Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.9.12 / dotaz č. 35437
Dobrý den.
Dostala jsem na Vaší firmu kontakt,že by jste nám mohli pomoci s naším problémem ohledně srážení tepla z bytů a studeného vzduchu venkovního v mezistřešních prostorech a tím ke srážení těchto vlivú a k zatékání a zamokřování stěn a stropů.
Již několik let se pokoušíme tento problém řešit různými opravami na střeše (odvětrávání) výměnou rour v odvětrávací šachtě apod. Přesto každý rok v jednom a tom samém bytě na přelomu prosince a ledna dochází ke srážení tepla a k zatékání a zamokření stěn a stropů.
V roce cca 2003-2004 jsme nechali opravit - vyměnit celou střechu. Složení střechy je: hydroizolace asf. pásem Elastek 4mm, dřevěné bednění, vzduchová dutina, tepelná izolace z minerální vlny - která za dobu od kolaudace v roce 1985 se pomalu rozpadá, železobetonový panel a omítka s malbou v bytě.
V roce 2005-2006 jsme postupně zateplili celý panelový dům o dvou vchodech a 4 podlažích polystyrenem, omítkou a barvou.
V roce 2007 v zimě se objevil tento problém na jedné straně domu, který jsme opravou zlikvidovali a od roku následujícího se tento problém objevil na druhé straně domu a od té doby každý rok v létě nebo hned na počátku podzimu řešíme opravy a snažíme se skoncovat s problémem, jenže v prosinci se tento problém objeví znovu a vždy v tom samém bytě. První rok jsme škodu majitelům uhradili přes pojišťovnu, ale další roky již pojišťovna odmítá škodu hradit, neboť tento problém již pojistky neřeší. Majitelé po nás požadují zateplení mezistřešních prostorů foukanou izolací (což je pro nás finančně nepřijatelné) nebo každoroční úhradu likvidace škody (malování, úklid apod.). Odkazují se na to, že si koupili byt I. kategorie a mají jej zničený. Což si myslím, že za to SVJ neodpovídá. Na jaře letošního roku si nechali majitelé bytů vystavit pro nás technickou zprávu od jisté firmy. Při prohlídce byla použita i termovize, kde měl být zjištěn únik tepla. Po telefonickém dotazu u provozního ředitele této firmy, který byl přítomen prohlídce, foto z termivize není, zjišťoval se jen rosný bod, který barevně přítomní pouze viděli na přístroji a ten je v pořádku. Bohužel k této akci jsem nebyla pozvána ani o ní informována jako předsedkyně SVJ.
Již si nevíme s touto problematikou rady, proto bychom Vás touto cestou chtěli požádat o radu a informace, jak pokračovat dál nebo zda jsme proto již udělali maximum. Náš panelový dům má z 98 % plastová okna, hliníkové nové vchodové dveře z obou stran, celý je již několik let zateplený a před zateplením jsme dělali novou střechu. Dalo by se říct, že je skoro celý zvenku i zevnitř zrenovovaný.
Předem děkuji za Váš čas, který budete našemu problému věnovat a pevně věřím, že nám podáte informace k zlikvidování našeho problému.
Přeji krásný den.
Dostala jsem na Vaší firmu kontakt,že by jste nám mohli pomoci s naším problémem ohledně srážení tepla z bytů a studeného vzduchu venkovního v mezistřešních prostorech a tím ke srážení těchto vlivú a k zatékání a zamokřování stěn a stropů.
Již několik let se pokoušíme tento problém řešit různými opravami na střeše (odvětrávání) výměnou rour v odvětrávací šachtě apod. Přesto každý rok v jednom a tom samém bytě na přelomu prosince a ledna dochází ke srážení tepla a k zatékání a zamokření stěn a stropů.
V roce cca 2003-2004 jsme nechali opravit - vyměnit celou střechu. Složení střechy je: hydroizolace asf. pásem Elastek 4mm, dřevěné bednění, vzduchová dutina, tepelná izolace z minerální vlny - která za dobu od kolaudace v roce 1985 se pomalu rozpadá, železobetonový panel a omítka s malbou v bytě.
V roce 2005-2006 jsme postupně zateplili celý panelový dům o dvou vchodech a 4 podlažích polystyrenem, omítkou a barvou.
