Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.7.12 / dotaz č. 34648
Dobrý den, zajímalo by mě, do jaké míry může být účinná rekonstrukce cihlového bytového domu z meziválečného období. Dům má pět obytných podlaží, včetně přízemí, je v něm 14 bytů. Stěny v suterénu jsou prakticky metrové, v přízemí cca 90cm, postupně se stěny ztenčují až na 45cm. Dům má suterén a půdu, podstřešní prostor obytný není. Okna jsou původní špaletová. Přijde nám, že tlusté stěny v přízemí by se snad ani nemusely zateplovat. Špaletová okna už jsou ve špatném stavu, ale je nám líto je vyměňovat. Z tohoto důvodu se obracíme na vás s prosbou o informace, jestli u bytových domů tohoto typu má rekonstrukce význam z pohledu celkového výsledku. Nedokážeme odhadnout, jaká bude úspora a jestli budou investované prostředky někdy návratné.
Předem děkuji za odpověď.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
celková rekonstrukce objektu postaveného před sto lety určitě význam má. Opodstatněnost rekonstrukce je zajisté ve stáří objektu a jeho technickém stavu. Vybavení těchto objektů morálně zastaralo a je rozumné standard bydlení zvednou na přijatelnou úroveň.
Vámi popisovaný bytový dům má s velkou pravděpodobností značné rezervy v oblasti úspor energií na vytápění. Ač byla budova vystavěna v cihelné technologii s tloušťkami obvodových stěn okolo jednoho metru (suterén a přízemí) z dnešního podhledu jsou tyto konstrukce již nevyhovující. Současně platné normové požadavky na tepelně-technické parametry jsou zcela nesrovnatelně přísnější. Pro dosažení požadovaných (mírnějších) parametrů by bylo nutno obvodové stěny zateplit min 120mm tepelné izolace (nutná tloušťka pro cihelnou stěnu tl. 450mm). Tloušťka zateplení je pak v celé ploše stěn stejná, jednoduchost a účelnost provedení.
Stará „kastlová“ okna měla řadu výhod, bohužel vzhledem k dnešním požadavkům (tepelně-technickým) na výplně již nevyhovují. Pokud nelze tento typ oken vyměnit (např. požadavek památkové péče), je možné alespoň částečně zlepšit tepelně-technické vlastnosti výměnou zasklení u venkovních okenních křídle za izolační dvojsklo. Součástí těchto úpravy je zapotřebí provést i nutné truhlářské úpravy, provedení těsnění funkčních spár a oprava kování. Popsaná repase výplní je poměrně časově i finančně náročná a má pouze částečný efekt zlepšení. Životnost těchto úprav je různá, ale nevyrovná se životnosti nově aplikovaných výplní. Pokud výměně nic nebrání, pak se osazují výplně nové z plastových nebo dřevěných rámů. Doporučuji výplně s větší stavební hloubkou. Nové výplně mají beze sporu nesrovnatelně lepší tepelně-technické parametry, jsou těsnější, mají lepší a pohodlnější ovládání.
Výše úspor se bude odvíjet od rozsahu prováděných úprav majících dopad na energetickou náročnost objektu. Pokud budeme uvažovat celkovou regeneraci, tedy kompletní zateplení obvodových stěn, střechy nebo stropu pod půdou, stropu do chladných suterénních prostor, výměnu výplní a nutné zásahy do technologického vybavení budovy (přeregulování otopné soustavy, nové nastavení topné křivky apod.), pak se úspora tepla na vytápění může pohybovat okolo 50% proti výchozímu stavu.
Samotná návratnost opatření bude záviset na celé řadě okolností. Zejména na ceně jednotky dodávaného tepla do budovy, např. Kč na GJ (pro dálkové teplo). Dle zkušeností celková regenerace má přijatelnou návratnost v řádu jednotek až desítek let (každé opatření má svou vlastní dílčí návratnost). Pokud uvážíme, že některé prvky, třeba okna, jsou již za hranou své životnosti, pak lze hovořit o návratnosti okamžité. Výsledkem regenerace je snížení energetické náročnosti, což se projeví i na snížení provozních nákladů. V objektu po energetické regeneraci se diametrálně zlepší vnitřní prostředí a nezanedbatelný je i nový vzhled objektu.
V případě, že budete vážně uvažovat o rekonstrukci, pak doporučuji pečlivou přípravu, včetně pečlivě zpracovaného projektu s položkovým rozpočtem. Na základě ocenění jednotlivých položek a celků díla, budete mít přehled o vašich možnostech financování a způsobu provedení díla (komplexně nebo po částech). Projektová dokumentace vám dále poslouží pro výběr dodavatele.
Bura
celková rekonstrukce objektu postaveného před sto lety určitě význam má. Opodstatněnost rekonstrukce je zajisté ve stáří objektu a jeho technickém stavu. Vybavení těchto objektů morálně zastaralo a je rozumné standard bydlení zvednou na přijatelnou úroveň.
Vámi popisovaný bytový dům má s velkou pravděpodobností značné rezervy v oblasti úspor energií na vytápění. Ač byla budova vystavěna v cihelné technologii s tloušťkami obvodových stěn okolo jednoho metru (suterén a přízemí) z dnešního podhledu jsou tyto konstrukce již nevyhovující. Současně platné normové požadavky na tepelně-technické parametry jsou zcela nesrovnatelně přísnější. Pro dosažení požadovaných (mírnějších) parametrů by bylo nutno obvodové stěny zateplit min 120mm tepelné izolace (nutná tloušťka pro cihelnou stěnu tl. 450mm). Tloušťka zateplení je pak v celé ploše stěn stejná, jednoduchost a účelnost provedení.
Stará „kastlová“ okna měla řadu výhod, bohužel vzhledem k dnešním požadavkům (tepelně-technickým) na výplně již nevyhovují. Pokud nelze tento typ oken vyměnit (např. požadavek památkové péče), je možné alespoň částečně zlepšit tepelně-technické vlastnosti výměnou zasklení u venkovních okenních křídle za izolační dvojsklo. Součástí těchto úpravy je zapotřebí provést i nutné truhlářské úpravy, provedení těsnění funkčních spár a oprava kování. Popsaná repase výplní je poměrně časově i finančně náročná a má pouze částečný efekt zlepšení. Životnost těchto úprav je různá, ale nevyrovná se životnosti nově aplikovaných výplní. Pokud výměně nic nebrání, pak se osazují výplně nové z plastových nebo dřevěných rámů. Doporučuji výplně s větší stavební hloubkou. Nové výplně mají beze sporu nesrovnatelně lepší tepelně-technické parametry, jsou těsnější, mají lepší a pohodlnější ovládání.
Výše úspor se bude odvíjet od rozsahu prováděných úprav majících dopad na energetickou náročnost objektu. Pokud budeme uvažovat celkovou regeneraci, tedy kompletní zateplení obvodových stěn, střechy nebo stropu pod půdou, stropu do chladných suterénních prostor, výměnu výplní a nutné zásahy do technologického vybavení budovy (přeregulování otopné soustavy, nové nastavení topné křivky apod.), pak se úspora tepla na vytápění může pohybovat okolo 50% proti výchozímu stavu.
Samotná návratnost opatření bude záviset na celé řadě okolností. Zejména na ceně jednotky dodávaného tepla do budovy, např. Kč na GJ (pro dálkové teplo). Dle zkušeností celková regenerace má přijatelnou návratnost v řádu jednotek až desítek let (každé opatření má svou vlastní dílčí návratnost). Pokud uvážíme, že některé prvky, třeba okna, jsou již za hranou své životnosti, pak lze hovořit o návratnosti okamžité. Výsledkem regenerace je snížení energetické náročnosti, což se projeví i na snížení provozních nákladů. V objektu po energetické regeneraci se diametrálně zlepší vnitřní prostředí a nezanedbatelný je i nový vzhled objektu.
V případě, že budete vážně uvažovat o rekonstrukci, pak doporučuji pečlivou přípravu, včetně pečlivě zpracovaného projektu s položkovým rozpočtem. Na základě ocenění jednotlivých položek a celků díla, budete mít přehled o vašich možnostech financování a způsobu provedení díla (komplexně nebo po částech). Projektová dokumentace vám dále poslouží pro výběr dodavatele.
Bura