Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.8.12 / dotaz č. 34961
Dobrý den,
na jeseň dokončíme výstavbu rodinného domu, cez túto zimu v ňom však ešte nebudeme bývať.
Na akú minimálnu teplotu je potrebné, resp. na akú optimálnu teplotu vhodné vykurovať cez zimu neobývanú novostavbu?
Na jednej strane nechceme zbytočné mrhať energiami, na druhej sa však obávam prípadných škôd (vlhnutie, plesne, popraskané omietky,...) ak by sme vykurovali nedostatočne.
Jedná sa o murovaný dom, zateplený minerálnou izoláciou, s podlahovým vykurovaním, zdroj tepla je tepelné čerpadlo vzduch / voda a teplovzdušný krb.
Dik.
na jeseň dokončíme výstavbu rodinného domu, cez túto zimu v ňom však ešte nebudeme bývať.
Na akú minimálnu teplotu je potrebné, resp. na akú optimálnu teplotu vhodné vykurovať cez zimu neobývanú novostavbu?
Na jednej strane nechceme zbytočné mrhať energiami, na druhej sa však obávam prípadných škôd (vlhnutie, plesne, popraskané omietky,...) ak by sme vykurovali nedostatočne.
Jedná sa o murovaný dom, zateplený minerálnou izoláciou, s podlahovým vykurovaním, zdroj tepla je tepelné čerpadlo vzduch / voda a teplovzdušný krb.
Dik.
Dobrý den
Na váš dotaz existuje jednoduchá i obtížná odpověď zároveň. Jak částečně sám píšete je nutné vytápět/temperovat tak, aby dosažená teplota interiéru v součinnosti s větráním zajistila, aby nedošlo k vnitřní povrchové kondenzaci (která umožní vznik plísní), ani ke kondenzaci v konstrukcích, kde by mohlo dojít k poruchám: koroze, zmrznutí zkondenzované páry atd.
Sdělit konkrétní doporučenou hodnotu teploty v interiéru u právě dokončené stavby je však obtížné. Vlhkost vzduchu v interiéru ve stavbě zhotovené (i když částečně) mokrým procesem je enormní; zároveň vlhkost vzduchu v takové stavbě je dynamickým ukazatelem – postupem času se snižuje. Dále by doporučená teplota byla závislá nejen na běžných skladbách konstrukcí vymezující vytápěný prostor, ale i na provedení detailů, které jsou z hlediska posouzení rozhodující. Kromě dotazované teploty je stěžejní i míra intenzity větrání. Ve stavbě je nutné zajistit po dobu vysychání, co nejvyšší intenzitu. Pokud nebude ve stavbě osazeno nucené větrání, může během mrazů být problematické i „větrání“ pootevřením oken pomocí mirkoventilace (i tak může dojít k promrznutí, každá mikroventilace je jinak intenzivní).
Z výše uvedeného vyplývá, že stanovit konkrétní teplotu pro temperaci je obtížné, byť bychom znali konkrétní podmínky. Můžeme však doporučit následující. Hlavně ze začátku zajistit intenzivní větrání a zajistit teplotní spád mezi exteriérem a interiérem („suchý“ zimní vzduch s vysokou relativní ale nízkou absolutní vlhkostí je po ohřátí v interiéru pro vysoušení ideální). Jako indikátor pro nastavení vnitřní teploty lze použít kondenzací na výplních. Na nich se většinou projeví, díky nižší vnitřní, povrchové teplotě kondenzace dříve než na stěnách a tak doporučujeme vytápět a větrat tak, aby nedošlo ke kondenzaci ani na výplních. Můžete začít s temperací cca na +16°C v interiéru a případně teplotu korigovat dle výše uvedeného. Pokud je instalováno nucené větrání, které umožňuje cirkulaci vzduchu, tuto cirkulaci během vysychání stavby doporučujeme vyřadit z provozu tak, aby byl pouze přiváděn čerstvý vzduch zvenčí.
Na váš dotaz existuje jednoduchá i obtížná odpověď zároveň. Jak částečně sám píšete je nutné vytápět/temperovat tak, aby dosažená teplota interiéru v součinnosti s větráním zajistila, aby nedošlo k vnitřní povrchové kondenzaci (která umožní vznik plísní), ani ke kondenzaci v konstrukcích, kde by mohlo dojít k poruchám: koroze, zmrznutí zkondenzované páry atd.
Sdělit konkrétní doporučenou hodnotu teploty v interiéru u právě dokončené stavby je však obtížné. Vlhkost vzduchu v interiéru ve stavbě zhotovené (i když částečně) mokrým procesem je enormní; zároveň vlhkost vzduchu v takové stavbě je dynamickým ukazatelem – postupem času se snižuje. Dále by doporučená teplota byla závislá nejen na běžných skladbách konstrukcí vymezující vytápěný prostor, ale i na provedení detailů, které jsou z hlediska posouzení rozhodující. Kromě dotazované teploty je stěžejní i míra intenzity větrání. Ve stavbě je nutné zajistit po dobu vysychání, co nejvyšší intenzitu. Pokud nebude ve stavbě osazeno nucené větrání, může během mrazů být problematické i „větrání“ pootevřením oken pomocí mirkoventilace (i tak může dojít k promrznutí, každá mikroventilace je jinak intenzivní).
Z výše uvedeného vyplývá, že stanovit konkrétní teplotu pro temperaci je obtížné, byť bychom znali konkrétní podmínky. Můžeme však doporučit následující. Hlavně ze začátku zajistit intenzivní větrání a zajistit teplotní spád mezi exteriérem a interiérem („suchý“ zimní vzduch s vysokou relativní ale nízkou absolutní vlhkostí je po ohřátí v interiéru pro vysoušení ideální). Jako indikátor pro nastavení vnitřní teploty lze použít kondenzací na výplních. Na nich se většinou projeví, díky nižší vnitřní, povrchové teplotě kondenzace dříve než na stěnách a tak doporučujeme vytápět a větrat tak, aby nedošlo ke kondenzaci ani na výplních. Můžete začít s temperací cca na +16°C v interiéru a případně teplotu korigovat dle výše uvedeného. Pokud je instalováno nucené větrání, které umožňuje cirkulaci vzduchu, tuto cirkulaci během vysychání stavby doporučujeme vyřadit z provozu tak, aby byl pouze přiváděn čerstvý vzduch zvenčí.