Internetová poradna i-EKIS / odpověď
31.1.13 / dotaz č. 37917
Dobrý den,
chtěl bych poprosit o radu při zateplení stropu mezi obytným prostorem a půdou(nevytápěnou). Složení stropu je omítka, asi rákos, desky,trámy, záklop, udusaný štěrk a cihly. Chtěl bych na cihly položit izolační vatu 200 mm. Je nutné na cihly pokládat parozábranu a poté teprve izolaci, nebo stačí izolaci položit přímo na cihly?
Dále mám dotaz na zateplení šikmé střechy mezi trámy(krokve)na té samé půdě. Tyto trámy jdou dolů pod úroveň půdy až do obytné části, takže zde máme šikminu, která končí asi 1m nad podlahou obytného prostoru. Před položením izolace na podlahu půdy chci zateplit šikminu v obytné části. Ale....
Střecha se skládá zvenku: krytina, pod ní lepenka na deskách,tyto desky na trámech. V dutině mezi trámy(krokve) jsou volně vloženy staré izolační desky(asi sklovata), které končí cca 500 mm pod úrovní podlahy půdy a dutina není uzavřena. Vypadá to že tam není parozábrana a asi ani prostor na odvětrání. Dle mého názoru je to velmi špatně zaizolované. Při větších mrazech (kolem -15)se v místě šikminy sráží voda. Na půdě při takovém mrazu bývá i pod 0, nebo jen lehce nad 0. Je možné vytáhnout ze šikminy staré izolační desky a nahradit je novými? Prostě novou izolaci jen zasunou shora mezi krokve bez parozábrany? A potom položit na strom půdy tu izolaci 200 mm.Nebo je nějaká jiná možnost jak rozumně zaizolovat tuto šikminu aniž by se musela rozebírat střecha z venku nebo obklad šikminy ze strany obytného prostoru?
Předem vám děkuji.
chtěl bych poprosit o radu při zateplení stropu mezi obytným prostorem a půdou(nevytápěnou). Složení stropu je omítka, asi rákos, desky,trámy, záklop, udusaný štěrk a cihly. Chtěl bych na cihly položit izolační vatu 200 mm. Je nutné na cihly pokládat parozábranu a poté teprve izolaci, nebo stačí izolaci položit přímo na cihly?
Dále mám dotaz na zateplení šikmé střechy mezi trámy(krokve)na té samé půdě. Tyto trámy jdou dolů pod úroveň půdy až do obytné části, takže zde máme šikminu, která končí asi 1m nad podlahou obytného prostoru. Před položením izolace na podlahu půdy chci zateplit šikminu v obytné části. Ale....
Střecha se skládá zvenku: krytina, pod ní lepenka na deskách,tyto desky na trámech. V dutině mezi trámy(krokve) jsou volně vloženy staré izolační desky(asi sklovata), které končí cca 500 mm pod úrovní podlahy půdy a dutina není uzavřena. Vypadá to že tam není parozábrana a asi ani prostor na odvětrání. Dle mého názoru je to velmi špatně zaizolované. Při větších mrazech (kolem -15)se v místě šikminy sráží voda. Na půdě při takovém mrazu bývá i pod 0, nebo jen lehce nad 0. Je možné vytáhnout ze šikminy staré izolační desky a nahradit je novými? Prostě novou izolaci jen zasunou shora mezi krokve bez parozábrany? A potom položit na strom půdy tu izolaci 200 mm.Nebo je nějaká jiná možnost jak rozumně zaizolovat tuto šikminu aniž by se musela rozebírat střecha z venku nebo obklad šikminy ze strany obytného prostoru?
Předem vám děkuji.
Dobrý den,
doporučuji řešení s parozábranou a to zcela určitě u zateplení šikminy střechy v obytné části (zateplení novou tepelnou izolací z minerální vlny mezi krokvemi s přídavkem pod krokvemi na celkovou tloušťku tepelné izolace 220 – 240 mm). V návaznosti na toto opatření, které zvyšuje množství vodních par procházejících stropem, opatřit parozábranou i podlahu půdy (položení parozábrany na podlaze půdy – cihlách pod novou tepelnou izolací z minerální vlny). Co se týče vnitřního záklopu šikmin střechy, lze použít měně (např. OSB desky) či více paropropustný (sádrokartón) materiál. K realizaci navrhovaného řešení, přispívá při -15 stupních venkovní teploty vámi popsaný výskyt kondenzace na povrchu krokví v návaznosti na invazi vodních par z interiéru či stávající tepelné izolace z minerální vlny, jimž brání v úniku zmiňovaná asfaltová hydroizolace střechy. Výměnou staré izolace mezi krokvemi za novou se jednak zbavíte části vlhkosti v ní obsažené a současně získáte informaci o stavu krokví (provlhlost, plísně, snížení únosnosti). Závěrem si dovolím upozornit, že položení parozábrany je potřeba provést velmi pečlivě. Jde o to minimalizovat množství vody do střešního pláště zabudované nebo zateklé, provést parotěsné napojení na všechny prostupující a obvodové konstrukce a prvky, vyvedení nad úroveň tepelné izolace, provést odvodnění a ochranu parozábrany před proražením či poškozením, dodatečném provádění elektroinstalace a osazování svítidel. V neposlední řadě by návrh či parozábrany ve střešním plášti měl vycházet z tepelně-technického výpočtu, zohledňující jak vlastnosti zateplovaných konstrukcí, tepelně izolačních materiálů a tak vlastní parozábrany.
Jiří Křupka
doporučuji řešení s parozábranou a to zcela určitě u zateplení šikminy střechy v obytné části (zateplení novou tepelnou izolací z minerální vlny mezi krokvemi s přídavkem pod krokvemi na celkovou tloušťku tepelné izolace 220 – 240 mm). V návaznosti na toto opatření, které zvyšuje množství vodních par procházejících stropem, opatřit parozábranou i podlahu půdy (položení parozábrany na podlaze půdy – cihlách pod novou tepelnou izolací z minerální vlny). Co se týče vnitřního záklopu šikmin střechy, lze použít měně (např. OSB desky) či více paropropustný (sádrokartón) materiál. K realizaci navrhovaného řešení, přispívá při -15 stupních venkovní teploty vámi popsaný výskyt kondenzace na povrchu krokví v návaznosti na invazi vodních par z interiéru či stávající tepelné izolace z minerální vlny, jimž brání v úniku zmiňovaná asfaltová hydroizolace střechy. Výměnou staré izolace mezi krokvemi za novou se jednak zbavíte části vlhkosti v ní obsažené a současně získáte informaci o stavu krokví (provlhlost, plísně, snížení únosnosti). Závěrem si dovolím upozornit, že položení parozábrany je potřeba provést velmi pečlivě. Jde o to minimalizovat množství vody do střešního pláště zabudované nebo zateklé, provést parotěsné napojení na všechny prostupující a obvodové konstrukce a prvky, vyvedení nad úroveň tepelné izolace, provést odvodnění a ochranu parozábrany před proražením či poškozením, dodatečném provádění elektroinstalace a osazování svítidel. V neposlední řadě by návrh či parozábrany ve střešním plášti měl vycházet z tepelně-technického výpočtu, zohledňující jak vlastnosti zateplovaných konstrukcí, tepelně izolačních materiálů a tak vlastní parozábrany.
Jiří Křupka