Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.8.12 / dotaz č. 34801
Dobry den,
je nutné, resp. doporučujete zateplovat podlahu v garáži, která nebude vytápěná, nachází se mimo půdorysu domu (s domem sousedí, mezi garáží a domem je obvodové zdivo Heluz Family 44) pokud je základní podmínkou, aby v garáži neklesala teplota pod bod mrazu (bude zde instalována vnitřní jednotka TČ a zásobník vody). Na případné přitápění při extrémních teplotách chci použít elektrický ohřívač.
Zbývající 3 stěny garáže jsou postaveny s cihel Heluz Plus 25 a budou zateplené 8 cm EPS. Zateplený bude i sokl garáže 6cm XPS pod úroveň terénu.
Původně jsem plánoval izolaci podlahy 4 cm EPS 150 S a betonový vyztužený betńový potěr třídy C 25/30 tloušťky 7-8 cm. Podle dodavatele betonu je však taková tloušťka potěru nedostatečná a doporučuje vypustit izolaci a dát potěr tloušťky 11-12 cm.
Setkal jsem se totiž z názorem, že pokud mam zaizolovaná sokl tak vlastně podlaha bez izolace by měla napomáhat "vytápět" garaz nad bod mrazu, protože půda pod garáží by měla mít i díky zateplení soklů teploty nad bodem mrazu.
Dík.
je nutné, resp. doporučujete zateplovat podlahu v garáži, která nebude vytápěná, nachází se mimo půdorysu domu (s domem sousedí, mezi garáží a domem je obvodové zdivo Heluz Family 44) pokud je základní podmínkou, aby v garáži neklesala teplota pod bod mrazu (bude zde instalována vnitřní jednotka TČ a zásobník vody). Na případné přitápění při extrémních teplotách chci použít elektrický ohřívač.
Zbývající 3 stěny garáže jsou postaveny s cihel Heluz Plus 25 a budou zateplené 8 cm EPS. Zateplený bude i sokl garáže 6cm XPS pod úroveň terénu.
Původně jsem plánoval izolaci podlahy 4 cm EPS 150 S a betonový vyztužený betńový potěr třídy C 25/30 tloušťky 7-8 cm. Podle dodavatele betonu je však taková tloušťka potěru nedostatečná a doporučuje vypustit izolaci a dát potěr tloušťky 11-12 cm.
Setkal jsem se totiž z názorem, že pokud mam zaizolovaná sokl tak vlastně podlaha bez izolace by měla napomáhat "vytápět" garaz nad bod mrazu, protože půda pod garáží by měla mít i díky zateplení soklů teploty nad bodem mrazu.
Dík.
Dobrý den,
dle vámi uváděných informací o materiálovém řešení garáže budou obvodové stěny 250mm keramiky a 80mm zateplení splňovat požadované hodnoty součinitele prostupu tepla, které ukládá ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov pro vytápěné objekty na 18-22°C. Jak bude skutečná teplota vnitřního vzduchu v garáži kolísat během roku, bude záležet ještě na vlastnostech střešního pláště, výplní, vrat apod. a dále na celkovém objemovém řešení.
Pravdou je, že nezateplená podlaha může být ve specifických podmínkách určitým „zdrojem tepla“. Nicméně je nutno vnímat skutečnost, že teplota podlahy bude odlišná u okrajů a jiná uprostřed stavby. Zateplením soklu jak popisujete, bude rozdíl teplot podlahy (okraj/střed), respektive zeminy pod ní výrazně menší než u stavby se soklem bez tepelné izolace. Orientačně se dá předpokládat teplotu zeminy pod podlahou (uprostřed např. garáže) okolo +5°C. Konstrukce podlahy by začala plnit funkci tepelného zářiče v okamžiku, kdy by teplota v interiéru klesla právě pod tuto hranici +5°C. Samozřejmě platí, že čím větší rozdíl teplot mezi prostředími, které konstrukce odděluje, tím je větší teplotní spád a tím jsou větší tepelné zisky, resp. ztráty příslušnou konstrukcí do daného prostředí. Zda by neizolovaná podlaha svým „tepelných ziskem“ pro vnitřní prostor byla dostatečná pro zajištění plusových teplot v garáži, se těžko odhaduje. Lze to ověřit výpočtem, kdy se ověří, jestli tepelné ztráty při určité venkovní teplotě jsou ještě kryty zisky z podlahy.
K otázce zda izolaci v podlaze garáže provádět nebo ne, tak bych se přiklonil k variantě provést podlahu z betonové mazaniny tak, aby byla plně funkční, tedy tloušťky 11-12cm a tepelnou izolaci vypustit. Co se týče popisovaného obvodového pláště a zateplovaného soklu, tak jste nic nepodcenili. Technologii, kterou budete do prostor garáže umísťovat, bude vyžadovat značnou investici a pro její provoz bude nutno zajistit požadované vnitřní podmínky. Proto bych doporučoval s projektantem vytápění konzultovat umístění do garáže jednoho nebo dvou otopných těles, které by byly v provozu skutečně pouze po „kritickou“ dobu (provoz na základě el. regulace), aby temperovaly prostor a zajistily tak potřebnou teplotu pro technologii. Lze použít i vámi popisovaný el. ohřívač, ale pokud bude jeho provoz ovládán manuálně, bude nutno během dne pravidelně sledovat teplotu v garáži pro včasné uvedení zařízení do provozu nebo využít, např. zabudované regulace v něm (nutno volit ohřívač spolehlivý + vhodné umístění – zamezení vzniku nebezpečí požáru). Z těchto důvodů je výhodné technologii pro vytápění a přípravu TUV umístit do technické místnosti, u které nebude problém zajistiti malým tělesem požadovanou teplotu a nemusí se temperovat velký prostor garáže.
Bura
dle vámi uváděných informací o materiálovém řešení garáže budou obvodové stěny 250mm keramiky a 80mm zateplení splňovat požadované hodnoty součinitele prostupu tepla, které ukládá ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov pro vytápěné objekty na 18-22°C. Jak bude skutečná teplota vnitřního vzduchu v garáži kolísat během roku, bude záležet ještě na vlastnostech střešního pláště, výplní, vrat apod. a dále na celkovém objemovém řešení.
Pravdou je, že nezateplená podlaha může být ve specifických podmínkách určitým „zdrojem tepla“. Nicméně je nutno vnímat skutečnost, že teplota podlahy bude odlišná u okrajů a jiná uprostřed stavby. Zateplením soklu jak popisujete, bude rozdíl teplot podlahy (okraj/střed), respektive zeminy pod ní výrazně menší než u stavby se soklem bez tepelné izolace. Orientačně se dá předpokládat teplotu zeminy pod podlahou (uprostřed např. garáže) okolo +5°C. Konstrukce podlahy by začala plnit funkci tepelného zářiče v okamžiku, kdy by teplota v interiéru klesla právě pod tuto hranici +5°C. Samozřejmě platí, že čím větší rozdíl teplot mezi prostředími, které konstrukce odděluje, tím je větší teplotní spád a tím jsou větší tepelné zisky, resp. ztráty příslušnou konstrukcí do daného prostředí. Zda by neizolovaná podlaha svým „tepelných ziskem“ pro vnitřní prostor byla dostatečná pro zajištění plusových teplot v garáži, se těžko odhaduje. Lze to ověřit výpočtem, kdy se ověří, jestli tepelné ztráty při určité venkovní teplotě jsou ještě kryty zisky z podlahy.
K otázce zda izolaci v podlaze garáže provádět nebo ne, tak bych se přiklonil k variantě provést podlahu z betonové mazaniny tak, aby byla plně funkční, tedy tloušťky 11-12cm a tepelnou izolaci vypustit. Co se týče popisovaného obvodového pláště a zateplovaného soklu, tak jste nic nepodcenili. Technologii, kterou budete do prostor garáže umísťovat, bude vyžadovat značnou investici a pro její provoz bude nutno zajistit požadované vnitřní podmínky. Proto bych doporučoval s projektantem vytápění konzultovat umístění do garáže jednoho nebo dvou otopných těles, které by byly v provozu skutečně pouze po „kritickou“ dobu (provoz na základě el. regulace), aby temperovaly prostor a zajistily tak potřebnou teplotu pro technologii. Lze použít i vámi popisovaný el. ohřívač, ale pokud bude jeho provoz ovládán manuálně, bude nutno během dne pravidelně sledovat teplotu v garáži pro včasné uvedení zařízení do provozu nebo využít, např. zabudované regulace v něm (nutno volit ohřívač spolehlivý + vhodné umístění – zamezení vzniku nebezpečí požáru). Z těchto důvodů je výhodné technologii pro vytápění a přípravu TUV umístit do technické místnosti, u které nebude problém zajistiti malým tělesem požadovanou teplotu a nemusí se temperovat velký prostor garáže.
Bura