Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.10.12 / dotaz č. 36487
Dobry den,
mam dotaz jak nejefektivneji topit plynem. Mam barak z opuky,ktery neni prilis zatepleny o zatepleni uvazuji,ale ne jeste na tuto zimu.
Takze se chci zeptat jak nejlepe topit,zda neustale drzet v baraku cca 18 stupnu ci v noci a v dobe kdy nejsem doma mit cca 16stupnu a zvysit teplotu kdyz jsem doma. Dekuji za odpoved
mam dotaz jak nejefektivneji topit plynem. Mam barak z opuky,ktery neni prilis zatepleny o zatepleni uvazuji,ale ne jeste na tuto zimu.
Takze se chci zeptat jak nejlepe topit,zda neustale drzet v baraku cca 18 stupnu ci v noci a v dobe kdy nejsem doma mit cca 16stupnu a zvysit teplotu kdyz jsem doma. Dekuji za odpoved
Dobrý den Vážená paní Mlejnková,
pro dosažení maximální efektivity vytápění plynovým kotlem je důležité zda je Váš kotel vybaven regulací. Kvalita této regulace zásadně ovlivňuje spotřebu plynu. Nejefektivnějším způsobem regulace je tzv. ekvitermní, to znamená regulace dle venkovní teploty. Teplota je snímána čidlem na fasádě objektu a v řídící jednotce kotle vyhodnocena, následně dle topné křivky je do topného systému dodávána topná voda příslušné teploty (např. při venkovní teplotě +5°C je topná voda do otopných těles připravována a dodávána o teplotě + 50°C, při venkovní teplotě -5°C je již dodávána teplota +65°C). Tímto je zajištěno optimální využití energie bez zbytečného zapínání a vypínání kotle, které je velmi neekonomické. Druhou možností, jednodušší, je řízení teploty pouze dle vnitřní teploty a to obvykle dle nějaké referenční místnosti domu. Zde již se jedná o horší způsob regulace, která obvykle neumí tak přesně reagovat na dané podmínky, dochází k častějšímu zapínání kotle a ekonomika provozu se horší. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že bych Vám doporučil, zřejmě ve spolupráci s nějakým servisním technikem Vašeho kotle, zhodnotit jak kvalitní regulaci máte na kotli nainstalovánu a zda by nebylo vhodné její doplnění či rozšíření.
V druhé části bych se Vám rád zmínil i o vlastních kotlích jako zařízeních. Z Vašeho dotazu není zřejmé stáří kotle, zda je klasického provedení, či kondenzační atd. V obecnosti konstatováno, technika kotlů s jednostupňovými max. dvoustupňovými hořáky, stáří cca 15 let a více, je po stránce účinnosti spalování o 10 až 15% horší než technika kondenzační. Čili pokud vytápím stejný objekt starším kotlem potřebuji k dosažení stejné tepelné pohody o oněch 10 až 15% více plynu, který musím zaplatit. Z této části je tedy závěr, že v případě starších kotlů u nichž jsou již zapotřebí opravy je dobré zvážit zda tyto financovat, nebo se rozhodnout pro nový efektivnější zdoj, který jistě bude dražší než daná oprava, ale dokáže ekonomičtějším provozem ve výhledu několika topných sezón investici navrátit a celkově snížit spotřebu plynu pro Váš objekt. A i vzhledem ke skutečnosti, že nelze očekávat snížení ceny plynu, se doby návratnosti zkracují.
Zcela na závěr se dostávám k odpovědi na Vámi předpokládané stupně vytápění místností. Zde je zapotřebí vycházet z toho, že tepelná pohoda je hodně individuální záležitost, při Vámi zmiňovaných 18°C by většina obyvatel měla pocit chladu a i platná norma dává např. pro pobytové místnosti stupňů 22. Tak jak Vy zmiňujete útlumy v době Vaší nepřítomnosti, zde bych doporučil nesnižovat pod hodnotu 17°C a to z důvodu pronikání vlhkosti do zděných konstrukcí. Při nižší teplotě již dochází ke kondenzaci par, možnosti vzniku plísní a dalších z pohledu zdraví člověka, velmi nepříznivých jevů. Pro úsporu bude rozhodně přínosnější dokončení zateplení objektu.
pro dosažení maximální efektivity vytápění plynovým kotlem je důležité zda je Váš kotel vybaven regulací. Kvalita této regulace zásadně ovlivňuje spotřebu plynu. Nejefektivnějším způsobem regulace je tzv. ekvitermní, to znamená regulace dle venkovní teploty. Teplota je snímána čidlem na fasádě objektu a v řídící jednotce kotle vyhodnocena, následně dle topné křivky je do topného systému dodávána topná voda příslušné teploty (např. při venkovní teplotě +5°C je topná voda do otopných těles připravována a dodávána o teplotě + 50°C, při venkovní teplotě -5°C je již dodávána teplota +65°C). Tímto je zajištěno optimální využití energie bez zbytečného zapínání a vypínání kotle, které je velmi neekonomické. Druhou možností, jednodušší, je řízení teploty pouze dle vnitřní teploty a to obvykle dle nějaké referenční místnosti domu. Zde již se jedná o horší způsob regulace, která obvykle neumí tak přesně reagovat na dané podmínky, dochází k častějšímu zapínání kotle a ekonomika provozu se horší. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že bych Vám doporučil, zřejmě ve spolupráci s nějakým servisním technikem Vašeho kotle, zhodnotit jak kvalitní regulaci máte na kotli nainstalovánu a zda by nebylo vhodné její doplnění či rozšíření.
V druhé části bych se Vám rád zmínil i o vlastních kotlích jako zařízeních. Z Vašeho dotazu není zřejmé stáří kotle, zda je klasického provedení, či kondenzační atd. V obecnosti konstatováno, technika kotlů s jednostupňovými max. dvoustupňovými hořáky, stáří cca 15 let a více, je po stránce účinnosti spalování o 10 až 15% horší než technika kondenzační. Čili pokud vytápím stejný objekt starším kotlem potřebuji k dosažení stejné tepelné pohody o oněch 10 až 15% více plynu, který musím zaplatit. Z této části je tedy závěr, že v případě starších kotlů u nichž jsou již zapotřebí opravy je dobré zvážit zda tyto financovat, nebo se rozhodnout pro nový efektivnější zdoj, který jistě bude dražší než daná oprava, ale dokáže ekonomičtějším provozem ve výhledu několika topných sezón investici navrátit a celkově snížit spotřebu plynu pro Váš objekt. A i vzhledem ke skutečnosti, že nelze očekávat snížení ceny plynu, se doby návratnosti zkracují.
Zcela na závěr se dostávám k odpovědi na Vámi předpokládané stupně vytápění místností. Zde je zapotřebí vycházet z toho, že tepelná pohoda je hodně individuální záležitost, při Vámi zmiňovaných 18°C by většina obyvatel měla pocit chladu a i platná norma dává např. pro pobytové místnosti stupňů 22. Tak jak Vy zmiňujete útlumy v době Vaší nepřítomnosti, zde bych doporučil nesnižovat pod hodnotu 17°C a to z důvodu pronikání vlhkosti do zděných konstrukcí. Při nižší teplotě již dochází ke kondenzaci par, možnosti vzniku plísní a dalších z pohledu zdraví člověka, velmi nepříznivých jevů. Pro úsporu bude rozhodně přínosnější dokončení zateplení objektu.