Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.8.12 / dotaz č. 34867
Dobrý den,
potřeboval bych poradit ohledně zateplení podlahy nevytápěné půdy, resp. stropu posledního vytápěného patra. Jedná se o trámový dřevěný strop zespodu i zvrchu opatřený dřevěným záklopem. Zespodu je pak provedení stropu palach nebo zavěšený kazetový podhled, užíváný je jako kanceláře. Zvrchu jsem v rámci rekonstrukce střechy odstranil škváru a půdovky a teď bych ho chtěl zateplit. Jelikož půdu nepotřebuji mít pochůzí uvažoval jsem o tom, že bych na půdě na záklop nainstaloval ve 2 vrstvách 25 cm polystyrenu. Další variantou je odstranění záklopu a vložení vaty mezi trámy a opětovné zaklopení. Tady je ale problematické umístění parozábrany ze spodní strany a také mám strach s kondenzování vody v oblasti uložení zhlaví trámů.
Můžete mi prosím poradit, jak nejlépe a nejlevněji tento prostor zateplit.
Děkuji.
potřeboval bych poradit ohledně zateplení podlahy nevytápěné půdy, resp. stropu posledního vytápěného patra. Jedná se o trámový dřevěný strop zespodu i zvrchu opatřený dřevěným záklopem. Zespodu je pak provedení stropu palach nebo zavěšený kazetový podhled, užíváný je jako kanceláře. Zvrchu jsem v rámci rekonstrukce střechy odstranil škváru a půdovky a teď bych ho chtěl zateplit. Jelikož půdu nepotřebuji mít pochůzí uvažoval jsem o tom, že bych na půdě na záklop nainstaloval ve 2 vrstvách 25 cm polystyrenu. Další variantou je odstranění záklopu a vložení vaty mezi trámy a opětovné zaklopení. Tady je ale problematické umístění parozábrany ze spodní strany a také mám strach s kondenzování vody v oblasti uložení zhlaví trámů.
Můžete mi prosím poradit, jak nejlépe a nejlevněji tento prostor zateplit.
Děkuji.
Dobrý den,
aplikace tepelné izolace o celkové tloušťce okolo 250mm do konstrukce stropu pod půdou bude splňovat doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla (doporučená normová hodnota UN je max. 0,2 W/(m2.K)).
Uložením tepelné izolace mezi trámy získáte prostor v půdním prostoru, ale vytvoří se značné tepelné mosty v místě dřevěných stropních trámů (v případě uložení celé tl. izolační vrstvy mezi trámy). Výhodou tohoto řešení je možnost provedení dřevěného záklopu na původní trámy. Variantou by bylo provedení roštu z dřevěných trámků kolmých na stávající stropní trámy a následně do tohoto prostu uložit dvě vrstvy tepelné izolace (1. mezi trámy a 2. do nového roštu). Tímto řešením lze minimalizovat tepelné mosty a dvěma vrstvami je možné překrýt i spáry mezi izolačními deskami. Pro tyto případy je vhodnější izolační hmota z minerálních vláken, která se přizpůsobí nerovnostem ve vyplňovaném prostoru. U obou uvedených možností zateplení je otazník nad přitížením stávajícího podbití s omítkou novou izolací – může docházet k nežádoucím deformacím nebo dilataci od stropních trámů. Lze to konstrukčně ošetřit vloženou přídavnou dřevěnou konstrukcí mezi trámy, která bude lokálně podepírat novou vrstvu tepelné izolace. Zvyšuje se tím pracnost, ale původní podhled nebude zatížen.
Při aplikaci tepelné izolace nad trámy se pro vynesení izolace využije dřevěného záklopu. Druh použitého tepelného izolantu bude záviset na rovinatosti povrchu. S velkou pravděpodobností nebude pěnový polystyrén optimálním řešením. Ten lze použít při skutečně rovném podkladu, v opačném případě bude výsledek neuspokojivý. Nerovnosti způsobí celou řadu nekompaktních míst ve vrstvě tepelné izolace i v případě dvou vrstev s překrytím spár. Přikláněl bych se k použití rohoží z minerálních vláken ve dvou vrstvách s překrytím spár. Pokud se rozhodnete provést podlahu, pak bude nutno provést dvojitý kolmý rošt z dřevěných hranolů, který vynese podlahu (nášlapnou vrstvu) a prostor mezi nimi bude vyplněn požadovanou tl. tepelné izolace. V případech kdy se izolace pouze rozloží na konstrukci podlahy půdy, pak dochází k zaprášení izolace a případně místní poškození zatékáním střechou. U tohoto řešení se nesmí zapomenout na případné lokální „chodníčky“ pro zajištění komunikace např. ke střešním výlezům, anténám apod.
Pro všechny případy doporučuji kontrolu stravu zhlaví stropních trámů. Tedy i u případu aplikace tepelné izolace na záklop. Ten by se měl odstranit určitě v takovém rozsahu, který umožní kontrolu stavu trámů u zhlaví a dále na místech, kde byly na původní podlaze případné známky zatékání (nejčastěji v místě prostupů střechou u komínů, antén, střešních výlezů, ale také pod hřebenem střechy, u štítů apod.). Odstranit by se měly i části poškozeného záklopu hnilobou nebo působením škůdců. V proveditelném rozsahu provést fungicidní ochranu stropních trámů, poté aplikovat nový záklop (celkový nebo pouze lokální) a na něj např. verzi zateplení bez podlahy.
Aplikace parozábrany bude dost komplikované. Jediné vhodné řešení by bylo ze spodní strany stropních trámů pod omítku nebo pod podhled. Doporučuji konstrukci ponechat bez parozábrany, ale zároveň skladbu provést tak, aby vodní páry mohly volně pronikat skladbou stropu až do podstřešního prostoru, který by měl být alespoň minimálně větraný. Ochranu tepelné izolace ze strany půdy lze provést paropropustnou pojistnou hydroizolací. Konstrukci nelze ze strany půdy uzavřít např. těsně položenými OSB deskami nebo parozábranou, pak tyto vrstvy působily jako neprodyšná vrstva pro vodní páry a mohlo by docházet ke kondenzaci.
Pokud doposud (při původní skladbě stropu) nedocházelo ke kondenzaci vodních par u zhlaví trámů a ty nejsou touto kondenzací porušeny, pak by k těmto problémům nemělo docházet ani u skladby nové, která bude propustnější pro vodní páry než skladba předchozí.
Bura
aplikace tepelné izolace o celkové tloušťce okolo 250mm do konstrukce stropu pod půdou bude splňovat doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla (doporučená normová hodnota UN je max. 0,2 W/(m2.K)).
Uložením tepelné izolace mezi trámy získáte prostor v půdním prostoru, ale vytvoří se značné tepelné mosty v místě dřevěných stropních trámů (v případě uložení celé tl. izolační vrstvy mezi trámy). Výhodou tohoto řešení je možnost provedení dřevěného záklopu na původní trámy. Variantou by bylo provedení roštu z dřevěných trámků kolmých na stávající stropní trámy a následně do tohoto prostu uložit dvě vrstvy tepelné izolace (1. mezi trámy a 2. do nového roštu). Tímto řešením lze minimalizovat tepelné mosty a dvěma vrstvami je možné překrýt i spáry mezi izolačními deskami. Pro tyto případy je vhodnější izolační hmota z minerálních vláken, která se přizpůsobí nerovnostem ve vyplňovaném prostoru. U obou uvedených možností zateplení je otazník nad přitížením stávajícího podbití s omítkou novou izolací – může docházet k nežádoucím deformacím nebo dilataci od stropních trámů. Lze to konstrukčně ošetřit vloženou přídavnou dřevěnou konstrukcí mezi trámy, která bude lokálně podepírat novou vrstvu tepelné izolace. Zvyšuje se tím pracnost, ale původní podhled nebude zatížen.
Při aplikaci tepelné izolace nad trámy se pro vynesení izolace využije dřevěného záklopu. Druh použitého tepelného izolantu bude záviset na rovinatosti povrchu. S velkou pravděpodobností nebude pěnový polystyrén optimálním řešením. Ten lze použít při skutečně rovném podkladu, v opačném případě bude výsledek neuspokojivý. Nerovnosti způsobí celou řadu nekompaktních míst ve vrstvě tepelné izolace i v případě dvou vrstev s překrytím spár. Přikláněl bych se k použití rohoží z minerálních vláken ve dvou vrstvách s překrytím spár. Pokud se rozhodnete provést podlahu, pak bude nutno provést dvojitý kolmý rošt z dřevěných hranolů, který vynese podlahu (nášlapnou vrstvu) a prostor mezi nimi bude vyplněn požadovanou tl. tepelné izolace. V případech kdy se izolace pouze rozloží na konstrukci podlahy půdy, pak dochází k zaprášení izolace a případně místní poškození zatékáním střechou. U tohoto řešení se nesmí zapomenout na případné lokální „chodníčky“ pro zajištění komunikace např. ke střešním výlezům, anténám apod.
Pro všechny případy doporučuji kontrolu stravu zhlaví stropních trámů. Tedy i u případu aplikace tepelné izolace na záklop. Ten by se měl odstranit určitě v takovém rozsahu, který umožní kontrolu stavu trámů u zhlaví a dále na místech, kde byly na původní podlaze případné známky zatékání (nejčastěji v místě prostupů střechou u komínů, antén, střešních výlezů, ale také pod hřebenem střechy, u štítů apod.). Odstranit by se měly i části poškozeného záklopu hnilobou nebo působením škůdců. V proveditelném rozsahu provést fungicidní ochranu stropních trámů, poté aplikovat nový záklop (celkový nebo pouze lokální) a na něj např. verzi zateplení bez podlahy.
Aplikace parozábrany bude dost komplikované. Jediné vhodné řešení by bylo ze spodní strany stropních trámů pod omítku nebo pod podhled. Doporučuji konstrukci ponechat bez parozábrany, ale zároveň skladbu provést tak, aby vodní páry mohly volně pronikat skladbou stropu až do podstřešního prostoru, který by měl být alespoň minimálně větraný. Ochranu tepelné izolace ze strany půdy lze provést paropropustnou pojistnou hydroizolací. Konstrukci nelze ze strany půdy uzavřít např. těsně položenými OSB deskami nebo parozábranou, pak tyto vrstvy působily jako neprodyšná vrstva pro vodní páry a mohlo by docházet ke kondenzaci.
Pokud doposud (při původní skladbě stropu) nedocházelo ke kondenzaci vodních par u zhlaví trámů a ty nejsou touto kondenzací porušeny, pak by k těmto problémům nemělo docházet ani u skladby nové, která bude propustnější pro vodní páry než skladba předchozí.
Bura