Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.12.12 / dotaz č. 37659
Dobrý den,
bydlím ve starším zatepleném RD, vytápění teplovodní (radiátory), plynový kondenzační turbo kotel, regulace prostorovým termostatem Siemens QAA73.110 s ekvitermním čidlem. Systém UT navržen před zateplením domu, takže nyní po zateplení, při teplotě otopné vody 60°C stačí vytápět bytový prostor i při venkovních teplotách -20°C.
DOTAZ: jaký je optimální rozsah teploty otopné vody u radiátorů, aby se maximálně využila jejich konstrukční účinnost?
Co je úspornější provoz?
- snížit teplotu otopné vody např. na 50°C a prodloužit tak dobu provozu kotle pro natopení na žádanou teplotu prostoru a snížit tak počet startů a opakovaných znovuohřevů otopné vody v celém systému UT (za 24 hodin) ?
nebo
- zvýšit teplotu otopné vody např. na 65°C , pravděpodobně lépe tak využít konstrukční účinnost radiátorů a pravděpodobně zkrátit tak dobu provozu kotle pro natopení na žádanou teplotu prostoru, ale zvýšit tím počet startů a znovu ohřevů vody v systému UT (za 24 hodin) ?
DILEMA:
Mám za to, že radiátory (obecně) dosahují své max. účinností v určitém rozsahu teploty otopné vody a s každým stupněm snížení(zvýšení) teploty otopné vody od konstrukčních údajů se tato účinnost značně snižuje.
Na druhé straně s každým stupněm vyší teploty otopné vody se zvyšuje spotřeba plynu.
Může při dodání vyšší teploty otopné vody zvýšená účinnost radiátoru vykompenzovat spotřebu plynu pro ohřev otopné vody v UT na vyšší teplotu OV a také vyšší četnost startů-ohřevu opakovaně vychladlého systému UT (obecně)?
Existuje nějaká obecná hodnota (cca.)optimální teploty otopné vody pro dosažní optimálního poměru mezi obecnou konstrukční účinností radiatoru a teplotou otopné vody ve vztahu ke spotřebě plynu v kotli ?
Nebo se mám plně spolehnout na v úvodu popsanou regulaci a nechat ponechat ji širší rozsah volby teploty otopné vody v UT?
Jenže, když jsem to v minulosti udělal, tak byly případy, kdy regulátor snížil teplotu otopné vody i na 40°C, takže radiátory byly velmi málo teplé, vyzářené teplo a ohřev prostoru minimální, a jen se neefektívně spotřebovával plyn.
V opačném případě pak regulátor při nižších venkovních teplotách nastavil otopnou teplotu i na 75°C, radiátory byly velmi horké, doba natopení prostoru se o něco zkrátila a zvýšil se tak počet startů ve dni. Ale zdálo se mi, že to zkráceni doby natopení prostoru nebylo až tak významné a tak si nejsem jist, zda to bylo ekonomické po každém startu nahřát celý systém UT na tak vysokou teplotu.
Když jsem snížíl žádanou teplotu otop.vody na 60°C, prostor se vytopil rovněž, jen to trvalo déle. Otázkou zůstává, jaký vliv to mělo na spotřebu plynu.
V současnosti mám nastavený rozsah žádané teploty otopné vody v rozsahu značně limitovaném rozsahu: min.50°C -max.60°C.
Chtěl bych dodat, žé vzhledem k tomu, že máme kondenzační turbo kotel, mám pocitově tendenci spíše snižovat max.žádanou hodnotu otopné vody na regulátoru.
Budu rád, když mi jakkoliv odpovíte, protože tohle je o znalostech z oboru a praxi, kde se nachází konstrukční optimum a jak se vlastně otopná tělěsa a standartní systémy UT chovají ve vztahu k jejich účinnosti a ke spotřebě energií.
Děkuji a přeji Vám příjemný den
bydlím ve starším zatepleném RD, vytápění teplovodní (radiátory), plynový kondenzační turbo kotel, regulace prostorovým termostatem Siemens QAA73.110 s ekvitermním čidlem. Systém UT navržen před zateplením domu, takže nyní po zateplení, při teplotě otopné vody 60°C stačí vytápět bytový prostor i při venkovních teplotách -20°C.
DOTAZ: jaký je optimální rozsah teploty otopné vody u radiátorů, aby se maximálně využila jejich konstrukční účinnost?
Co je úspornější provoz?
- snížit teplotu otopné vody např. na 50°C a prodloužit tak dobu provozu kotle pro natopení na žádanou teplotu prostoru a snížit tak počet startů a opakovaných znovuohřevů otopné vody v celém systému UT (za 24 hodin) ?
nebo
- zvýšit teplotu otopné vody např. na 65°C , pravděpodobně lépe tak využít konstrukční účinnost radiátorů a pravděpodobně zkrátit tak dobu provozu kotle pro natopení na žádanou teplotu prostoru, ale zvýšit tím počet startů a znovu ohřevů vody v systému UT (za 24 hodin) ?
DILEMA:
Mám za to, že radiátory (obecně) dosahují své max. účinností v určitém rozsahu teploty otopné vody a s každým stupněm snížení(zvýšení) teploty otopné vody od konstrukčních údajů se tato účinnost značně snižuje.
Na druhé straně s každým stupněm vyší teploty otopné vody se zvyšuje spotřeba plynu.
Může při dodání vyšší teploty otopné vody zvýšená účinnost radiátoru vykompenzovat spotřebu plynu pro ohřev otopné vody v UT na vyšší teplotu OV a také vyšší četnost startů-ohřevu opakovaně vychladlého systému UT (obecně)?
Existuje nějaká obecná hodnota (cca.)optimální teploty otopné vody pro dosažní optimálního poměru mezi obecnou konstrukční účinností radiatoru a teplotou otopné vody ve vztahu ke spotřebě plynu v kotli ?
Nebo se mám plně spolehnout na v úvodu popsanou regulaci a nechat ponechat ji širší rozsah volby teploty otopné vody v UT?
Jenže, když jsem to v minulosti udělal, tak byly případy, kdy regulátor snížil teplotu otopné vody i na 40°C, takže radiátory byly velmi málo teplé, vyzářené teplo a ohřev prostoru minimální, a jen se neefektívně spotřebovával plyn.
V opačném případě pak regulátor při nižších venkovních teplotách nastavil otopnou teplotu i na 75°C, radiátory byly velmi horké, doba natopení prostoru se o něco zkrátila a zvýšil se tak počet startů ve dni. Ale zdálo se mi, že to zkráceni doby natopení prostoru nebylo až tak významné a tak si nejsem jist, zda to bylo ekonomické po každém startu nahřát celý systém UT na tak vysokou teplotu.
Když jsem snížíl žádanou teplotu otop.vody na 60°C, prostor se vytopil rovněž, jen to trvalo déle. Otázkou zůstává, jaký vliv to mělo na spotřebu plynu.
V současnosti mám nastavený rozsah žádané teploty otopné vody v rozsahu značně limitovaném rozsahu: min.50°C -max.60°C.
Chtěl bych dodat, žé vzhledem k tomu, že máme kondenzační turbo kotel, mám pocitově tendenci spíše snižovat max.žádanou hodnotu otopné vody na regulátoru.
Budu rád, když mi jakkoliv odpovíte, protože tohle je o znalostech z oboru a praxi, kde se nachází konstrukční optimum a jak se vlastně otopná tělěsa a standartní systémy UT chovají ve vztahu k jejich účinnosti a ke spotřebě energií.
Děkuji a přeji Vám příjemný den
Vážený pane, Váš cit pro snižování teploty na výstupu z kondenzačního kotle je naprosto správný. Čím nižší teplota na výstupu z kondenzačního kotle do otopného systému, tím lépe, kotel pracuje s vyšší účinností, rovněž volba takové teploty na výstupu z kotle, aby docházelo k menšímu počtu najíždění kotle, je správná, čím větší počet startů kotle, tím je horší průměrná roční účinnost a snižuje se i životnost některých částí plynového kotle.
Teď k otopnému systému. Z vašeho dotazu to chápu tak, že máte původní otopný systém v rodinném domě, který tam byl ještě před zateplením obytného domu, to znamená, že otopná tělesa v domě jsou nadimenzovaná na původní tepelné ztráty rodinného domu (ještě před zateplením). Nevím, jak byl rodinný dům zateplen a o kolik se snížila jeho tepelná ztráta, ale pokud je můj předpoklad správný, pak je otopná soustava v domě předimenzovaná a dá se provozovat nízkoteplotně. Vzhledem k tomu, že nevím nic o tom, jak byl dům zateplen ani o tom, jaký typ otopných těles používáte uvedu příklad:
Litinové 10 ti článkové otopné těleso Kalor 350/160 má při teplotním spádu 90/70 °C a teplotě v místnosti 20 °C výkon cca 890 W (při teplotě v místnosti 15 °C má výkon 995 W a při teplotě v místnosti 22 °C má výkon cca 850 W). Tentýž radiátor při teplotním spádu 75/65 °C má výkon cca 700 W při teplotě v místnosti 20 °C (při teplotě v místnosti 15 °C má výkon cca 795 W a při teplotě v místnosti 22 °C má výkon cca 660 W). Při teplotním spádu 55/45 °C má výkon cca 350 W při teplotě v místnosti 20 °C (při teplotě v místnosti 15 °C má výkon cca 430 W a při teplotě v místnosti 22 °C má výkon cca 320 W).
Z příkladu, který jsem uvedla, je patrné, že záleží na tom o kolik se snížila tepelná ztráta rodinného domu po zateplení, jaký typ radiátoru používáte a na jakou teplotu v místnostech topíte. Pokud však klesla tepelná ztráta Vašeho domu po zateplení např. na polovinu, pak se dá předpokládat, že byste měl bez problémů dům vytopit s teplotním spádem 60/50 °C. Myslím si, že každý topenář je schopen toto pro Vás přesně spočítat, případně můžete navštívit nejbližší poradenské středisko EKIS s projektovou dokumentací Vašeho domu (stavební a vytápění) a tam Vám jistě pomohou daný problém vyřešit přesně.
Dále Vám posílám odkaz na výrobce litinových radiátorů Viadrus, kde s můžete podívat na výkony dalších otopných těles.
http://www.viadrus.cz/web/structure/ceniky-a-dokumenty-video-navody-132.html?f=radiatory
Podobné údaje by měly být k dispozici i od dalších výrobců otopných těles.
Děkuji Vám za Váš dotaz.
S pozdravem
Světlana Kravčenková
Teď k otopnému systému. Z vašeho dotazu to chápu tak, že máte původní otopný systém v rodinném domě, který tam byl ještě před zateplením obytného domu, to znamená, že otopná tělesa v domě jsou nadimenzovaná na původní tepelné ztráty rodinného domu (ještě před zateplením). Nevím, jak byl rodinný dům zateplen a o kolik se snížila jeho tepelná ztráta, ale pokud je můj předpoklad správný, pak je otopná soustava v domě předimenzovaná a dá se provozovat nízkoteplotně. Vzhledem k tomu, že nevím nic o tom, jak byl dům zateplen ani o tom, jaký typ otopných těles používáte uvedu příklad:
Litinové 10 ti článkové otopné těleso Kalor 350/160 má při teplotním spádu 90/70 °C a teplotě v místnosti 20 °C výkon cca 890 W (při teplotě v místnosti 15 °C má výkon 995 W a při teplotě v místnosti 22 °C má výkon cca 850 W). Tentýž radiátor při teplotním spádu 75/65 °C má výkon cca 700 W při teplotě v místnosti 20 °C (při teplotě v místnosti 15 °C má výkon cca 795 W a při teplotě v místnosti 22 °C má výkon cca 660 W). Při teplotním spádu 55/45 °C má výkon cca 350 W při teplotě v místnosti 20 °C (při teplotě v místnosti 15 °C má výkon cca 430 W a při teplotě v místnosti 22 °C má výkon cca 320 W).
Z příkladu, který jsem uvedla, je patrné, že záleží na tom o kolik se snížila tepelná ztráta rodinného domu po zateplení, jaký typ radiátoru používáte a na jakou teplotu v místnostech topíte. Pokud však klesla tepelná ztráta Vašeho domu po zateplení např. na polovinu, pak se dá předpokládat, že byste měl bez problémů dům vytopit s teplotním spádem 60/50 °C. Myslím si, že každý topenář je schopen toto pro Vás přesně spočítat, případně můžete navštívit nejbližší poradenské středisko EKIS s projektovou dokumentací Vašeho domu (stavební a vytápění) a tam Vám jistě pomohou daný problém vyřešit přesně.
Dále Vám posílám odkaz na výrobce litinových radiátorů Viadrus, kde s můžete podívat na výkony dalších otopných těles.
http://www.viadrus.cz/web/structure/ceniky-a-dokumenty-video-navody-132.html?f=radiatory
Podobné údaje by měly být k dispozici i od dalších výrobců otopných těles.
Děkuji Vám za Váš dotaz.
S pozdravem
Světlana Kravčenková