejvýše 50 kWh/m2, pasivní budovy méně než 15 kWh/m2 za rok.
Rekonstrukce na tyto parametry je samozřejmě možná, velmi důležité je však vyhodnotit míru, kdy je investice do vícenákladů ještě vhodná a kdy jde už jen o "vyhozené peníze" a úsporu energie za každou cenu.
Uvedu příklad na rekonstrukci podlahy na zemině, která se zpravidla neřeší, protože se jedná o poměrně nákladné řešení. Je tedy nutné si stanovit zda kompletní rekonstrukce podlah na terénu
a tepelné odizolování sleduje i jiné cíle než jen úsporu energie. V případě, že podlaha na terénu netrpí problémy se vzlínající vlhkostí a nášlapná vrstva je vyhovující, serióní analýza nákladů a energetických přínosů
ji asi nedoporučí. Naopak při rekonstrukci podlah je možné izolaci správně nadimenzovat a do skladby ji vložit za minimálních nákladů.
Jako nejběžnější opatření, které se doporučují obecně při rekonstrukcích je zateplení fasády, podlahy půdy příp. rekonstrukce podkroví se zateplením krovu, dále výměna všech oken a dveří a odizolování spodních podlah pokud iopatření splňuje výše uvedené ekonomické hledisko. V neposlední řadě je velmi vhodné zvážit instalaci nuceného větrání s rekuperací, které zajistí po utěsnění novými
okny dostatek čerstvého vzduchu a zamezí vzniku plísní kvůli nadměrné vlhkosti.
Projekt rekonstrukce by měl řešit projektant, který má zkušenosti s řešením nízkoenergetických a pasivních budov příp. ve spolupráci s odborníkem na energetiku budov, který důkladně
zkontroluje navržené řešení a prokáže výpočtem dosažení nízkoenergetického stanardu.
Pokud byste se o tématu rekonstrukcí chtěla dozvědět více odkazuji např. na Centrum pasivního domu, které se této problematice velmi fundovaně věnuje.
V rámci programu EFEKT byla dokonce zpracována samostatná publikace:
https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/8102_Rekonstrukce_RD_CPD.pdf
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor