Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.7.12 / dotaz č. 34173
Dobrý večer,
Vlastníme rodinný dvougenerační dům, stavebně se jedná o krychli postavenou z klasických plných cihel se suterénem, střecha je plochá. V přízemí jsou stěny 0,45m a v patře 0,3m tlusté, okna máme vyměněná (plastové rámy a dvojité izolační sklo). Podstatná část oken je na jih a na západ. V zimě protopíme poměrné značné množství plynu, v létě je zase v domku nesnesitelné teplo, především ve druhém patře pod střechou. Chtěli bychom tuto situaci zlepšit. Co by bylo nutné proto udělat, jak velkou by to vyžadovalo investici a dá se předpokládat nějaká návratnost? Na zateplení jsme slyšeli různé názory (pozitivní i negativní), stejně tak na druh materiálu, tloušťku, samotné provedení atd. Jako laici nedokážeme racionálně posoudit, co je optimální a co je nesmysl. Prosíme tak o radu, která by nás alespoň nasměrovala. Jsme si vědomi, že náklady na rekonstrukci budou nemalé, proto chceme předejít komplikacím při nesprávné volbě nebo postupu.
Děkuji.
Vlastníme rodinný dvougenerační dům, stavebně se jedná o krychli postavenou z klasických plných cihel se suterénem, střecha je plochá. V přízemí jsou stěny 0,45m a v patře 0,3m tlusté, okna máme vyměněná (plastové rámy a dvojité izolační sklo). Podstatná část oken je na jih a na západ. V zimě protopíme poměrné značné množství plynu, v létě je zase v domku nesnesitelné teplo, především ve druhém patře pod střechou. Chtěli bychom tuto situaci zlepšit. Co by bylo nutné proto udělat, jak velkou by to vyžadovalo investici a dá se předpokládat nějaká návratnost? Na zateplení jsme slyšeli různé názory (pozitivní i negativní), stejně tak na druh materiálu, tloušťku, samotné provedení atd. Jako laici nedokážeme racionálně posoudit, co je optimální a co je nesmysl. Prosíme tak o radu, která by nás alespoň nasměrovala. Jsme si vědomi, že náklady na rekonstrukci budou nemalé, proto chceme předejít komplikacím při nesprávné volbě nebo postupu.
Děkuji.
Dobrý den,
pokud byl domek postaven před více jak 20 lety z klasických cihel plných pálených, tak tl. zdiva 45cm odpovídala platným zásadám navrhování obvodových konstrukcí platných v době výstavby. Zdivo 30cm z cihel plných pálených bylo poddimenzované už v době výstavby. Vzhledem na současné tepelně-technické požadavky na jednotlivé konstrukce obvodového pláště jsou výše uvedené tloušťky zdiva výrazně nevyhovující. Aby stěna vyzděná z cihel plných pálených splňovala současné normové požadavky, tak by musela dosahovat tloušťky okolo 2,5 až 2,75 m.
Kvalita jednotlivých obvodových konstrukcí, které tvoří „obálku“ objektu má rozhodující vliv na vnitřní prostředí. Nevyhovující tepelně-izolační vlastnosti těchto konstrukcí se negativně odráží v tepelných ztrátách objektu v zimních měsících a v letním období opět může docházek k nepříjemnému přehřívání vnitřních prostor. Jediným řešením pro obvodové stěny je jejich zateplení, např. venkovním kontaktním zateplovacím systémem. Tloušťku izolace bych volil min. 140mm, raději 160mm. Pokud to půjde, tak rozhodně nepodceňovat zateplení ostění a nadpraží oken (tloušťka izolace dle možností = návaznost zateplení na rámy již vyměněných oken).
