Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.9.12 / dotaz č. 35833
Dobrý den,
hodlám zateplovat neobydlenou půdu minerální vatou climowool - 32 cm. Uložím ji do dřevěného roštu. Pod ní je strop tvořený betonovými deskami - systém Spiroll - v šířce 25 cm. Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné položit parotěsnou tepelnou izolaci či něco podobného. Pokud ano, jaký je nejlepší postup?
Děkuji, s pozdravem.
hodlám zateplovat neobydlenou půdu minerální vatou climowool - 32 cm. Uložím ji do dřevěného roštu. Pod ní je strop tvořený betonovými deskami - systém Spiroll - v šířce 25 cm. Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné položit parotěsnou tepelnou izolaci či něco podobného. Pokud ano, jaký je nejlepší postup?
Děkuji, s pozdravem.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Jedná se o stropní konstrukci mezi vytápěnou místností a nevytápěným prostorem půdy.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu doporučenou 0,20 (W/m2.K).
Pokud bude mít tepelná izolace možnost případnou vlhkost dostatečně odvětrat, není nutné pod ní pokládat parotěsnou zábranu. Vlastní železobetonový panel s omítkou již sám o sobě jistou parozábranu vytváří. Podmínkou je provětrání půdy, což například při skládané krytině lze předpokládat. Osazením fólie se samozřejmě nic nezkazí. Aby byla funkční, je potřeba ji provést vzduchotěsnou. Pokud provětrání půdy není dostatečné zajištěno, bude lépe ji použít, aby se vyloučilo riziko kondenzace vlhkosti na krovu.
Stropní konstrukci lze zateplit položením tepelné izolace na železobetonové panely shora. Podlaha půdy se může řešit jako pochozí, nebo nepochůzná.
Použít lze tuhé desky MV nebo tepelnou izolaci v rolích, která se vkládá do roštu. Tloušťka tepelné izolace bude záviset na konkrétním použitém materiálu, tedy jeho tepelné vodivosti λ (W/m.K), která se u obvykle používaných izolací pohybuje v rozmezí 0,38 až 0,042.
V případě tuhých desek (bez vloženého roštu) na bázi minerální vlny s λ 0,04 (W/m.K) by to pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN bylo 20 až 22 cm. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na sebe například ve 2 vrstvách.
Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována, je výhodou souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky může být položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. Pokud nutno řešit jen přístup na střechu, lze pouze pochozí lávkou. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Provedení podlahy pro využívání půdy lze rovněž provést jak plánujete vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat křížový ve dvou úrovních, například 2 x 16 až 18 cm. Tepelná izolace zde neprobíhá souvisle, je prvky roštu přerušena a proto musí být i větší tloušťka izolace (vliv roštu). Přesně to lze spočítat, pokud se ví, jak rošt bude. Orientačně - v případě měkkých rohoží vložených do roštu na bázi minerální vlny s λ 0,04 (W/m.K) by to pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN bylo 32 až 36 cm.
Skladba se nesmí shora uzavírat folií ani OSB deskou která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Jedná se o stropní konstrukci mezi vytápěnou místností a nevytápěným prostorem půdy.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu doporučenou 0,20 (W/m2.K).
Pokud bude mít tepelná izolace možnost případnou vlhkost dostatečně odvětrat, není nutné pod ní pokládat parotěsnou zábranu. Vlastní železobetonový panel s omítkou již sám o sobě jistou parozábranu vytváří. Podmínkou je provětrání půdy, což například při skládané krytině lze předpokládat. Osazením fólie se samozřejmě nic nezkazí. Aby byla funkční, je potřeba ji provést vzduchotěsnou. Pokud provětrání půdy není dostatečné zajištěno, bude lépe ji použít, aby se vyloučilo riziko kondenzace vlhkosti na krovu.
Stropní konstrukci lze zateplit položením tepelné izolace na železobetonové panely shora. Podlaha půdy se může řešit jako pochozí, nebo nepochůzná.
Použít lze tuhé desky MV nebo tepelnou izolaci v rolích, která se vkládá do roštu. Tloušťka tepelné izolace bude záviset na konkrétním použitém materiálu, tedy jeho tepelné vodivosti λ (W/m.K), která se u obvykle používaných izolací pohybuje v rozmezí 0,38 až 0,042.
V případě tuhých desek (bez vloženého roštu) na bázi minerální vlny s λ 0,04 (W/m.K) by to pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN bylo 20 až 22 cm. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na sebe například ve 2 vrstvách.
Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována, je výhodou souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky může být položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. Pokud nutno řešit jen přístup na střechu, lze pouze pochozí lávkou. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Provedení podlahy pro využívání půdy lze rovněž provést jak plánujete vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat křížový ve dvou úrovních, například 2 x 16 až 18 cm. Tepelná izolace zde neprobíhá souvisle, je prvky roštu přerušena a proto musí být i větší tloušťka izolace (vliv roštu). Přesně to lze spočítat, pokud se ví, jak rošt bude. Orientačně - v případě měkkých rohoží vložených do roštu na bázi minerální vlny s λ 0,04 (W/m.K) by to pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN bylo 32 až 36 cm.
Skladba se nesmí shora uzavírat folií ani OSB deskou která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice