Internetová poradna i-EKIS / odpověď
16.7.12 / dotaz č. 34257
Dobrý den,
loni na podzim začala platit nová ČSN 73 0540, část 2, Tepelná ochrana budov. Změnila se řada věcí včetně metodiky posuzování kvality obálky budovy (průměrný součinitel prostupu tepla). Nový postup se zdá být složitější, v čem jsou rozdíly a hlavně jsou rozdíly ve výsledcích? Jedná se o to, zda bude zapotřebí v nových projektech uvažovat větší tloušťky izolací nebo komplexnější řešení regenerací, např. bytových domů?
Děkuji za odpověď.
loni na podzim začala platit nová ČSN 73 0540, část 2, Tepelná ochrana budov. Změnila se řada věcí včetně metodiky posuzování kvality obálky budovy (průměrný součinitel prostupu tepla). Nový postup se zdá být složitější, v čem jsou rozdíly a hlavně jsou rozdíly ve výsledcích? Jedná se o to, zda bude zapotřebí v nových projektech uvažovat větší tloušťky izolací nebo komplexnější řešení regenerací, např. bytových domů?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
nový postup je založen na porovnání hodnocené budovy (dále jen HB) s budovou referenční (dále jen BR). Ta je shodná s BH (skutečnou, projektovanou) co se týče objemu, skladby a ploch jednotlivých konstrukcí, účelu, uspořádání, umístění atd. Při výpočtu měrné ztráty tepla HT pro jednotlivé konstrukce je u RB počítáno s normovými požadovanými hodnotami součinitele prostupu tepla UN a u HB se dosazují hodnoty U skutečně vypočtené na základě skladeb jednotlivých konstrukcí tvořících obálku budovy. Je třeba upozornit na změnu u výpočtu měrné ztráty tepla pro výplně otvorů, kde se již neuvažuje s redukčním činitelem „b“ 1,15, ale pouze 1,0.
Na tepelné vazby mezi konstrukcemi je u RB uvažováno 0,02*plocha obalových konstrukcí, u HB je výpočet obdobný (za koeficient Utb se dosazuje vypočtená hodnota nebo hodnota dle ČSN 73 0540-4). Výsledkem výpočtu je průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N, kdy pro RB je to součinitel stanovený na základě předpokladu, že všechny konstrukce na systémové hranici dosahují přesně normových požadovaných hodnoty UN. U hodnocené budovy je výsledkem skutečně dosažený průměrný součinitel prostupu tepla Uem. Návrh je vyhovující pokud výsledná hodnota Uem pro HB je alespoň rovna nebo menší než hodnota Uem, N pro RB. Takže ve výsledné klasifikaci obálka hodnocené budovy „spadne“ minimálně do kategorie „C - vyhovující“. Aby nebylo hodnocení prováděno pouze podle jednoho kritéria, je zaváděná horní hranice průměrného součinitele prostupu tepla dle objemového faktoru tvaru budovy A/V (m2/m3).
S drobnými odlišnostmi se provádí výpočet u budov s výraznými transparentními plochami fasády. Pokud součet průsvitných ploch je větší než 50% všech ploch svislých teplosměnných ploch obvodového pláště, pak se u RB 50% plochy transparentní části přiřadí normová hodnota UN a zbývající části se přisuzuje normová hodnota UN pro obvodový neprůsvitný plášť. Takže pro tyto budovy je výsledné hodnocení přísnější než u srovnatelné budovy s menším prosklením. Lze to řešit kvalitnějšími výplněmi nebo lepšími tepelně-technickými parametry ostatních obalových konstrukcí.
U novostaveb není problém nové normové požadavky na celkové hodnocení obálky budovy splnit. Problémy můžou nastat u změn dokončených staveb, kdy není možné zlepšit tepelně-technické vlastnosti některých konstrukcí, které se podstatným způsobem podílejí na měrné ztrátě tepla, např. podlahy nebo stěny ve styku se zeminou. V takovém případě je nutno zlepšit tepelně-technické vlastnosti u ostatních konstrukcí, ale je otázkou do jaké míry toto bude efektivní. Obecně řečeno, pokud lze u ochlazovaných konstrukcí na systémové hranici zlepšit tepelně-technické parametry na normové hodnoty, neměl by být problém normové požadavky splnit. Dá se to stanovit pouze výpočtem.
Původní princip (platný do října 2011) stanovoval normovou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla pomoci tabulkových hodnot, respektive dle výpočtu na základě objemového faktoru tvaru budovy A/V (m2/m3). Při tomto hodnocení nebyla zohledněna specifika různých budov, které měly stejný poměr plochy obalových konstrukcí k objemu, který tyto konstrukce obklopovaly.
Bura
nový postup je založen na porovnání hodnocené budovy (dále jen HB) s budovou referenční (dále jen BR). Ta je shodná s BH (skutečnou, projektovanou) co se týče objemu, skladby a ploch jednotlivých konstrukcí, účelu, uspořádání, umístění atd. Při výpočtu měrné ztráty tepla HT pro jednotlivé konstrukce je u RB počítáno s normovými požadovanými hodnotami součinitele prostupu tepla UN a u HB se dosazují hodnoty U skutečně vypočtené na základě skladeb jednotlivých konstrukcí tvořících obálku budovy. Je třeba upozornit na změnu u výpočtu měrné ztráty tepla pro výplně otvorů, kde se již neuvažuje s redukčním činitelem „b“ 1,15, ale pouze 1,0.
Na tepelné vazby mezi konstrukcemi je u RB uvažováno 0,02*plocha obalových konstrukcí, u HB je výpočet obdobný (za koeficient Utb se dosazuje vypočtená hodnota nebo hodnota dle ČSN 73 0540-4). Výsledkem výpočtu je průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N, kdy pro RB je to součinitel stanovený na základě předpokladu, že všechny konstrukce na systémové hranici dosahují přesně normových požadovaných hodnoty UN. U hodnocené budovy je výsledkem skutečně dosažený průměrný součinitel prostupu tepla Uem. Návrh je vyhovující pokud výsledná hodnota Uem pro HB je alespoň rovna nebo menší než hodnota Uem, N pro RB. Takže ve výsledné klasifikaci obálka hodnocené budovy „spadne“ minimálně do kategorie „C - vyhovující“. Aby nebylo hodnocení prováděno pouze podle jednoho kritéria, je zaváděná horní hranice průměrného součinitele prostupu tepla dle objemového faktoru tvaru budovy A/V (m2/m3).
S drobnými odlišnostmi se provádí výpočet u budov s výraznými transparentními plochami fasády. Pokud součet průsvitných ploch je větší než 50% všech ploch svislých teplosměnných ploch obvodového pláště, pak se u RB 50% plochy transparentní části přiřadí normová hodnota UN a zbývající části se přisuzuje normová hodnota UN pro obvodový neprůsvitný plášť. Takže pro tyto budovy je výsledné hodnocení přísnější než u srovnatelné budovy s menším prosklením. Lze to řešit kvalitnějšími výplněmi nebo lepšími tepelně-technickými parametry ostatních obalových konstrukcí.
U novostaveb není problém nové normové požadavky na celkové hodnocení obálky budovy splnit. Problémy můžou nastat u změn dokončených staveb, kdy není možné zlepšit tepelně-technické vlastnosti některých konstrukcí, které se podstatným způsobem podílejí na měrné ztrátě tepla, např. podlahy nebo stěny ve styku se zeminou. V takovém případě je nutno zlepšit tepelně-technické vlastnosti u ostatních konstrukcí, ale je otázkou do jaké míry toto bude efektivní. Obecně řečeno, pokud lze u ochlazovaných konstrukcí na systémové hranici zlepšit tepelně-technické parametry na normové hodnoty, neměl by být problém normové požadavky splnit. Dá se to stanovit pouze výpočtem.
Původní princip (platný do října 2011) stanovoval normovou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla pomoci tabulkových hodnot, respektive dle výpočtu na základě objemového faktoru tvaru budovy A/V (m2/m3). Při tomto hodnocení nebyla zohledněna specifika různých budov, které měly stejný poměr plochy obalových konstrukcí k objemu, který tyto konstrukce obklopovaly.
Bura
Odpovídá: Ing., Ph.D. Roman Bura* - EKIS Brno Stavoprojekta tisk