Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.10.12 / dotaz č. 37086
Dobrý den,
děkuji za rychlou odpověď (na předchozí otázku) od Ing. Karla Srdečného.
Stále mi však nedá spát následující modelový příklad:
Mějme RD nebo BD před rekonstrukcí, a chceme ho vylepšit na "pasivní standard".
Abychom zjistili rozdíly mezi výchozím stavem a stavem žádaným, měli bychom tedy i stávající stav před rekonstrukcí hodnotit podle TNI? (a rozdíly pak jednoduše zjistit)
Co když se ale do hodnot pasivního standardu nepodaří vtěsnat, má potom v takovém případě toto hodnocení podle TNI ˇvůbec smysl, nebo je pro zjištění "zlepšení energetických vlastností objektu" vhodné požít PENB před a po apliakci úsporných opatření...(pakliže objekt nevyjde pasivní)?
Moc děkuji a zdravím
děkuji za rychlou odpověď (na předchozí otázku) od Ing. Karla Srdečného.
Stále mi však nedá spát následující modelový příklad:
Mějme RD nebo BD před rekonstrukcí, a chceme ho vylepšit na "pasivní standard".
Abychom zjistili rozdíly mezi výchozím stavem a stavem žádaným, měli bychom tedy i stávající stav před rekonstrukcí hodnotit podle TNI? (a rozdíly pak jednoduše zjistit)
Co když se ale do hodnot pasivního standardu nepodaří vtěsnat, má potom v takovém případě toto hodnocení podle TNI ˇvůbec smysl, nebo je pro zjištění "zlepšení energetických vlastností objektu" vhodné požít PENB před a po apliakci úsporných opatření...(pakliže objekt nevyjde pasivní)?
Moc děkuji a zdravím
Dobrý den,
rekonstruovat stávající rodinný dům do pasivního standardu je nesmírně náročné a málokdy se skutečně povede dosáhnout hodnot pro pasivní dům. To je tím, že při rekonstrukci jsou určité limity, jako hmota a orientace domu, umístění na pozemku atd. Spíše se tedy hovoří o rekonstrukci s využitím prvků pasivního stavění. U bytového domu je to podobné, i když díky většímu objemu domu je snazší snížit spotřebu. Jsou zde však jiná omezení - například se členové Společenství vlastníků nebo bytového družstva musí shodnout na tom, co se v domě bude dělat.
Pokud jde o výpočtové stanovení stavu "před" a "po" rekonstrukci, není problém postupovat tak jak navrhujete. Podle metodiky TNI (případně PHPP) spočtete stav před a po rekonstrukci a snadno je porovnáte. Tato metoda se taky běžně používá, pokud má stavebník zájem tato čísla zjistit. Není problém, že dům po rekonstrukci nevyjde do pasivního standardu. Metodika platí pro každý dům. Pokud vám výpočtem podle TNI spotřeba domu po rekonstrukci vyjde dejme tomu 45 kWh/m2.rok, není to tím, že máte špatný výpočet, ale tím jak je dům postaven (přesněji jak je zadán do výpočtu).
Důvod, proč se používá výpočet podle TNI, nebo lépe PHPP pro pasivní domy, je jeho přesnost. Jestliže máte starý dům, kde je spotřeba např. 180 kWh/m2.rok, přičemž přesnost výpočtu je dejme tomu +/- 5 kWh/m2.rok, pak je to celkem zanedbatelná chyba. Když ale máte pasivní dům se spotřebou např. 15 kWh/m2.rok, pak přesnost +/- 5 kWh/m2.rok je zcela nepřijatelná.
Výpočet podle TNI je o něco náročnější a o hodně spolehlivější než výpočet podle požadavků pro PENB. U výpočtu podle PHPP je náročnost výpočtu ještě mnohem vyšší. Proto se běžně používá právě pro pasivní domy, kde má větší přesnost smysl.
Spotřebu domu "před" a "po" lze samozřejmě hodnotit i podle PENB, s tím, že výsledky jsou méně věrohodné. Doufejme, že podle nové legislativy už budou výsledky PENB spolehlivější.
S pozdravem
K. Srdečný
rekonstruovat stávající rodinný dům do pasivního standardu je nesmírně náročné a málokdy se skutečně povede dosáhnout hodnot pro pasivní dům. To je tím, že při rekonstrukci jsou určité limity, jako hmota a orientace domu, umístění na pozemku atd. Spíše se tedy hovoří o rekonstrukci s využitím prvků pasivního stavění. U bytového domu je to podobné, i když díky většímu objemu domu je snazší snížit spotřebu. Jsou zde však jiná omezení - například se členové Společenství vlastníků nebo bytového družstva musí shodnout na tom, co se v domě bude dělat.
Pokud jde o výpočtové stanovení stavu "před" a "po" rekonstrukci, není problém postupovat tak jak navrhujete. Podle metodiky TNI (případně PHPP) spočtete stav před a po rekonstrukci a snadno je porovnáte. Tato metoda se taky běžně používá, pokud má stavebník zájem tato čísla zjistit. Není problém, že dům po rekonstrukci nevyjde do pasivního standardu. Metodika platí pro každý dům. Pokud vám výpočtem podle TNI spotřeba domu po rekonstrukci vyjde dejme tomu 45 kWh/m2.rok, není to tím, že máte špatný výpočet, ale tím jak je dům postaven (přesněji jak je zadán do výpočtu).
Důvod, proč se používá výpočet podle TNI, nebo lépe PHPP pro pasivní domy, je jeho přesnost. Jestliže máte starý dům, kde je spotřeba např. 180 kWh/m2.rok, přičemž přesnost výpočtu je dejme tomu +/- 5 kWh/m2.rok, pak je to celkem zanedbatelná chyba. Když ale máte pasivní dům se spotřebou např. 15 kWh/m2.rok, pak přesnost +/- 5 kWh/m2.rok je zcela nepřijatelná.
Výpočet podle TNI je o něco náročnější a o hodně spolehlivější než výpočet podle požadavků pro PENB. U výpočtu podle PHPP je náročnost výpočtu ještě mnohem vyšší. Proto se běžně používá právě pro pasivní domy, kde má větší přesnost smysl.
Spotřebu domu "před" a "po" lze samozřejmě hodnotit i podle PENB, s tím, že výsledky jsou méně věrohodné. Doufejme, že podle nové legislativy už budou výsledky PENB spolehlivější.
S pozdravem
K. Srdečný
Odpovídá: Ing. Karel Srdečný - EKIS České Budějovice Ekowatt tisk