Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.7.12 / dotaz č. 34614
Dobrý den,
rekonstruujeme rodinný domek 1.NP 64m2 (zastavěná plocha), 10m2 dvorek a 2.NP 48m2 (půdní vestavba) a zvažujeme, který systém vytápění použít.
Dům je řadový, z obou stran zastavěný, šířka 5,60m, délka 16,60m, obvodové zdivo z plných cihel, šířka 30cm, plánováno zateplení, zateplovací systém Baumit, fasáda EPS F tl. 100mm s omítkou SilikonTop 3,2kg/m2. Okno (2400x1400mm) a dveře (1000x2000mm) do ulice EURO. Do dvora francouzské okno (1500x2200mm) a okno (1250x1400mm), plastová.
Střecha nová, sedlová, střešní okna Fakro 780/1400mm 4ks v šikmých plochách střechy, keramická pálená krytina s Engobou/difúzní fólie/odvětrávaná vzduchová mezera 20mm/tepelná izolace na bázi minerální vlny 250mm/parozábrana/SDK podhled. Světlá výška místností v 2.NP (podkroví) 2,35m. Výška hřebene nové střechy od stávající podlahy 1.NP cca 7,5m. Podlaha v patře OSB desky 2x15mm, nové stropní trámy. Nad 1.NP je strop původní, dřevěný, trámový, v podhledu podbitý deskami s rákosovou omítkou, překryto SDK podhledem, mezi tím izolace na bázi minerální vlny 250mm. Světlá výška místností v 1.NP 2,70m. Podlaha v 1.NP původní, betonová, bude zesílena (mazanina betonová, tl. 5-8cm C 16/20, výztuž kari síť, drát 6,0mm, oka 150/150mm, izolace Extrapor 100S Stabil, tl. 80mm.
Rádi bychom podlahové vytápění, elektrické kabely, rohože nebo teplovodní systém…? S čím podlahové topení kombinovat (teplovodní s radiátory + elektrokotel) nebo (elektrické topné kabely s elektrickými topnými fóliemi – možnost instalace do SDK podhledu, popřípadě přímotopy)…?
Před domem plynovod, cca 12m od domu, bez realizace přípojky. Původní majitel řešil vytápění elektřinou, přímotopy, domek bez komína, krb není k dispozici. Přikláníme se rovněž k variantě elektřina, ale nejsme si zcela jistí. V domečku budeme bydlet 2 dospělí a 2 děti. Dle návrhu projektu ústředního vytápění, který jsme si nechali zpracovat, teploty dimenzovány pro oblastní teplotu – 12°C, tepelný spád 70/50°C, tepelné ztráty 12 000 W, jako zdroj tepla navržen elektrokotel Protherm Ray 12K.
Prosím o Váš odborný názor, jaký systém vytápění a přípravy teplé vody doporučit, s ohledem na výkon (účinnost), pořizovací cenu (investice) a provozní náklady.
Předem děkuji.
S pozdravem a přáním hezkého dne
rekonstruujeme rodinný domek 1.NP 64m2 (zastavěná plocha), 10m2 dvorek a 2.NP 48m2 (půdní vestavba) a zvažujeme, který systém vytápění použít.
Dům je řadový, z obou stran zastavěný, šířka 5,60m, délka 16,60m, obvodové zdivo z plných cihel, šířka 30cm, plánováno zateplení, zateplovací systém Baumit, fasáda EPS F tl. 100mm s omítkou SilikonTop 3,2kg/m2. Okno (2400x1400mm) a dveře (1000x2000mm) do ulice EURO. Do dvora francouzské okno (1500x2200mm) a okno (1250x1400mm), plastová.
Střecha nová, sedlová, střešní okna Fakro 780/1400mm 4ks v šikmých plochách střechy, keramická pálená krytina s Engobou/difúzní fólie/odvětrávaná vzduchová mezera 20mm/tepelná izolace na bázi minerální vlny 250mm/parozábrana/SDK podhled. Světlá výška místností v 2.NP (podkroví) 2,35m. Výška hřebene nové střechy od stávající podlahy 1.NP cca 7,5m. Podlaha v patře OSB desky 2x15mm, nové stropní trámy. Nad 1.NP je strop původní, dřevěný, trámový, v podhledu podbitý deskami s rákosovou omítkou, překryto SDK podhledem, mezi tím izolace na bázi minerální vlny 250mm. Světlá výška místností v 1.NP 2,70m. Podlaha v 1.NP původní, betonová, bude zesílena (mazanina betonová, tl. 5-8cm C 16/20, výztuž kari síť, drát 6,0mm, oka 150/150mm, izolace Extrapor 100S Stabil, tl. 80mm.
