Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.8.12 / dotaz č. 35208
Dobrý den,
rádi bychom zateplili dům. Ale protože dům stojí na hranici pozemku a soused nám dům zateplit nedovolí, uvažujeme o termoizolačním nátěru. Má to význam nebo jsou to vyhozené peníze. Zeď je z "týnek" a je široká 40cm i s fasádou.
Děkuji za odpověď
rádi bychom zateplili dům. Ale protože dům stojí na hranici pozemku a soused nám dům zateplit nedovolí, uvažujeme o termoizolačním nátěru. Má to význam nebo jsou to vyhozené peníze. Zeď je z "týnek" a je široká 40cm i s fasádou.
Děkuji za odpověď
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Termoizolační nátěry patří mezi menšinově používané izolace. Většina odborné veřejnosti je poněkud skeptická k praktickému působení tohoto systému a to především k deklarovaným úsporám při vytápění nebo navýšení tepelného odporu stěny. Teplo prochází konstrukcí především konvekcí (vedením) a jen zčásti sáláním. Princip systému spočívá v působení přísad v materiálu, které zajišťují odraz infračervené složky zpět do místnosti. To bezpochyby znamená zvýšení povrchové teploty stěny, což se příznivě projeví v pocitu tepla v místnosti, tedy může umožnit snížit teplotu ve vytápěné místnosti. Při nižší teplotě o 1°C ve vytápěných místnostech se ušetří cca 6% tepla. V každém případě se použitím tohoto systému nic nepokazí. Přínos je v určité prevenci před vznikem plísní
Existují spolehlivější systémy vnitřního zateplení, ale zateplení zevnitř má řadu nevýhod. Především v nepříznivém průběhu teploty v konstrukci, kdy vlastní stěna směrem k exteriéru zůstává poměrně chladná. Vodní pára z interiéru (vlhkost obsažená ve vzduchu) prostupuje konstrukcí do chladnější části, kde kondenzuje. To je samozřejmě nežádoucí. Ke kondenzaci dochází v zimě, v létě naopak zdivo vysychá. Průběh kondenzace v konstrukci a celoroční bilanci zkondenzované vody lze posoudit výpočtem, který provádějí někteří výrobci systémů vnitřního zateplení v rámci dodávky, nebo to spočítá energetický expert. Omezit průnik vlhkosti do zdiva lze použitím parozábrany.
Další nevýhodou je, že je obtížné dosáhnout hodnot zateplení doporučených normou (viz. dále). Proto se často volí určitý kompromis v tloušťce izolace z hlediska požadavků a doporučení normy ČSN 73 0540-2. Zásadní vadou však je nemožnost správného zateplení tepelných mostů (v návaznosti zdí a příček na strop i u obvodové zdi), které zde znamenají nejen zvýšený únik tepla (náklady na vytápění), ale zároveň i vhodné podmínky pro kondenzaci nejen v konstrukci, ale i na povrchu.
Navíc se při vnitřním zateplení nevyužije akumulační schopnost hmotnějších částí konstrukce.
Pokud jde o obvodovou stěnu z pálených bloků CD Týn tl. zdiva 29 cm (s omítkami možná skoro 40), je tepelná vodivost λ 0,45 (W/m.K) a tepelný odpor tohoto zdiva 0,65 až 0,7 (W/m2.K). To je přibližně 5x až 6x méně než doporučuje současná norma!
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K), ale s tím, že do konce roku 2012 se ještě připouští hodnota dle původní verze normy 0,38. Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Pro dosažení doporučené hodnoty tepelné izolace zdiva by bylo potřeba počítat cca 14 až 16 cm tepelné izolace například na bázi polystyrénu. Pro minimální požadavek 8 až 12 cm.
U vnitřního zateplení se hledá jakýsi kompromis a zpravidla se doporučuje izolant v t. 6 až 8 cm. K dispozici je více systémů a materiálů určených pro vnitřní zateplení bez použití parozábrany.
Jedná se například o systém minerálních izolačních desek Redstone Pura, kde firma nabízí i posouzení konstrukce z hlediska kondenzace a provede optimální návrh.
Další systémy používají izolační desky na bázi dřeva, kde využívají schopnost tohoto přírodního materiálu regulovat vlhkost. Jedná se například o systémy Hofatex (SysTem IA), jedná se o panely, které se lepí na zeď a opatřují vnitřní speciální omítkou.
Obdobnou variantou je nalepení tepelné izolace z desek dřevité vlny Diffutherm Udi. Jedná se o izolaci ze sendvičové desky podobnou hobře. Desky mají tloušťku 6 cm, lze dát dvojitě. Výhodou i této dřevité izolace je schopnost redukovat procházející vlhkost, proto se používají bez parozábrany. Povrch je upraven perlinkovou omítkou.