Přehřívání podstřešních prostor bude mít na svědomí několik příčin. Jednou z nich jsou poměrně tenké stěny (300mm z cihel plných pálených), které se v letních měsících rychleji prohřejí (především na osluněných plochách), tím se zvýší jejich vnitřní povrchová teplota, konstrukce pak sálají teplo do tak již přehřátého interiéru. Otázkou zůstává i kvalita střešní konstrukce z pohledu tepelné izolace. Nedostatečnými izolačními vlastnosti dochází k obdobnému efektu jako u popsaných obvodových stěn. U střechy je situace o to horší, že na ni sluneční záření dopadá po většinu dne. Velmi důležitou roli hrají výplně otvorů a možnost jejich zastínění v době oslunění. Pokud sečteme všechny výše uvedené faktory, tak výsledkem je to, že okamžité tepelné zisky z oslunění se kombinují v jeden časový úsek s pozvolna narůstajícími zisky ze sálání prohřátých konstrukcí. Řešením je zhodnocení tepelně-technické kvality střešní sklady a její případné doplnění o novou tepelnou izolace (záleží na konkrétním technickém řešení). Dále situaci zlepší výše popsané zateplení obvodového pláště. Nemalou pozornost je třeba věnovat zastínění osluněných výplní. V neposlední řadě i provozem objektu lze ve výsledku ovlivnit vnitřní teplotu, např. intenzívním větráním během časných ranních hodin (výměna teplého vzduchu za chladnější + ochlazení povrchů vnitřních konstrukcí).
Z pohledu materiálu mají pěnový polystyrén a minerální vlákna srovnatelné tepelně-izolační vlastnosti při stejné tl. izolantu (menší rozdíly samozřejmě jsou v závislosti na typu izolace). Ve větší míře je používán pěnový polystyrén vzhledem k jeho přijatelnější ceně.
Po zateplení dojde jednoznačně k výraznému snížení spotřeby tepla na vytápění, zlepší se vnitřní prostředí, výrazně se zvýší povrchové teploty zateplených konstrukcí v zimním období (odstraní se nepříjemné chladné sálání do interiéru v blízkosti stěn, eliminují se příčiny vzniku a bujení plísní). Vizuálně se zlepší pohled na opravený dům.
Otázka návratnosti investice do zateplení obvodového pláště, střechy, ochlazovaného stropu nad suterénem, výměny oken apod. u rodinných domků je sporná. Pokud uvážíme, že za topnou sezonu se v dvougeneračním domku (bez zateplení) může protopit okolo 40tis. Kč a úspory z celkového zateplení domu můžou být okolo 50%, pak je výsledkem roční úspora 20tis. Kč. Náklady na realizaci bych nerad odhadoval, ale můžou se pohybovat okolo 350 až 500tis. Kč. V takovém případě, je návratnost okolo 18 až 25 let. V uvedeném případě, lze vzhledem k životnosti opatření konstatovat, že návratná rekonstrukce je. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že regenerací roste cena nemovitosti a jednoznačně se zkvalitňuje vnitřní prostředí.
Pokud chcete mít jistotu, že postupujete při regeneraci technicky správně, pak doporučuji zpracovat projekt se slepým rozpočtem. Ten rozeslat několika firmám ať zakázku nacení. Dodavatele nevybírat za každou cenu dle výše nabídky, ale zaměřit se i na jejich historii a reference. Při provádění stavby doporučuji investovat do dozoru investora, který vás bude zastupovat vůči dodavateli ve věcech technických (správnost provádění) během výstavby.
Bura
pokud byl domek postaven před více jak 20 lety z klasických cihel plných pálených, tak tl. zdiva 45cm odpovídala platným zásadám navrhování obvodových konstrukcí platných v době výstavby. Zdivo 30cm z cihel plných pálených bylo poddimenzované už v době výstavby. Vzhledem na současné tepelně-technické požadavky na jednotlivé konstrukce obvodového pláště jsou výše uvedené tloušťky zdiva výrazně nevyhovující. Aby stěna vyzděná z cihel plných pálených splňovala současné normové požadavky, tak by musela dosahovat tloušťky okolo 2,5 až 2,75 m.
Kvalita jednotlivých obvodových konstrukcí, které tvoří „obálku“ objektu má rozhodující vliv na vnitřní prostředí. Nevyhovující tepelně-izolační vlastnosti těchto konstrukcí se negativně odráží v tepelných ztrátách objektu v zimních měsících a v letním období opět může docházek k nepříjemnému přehřívání vnitřních prostor. Jediným řešením pro obvodové stěny je jejich zateplení, např. venkovním kontaktním zateplovacím systémem. Tloušťku izolace bych volil min. 140mm, raději 160mm. Pokud to půjde, tak rozhodně nepodceňovat zateplení ostění a nadpraží oken (tloušťka izolace dle možností = návaznost zateplení na rámy již vyměněných oken).
Přehřívání podstřešních prostor bude mít na svědomí několik příčin. Jednou z nich jsou poměrně tenké stěny (300mm z cihel plných pálených), které se v letních měsících rychleji prohřejí (především na osluněných plochách), tím se zvýší jejich vnitřní povrchová teplota, konstrukce pak sálají teplo do tak již přehřátého interiéru. Otázkou zůstává i kvalita střešní konstrukce z pohledu tepelné izolace. Nedostatečnými izolačními vlastnosti dochází k obdobnému efektu jako u popsaných obvodových stěn. U střechy je situace o to horší, že na ni sluneční záření dopadá po většinu dne. Velmi důležitou roli hrají výplně otvorů a možnost jejich zastínění v době oslunění. Pokud sečteme všechny výše uvedené faktory, tak výsledkem je to, že okamžité tepelné zisky z oslunění se kombinují v jeden časový úsek s pozvolna narůstajícími zisky ze sálání prohřátých konstrukcí. Řešením je zhodnocení tepelně-technické kvality střešní sklady a její případné doplnění o novou tepelnou izolace (záleží na konkrétním technickém řešení). Dále situaci zlepší výše popsané zateplení obvodového pláště. Nemalou pozornost je třeba věnovat zastínění osluněných výplní. V neposlední řadě i provozem objektu lze ve výsledku ovlivnit vnitřní teplotu, např. intenzívním větráním během časných ranních hodin (výměna teplého vzduchu za chladnější + ochlazení povrchů vnitřních konstrukcí).
Z pohledu materiálu mají pěnový polystyrén a minerální vlákna srovnatelné tepelně-izolační vlastnosti při stejné tl. izolantu (menší rozdíly samozřejmě jsou v závislosti na typu izolace). Ve větší míře je používán pěnový polystyrén vzhledem k jeho přijatelnější ceně.
Po zateplení dojde jednoznačně k výraznému snížení spotřeby tepla na vytápění, zlepší se vnitřní prostředí, výrazně se zvýší povrchové teploty zateplených konstrukcí v zimním období (odstraní se nepříjemné chladné sálání do interiéru v blízkosti stěn, eliminují se příčiny vzniku a bujení plísní). Vizuálně se zlepší pohled na opravený dům.
Otázka návratnosti investice do zateplení obvodového pláště, střechy, ochlazovaného stropu nad suterénem, výměny oken apod. u rodinných domků je sporná. Pokud uvážíme, že za topnou sezonu se v dvougeneračním domku (bez zateplení) může protopit okolo 40tis. Kč a úspory z celkového zateplení domu můžou být okolo 50%, pak je výsledkem roční úspora 20tis. Kč. Náklady na realizaci bych nerad odhadoval, ale můžou se pohybovat okolo 350 až 500tis. Kč. V takovém případě, je návratnost okolo 18 až 25 let. V uvedeném případě, lze vzhledem k životnosti opatření konstatovat, že návratná rekonstrukce je. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že regenerací roste cena nemovitosti a jednoznačně se zkvalitňuje vnitřní prostředí.
Pokud chcete mít jistotu, že postupujete při regeneraci technicky správně, pak doporučuji zpracovat projekt se slepým rozpočtem. Ten rozeslat několika firmám ať zakázku nacení. Dodavatele nevybírat za každou cenu dle výše nabídky, ale zaměřit se i na jejich historii a reference. Při provádění stavby doporučuji investovat do dozoru investora, který vás bude zastupovat vůči dodavateli ve věcech technických (správnost provádění) během výstavby.
Bura