Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.9.12 / dotaz č. 35301
Dobrý den,
řeším momentálně projekt, který bych s Vámi rád zkonzultoval.
Jedná se o velkoplošný skleník cca 11tis.m2 podlahové plochy.
Konstrukce skleníku je jednoduchá, stěny jsou z dvojskla a šikmé střechy z jednoskla.
Vytápění teplovodní pomocí nekonečných trubek hladkých příp. žebrovaných registrů.
Po poměrně jednoduchém zadání do ENERGIE s výměnou vzduchu 0,3 (mohla by odpovídat realitě)
a především podrobným výpočtem zeminy přes 13370 jsme se k našemu překvapení dostali na minimální
odchylku od reálných spotřeb (při odečtení vlivu účinnosti soustavy).
Současná potřeba tepla na vytápění z faktur je 265 kWh/m2.rok při prům. vnitřní teplotě v otopném období 13°C.
Dotaz ale směřuje jinam:
Víceméně jediné reálné stavební opatření, kromě zbourání skleníků, je pro nás zatím realizace "tepelné clony" zhruba ve 3/4 výšky, která by se zatahovala na noc.
Konstrukce - kolejničky po stranách a po sekcích rolovací, zatahovací clona. V současné době je instalována pouze jakási síť s částečně reflexním povrchem.
Jak je možné takové opatření fyzikálně modelovat? Pokud by se jednalo o napnutou reflexní vrstvu v prostoru,
je asi nutné počítat pouze s odrazem sálavé složky (jak vypočítat?), pokud by měla clona alespoň nějakou tloušťku a lambdu dá se zahrnout něco jako přídavný tepelný odpor
nebo to považovat místo skel střechy jako hraniční konstrukci?
Jak zohlednit, že zatažení by bylo realizováno pouze přes noc? Případně setkal jste se někdy s jinými možnostmi úspor resp. snížení tepelných ztrát u podobného případu?
Předem děkuji za odpověď.
řeším momentálně projekt, který bych s Vámi rád zkonzultoval.
Jedná se o velkoplošný skleník cca 11tis.m2 podlahové plochy.
Konstrukce skleníku je jednoduchá, stěny jsou z dvojskla a šikmé střechy z jednoskla.
Vytápění teplovodní pomocí nekonečných trubek hladkých příp. žebrovaných registrů.
Po poměrně jednoduchém zadání do ENERGIE s výměnou vzduchu 0,3 (mohla by odpovídat realitě)
a především podrobným výpočtem zeminy přes 13370 jsme se k našemu překvapení dostali na minimální
odchylku od reálných spotřeb (při odečtení vlivu účinnosti soustavy).
Současná potřeba tepla na vytápění z faktur je 265 kWh/m2.rok při prům. vnitřní teplotě v otopném období 13°C.
Dotaz ale směřuje jinam:
Víceméně jediné reálné stavební opatření, kromě zbourání skleníků, je pro nás zatím realizace "tepelné clony" zhruba ve 3/4 výšky, která by se zatahovala na noc.
Konstrukce - kolejničky po stranách a po sekcích rolovací, zatahovací clona. V současné době je instalována pouze jakási síť s částečně reflexním povrchem.
Jak je možné takové opatření fyzikálně modelovat? Pokud by se jednalo o napnutou reflexní vrstvu v prostoru,
je asi nutné počítat pouze s odrazem sálavé složky (jak vypočítat?), pokud by měla clona alespoň nějakou tloušťku a lambdu dá se zahrnout něco jako přídavný tepelný odpor
nebo to považovat místo skel střechy jako hraniční konstrukci?
Jak zohlednit, že zatažení by bylo realizováno pouze přes noc? Případně setkal jste se někdy s jinými možnostmi úspor resp. snížení tepelných ztrát u podobného případu?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
ve vašem případě se nejedná o dotaz jeden, ale o záplavu velmi složitých dotazů, které jsou úzce propojeny. Problematika, ve které se chcete výpočetně pohybovat, je velmi náročná a v současné době existuje pouze nemnoho experimentálních ověření a to na poli vědeckých pracoviští a institutů. Abyste mohl podobné záležitosti modelovat (matematicky a fyzikálně) musíte stanovit okrajové podmínky, fyzikálně-chemické vlastnosti použitých materiálů, ale především musíte zvládnout teorií zářivých toků. Porozumět této formě přenosu energie není zcela snadné, a to ani v případě záření viditelného, natož pak v oblasti neviditelné části spektra. Tímto problémem se zabývá především kvantová fyzika. Není v našich ani vašich silách zde provádět přednášky z kvantové fyziky a mechaniky tak, aby bylo možné jednoduchým způsobem odpovědět na vaše dotazy. Doporučuji vám, abyste se obrátil na ústav kvantové fyziky a mechaniky. Mimo jiné také doporučuji prostudovat publikaci RNDr. Jana Holana, Ph. D., kterou naleznete zde: http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/original/ tato publikace se vaší problematiky dotýká.
M. D.
ve vašem případě se nejedná o dotaz jeden, ale o záplavu velmi složitých dotazů, které jsou úzce propojeny. Problematika, ve které se chcete výpočetně pohybovat, je velmi náročná a v současné době existuje pouze nemnoho experimentálních ověření a to na poli vědeckých pracoviští a institutů. Abyste mohl podobné záležitosti modelovat (matematicky a fyzikálně) musíte stanovit okrajové podmínky, fyzikálně-chemické vlastnosti použitých materiálů, ale především musíte zvládnout teorií zářivých toků. Porozumět této formě přenosu energie není zcela snadné, a to ani v případě záření viditelného, natož pak v oblasti neviditelné části spektra. Tímto problémem se zabývá především kvantová fyzika. Není v našich ani vašich silách zde provádět přednášky z kvantové fyziky a mechaniky tak, aby bylo možné jednoduchým způsobem odpovědět na vaše dotazy. Doporučuji vám, abyste se obrátil na ústav kvantové fyziky a mechaniky. Mimo jiné také doporučuji prostudovat publikaci RNDr. Jana Holana, Ph. D., kterou naleznete zde: http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/original/ tato publikace se vaší problematiky dotýká.
M. D.