Přijatelné je použít i desky Lignopor s omítkou na pletivo. EPS má poměrně velký difúzní odpor a zčásti působí jako parozábrana. To je asi nejlevnější řešení.
Pak jsou již systémy s parozábranou, což je v podstatě předstěna například ze sádrokartonu s parotěsnou fólií, mezera je vyplněna tepelnou izolací, nejčastěji na minerální bázi.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Termoizolační nátěry patří mezi menšinově používané izolace. Většina odborné veřejnosti je poněkud skeptická k praktickému působení tohoto systému a to především k deklarovaným úsporám při vytápění nebo navýšení tepelného odporu stěny. Teplo prochází konstrukcí především konvekcí (vedením) a jen zčásti sáláním. Princip systému spočívá v působení přísad v materiálu, které zajišťují odraz infračervené složky zpět do místnosti. To bezpochyby znamená zvýšení povrchové teploty stěny, což se příznivě projeví v pocitu tepla v místnosti, tedy může umožnit snížit teplotu ve vytápěné místnosti. Při nižší teplotě o 1°C ve vytápěných místnostech se ušetří cca 6% tepla. V každém případě se použitím tohoto systému nic nepokazí. Přínos je v určité prevenci před vznikem plísní
Existují spolehlivější systémy vnitřního zateplení, ale zateplení zevnitř má řadu nevýhod. Především v nepříznivém průběhu teploty v konstrukci, kdy vlastní stěna směrem k exteriéru zůstává poměrně chladná. Vodní pára z interiéru (vlhkost obsažená ve vzduchu) prostupuje konstrukcí do chladnější části, kde kondenzuje. To je samozřejmě nežádoucí. Ke kondenzaci dochází v zimě, v létě naopak zdivo vysychá. Průběh kondenzace v konstrukci a celoroční bilanci zkondenzované vody lze posoudit výpočtem, který provádějí někteří výrobci systémů vnitřního zateplení v rámci dodávky, nebo to spočítá energetický expert. Omezit průnik vlhkosti do zdiva lze použitím parozábrany.
Další nevýhodou je, že je obtížné dosáhnout hodnot zateplení doporučených normou (viz. dále). Proto se často volí určitý kompromis v tloušťce izolace z hlediska požadavků a doporučení normy ČSN 73 0540-2. Zásadní vadou však je nemožnost správného zateplení tepelných mostů (v návaznosti zdí a příček na strop i u obvodové zdi), které zde znamenají nejen zvýšený únik tepla (náklady na vytápění), ale zároveň i vhodné podmínky pro kondenzaci nejen v konstrukci, ale i na povrchu.
Navíc se při vnitřním zateplení nevyužije akumulační schopnost hmotnějších částí konstrukce.
Pokud jde o obvodovou stěnu z pálených bloků CD Týn tl. zdiva 29 cm (s omítkami možná skoro 40), je tepelná vodivost λ 0,45 (W/m.K) a tepelný odpor tohoto zdiva 0,65 až 0,7 (W/m2.K). To je přibližně 5x až 6x méně než doporučuje současná norma!
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K), ale s tím, že do konce roku 2012 se ještě připouští hodnota dle původní verze normy 0,38. Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Pro dosažení doporučené hodnoty tepelné izolace zdiva by bylo potřeba počítat cca 14 až 16 cm tepelné izolace například na bázi polystyrénu. Pro minimální požadavek 8 až 12 cm.
U vnitřního zateplení se hledá jakýsi kompromis a zpravidla se doporučuje izolant v t. 6 až 8 cm. K dispozici je více systémů a materiálů určených pro vnitřní zateplení bez použití parozábrany.
Jedná se například o systém minerálních izolačních desek Redstone Pura, kde firma nabízí i posouzení konstrukce z hlediska kondenzace a provede optimální návrh.
Další systémy používají izolační desky na bázi dřeva, kde využívají schopnost tohoto přírodního materiálu regulovat vlhkost. Jedná se například o systémy Hofatex (SysTem IA), jedná se o panely, které se lepí na zeď a opatřují vnitřní speciální omítkou.
Obdobnou variantou je nalepení tepelné izolace z desek dřevité vlny Diffutherm Udi. Jedná se o izolaci ze sendvičové desky podobnou hobře. Desky mají tloušťku 6 cm, lze dát dvojitě. Výhodou i této dřevité izolace je schopnost redukovat procházející vlhkost, proto se používají bez parozábrany. Povrch je upraven perlinkovou omítkou.
Přijatelné je použít i desky Lignopor s omítkou na pletivo. EPS má poměrně velký difúzní odpor a zčásti působí jako parozábrana. To je asi nejlevnější řešení.
Pak jsou již systémy s parozábranou, což je v podstatě předstěna například ze sádrokartonu s parotěsnou fólií, mezera je vyplněna tepelnou izolací, nejčastěji na minerální bázi.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice