Internetová poradna i-EKIS / odpověď
18.7.12 / dotaz č. 34269
Dobrý den,
máme velmi slušně zateplený rodinný dům (plášť, střecha i strop sklepa),
ve kterém jsou i nová okna s trojskly. Překvapilo nás, že během
tropických dní v minulém týdnu byla vevnitř domu vyšší teplota než před
jeho rekonstrukcí. Měli jsme představu, že výsledek v létě bude opačný.
Dům je během dne utěsněný (zavřená okna + stažené žaluzie). Intenzivně
větráme vždy ráno a večer, ale i tak je dost problematické prostory
vychalit. Přemýšleli jsme nad příčinami tohoto stavu a došli jsme k
závěru, že zateplením stropu suterénu není obytná část ochlazována ze
strany sklepa a nová uzavřená okna výrazně omezila pohyb vzduchu. Jsou
tyto úvahy správné a jak danou situaci řešit. Doufáme, že v zimních
měsících bude rozdíl proti původnímu stavu už markantní.
Děkuji.
máme velmi slušně zateplený rodinný dům (plášť, střecha i strop sklepa),
ve kterém jsou i nová okna s trojskly. Překvapilo nás, že během
tropických dní v minulém týdnu byla vevnitř domu vyšší teplota než před
jeho rekonstrukcí. Měli jsme představu, že výsledek v létě bude opačný.
Dům je během dne utěsněný (zavřená okna + stažené žaluzie). Intenzivně
větráme vždy ráno a večer, ale i tak je dost problematické prostory
vychalit. Přemýšleli jsme nad příčinami tohoto stavu a došli jsme k
závěru, že zateplením stropu suterénu není obytná část ochlazována ze
strany sklepa a nová uzavřená okna výrazně omezila pohyb vzduchu. Jsou
tyto úvahy správné a jak danou situaci řešit. Doufáme, že v zimních
měsících bude rozdíl proti původnímu stavu už markantní.
Děkuji.
Dobrý den,
podstatný rozdíl bude v zimním období, kdy se jednoznačně pozitivně projeví zlepšené tepelně-technické parametry konstrukcí. Rozhodně se zvýší teplota vnitřních povrchů a eliminuje se tak nepříjemné chladné sálání v blízkosti vnitřních povrchů, které je lidským tělem negativně vnímáno. Zvýšení teplot vnitřních povrchů se projeví také v oblasti koutů a rohů, kde u nevyhovujících konstrukcí z pohledu teplené techniky bývají teploty nejnižší a umožňují vznik plísní. Velmi pozitivně se zateplení promítá i u vnitřních konstrukcí, např. podlah. U nich dochází k markantnímu zvýšení povrchové teploty, čímž se podlaha stává „teplejší“. Celkově přes zateplené konstrukce za otopné období „projde“ méně tepelné energie, takže zateplení se musí pozitivně odrazit i na menší spotřebě energií na vytápění.
Pro obhajobu zateplení uvedu malý příklad. Kvalitním zateplením obvodové stěny, která před touto úpravou vykazovala naprosto nedostačující tepelně-technické parametry, dochází k diametrálním změnám z pohledu rozložení teplot a vlhkosti v této konstrukci. Pro představu se dá uvést příklad na obvodové stěně vyzděné z cihel plných pálených. Stěna z tohoto klasického zděného materiálu v tloušťce 450mm je stále velmi často považována za konstrukci s dobrými tepelně-izolačními vlastnosti (všeobecně mezi uživateli staveb postavených z těchto materiálů), ale aby toto obvodové zdivo vyhovělo stávajícím alespoň požadovaným normovým hodnotám, pak by muselo být tloušťky okolo 2,75m až 3m. Po zateplení např. klasické pětačtyřicítky, tak aby dosahovala alespoň požadované normové hodnoty součinitele prostupu tepla „U“, se konstrukce tepelně-technicky zlepší přibližně pětkrát.
Funkce chladného stropu nad suterénem pravděpodobně v letních měsících plnila funkci jakéhosi chladiče, ale zároveň v zimním období to byla konstrukce s nemalými úniky tepla. Proto se přikláním k vašemu řešení zateplení suterénního stropu.
Přehřívání vnitřních prostor v letním období bude mít více příčin. Ty budou korespondovat s vámi uváděnými důvody. Samotnou zateplenou stěnou projde méně tepelné energie z exteriéru dovnitř než před zateplením, takže v tomto směru by se měla situace jednoznačně zlepšit. Otázkou zůstává množství tepelných zisků z oslunění, které se do interiéru dostává přes transparentní prvky fasády. Osluněním se do interiéru dostává poměrně velké množství energie, které dopadá na konstrukce a vybavení interiéru, které tuto energii akumuluje a částečně vyzařuje zpět do interiéru. Tím dochází k sekundárnímu ohřevu neosluněných povrchů (sáláním osluněných povrchů a zvyšováním teploty vzduchu v interiéru). Pokud v této době neprobíhá účinná výměna vzduchu, byť teplého z exteriéru, tak nelze vyloučit přehřívání interiérů ani u perfektně zateplených objektů. Pokud je objekt během dne bez obsazení a větrání vnitřních prostor není možné z bezpečnostních důvodů, pak lze doporučit stávající způsob větrání, jak ho popisujete. Ranním intenzívním a dlouhodobějším větrání dojde k ochlazení vzduchu a povrchů konstrukcí, které budou schopny akumulovat větší množství energie z oslunění, což by mohlo snížit výslednou teplotu v interiéru během dne. Večerní větrání již nebude tak účinné, protože venkovní vzduch má poměrně vysokou teplotu do pozdních večerních hodin. Optimálním stavem by bylo nasávání vzduchu ze stínu, ve kterém je celodenně teplota nižší, to ale záleží na umístění objektu a jeho okolí. Primárně zůstává potřeba pečlivého clonění zasklení před slunečním zářením. Pokud se jedná o clonění vnitřními žaluziemi, tak jistý účinek to má, ale sluneční záření je odcloněno až v interiéru. Vnitřní žaluzie se řadí mezi nejméně účinné prvky. Znatelně lépe jsou na tom clonící prvky exteriérové, které zabraňují nežádoucímu oslunění prosklených ploch fasády, které tak po většinu dne zůstávají ve stínu. Určitým řešením by byla aplikace těchto venkovních prvků, ale bude záležet na technické proveditelnosti na zateplených fasádách. Další možností je vzrostlá listnatá zeleň, kde však záleží na jejím umístění a výšce (efektivní zastínění).
Bura
podstatný rozdíl bude v zimním období, kdy se jednoznačně pozitivně projeví zlepšené tepelně-technické parametry konstrukcí. Rozhodně se zvýší teplota vnitřních povrchů a eliminuje se tak nepříjemné chladné sálání v blízkosti vnitřních povrchů, které je lidským tělem negativně vnímáno. Zvýšení teplot vnitřních povrchů se projeví také v oblasti koutů a rohů, kde u nevyhovujících konstrukcí z pohledu teplené techniky bývají teploty nejnižší a umožňují vznik plísní. Velmi pozitivně se zateplení promítá i u vnitřních konstrukcí, např. podlah. U nich dochází k markantnímu zvýšení povrchové teploty, čímž se podlaha stává „teplejší“. Celkově přes zateplené konstrukce za otopné období „projde“ méně tepelné energie, takže zateplení se musí pozitivně odrazit i na menší spotřebě energií na vytápění.
Pro obhajobu zateplení uvedu malý příklad. Kvalitním zateplením obvodové stěny, která před touto úpravou vykazovala naprosto nedostačující tepelně-technické parametry, dochází k diametrálním změnám z pohledu rozložení teplot a vlhkosti v této konstrukci. Pro představu se dá uvést příklad na obvodové stěně vyzděné z cihel plných pálených. Stěna z tohoto klasického zděného materiálu v tloušťce 450mm je stále velmi často považována za konstrukci s dobrými tepelně-izolačními vlastnosti (všeobecně mezi uživateli staveb postavených z těchto materiálů), ale aby toto obvodové zdivo vyhovělo stávajícím alespoň požadovaným normovým hodnotám, pak by muselo být tloušťky okolo 2,75m až 3m. Po zateplení např. klasické pětačtyřicítky, tak aby dosahovala alespoň požadované normové hodnoty součinitele prostupu tepla „U“, se konstrukce tepelně-technicky zlepší přibližně pětkrát.
Funkce chladného stropu nad suterénem pravděpodobně v letních měsících plnila funkci jakéhosi chladiče, ale zároveň v zimním období to byla konstrukce s nemalými úniky tepla. Proto se přikláním k vašemu řešení zateplení suterénního stropu.
Přehřívání vnitřních prostor v letním období bude mít více příčin. Ty budou korespondovat s vámi uváděnými důvody. Samotnou zateplenou stěnou projde méně tepelné energie z exteriéru dovnitř než před zateplením, takže v tomto směru by se měla situace jednoznačně zlepšit. Otázkou zůstává množství tepelných zisků z oslunění, které se do interiéru dostává přes transparentní prvky fasády. Osluněním se do interiéru dostává poměrně velké množství energie, které dopadá na konstrukce a vybavení interiéru, které tuto energii akumuluje a částečně vyzařuje zpět do interiéru. Tím dochází k sekundárnímu ohřevu neosluněných povrchů (sáláním osluněných povrchů a zvyšováním teploty vzduchu v interiéru). Pokud v této době neprobíhá účinná výměna vzduchu, byť teplého z exteriéru, tak nelze vyloučit přehřívání interiérů ani u perfektně zateplených objektů. Pokud je objekt během dne bez obsazení a větrání vnitřních prostor není možné z bezpečnostních důvodů, pak lze doporučit stávající způsob větrání, jak ho popisujete. Ranním intenzívním a dlouhodobějším větrání dojde k ochlazení vzduchu a povrchů konstrukcí, které budou schopny akumulovat větší množství energie z oslunění, což by mohlo snížit výslednou teplotu v interiéru během dne. Večerní větrání již nebude tak účinné, protože venkovní vzduch má poměrně vysokou teplotu do pozdních večerních hodin. Optimálním stavem by bylo nasávání vzduchu ze stínu, ve kterém je celodenně teplota nižší, to ale záleží na umístění objektu a jeho okolí. Primárně zůstává potřeba pečlivého clonění zasklení před slunečním zářením. Pokud se jedná o clonění vnitřními žaluziemi, tak jistý účinek to má, ale sluneční záření je odcloněno až v interiéru. Vnitřní žaluzie se řadí mezi nejméně účinné prvky. Znatelně lépe jsou na tom clonící prvky exteriérové, které zabraňují nežádoucímu oslunění prosklených ploch fasády, které tak po většinu dne zůstávají ve stínu. Určitým řešením by byla aplikace těchto venkovních prvků, ale bude záležet na technické proveditelnosti na zateplených fasádách. Další možností je vzrostlá listnatá zeleň, kde však záleží na jejím umístění a výšce (efektivní zastínění).
Bura