Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.9.12 / dotaz č. 35588
Mame radovy dum, nezatepleny (neplanujeme), cihlovy (*1935). Problem mame v jednom rohu, kdy sousedni dum ma v tomto rohu chodbu, my obyvak. V nasem rohu (z ulice) je "vyklenek" pro zapusteni okapoveho svodu. V zime nam na tomto rohu vevnitr v mistnosti v obyvaku kondenzuje vlhkost, jinde ne. Zed ma 50 cm, v rohu diky okapu jen 25cm. Ma smysl do "vyklenku" nacpat za okap zatepleni (je tam cca 5cm mista mezi okapem a zdi). Pripadne ktere zatepleni - polystyren, vata, ci neco jineho?
Dobrý den,
problémy s kondenzací, které popisujete, s největší pravděpodobností souvisí s nedostatečnými tepelně-technickými vlastnosti konstrukcí obvodového pláště. Z pohledu současného tepelně-technického standardu je i zdivo tl. cca 500mm (z cihel plných pálených nebo „kotovic) naprosto nevyhovující nemluvě o tloušťkách menších. Ke kondenzaci na povrchu konstrukce dochází v důsledku kombinace povrchové teploty a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu. Jelikož stěna v místě výskytu problémů je tlustá pouze 250mm, pak si dovoluji tvrdit, že teplota v koutu bude i v kombinaci s běžnou relativní vlhkosti vzduchu v interiéru (cca 40 - 50%) příčinou kondenzace.
Pro splnění normových požadavků na součinitel prostupu tepla u stěny tl. 250mm by bylo nutno tuto konstrukci zateplit alespoň 140mm až 160mm izolace. Do jaké míry bude mít zateplení kousku stěny (tl. 250mm) pozitivní dopad na vnitřní povrchovou teplotu konstrukce, se těžko odhaduje. Teplo a vlhkost se v konstrukci šíří všemi směry a bude záležet na celém inkriminovaném detailu. Přidáním vámi uváděnými 50mm nebo mnou zmiňovanými 160mm izolace dojde zajisté ke změně – zvýšení povrchové teploty. Přínos vámi uvažované úpravy lze ověřit pouze výpočtem, např. výpočtem průběhu teplot v konkrétním detailu ve dvourozměrném nebo třírozměrném teplotním poli. Nelze vyloučit ani situaci, kdy provedené úpravy budou mít mizivý účinek, a to z toho důvodu, že „oprava“ je prováděna lokálně a ne komplexně.
Řešení vašeho problému lze provést odborně s využitím tepelně-technického výpočtu (bude nutná úhrada za zpracování – dá se předpokládat nevýhodný poměr mezi cenou za výpočte/samotnou realizaci) nebo metodou pokus omyl, tedy instalací proveditelné tl. tepelné izolace bez zaručeného výsledku.
Pro zateplení se běžně používá pěnový polystyrén a minerální vlna. Oba materiály jsou na srovnatelné úrovni, co se týče tepelně-technických vlastností. Častější použití pěnového polystyrénu je způsobeno jeho cenou, která je nižší než u tepelné izolace z minerálních vláken. U konstrukcí, které nelze zateplit požadovanou tloušťkou tepelné izolace (např. zmíněných 160mm), pak se používá technicky proveditelná tloušťka, ale využije se tepelně-technicky lepšího materiálu, např. extrudovaného polystyrénu nebo polystyrénu šedého (s přídavkem grafitu).
Bura
problémy s kondenzací, které popisujete, s největší pravděpodobností souvisí s nedostatečnými tepelně-technickými vlastnosti konstrukcí obvodového pláště. Z pohledu současného tepelně-technického standardu je i zdivo tl. cca 500mm (z cihel plných pálených nebo „kotovic) naprosto nevyhovující nemluvě o tloušťkách menších. Ke kondenzaci na povrchu konstrukce dochází v důsledku kombinace povrchové teploty a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu. Jelikož stěna v místě výskytu problémů je tlustá pouze 250mm, pak si dovoluji tvrdit, že teplota v koutu bude i v kombinaci s běžnou relativní vlhkosti vzduchu v interiéru (cca 40 - 50%) příčinou kondenzace.
Pro splnění normových požadavků na součinitel prostupu tepla u stěny tl. 250mm by bylo nutno tuto konstrukci zateplit alespoň 140mm až 160mm izolace. Do jaké míry bude mít zateplení kousku stěny (tl. 250mm) pozitivní dopad na vnitřní povrchovou teplotu konstrukce, se těžko odhaduje. Teplo a vlhkost se v konstrukci šíří všemi směry a bude záležet na celém inkriminovaném detailu. Přidáním vámi uváděnými 50mm nebo mnou zmiňovanými 160mm izolace dojde zajisté ke změně – zvýšení povrchové teploty. Přínos vámi uvažované úpravy lze ověřit pouze výpočtem, např. výpočtem průběhu teplot v konkrétním detailu ve dvourozměrném nebo třírozměrném teplotním poli. Nelze vyloučit ani situaci, kdy provedené úpravy budou mít mizivý účinek, a to z toho důvodu, že „oprava“ je prováděna lokálně a ne komplexně.
Řešení vašeho problému lze provést odborně s využitím tepelně-technického výpočtu (bude nutná úhrada za zpracování – dá se předpokládat nevýhodný poměr mezi cenou za výpočte/samotnou realizaci) nebo metodou pokus omyl, tedy instalací proveditelné tl. tepelné izolace bez zaručeného výsledku.
Pro zateplení se běžně používá pěnový polystyrén a minerální vlna. Oba materiály jsou na srovnatelné úrovni, co se týče tepelně-technických vlastností. Častější použití pěnového polystyrénu je způsobeno jeho cenou, která je nižší než u tepelné izolace z minerálních vláken. U konstrukcí, které nelze zateplit požadovanou tloušťkou tepelné izolace (např. zmíněných 160mm), pak se používá technicky proveditelná tloušťka, ale využije se tepelně-technicky lepšího materiálu, např. extrudovaného polystyrénu nebo polystyrénu šedého (s přídavkem grafitu).
Bura