Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.8.12 / dotaz č. 34987
Dobrý den.
Máme novostavbu z durislu(3,5cm dřevoštěpková deska, 15 cm beton jádro, 15 cm šedý polystyren, 3.5 cm dřevoštěpková deska) a místo omítky jsem se rozhodl pro dodatečné zateplení 10 cm vrstva polystyrenu. Neposune se mi rosný bod do té dřevoštěpkové desky nebo stačí i menší tlouštka zateplení(např.7cm).
Děkuji za odpověď.
Máme novostavbu z durislu(3,5cm dřevoštěpková deska, 15 cm beton jádro, 15 cm šedý polystyren, 3.5 cm dřevoštěpková deska) a místo omítky jsem se rozhodl pro dodatečné zateplení 10 cm vrstva polystyrenu. Neposune se mi rosný bod do té dřevoštěpkové desky nebo stačí i menší tlouštka zateplení(např.7cm).
Děkuji za odpověď.
Vážený pane,
předpokládám, že se jedná o zateplení z vnější strany a problém je v tom, že ty dřevoštěpkové krajní části jednotlivých tvárnic mají podstatně menší difuzní odpor (snáze jimi proniká vlhkost)
než výplňový polystyrén a beton.
Pro přibližný výpočet průběhu teploty v této konstrukci je možné použít jednoduchý kalkulátor na TZB-info
(http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/68-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci).
Je logické, že pokud je 15cm PS uvnitř, tak při 10cm venku bude teplota pod 10cm PS na vnější straně tvárnic Durisol po velkou část roku dosti nízká. Dokonce při poklesu venkovní teploty pod -12°C tam bude teplota pod nulou. Teplota v tomto místě by se posunula nad rosný bod vzduchu uvnitř teprve při použití zhruba 20cm silné vrstvy šedého PS; to je ale zcela nepraktické a ekonomicky nenávratné řešení.
Teplota pod rosným bodem vnitřního vzduchu ale ještě nemusí znamenat že tam bude docházet ke kondenzaci, protože do hry vedle teploty vstupuje i difuzní odpor jednotlivých vrstev konstrukce. Záleží na tom jaká bude nejen teplota ale i obsah vodní páry v tom místě, které nás zajímá. Ten PS není zcela nepropustný pro vodní páru. Jednoduše řečeno jde o to zda převáží difuze zevnitř, skrz menší plochu těch dřevostěpkových okrajů tvárnic a nebo ven, skrz větší plochu difuzně uzavřenějších PS desek na vnější straně. To se už ale počítá podstatně obtížněji, je třeba mít nejen údaje o difuzním odporu těch konkrétně použitých materiálů, ale záleží tam i na tom zda jsou tam nějaké mezery nebo dutiny a pod. Patrně nejlepší by bylo obrátit se přímo na výrobce tvárnic Durisol, ten má o jejich vlastnostech nejvíce informací a je možné, že tento problém (přidání další vrstvy izolace zvenku) již řešil.
Pak je také možné použít namísto PS třeba minerální vatu s vhodnou, relativně difuzně otevřenou tenkovrstvou omítkou. Tam by už problém s kondenzací hrozit neměl. Také pomůže, když omítka a nátěr na vnitřní straně bude co nejvíce difuzně uzavřená, případně pokud byste namísto vnitřní omítky použil obklad ze sádrokartonu pod nějž by přišla parotěsná zábrana. To jsou už ale řešení poměrně nepraktická.
Doporučil bych také zvážit zda je vůbec účelné na takovouto stavbu s celkem dobrou tepelnou izolací přidávat další vrstvu tepelné izolace t.j. spočítat si jaká bude doba návratnosti té investice, zda se to vyplatí.
S pozdravem Mgr.F.Macholda
předpokládám, že se jedná o zateplení z vnější strany a problém je v tom, že ty dřevoštěpkové krajní části jednotlivých tvárnic mají podstatně menší difuzní odpor (snáze jimi proniká vlhkost)
než výplňový polystyrén a beton.
Pro přibližný výpočet průběhu teploty v této konstrukci je možné použít jednoduchý kalkulátor na TZB-info
(http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/68-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci).
Je logické, že pokud je 15cm PS uvnitř, tak při 10cm venku bude teplota pod 10cm PS na vnější straně tvárnic Durisol po velkou část roku dosti nízká. Dokonce při poklesu venkovní teploty pod -12°C tam bude teplota pod nulou. Teplota v tomto místě by se posunula nad rosný bod vzduchu uvnitř teprve při použití zhruba 20cm silné vrstvy šedého PS; to je ale zcela nepraktické a ekonomicky nenávratné řešení.
Teplota pod rosným bodem vnitřního vzduchu ale ještě nemusí znamenat že tam bude docházet ke kondenzaci, protože do hry vedle teploty vstupuje i difuzní odpor jednotlivých vrstev konstrukce. Záleží na tom jaká bude nejen teplota ale i obsah vodní páry v tom místě, které nás zajímá. Ten PS není zcela nepropustný pro vodní páru. Jednoduše řečeno jde o to zda převáží difuze zevnitř, skrz menší plochu těch dřevostěpkových okrajů tvárnic a nebo ven, skrz větší plochu difuzně uzavřenějších PS desek na vnější straně. To se už ale počítá podstatně obtížněji, je třeba mít nejen údaje o difuzním odporu těch konkrétně použitých materiálů, ale záleží tam i na tom zda jsou tam nějaké mezery nebo dutiny a pod. Patrně nejlepší by bylo obrátit se přímo na výrobce tvárnic Durisol, ten má o jejich vlastnostech nejvíce informací a je možné, že tento problém (přidání další vrstvy izolace zvenku) již řešil.
Pak je také možné použít namísto PS třeba minerální vatu s vhodnou, relativně difuzně otevřenou tenkovrstvou omítkou. Tam by už problém s kondenzací hrozit neměl. Také pomůže, když omítka a nátěr na vnitřní straně bude co nejvíce difuzně uzavřená, případně pokud byste namísto vnitřní omítky použil obklad ze sádrokartonu pod nějž by přišla parotěsná zábrana. To jsou už ale řešení poměrně nepraktická.
Doporučil bych také zvážit zda je vůbec účelné na takovouto stavbu s celkem dobrou tepelnou izolací přidávat další vrstvu tepelné izolace t.j. spočítat si jaká bude doba návratnosti té investice, zda se to vyplatí.
S pozdravem Mgr.F.Macholda