Rádi bychom podlahové vytápění, elektrické kabely, rohože nebo teplovodní systém…? S čím podlahové topení kombinovat (teplovodní s radiátory + elektrokotel) nebo (elektrické topné kabely s elektrickými topnými fóliemi – možnost instalace do SDK podhledu, popřípadě přímotopy)…?
Před domem plynovod, cca 12m od domu, bez realizace přípojky. Původní majitel řešil vytápění elektřinou, přímotopy, domek bez komína, krb není k dispozici. Přikláníme se rovněž k variantě elektřina, ale nejsme si zcela jistí. V domečku budeme bydlet 2 dospělí a 2 děti. Dle návrhu projektu ústředního vytápění, který jsme si nechali zpracovat, teploty dimenzovány pro oblastní teplotu – 12°C, tepelný spád 70/50°C, tepelné ztráty 12 000 W, jako zdroj tepla navržen elektrokotel Protherm Ray 12K.
Prosím o Váš odborný názor, jaký systém vytápění a přípravy teplé vody doporučit, s ohledem na výkon (účinnost), pořizovací cenu (investice) a provozní náklady.
Předem děkuji.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Dobrý den,
v první řadě bych chtěl upozornit na vámi uvažovanou tloušťku tepelné izolace pro zateplení obvodových stěn. Pro dosažení požadovaných parametrů obvodového pláště dle zpřísněných požadavků platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov - část 2 (platná od října 2011) je nutno na zdivo z cihel plných pálených o tloušťce 300mm použít izolaci tloušťky min. 140mm. Doporučuji tloušťku tepelné izolace změnit, pokud ještě tuto možnost máte. Tepelná izolace je ta vrstva zateplovacího systému, která vám bude přinášet úspory tepla po celou životnost zateplení. Výsledná cena měrné jednotky zateplení se navýšením izolace mírně zvýší, ale hlavní podíl na nákladech mají vrstvy, které musíte aplikovat bez ohledu na tloušťku tepelné izolace (lepidlo, vyztužená stěrka, penetrace, omítka).
Funkcí systém vytápění je zajistit požadované parametry vnitřního prostředí v zimních měsících. Lze toho docílit celou řadou systémů a případně jejich kombinací. Doporučuji zvolit jednoduchý, čitelný systém, který bude možno jednoduše regulovat a ovládat. Kombinací několika různých systémů je možné, ale aby pracovaly správně a „nehádaly“ se mezi sebou, tak jsou zvyšovány nároky na regulační centrálu, což se projeví na ceně instalace. V mnoha případech se zamýšlený komfort a úsporný provoz nedostaví.
Pokud se rozhodnete pro elektrokotel, pak doporučuji teplovodní větve rozdělit do jednotlivých topných okruhů (po místnostech nebo ucelených částech domu). Každá větev by měla být samostatně regulovatelná dle aktuálních potřeb místnosti na dodávku tepelné energie. V takovém případě není problém část okruhů řešit jako podlahové vytápění a část jako okruh nebo okruhy s otopnými tělesy. Toto řešení bude vyžadovat investici do elektrokotle cca 15 až 20tis.Kč, do okruhu s otopnými tělesy (paušálně lze uvažovat 8 až 12tis.Kč na těleso, v odhadu ceny je těleso, příslušná část rozvodů, termostatický ventil, montáž atd.) a investice do okruhů s podlahovým vytápěním cca do 1tis. Kč/m2.
Obdobný způsob vytápění by byl možný i s plynovým kotlem, v případě, kdy se rozhodnete realizovat přípojku zemního plynu. Oproti výše popsanému způsobu dojde k navýšení nákladů za pořízení plynového kotle (kondenzační) o cca 20 až 30tis.Kč + provedení plynovodní přípojky (cena bude závislá dle druhu terénu, ve kterém se bude provádět výkop, odhadem lze předpokládat cca 4tis.Kč/m v „zatravněném terénu“) + vybudování komína (náklady budou závislé na rozsahu nutných stavebních úprav a technickém řešení). Životnost zařízení bych odhadoval na 20 až 25 let.
V případě, že se rozhodnete pro podlahové vytápění pomoci rohoží s topnými kabely, pak bych ctil toto řešení a nekombinoval bych ho s teplovodním. Systém s el. rohožemi se dá doplnit vhodným způsobem i o topné elektrické žebříky, např. v koupelnách nebo přímotopnými tělesy v pokojích. Důležité je dimenzování spotřebičů pro vytápění tak, aby nebyl problém pro sjednání konkrétní sazby u vybraného dodavatele elektřiny (nutno sledovat podmínky pro sjednání sazby). Zvolený poměr využití mezi topnými rohožemi a přímotopnými tělesy bude záležet na konkrétních možnostech vytápění jednotlivých prostor rodinného domku. Pokud v nějakém prostoru nebude možné aplikovat topné rohože (konstrukční hledisko), lze využít el. přímotopu. Nutno upozornit na skutečnost, že životnost el. přímotopů je kratší než u kotlů.
Obecně z pohledu okamžitých nákladů bude instalace vybavení na zemní plyn jednoznačně nákladnější než při aplikaci systému vytápění elektrickou energií. Z pohledu nákladů na provoz bude zemní plyn vycházet příznivěji přibližně o 40% (orientační dle dodavatele), během roku to může činit desítky tisíc Kč.
Výběr způsobu přípravy teplé užitkové vody může být ovlivněn způsobem vytápění. Pokud zvolíte přímotopy a topné rohože, pak by ohřev byl v el. závěsném boileru o obsahu cca 80-120litrů + rozvody k jednotlivým odběrným místům. V případě, že by rozvody mezi umístěným boilerem a odběrným místem byly příliš dlouhé, pak lze instalovat boilery dva nebo odlehlé odběrné místo vybavit el. průtokovým ohřívačem s nebo bez zásobníčku (cca 5-10 litrů). Pokud zvolíte teplovodní systém, pak vzniká možnost napojit na kotel (plynový nebo elektrický) akumulační zásobník vody nebo systém ohřevu řešit nezávisle viz výše.
Doporučuji tyto varianty konzultovat ještě nad projektovou dokumentací s projektantem topení a stavební části (možnosti vybudování plynovodní přípojky a komína). Pro vyhodnocení optimálního způsobu vytápění vzhledem k finanční náročnosti realizace, ale také z pohledu provozního zatížení je důležité stanovit alespoň orientační náklady na aplikaci jednotlivých systémů. Neméně důležité bude stanovit předpokládaný rozdíl nákladů na dodávku elektřiny a na zemní plyn. Z těchto informací lze stanovit, jestli by se případná investice do systému se zemním plynem vyplatila.
Bura
v první řadě bych chtěl upozornit na vámi uvažovanou tloušťku tepelné izolace pro zateplení obvodových stěn. Pro dosažení požadovaných parametrů obvodového pláště dle zpřísněných požadavků platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov - část 2 (platná od října 2011) je nutno na zdivo z cihel plných pálených o tloušťce 300mm použít izolaci tloušťky min. 140mm. Doporučuji tloušťku tepelné izolace změnit, pokud ještě tuto možnost máte. Tepelná izolace je ta vrstva zateplovacího systému, která vám bude přinášet úspory tepla po celou životnost zateplení. Výsledná cena měrné jednotky zateplení se navýšením izolace mírně zvýší, ale hlavní podíl na nákladech mají vrstvy, které musíte aplikovat bez ohledu na tloušťku tepelné izolace (lepidlo, vyztužená stěrka, penetrace, omítka).
Funkcí systém vytápění je zajistit požadované parametry vnitřního prostředí v zimních měsících. Lze toho docílit celou řadou systémů a případně jejich kombinací. Doporučuji zvolit jednoduchý, čitelný systém, který bude možno jednoduše regulovat a ovládat. Kombinací několika různých systémů je možné, ale aby pracovaly správně a „nehádaly“ se mezi sebou, tak jsou zvyšovány nároky na regulační centrálu, což se projeví na ceně instalace. V mnoha případech se zamýšlený komfort a úsporný provoz nedostaví.
Pokud se rozhodnete pro elektrokotel, pak doporučuji teplovodní větve rozdělit do jednotlivých topných okruhů (po místnostech nebo ucelených částech domu). Každá větev by měla být samostatně regulovatelná dle aktuálních potřeb místnosti na dodávku tepelné energie. V takovém případě není problém část okruhů řešit jako podlahové vytápění a část jako okruh nebo okruhy s otopnými tělesy. Toto řešení bude vyžadovat investici do elektrokotle cca 15 až 20tis.Kč, do okruhu s otopnými tělesy (paušálně lze uvažovat 8 až 12tis.Kč na těleso, v odhadu ceny je těleso, příslušná část rozvodů, termostatický ventil, montáž atd.) a investice do okruhů s podlahovým vytápěním cca do 1tis. Kč/m2.
Obdobný způsob vytápění by byl možný i s plynovým kotlem, v případě, kdy se rozhodnete realizovat přípojku zemního plynu. Oproti výše popsanému způsobu dojde k navýšení nákladů za pořízení plynového kotle (kondenzační) o cca 20 až 30tis.Kč + provedení plynovodní přípojky (cena bude závislá dle druhu terénu, ve kterém se bude provádět výkop, odhadem lze předpokládat cca 4tis.Kč/m v „zatravněném terénu“) + vybudování komína (náklady budou závislé na rozsahu nutných stavebních úprav a technickém řešení). Životnost zařízení bych odhadoval na 20 až 25 let.
V případě, že se rozhodnete pro podlahové vytápění pomoci rohoží s topnými kabely, pak bych ctil toto řešení a nekombinoval bych ho s teplovodním. Systém s el. rohožemi se dá doplnit vhodným způsobem i o topné elektrické žebříky, např. v koupelnách nebo přímotopnými tělesy v pokojích. Důležité je dimenzování spotřebičů pro vytápění tak, aby nebyl problém pro sjednání konkrétní sazby u vybraného dodavatele elektřiny (nutno sledovat podmínky pro sjednání sazby). Zvolený poměr využití mezi topnými rohožemi a přímotopnými tělesy bude záležet na konkrétních možnostech vytápění jednotlivých prostor rodinného domku. Pokud v nějakém prostoru nebude možné aplikovat topné rohože (konstrukční hledisko), lze využít el. přímotopu. Nutno upozornit na skutečnost, že životnost el. přímotopů je kratší než u kotlů.
Obecně z pohledu okamžitých nákladů bude instalace vybavení na zemní plyn jednoznačně nákladnější než při aplikaci systému vytápění elektrickou energií. Z pohledu nákladů na provoz bude zemní plyn vycházet příznivěji přibližně o 40% (orientační dle dodavatele), během roku to může činit desítky tisíc Kč.
Výběr způsobu přípravy teplé užitkové vody může být ovlivněn způsobem vytápění. Pokud zvolíte přímotopy a topné rohože, pak by ohřev byl v el. závěsném boileru o obsahu cca 80-120litrů + rozvody k jednotlivým odběrným místům. V případě, že by rozvody mezi umístěným boilerem a odběrným místem byly příliš dlouhé, pak lze instalovat boilery dva nebo odlehlé odběrné místo vybavit el. průtokovým ohřívačem s nebo bez zásobníčku (cca 5-10 litrů). Pokud zvolíte teplovodní systém, pak vzniká možnost napojit na kotel (plynový nebo elektrický) akumulační zásobník vody nebo systém ohřevu řešit nezávisle viz výše.
Doporučuji tyto varianty konzultovat ještě nad projektovou dokumentací s projektantem topení a stavební části (možnosti vybudování plynovodní přípojky a komína). Pro vyhodnocení optimálního způsobu vytápění vzhledem k finanční náročnosti realizace, ale také z pohledu provozního zatížení je důležité stanovit alespoň orientační náklady na aplikaci jednotlivých systémů. Neméně důležité bude stanovit předpokládaný rozdíl nákladů na dodávku elektřiny a na zemní plyn. Z těchto informací lze stanovit, jestli by se případná investice do systému se zemním plynem vyplatila.
Bura