Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.9.12 / dotaz č. 35767
Dobrý den,
dovoluji si Vás oslovit s prosbou o radu - Váš kontakt jsem našla v seznamu poraden Pasivního domu. Jsem začínající architektka a pro známé navrhuji rodinný dům - dřevostavbu, sloupkovou konstrukci, difúzně otevřený systém. Mezi sloupky bude tepelná izolace (celulóza) a pak z exteriéru další izolace Hofatex UD, na něm latě a modřínový obklad (profil Rhombus s mezerami). Výrobce Hofatexu uvádí, že je materiál hydrofobizovaný a není třeba difúzní fólie, dodavatel však tvrdí, že je nutné použít protivětrnnou fólii s UV ochranou. Ověřovala jsem to u výrobce, ale ten tvrdí, že není ani protivětrná fólie potřeba. Nepřišel mi ale bohužel moc přesvědčivý.
U obdobných materiálů (např. Steico) je přímo uvedeno, že je i proti větru.
Prosím, máte s tím nějaké zkušenosti? Bohužel jsem odpověď nenašla ani v odborné literatuře.
dovoluji si Vás oslovit s prosbou o radu - Váš kontakt jsem našla v seznamu poraden Pasivního domu. Jsem začínající architektka a pro známé navrhuji rodinný dům - dřevostavbu, sloupkovou konstrukci, difúzně otevřený systém. Mezi sloupky bude tepelná izolace (celulóza) a pak z exteriéru další izolace Hofatex UD, na něm latě a modřínový obklad (profil Rhombus s mezerami). Výrobce Hofatexu uvádí, že je materiál hydrofobizovaný a není třeba difúzní fólie, dodavatel však tvrdí, že je nutné použít protivětrnnou fólii s UV ochranou. Ověřovala jsem to u výrobce, ale ten tvrdí, že není ani protivětrná fólie potřeba. Nepřišel mi ale bohužel moc přesvědčivý.
U obdobných materiálů (např. Steico) je přímo uvedeno, že je i proti větru.
Prosím, máte s tím nějaké zkušenosti? Bohužel jsem odpověď nenašla ani v odborné literatuře.
Vážená paní,
v prvé řadě musím podotknout, že realizovat difuzně otevřenou konstrukci je velmi rizikové. Jde totiž o to, že vodní pára má v zimním období v interiéru částečný tlak cca 1300 Pa a v exteriéru cca 130 Pa. Tento rozdíl částečných tlaků ji žene ven. Pokud někde v konstrukci narazí na studené místo, zkondenzuje. Toto riziko hrozí zejména v rozích konstrukce či všude tam, kde jsou tepelné mosty. Pokud se jedná o dřevostavbu, tak hrozí následné napadení hnilobou. I toto je důvod, proč se již u dřevostaveb opouští používat jako parozábranu různé fólie, ale používají se kvalitní OSB desky, které mají pravděpodobně větší životnost, než fóliové parozábrany.
U pasivního domu také musíte zajistit vzduchotěsnost objektu a OSB deska slouží i jako vzduchotěsná zábrana.
Ohledně větrotěsné zábrany si nejsem zcela jist. Musíte zajistit, že nebude foukat studený vzduch pod tepelnou izolaci. Záleží tedy na hustotě materiálu, ze kterého jsou desky vyrobeny a především na jejich spojování. Pokud se jedná o spoje na sraz, tak zejména v rozích a koutech hrozí, že spojení bude provedeno s mezerami a tudíž bude moci zafukovat pod tepelnou izolaci. Výsledkem pak může být ochlazování konstrukce buď s následnou kondenzací, nebo s ochlazování interiéru. Osobně jsem viděl konstrukci, kde zafukovalo pod tepelnou izolaci až k vnitřnímu sádrokartonu. V bytě pak bylo 12 °C při teplotě exteriéru + 1°C a přitom topení jelo na plný výkon.
Zdraví
Roman Šubrt
v prvé řadě musím podotknout, že realizovat difuzně otevřenou konstrukci je velmi rizikové. Jde totiž o to, že vodní pára má v zimním období v interiéru částečný tlak cca 1300 Pa a v exteriéru cca 130 Pa. Tento rozdíl částečných tlaků ji žene ven. Pokud někde v konstrukci narazí na studené místo, zkondenzuje. Toto riziko hrozí zejména v rozích konstrukce či všude tam, kde jsou tepelné mosty. Pokud se jedná o dřevostavbu, tak hrozí následné napadení hnilobou. I toto je důvod, proč se již u dřevostaveb opouští používat jako parozábranu různé fólie, ale používají se kvalitní OSB desky, které mají pravděpodobně větší životnost, než fóliové parozábrany.
U pasivního domu také musíte zajistit vzduchotěsnost objektu a OSB deska slouží i jako vzduchotěsná zábrana.
Ohledně větrotěsné zábrany si nejsem zcela jist. Musíte zajistit, že nebude foukat studený vzduch pod tepelnou izolaci. Záleží tedy na hustotě materiálu, ze kterého jsou desky vyrobeny a především na jejich spojování. Pokud se jedná o spoje na sraz, tak zejména v rozích a koutech hrozí, že spojení bude provedeno s mezerami a tudíž bude moci zafukovat pod tepelnou izolaci. Výsledkem pak může být ochlazování konstrukce buď s následnou kondenzací, nebo s ochlazování interiéru. Osobně jsem viděl konstrukci, kde zafukovalo pod tepelnou izolaci až k vnitřnímu sádrokartonu. V bytě pak bylo 12 °C při teplotě exteriéru + 1°C a přitom topení jelo na plný výkon.
Zdraví
Roman Šubrt
Odpovídá: Ing. Roman Šubrt* - EKIS České Budějovice Energy Consulting tisk