Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.9.12 / dotaz č. 35331
Dobrý den, mám problém s vlhkostí vnitřní strany eternitové střechy o skladbě (eternitové šablony,lepenka, prkenné podbití) na neobydlené půdě v patrovém RD, kolaudace r. 1976. Střecha je sedlová ukončená římsou a půdní prostor je v obou štítech opatřen průduchy tvaru rovnostranného trojúhelníku o délce strany cca. 350mm s perforovaným plechem jako výplní, ale příliš proudění vzduchu nezajišťuje. Dále je na půdě vikýř - permanentně přiotevřený. Toto jsou původní ventilace.
Před dvěma lety jsem zateplil pomocí zbytků skelné vaty z jedné místní firmy zabývající se akustikou celou podlahu neobývané půdy, respek. strop obývaného patra, a to tak že jsem demontoval záklop, který sloužil pouze k uskladnění věcí a chůzi po půdě a vatu jsem poskládal mezi kleštiny do jejich výše a to přímo na hurdisky - strop je z 1/2 hurdiskový, zbytek je z heraklitových desek podbitý rábickou + omítka. Zaklop byl vrácen zpět. Záklop není nijak těsný tvoří jej prkna - krajiny a místy jsou dřevotřískové desky. Zbytky vaty jsem našťouchal mezi krokve strmější západní části střechy ve snaze zateplit koupelnu , schodiště a WC , což byla možná chyba, nevím. První zimu po zateplení jsem zjistil, značné orošení krokví, prkenného podbití eternitu a to zejména na šikmější části střechy pod úhlem cca. 55st. situované na západ, pod kterou je např. koupelna, schodiště, spíž. Koupelna je obložena smrkovými palubkami na heraklitový strop, WC taktéž. Zkrátka rošení na půdě nikdy nebylo ani v takovém rozsahu, že bychom si jej okem všimli, neboť před zateplením stropu se půdní prostor od listopadu do jara používal jako sušárna prádla a nikdy tento problém nebyl, prádlo schlo a střešní konstrukce byla bez viditelného kondenzátu. Po zateplení zde prádlo neusušíme a střešní konstrukce a prkenné podbití je na některých místech orošené s povrchovou plísní. Další rok jsem zakoupil ventilační plastové šeblony S.h.Tiny a namontoval je na náchylnější na orošení - západní stranu střechy a to mezi nejvíce orosené krokve asi 1m od hřebenu - bez kladného výsledku a to zřejmě proto, že díky římse nedochází ke komínovému efektu od okapové části střechy, toto mě ale bohužel napadlo až po nainstalování ventilačních šablon.
Další úkony jsem se rozhodl nedělat bez konzultace, tak bych Vás chtěl požádat o radu. Zejména by mě zajímalo , jestli bych neměl přikoupit další plastové ventilační šablony a dát je co nejblíže k římse pod již nainstalované ventilační šablony, abych docílil proudění vzduchu odspodu, protože evidentně na půdě vzduch stojí, anabo je to marná snaha, protože vzduch by prý měl být nasáván pod střešní podbití od římsy. Za radu předem děkuji
Před dvěma lety jsem zateplil pomocí zbytků skelné vaty z jedné místní firmy zabývající se akustikou celou podlahu neobývané půdy, respek. strop obývaného patra, a to tak že jsem demontoval záklop, který sloužil pouze k uskladnění věcí a chůzi po půdě a vatu jsem poskládal mezi kleštiny do jejich výše a to přímo na hurdisky - strop je z 1/2 hurdiskový, zbytek je z heraklitových desek podbitý rábickou + omítka. Zaklop byl vrácen zpět. Záklop není nijak těsný tvoří jej prkna - krajiny a místy jsou dřevotřískové desky. Zbytky vaty jsem našťouchal mezi krokve strmější západní části střechy ve snaze zateplit koupelnu , schodiště a WC , což byla možná chyba, nevím. První zimu po zateplení jsem zjistil, značné orošení krokví, prkenného podbití eternitu a to zejména na šikmější části střechy pod úhlem cca. 55st. situované na západ, pod kterou je např. koupelna, schodiště, spíž. Koupelna je obložena smrkovými palubkami na heraklitový strop, WC taktéž. Zkrátka rošení na půdě nikdy nebylo ani v takovém rozsahu, že bychom si jej okem všimli, neboť před zateplením stropu se půdní prostor od listopadu do jara používal jako sušárna prádla a nikdy tento problém nebyl, prádlo schlo a střešní konstrukce byla bez viditelného kondenzátu. Po zateplení zde prádlo neusušíme a střešní konstrukce a prkenné podbití je na některých místech orošené s povrchovou plísní. Další rok jsem zakoupil ventilační plastové šeblony S.h.Tiny a namontoval je na náchylnější na orošení - západní stranu střechy a to mezi nejvíce orosené krokve asi 1m od hřebenu - bez kladného výsledku a to zřejmě proto, že díky římse nedochází ke komínovému efektu od okapové části střechy, toto mě ale bohužel napadlo až po nainstalování ventilačních šablon.
Další úkony jsem se rozhodl nedělat bez konzultace, tak bych Vás chtěl požádat o radu. Zejména by mě zajímalo , jestli bych neměl přikoupit další plastové ventilační šablony a dát je co nejblíže k římse pod již nainstalované ventilační šablony, abych docílil proudění vzduchu odspodu, protože evidentně na půdě vzduch stojí, anabo je to marná snaha, protože vzduch by prý měl být nasáván pod střešní podbití od římsy. Za radu předem děkuji
Dobrý den,
v případě objektů z období kdy nebylo zvykem provádět opatření proti kondenzaci vodní páry a zateplovat střešní konstrukce v také míře jako dnes se mohou vyskytovat tyto problémy.
Vhledem k tomu, že pod částí kde se vám nejvíce vyskytuje rosení krokví je situována koupelna a jak jsem již zmínil, stropy v té době se nerealizovaly s prvky proti pronikání vlhkosti do konstrukcí (strop apod.), tj. s malým difúzním odporem, dostává se vlhkost do nevytápěného prostoru. Nedostatečná výměna vzduchu v půdním prostoru má pak za následek zvýšení jeho vlhkosti. Důsledkem toho je zvýšení teploty rosného bodu vnitřního vzduchu. Pokud se zvýší teplota rosného bodu vnitřního vzduchu nad povrchovou teplotu dřevěného bednění či jiných prvků, dochází na jejich povrchu ke kondenzaci vodní páry.
Ke zvýšení vlhkosti vnitřního vzduchu v půdním prostoru může napomáhat také lepenka, která má vysoký difuzní odpor.
To, že k tomu nedocházelo již dříve může být způsobeno např. tím, že došlo ke změně ve způsobu užívání obytných prostor (častější provoz koupelny a tím větší výskyt vodních par), nebo v dané období byly horší klimatické podmínky a tím byl zhoršený rosný bod. Tím, že jste částečně zateplil prostor pouze mezi krokvemi (nevím kolik) se z krokví staly tepelné mosty. Souběh těchto vlivů včetně nedostatečné výměny vzduchu mohou způsobovat tyto problémy.
Ke zlepšení stavu se obecně doporučuje (bez seznámení se stavem na místě) :
- Instalovat parotěsnou fólii do prostoru koupelny tak, nemohlo docházet k pronikání vodních par do prostoru podkroví (co nejblíže k vnitřní straně stropu koupelny).
- Zkontrolovat, zda nedochází k zatékání do střešní konstrukce, popř. provést opravy.
- Pokud nebude vnitřní prostor využíván (vytápěn), tak je potřeba zajistit dostatečnou výměnou vzduchu v tomto prostoru (dále např. provést dostatečnou výšku půdních stěn v daném místě – min. 300 mm).
- Řádně vyřešit a provést detail v místě uložení krokve na pozednici. Tedy celkové řešení provést s tepelnou izolací tak, aby zde nebyl vytvořen tepelný most a aby byla vyloučena kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí.
Zkontrolujte střešní konstrukce včetně krytiny v místě výskytu rosení krokví. Je možné, že zde může být porucha, která napomáhá k tomuto nepříznivému stavu.
Ing. D. Staněk
v případě objektů z období kdy nebylo zvykem provádět opatření proti kondenzaci vodní páry a zateplovat střešní konstrukce v také míře jako dnes se mohou vyskytovat tyto problémy.
Vhledem k tomu, že pod částí kde se vám nejvíce vyskytuje rosení krokví je situována koupelna a jak jsem již zmínil, stropy v té době se nerealizovaly s prvky proti pronikání vlhkosti do konstrukcí (strop apod.), tj. s malým difúzním odporem, dostává se vlhkost do nevytápěného prostoru. Nedostatečná výměna vzduchu v půdním prostoru má pak za následek zvýšení jeho vlhkosti. Důsledkem toho je zvýšení teploty rosného bodu vnitřního vzduchu. Pokud se zvýší teplota rosného bodu vnitřního vzduchu nad povrchovou teplotu dřevěného bednění či jiných prvků, dochází na jejich povrchu ke kondenzaci vodní páry.
Ke zvýšení vlhkosti vnitřního vzduchu v půdním prostoru může napomáhat také lepenka, která má vysoký difuzní odpor.
To, že k tomu nedocházelo již dříve může být způsobeno např. tím, že došlo ke změně ve způsobu užívání obytných prostor (častější provoz koupelny a tím větší výskyt vodních par), nebo v dané období byly horší klimatické podmínky a tím byl zhoršený rosný bod. Tím, že jste částečně zateplil prostor pouze mezi krokvemi (nevím kolik) se z krokví staly tepelné mosty. Souběh těchto vlivů včetně nedostatečné výměny vzduchu mohou způsobovat tyto problémy.
Ke zlepšení stavu se obecně doporučuje (bez seznámení se stavem na místě) :
- Instalovat parotěsnou fólii do prostoru koupelny tak, nemohlo docházet k pronikání vodních par do prostoru podkroví (co nejblíže k vnitřní straně stropu koupelny).
- Zkontrolovat, zda nedochází k zatékání do střešní konstrukce, popř. provést opravy.
- Pokud nebude vnitřní prostor využíván (vytápěn), tak je potřeba zajistit dostatečnou výměnou vzduchu v tomto prostoru (dále např. provést dostatečnou výšku půdních stěn v daném místě – min. 300 mm).
- Řádně vyřešit a provést detail v místě uložení krokve na pozednici. Tedy celkové řešení provést s tepelnou izolací tak, aby zde nebyl vytvořen tepelný most a aby byla vyloučena kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí.
Zkontrolujte střešní konstrukce včetně krytiny v místě výskytu rosení krokví. Je možné, že zde může být porucha, která napomáhá k tomuto nepříznivému stavu.
Ing. D. Staněk