V roce 2007 v zimě se objevil tento problém na jedné straně domu, který jsme opravou zlikvidovali a od roku následujícího se tento problém objevil na druhé straně domu a od té doby každý rok v létě nebo hned na počátku podzimu řešíme opravy a snažíme se skoncovat s problémem, jenže v prosinci se tento problém objeví znovu a vždy v tom samém bytě. První rok jsme škodu majitelům uhradili přes pojišťovnu, ale další roky již pojišťovna odmítá škodu hradit, neboť tento problém již pojistky neřeší. Majitelé po nás požadují zateplení mezistřešních prostorů foukanou izolací (což je pro nás finančně nepřijatelné) nebo každoroční úhradu likvidace škody (malování, úklid apod.). Odkazují se na to, že si koupili byt I. kategorie a mají jej zničený. Což si myslím, že za to SVJ neodpovídá. Na jaře letošního roku si nechali majitelé bytů vystavit pro nás technickou zprávu od jisté firmy. Při prohlídce byla použita i termovize, kde měl být zjištěn únik tepla. Po telefonickém dotazu u provozního ředitele této firmy, který byl přítomen prohlídce, foto z termivize není, zjišťoval se jen rosný bod, který barevně přítomní pouze viděli na přístroji a ten je v pořádku. Bohužel k této akci jsem nebyla pozvána ani o ní informována jako předsedkyně SVJ.
Již si nevíme s touto problematikou rady, proto bychom Vás touto cestou chtěli požádat o radu a informace, jak pokračovat dál nebo zda jsme proto již udělali maximum. Náš panelový dům má z 98 % plastová okna, hliníkové nové vchodové dveře z obou stran, celý je již několik let zateplený a před zateplením jsme dělali novou střechu. Dalo by se říct, že je skoro celý zvenku i zevnitř zrenovovaný.
Předem děkuji za Váš čas, který budete našemu problému věnovat a pevně věřím, že nám podáte informace k zlikvidování našeho problému.
Přeji krásný den.
Vážená paní, dovolte, abych nejprve rekapituloval situaci:
Jedná se o panelový dům se střechou o skladbě:
- hydroizolace asfaltovým pasem
- dřevěné bednění
- vzduchová dutina
- tepelná izolace z minerální vlny tl. cca 80 mm
- železobetonový panel
- omítka a malba v bytě
Po zateplení stěn domu a výměně oken dochází k tomu, že se v posledních bytech na stropě objevuje, zejména v prosinci a v lednu, voda. Jde bohužel o častý jev u těch domů, které nebyly kompletně a zodpovědně zatepleny. Ve vašem případě dochází k tomu, že vodní pára kondenzuje v mezistřešním prostoru a následně zatéká do interiéru. V zimním období je vzduch v exteriéru velmi studený, a tak i při vysoké relativní vlhkosti má velmi malý obsah vodní páry. Ve výpočtech se uvažuje s teplotou -15 °1C a relativní vlhkostí cca 94 %. Tomu odpovídá cca 1,1 g vodní páry na 1 m3 vzduchu. Částečný tlak vodní páry pak je cca 130 Pa. Naproti tomu v interiéru je při teplotě 21 °C a relativní vlhkosti vzduchu 50 % cca 9,6 g vodní páry v 1 m3 vzduchu. Částečný tlak vodní páry pak je cca 1300 Pa. Pokud je teplota v bytě vyšší, případně pokud je vyšší relativní vlhkost vzduchu (oboje v zateplených domech bývá, neboť se málo větrají), pak je obsah vody ve vzduchu ještě vyšší, stejně tak částečný tlak vodní páry.
Nyní k problematice:
Vodní pára se snaží rozdílem tlaků pronikat z interiéru do exteriéru tak, aby se částečné tlaky vyrovnaly. Pokud narazí na nějaké studené místo, tak pochopitelně zkondenzuje. Ve vašem případě pravděpodobně kondenzuje ještě v minerální vatě, ale mohlo by se stát, že bude kondenzovat až pod asfaltovým pasem. (To by bylo ještě horší, neboť hrozí napadení dřeva hnilobou !). Zkondenzovaná vodní pára se následně hromadí na stropních panelech a při větším množství prosakuje, zejména sparami mezi panely, dolů, do bytů.
V zásadě, jak toto řešit, je několik možností. Nejjednodušší je dokončit zateplení objektu. Dojde tím ke snížení úniků tepla i k tomuto velmi nepříjemnému jevu. Vzhledem ke skladbě konstrukce vám však nedoporučuji zateplit střechu nafoukáním tepelné izolace do mezistřešního prostoru. Problém je totiž v tom, že máte jako krytinu asfaltový pas, který je paronepropustný. Zafoukáním tepelné izolace do mezery byste sice na několik let problém odstranily, ovšem až by se použitá tepelná izolace kompletně nasákla vodou (což závisí hlavně na průběhu počasí v roce - odhaduji to na 3 - 5 let), tak by vznikl výrazně větší problém a musela by se celá střecha sundat, nasáklou tepelnou izolaci by bylo nutné odstranit a musela by se celá střecha provést znovu. Střechu je možné zateplit položením tepelné izolace v dostatečné tloušťce (minimálně 160 mm, raději více) s provedením následné hydroizolace. Další možností je položení tepelné izolace z pěnového polystyrénu s následným nástřikem PUR.
Další možností, jak tento problém odstranit, je odstranit vodní páru z prostor pod střechou, tedy snížit teplotu, na kterou se prostory vytápí (minimálně na normových 21 °C) a zároveň intenzivně větrat tak, aby relativní vlhkost vzduchu nepřesahovala v zimním období cca 40 %.
Bohužel jiné řešení není možné. Rád bych ještě na závěr upozornil na to, že neřešení celé situace může vést k tomu, že dřevo použité ve střeše začne hnít (pokud již nezačalo) a problém se může intenzivně prohlubovat s tím, že odložení řešení může několikanásobně zvýšit cenu opravy.
Vím, že jsem vás návrhem řešení příliš nepotěšil, neboť to vyžaduje poměrně značné náklady, ovšem lepší a jednodušší řešení neexistuje.
Zdraví
Roman Šubrt
Jedná se o panelový dům se střechou o skladbě:
- hydroizolace asfaltovým pasem
- dřevěné bednění
- vzduchová dutina
- tepelná izolace z minerální vlny tl. cca 80 mm
- železobetonový panel
- omítka a malba v bytě
Po zateplení stěn domu a výměně oken dochází k tomu, že se v posledních bytech na stropě objevuje, zejména v prosinci a v lednu, voda. Jde bohužel o častý jev u těch domů, které nebyly kompletně a zodpovědně zatepleny. Ve vašem případě dochází k tomu, že vodní pára kondenzuje v mezistřešním prostoru a následně zatéká do interiéru. V zimním období je vzduch v exteriéru velmi studený, a tak i při vysoké relativní vlhkosti má velmi malý obsah vodní páry. Ve výpočtech se uvažuje s teplotou -15 °1C a relativní vlhkostí cca 94 %. Tomu odpovídá cca 1,1 g vodní páry na 1 m3 vzduchu. Částečný tlak vodní páry pak je cca 130 Pa. Naproti tomu v interiéru je při teplotě 21 °C a relativní vlhkosti vzduchu 50 % cca 9,6 g vodní páry v 1 m3 vzduchu. Částečný tlak vodní páry pak je cca 1300 Pa. Pokud je teplota v bytě vyšší, případně pokud je vyšší relativní vlhkost vzduchu (oboje v zateplených domech bývá, neboť se málo větrají), pak je obsah vody ve vzduchu ještě vyšší, stejně tak částečný tlak vodní páry.
Nyní k problematice:
Vodní pára se snaží rozdílem tlaků pronikat z interiéru do exteriéru tak, aby se částečné tlaky vyrovnaly. Pokud narazí na nějaké studené místo, tak pochopitelně zkondenzuje. Ve vašem případě pravděpodobně kondenzuje ještě v minerální vatě, ale mohlo by se stát, že bude kondenzovat až pod asfaltovým pasem. (To by bylo ještě horší, neboť hrozí napadení dřeva hnilobou !). Zkondenzovaná vodní pára se následně hromadí na stropních panelech a při větším množství prosakuje, zejména sparami mezi panely, dolů, do bytů.
V zásadě, jak toto řešit, je několik možností. Nejjednodušší je dokončit zateplení objektu. Dojde tím ke snížení úniků tepla i k tomuto velmi nepříjemnému jevu. Vzhledem ke skladbě konstrukce vám však nedoporučuji zateplit střechu nafoukáním tepelné izolace do mezistřešního prostoru. Problém je totiž v tom, že máte jako krytinu asfaltový pas, který je paronepropustný. Zafoukáním tepelné izolace do mezery byste sice na několik let problém odstranily, ovšem až by se použitá tepelná izolace kompletně nasákla vodou (což závisí hlavně na průběhu počasí v roce - odhaduji to na 3 - 5 let), tak by vznikl výrazně větší problém a musela by se celá střecha sundat, nasáklou tepelnou izolaci by bylo nutné odstranit a musela by se celá střecha provést znovu. Střechu je možné zateplit položením tepelné izolace v dostatečné tloušťce (minimálně 160 mm, raději více) s provedením následné hydroizolace. Další možností je položení tepelné izolace z pěnového polystyrénu s následným nástřikem PUR.
Další možností, jak tento problém odstranit, je odstranit vodní páru z prostor pod střechou, tedy snížit teplotu, na kterou se prostory vytápí (minimálně na normových 21 °C) a zároveň intenzivně větrat tak, aby relativní vlhkost vzduchu nepřesahovala v zimním období cca 40 %.
Bohužel jiné řešení není možné. Rád bych ještě na závěr upozornil na to, že neřešení celé situace může vést k tomu, že dřevo použité ve střeše začne hnít (pokud již nezačalo) a problém se může intenzivně prohlubovat s tím, že odložení řešení může několikanásobně zvýšit cenu opravy.
Vím, že jsem vás návrhem řešení příliš nepotěšil, neboť to vyžaduje poměrně značné náklady, ovšem lepší a jednodušší řešení neexistuje.
Zdraví
Roman Šubrt