Internetová poradna i-EKIS / odpověď
12.12.12 / dotaz č. 37658
dotaz č.37591
Izolace stropů nevytápěné půdy.Děkuji za odpověď,radíte nám odstranění prken.záklopu,vložení parozábrany a izolační vaty.Při pročítání podobných dotazů ,parozábranu nedoporučujete,ani zakrytí minerální vaty deskami,z důvodu úniku případné vlhkosti z místnosti,která odchází přes stropy,min.vatu na půdu.Kdy tedy použít parozábranu a kdy ne ? předem děkuji za odpověď
Izolace stropů nevytápěné půdy.Děkuji za odpověď,radíte nám odstranění prken.záklopu,vložení parozábrany a izolační vaty.Při pročítání podobných dotazů ,parozábranu nedoporučujete,ani zakrytí minerální vaty deskami,z důvodu úniku případné vlhkosti z místnosti,která odchází přes stropy,min.vatu na půdu.Kdy tedy použít parozábranu a kdy ne ? předem děkuji za odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Odpověď na první dotaz 37591 popisuje správný postup úpravy stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou. Možných postupů je samozřejmě více.
Odstranění hliněné mazaniny a zvednutí prken záklopu je bezpochyby správný a důležitý krok. Stropní konstrukce byla po dobu 80 let vystavena působení prostupující vodní páry, ke kondenzacím na dřevěných konstrukcích uvnitř stropu mohlo docházet a toto je způsob, jak si po odkrytí trámy pečlivě prohlédnout. Pokud na viditelných plochách trámů bude zřejmé narušení, není od věci odkrýt i některé zazděné zhlaví, nejlépe někde v rohu, kde bývají problémy nejčastější. V případě pochyb se vyplatí přizvat znalce v oboru jakosti a vad dřeva, který navrhne správný postup sanace.
Parozábrana se vkládá do stropní konstrukce z důvodu zamezení pronikání vzdušné vlhkosti dovnitř konstrukce stropu. Vodní páry z interiéru vždy prostupují směrem k exteriéru obvodovými konstrukcemi ven, kde je tlak vodních par nižší. V konstrukci postupně blíže vnějšímu prostředí teplota klesá a těchto chladných zónách pak dojde k nežádoucímu zkondenzování par na vodu. U dřevěných konstrukcí je to zvláště nebezpečné proto, že vlhkost podněcuje rozvoj biotického napadení.
Parozábrana se vždy vkládá na vnitřní líc konstrukce, nejlépe na podhled, ale vždy tak, aby tepelná izolace byla až za ní směrem k exteriéru. Zde je navrženo ji vložit shora tak, že leží na prknech podbití, ale trámy musí samozřejmě okopírovat. Nutné je zdůraznit, že parozábrana musí být vzducho a parotěsná. Jakékoli perforace nebo těsně neslepené spoje fólie nebo nepřilepení fólie po obvodu těsně na okolní konstrukce významně snižuje funkčnost parotěsné vrstvy. V difúzně otevřených konstrukcích se používají tzv..parobrzdy, což jsou fólie, která nemají tak vysoký difúzní odpor jako klasická parozábrana, takže prostup par jen do jisté míry regulují. Pak ale nesmí být ve skladbě konstrukce směrem ven již žádná vrstva s vyšším difúzním odporem.
Klasické parozábrany mají difúzní tloušťku SD kolem 100 až 150, parobrzdy cca 5 až 10. Údaje najdete v technických listech. Použití správné fólie závisí na konkrétním posouzení skladby a situace ve stavbě, což je věcí specialisty v oboru vedení tepla.
Nevýhodou položení parozábrany přes horní plochy trámů je to, že druhá vrstva izolace již není příliš vysoká, takže nad horní plochou trámu by bylo řekněme zmíněných jen 6 cm izolace. To kondenzaci na horní ploše trámu nemusí zcela zabránit.
Po zkušenostech z praxe dávám spíše přednost řešení s vrácením záklopu na trámy (po provedení prohlídky a příslušné sanace) a následné položení minerální izolace v souvislé vrstvě na podlahu. Například 2 x 16 cm do křížového roštu a nová podlaha jen prkna na sraz s mezerami, aby strop „větral“. U starých trámů, většinou lehce narušených, příliš nezastávám jejich obalení parotěsnou fólií. Důležitým momentem je dobré přirozené provětrání půdy, např. štěrbinou u okapu, pod hřebenáči, případně větracími mřížkami apod. V minulé odpovědi popsané řešení bych upřesnil použitím parobrzdy a ponecháním difúzní otevřenosti konstrukce, tedy rozhodně neuzavírat například OSB deskou nebo nějakou fólií shora.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Odpověď na první dotaz 37591 popisuje správný postup úpravy stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou. Možných postupů je samozřejmě více.
Odstranění hliněné mazaniny a zvednutí prken záklopu je bezpochyby správný a důležitý krok. Stropní konstrukce byla po dobu 80 let vystavena působení prostupující vodní páry, ke kondenzacím na dřevěných konstrukcích uvnitř stropu mohlo docházet a toto je způsob, jak si po odkrytí trámy pečlivě prohlédnout. Pokud na viditelných plochách trámů bude zřejmé narušení, není od věci odkrýt i některé zazděné zhlaví, nejlépe někde v rohu, kde bývají problémy nejčastější. V případě pochyb se vyplatí přizvat znalce v oboru jakosti a vad dřeva, který navrhne správný postup sanace.
Parozábrana se vkládá do stropní konstrukce z důvodu zamezení pronikání vzdušné vlhkosti dovnitř konstrukce stropu. Vodní páry z interiéru vždy prostupují směrem k exteriéru obvodovými konstrukcemi ven, kde je tlak vodních par nižší. V konstrukci postupně blíže vnějšímu prostředí teplota klesá a těchto chladných zónách pak dojde k nežádoucímu zkondenzování par na vodu. U dřevěných konstrukcí je to zvláště nebezpečné proto, že vlhkost podněcuje rozvoj biotického napadení.
Parozábrana se vždy vkládá na vnitřní líc konstrukce, nejlépe na podhled, ale vždy tak, aby tepelná izolace byla až za ní směrem k exteriéru. Zde je navrženo ji vložit shora tak, že leží na prknech podbití, ale trámy musí samozřejmě okopírovat. Nutné je zdůraznit, že parozábrana musí být vzducho a parotěsná. Jakékoli perforace nebo těsně neslepené spoje fólie nebo nepřilepení fólie po obvodu těsně na okolní konstrukce významně snižuje funkčnost parotěsné vrstvy. V difúzně otevřených konstrukcích se používají tzv..parobrzdy, což jsou fólie, která nemají tak vysoký difúzní odpor jako klasická parozábrana, takže prostup par jen do jisté míry regulují. Pak ale nesmí být ve skladbě konstrukce směrem ven již žádná vrstva s vyšším difúzním odporem.
Klasické parozábrany mají difúzní tloušťku SD kolem 100 až 150, parobrzdy cca 5 až 10. Údaje najdete v technických listech. Použití správné fólie závisí na konkrétním posouzení skladby a situace ve stavbě, což je věcí specialisty v oboru vedení tepla.
Nevýhodou položení parozábrany přes horní plochy trámů je to, že druhá vrstva izolace již není příliš vysoká, takže nad horní plochou trámu by bylo řekněme zmíněných jen 6 cm izolace. To kondenzaci na horní ploše trámu nemusí zcela zabránit.
Po zkušenostech z praxe dávám spíše přednost řešení s vrácením záklopu na trámy (po provedení prohlídky a příslušné sanace) a následné položení minerální izolace v souvislé vrstvě na podlahu. Například 2 x 16 cm do křížového roštu a nová podlaha jen prkna na sraz s mezerami, aby strop „větral“. U starých trámů, většinou lehce narušených, příliš nezastávám jejich obalení parotěsnou fólií. Důležitým momentem je dobré přirozené provětrání půdy, např. štěrbinou u okapu, pod hřebenáči, případně větracími mřížkami apod. V minulé odpovědi popsané řešení bych upřesnil použitím parobrzdy a ponecháním difúzní otevřenosti konstrukce, tedy rozhodně neuzavírat například OSB deskou nebo nějakou fólií shora.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice