Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.7.12 / dotaz č. 34236
Dobrý den,
máme poměrně nedávno dokončený rodinný dům. Byl postaven z lehčených tvárnic a dodatečně ještě zateplený cca 10cm polystyrénu. Okna máme dřevěná s dvojsklem. V přechodném období se snažíme vytápět domek krbem. Jelikož střecha je natočená k východu a západu, tak nám nebyly doporučeny solární kolektory pro ohřev vody. Náklady na topení a ohřev vody během roku nemáme příliš vysoké, nicméně při stále rostoucích cenách za zemní plyn i ty se zvětšují. Proto se na vás obracím s radou nebo tipem, jak ještě snížit provozní náklady na energie v rodinném domě. Přemýšleli jsme i o navýšení některých tepelných izolací, třeba na půdě nebo na plášti, ale máme pocit, že se to už moc nevyplatí. Jaký na to máte názor.
Děkuji.
máme poměrně nedávno dokončený rodinný dům. Byl postaven z lehčených tvárnic a dodatečně ještě zateplený cca 10cm polystyrénu. Okna máme dřevěná s dvojsklem. V přechodném období se snažíme vytápět domek krbem. Jelikož střecha je natočená k východu a západu, tak nám nebyly doporučeny solární kolektory pro ohřev vody. Náklady na topení a ohřev vody během roku nemáme příliš vysoké, nicméně při stále rostoucích cenách za zemní plyn i ty se zvětšují. Proto se na vás obracím s radou nebo tipem, jak ještě snížit provozní náklady na energie v rodinném domě. Přemýšleli jsme i o navýšení některých tepelných izolací, třeba na půdě nebo na plášti, ale máme pocit, že se to už moc nevyplatí. Jaký na to máte názor.
Děkuji.
Dobrý den,
u nově provedených staveb je často problém najít nějakou možnost, která výrazně sníží energetickou náročnost budovy. Přesto se dá najít drobnosti v konstrukcích, technologickém vybavení nebo provozu, které ovlivní výslednou spotřebu energií.
Začal bych dodatečným zateplením již zateplené budovy. Toto řešení je v podstatně ekonomicky nenávratné. Důvodem je skutečnost, že stávající obvodový plášť bude pravděpodobně splňovat i dnešní mírně přísnější požadavky na tepelně technické parametry, které jsou vymezeny ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov (novelizována v říjnu 2011) nebo se k těmto požadavkům bude blížit. Každé další zlepšení tepelně-izolačních vlastností by přineslo snížení energetické náročnosti budovy, ale výše nákladů na opatření by nebyly adekvátní k výsledné úspoře. Doporučit přiteplení by se dalo v případech, kdy při realizaci byly zanedbány některé detaily, kde vznikají tepelné mosty. Toto je ale otázka kvality zpracovaného projektu a samotné realizace (důvod k reklamaci). Kde je navýšení tepelných izolací poměrně efektivní a náklady jsou spojeny pouze s nákupem izolace (v případě provedení svépomocí) je doteplení stropů půdy nebo dvouplášťové střechy s přístupným mezistřešním prostorem. Doteplování plochých jednoplášťových střech nebo šikmých střech u novějších staveb se doporučuje v případech, kdy je evidentně tloušťka izolace poddimenzována nebo je hraniční (z pohledu normových požadavků na tepelně-izolační vlastnosti).
Vytápění vnitřních prostor krbem v přechodných obdobích lze pouze doporučit. Provozně je možné vytápění krbem optimalizovat na maximálně přijatelnou dobu v závislosti na zimě. To znamená, že vytápění krbem bude možné i během zimních měsíců při mírnějších venkovních teplotách. Provoz krbu z plynovým kotlem se dá kombinovat tak, aby spotřeba zemního plynu byla minimální. Důležité je ale podotknout, že musí být zachován komfort bydlení a šetření by nemělo vést k extrémům, které se odrazí např. tvorbou plísní, kondenzací v interiéru apod.
Orientace střechy jak popisujete, není skutečně optimální pro osazení termosolárních kolektorů. V některých hraničních případech lze pro uchycení kolektorů využít speciální úchyty, které nakloní částečně panely k JV nebo JZ. Dají se využít i vakuové trubicové kolektory, které se opět dají natočit. Další možností je umístit kolektory mimo budovu, např. na zahradě, hospodářské budově apod. (narůstají však ztráty vedením média na delší vzdálenost). Investice do dvou kolektorů s příslušenstvím, vč. zásobníku se může pohybovat okolo 90tis. Kč. Není to zrovna malá investice, proto doporučuji tuto záležitost konzultovat přímo na místě se specialistou přes vytápění budov. V případech kdy je objekt perfektně zateplen a vykazuje minimální tepelné ztráty lze využít solární energii i pro vytápění/přitápění. Toto řešení, ale vyžaduje podrobné posouzení, zda stávající systém topení by byl pro toto vhodný. Obecně se dá říct, že toto řešení je poměrně výjimečné.
Nemalá část z celkové spotřeby energie připadá na energii elektrickou. Její spotřeba se dá ovlivnit typem elektrospotřebičů (energetická třída A+, A++….) a samotným provozem v domě, např. optimalizace rozsvěcování světel – ruční/pohybové čidlo apod.
Bura
u nově provedených staveb je často problém najít nějakou možnost, která výrazně sníží energetickou náročnost budovy. Přesto se dá najít drobnosti v konstrukcích, technologickém vybavení nebo provozu, které ovlivní výslednou spotřebu energií.
Začal bych dodatečným zateplením již zateplené budovy. Toto řešení je v podstatně ekonomicky nenávratné. Důvodem je skutečnost, že stávající obvodový plášť bude pravděpodobně splňovat i dnešní mírně přísnější požadavky na tepelně technické parametry, které jsou vymezeny ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov (novelizována v říjnu 2011) nebo se k těmto požadavkům bude blížit. Každé další zlepšení tepelně-izolačních vlastností by přineslo snížení energetické náročnosti budovy, ale výše nákladů na opatření by nebyly adekvátní k výsledné úspoře. Doporučit přiteplení by se dalo v případech, kdy při realizaci byly zanedbány některé detaily, kde vznikají tepelné mosty. Toto je ale otázka kvality zpracovaného projektu a samotné realizace (důvod k reklamaci). Kde je navýšení tepelných izolací poměrně efektivní a náklady jsou spojeny pouze s nákupem izolace (v případě provedení svépomocí) je doteplení stropů půdy nebo dvouplášťové střechy s přístupným mezistřešním prostorem. Doteplování plochých jednoplášťových střech nebo šikmých střech u novějších staveb se doporučuje v případech, kdy je evidentně tloušťka izolace poddimenzována nebo je hraniční (z pohledu normových požadavků na tepelně-izolační vlastnosti).
Vytápění vnitřních prostor krbem v přechodných obdobích lze pouze doporučit. Provozně je možné vytápění krbem optimalizovat na maximálně přijatelnou dobu v závislosti na zimě. To znamená, že vytápění krbem bude možné i během zimních měsíců při mírnějších venkovních teplotách. Provoz krbu z plynovým kotlem se dá kombinovat tak, aby spotřeba zemního plynu byla minimální. Důležité je ale podotknout, že musí být zachován komfort bydlení a šetření by nemělo vést k extrémům, které se odrazí např. tvorbou plísní, kondenzací v interiéru apod.
Orientace střechy jak popisujete, není skutečně optimální pro osazení termosolárních kolektorů. V některých hraničních případech lze pro uchycení kolektorů využít speciální úchyty, které nakloní částečně panely k JV nebo JZ. Dají se využít i vakuové trubicové kolektory, které se opět dají natočit. Další možností je umístit kolektory mimo budovu, např. na zahradě, hospodářské budově apod. (narůstají však ztráty vedením média na delší vzdálenost). Investice do dvou kolektorů s příslušenstvím, vč. zásobníku se může pohybovat okolo 90tis. Kč. Není to zrovna malá investice, proto doporučuji tuto záležitost konzultovat přímo na místě se specialistou přes vytápění budov. V případech kdy je objekt perfektně zateplen a vykazuje minimální tepelné ztráty lze využít solární energii i pro vytápění/přitápění. Toto řešení, ale vyžaduje podrobné posouzení, zda stávající systém topení by byl pro toto vhodný. Obecně se dá říct, že toto řešení je poměrně výjimečné.
Nemalá část z celkové spotřeby energie připadá na energii elektrickou. Její spotřeba se dá ovlivnit typem elektrospotřebičů (energetická třída A+, A++….) a samotným provozem v domě, např. optimalizace rozsvěcování světel – ruční/pohybové čidlo apod.
Bura