Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.1.13 / dotaz č. 37976
Dobrý den,
mám několik dotazů.
1) Porovnávám nabídky firem na nová plastová okna a všiml jsem si, že firmy udávají stejnou tepelnou propustnost u 4, 5, 6 a i 7 komorových profilů s 2 sklem, což se mi nezdá. Znamená to, že tato technologie už dosáhla svého maxima a že navyšování počtu komor už je jen marketingový tah?
2) Na co všechno bych se měl soustředit při výběru správného - ideálního profilu okna?
3) V některých místnostech uvažuji o použití tmavšího zabarveného - měděného skla (možná i folie), kvůli slunci. O kolik procent bych měl přibližně počítat, že vzroste potřeba více vytápět takto vybavené místnosti? Místnost 5x4m (okna 330x160cm). Mohlo by to být i víc než 30%?
Děkuji za odpověď.
mám několik dotazů.
1) Porovnávám nabídky firem na nová plastová okna a všiml jsem si, že firmy udávají stejnou tepelnou propustnost u 4, 5, 6 a i 7 komorových profilů s 2 sklem, což se mi nezdá. Znamená to, že tato technologie už dosáhla svého maxima a že navyšování počtu komor už je jen marketingový tah?
2) Na co všechno bych se měl soustředit při výběru správného - ideálního profilu okna?
3) V některých místnostech uvažuji o použití tmavšího zabarveného - měděného skla (možná i folie), kvůli slunci. O kolik procent bych měl přibližně počítat, že vzroste potřeba více vytápět takto vybavené místnosti? Místnost 5x4m (okna 330x160cm). Mohlo by to být i víc než 30%?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den a děkuji za Váš dotaz a za zájem o naše poradenství.
U oken bývá uváděn trojí součinitel prostupu tepla :
- konstrukcí okna (rámem, křídly)
- sklem
- celým oknem, t. j. zasklenou plochou + mechanickou částí
Pokud výrobce neuvádí na kterou část okna se uváděný součinitel vztahuje, jsou uváděné údaje neporovnatelné.
Tepelně-izolační vlastnosti konstrukčních částí okna jsou ovlivněny počtem vzduchových komor. Větší počet komor, tj. větší objem vzduchu v konstrukci zlepšuje izolační vlastnosti konstrukce. Toto ale platí pouze tehdy, pokud se zvyšujícím se počtem komor se též zvyšuje stavební hloubka systému. Pokud se tedy zvyšuje poměr vzduchových mezer ke konstrukčnímu materiálu okna a to při zachování mechanické pevnosti. Pokud se tento poměr naopak snižuje, dochází ke zhoršování tepelných vlastností. Samotný údaj o počtu komor proto není dostatečně průkazný pro posouzení kvality okna a v některých případech může být pouze propagačním tvrzením ve smyslu větší počet komor = kvalitnější okno.
Při výběru okna je proto nutno porovnávat větší počet udávaných hodnot, zejména pak počet skel (dvojité nebo trojité zasklení), vlastnosti použitých skel (pokovená skla), náplň mezi skly (vzduch či inertní plyn), materiál distančních rámečků mezi skly (kov nebo plast) počet komor vzhledem ke stavební hloubce okna a konečně i součinitel prostupu tepla celého okna jako celku, který může dosahovat značně rozdílných hodnot cca od 0,6 do 1,2 W/m2.K. Nezanedbatelná není ani cena, která může být u jednotlivých dodavatelů značně rozdílná.
Použití tmavého skla do oken by snížilo množství tepla ze slunečního záření, pronikajícího do místností, které může, zejména v letních měsících, způsobovat přehřátí vnitřního prostoru. Pokud chceme dům vytápět hospodárně, tj. s minimální spotřebou energie, je naopak vhodné tento pasivní energetický zdroj využívat. Regulaci dopadající energie pak provádíme nikoliv tmavými skly v oknech, ale vhodným zastíněním oken roletami, markýzami, rostlinami apod. A to tak, aby okna byla zastíněna proti letnímu odpolednímu velmi intenzivnímu slunečnímu záření, ale ne proti slunečním paprskům dopadajícím pod nízkými úhly v topném období, kdy mohou být významným energetickým zdrojem,. případně v létě ráno či večer. Pokud by se spotřeba energie na vytápění zasklením oken tmavými skly zvýšila o udávaných 30 %, bylo by nutno stavbu považovat za energeticky nevyhovující.
U oken bývá uváděn trojí součinitel prostupu tepla :
- konstrukcí okna (rámem, křídly)
- sklem
- celým oknem, t. j. zasklenou plochou + mechanickou částí
Pokud výrobce neuvádí na kterou část okna se uváděný součinitel vztahuje, jsou uváděné údaje neporovnatelné.
Tepelně-izolační vlastnosti konstrukčních částí okna jsou ovlivněny počtem vzduchových komor. Větší počet komor, tj. větší objem vzduchu v konstrukci zlepšuje izolační vlastnosti konstrukce. Toto ale platí pouze tehdy, pokud se zvyšujícím se počtem komor se též zvyšuje stavební hloubka systému. Pokud se tedy zvyšuje poměr vzduchových mezer ke konstrukčnímu materiálu okna a to při zachování mechanické pevnosti. Pokud se tento poměr naopak snižuje, dochází ke zhoršování tepelných vlastností. Samotný údaj o počtu komor proto není dostatečně průkazný pro posouzení kvality okna a v některých případech může být pouze propagačním tvrzením ve smyslu větší počet komor = kvalitnější okno.
Při výběru okna je proto nutno porovnávat větší počet udávaných hodnot, zejména pak počet skel (dvojité nebo trojité zasklení), vlastnosti použitých skel (pokovená skla), náplň mezi skly (vzduch či inertní plyn), materiál distančních rámečků mezi skly (kov nebo plast) počet komor vzhledem ke stavební hloubce okna a konečně i součinitel prostupu tepla celého okna jako celku, který může dosahovat značně rozdílných hodnot cca od 0,6 do 1,2 W/m2.K. Nezanedbatelná není ani cena, která může být u jednotlivých dodavatelů značně rozdílná.
Použití tmavého skla do oken by snížilo množství tepla ze slunečního záření, pronikajícího do místností, které může, zejména v letních měsících, způsobovat přehřátí vnitřního prostoru. Pokud chceme dům vytápět hospodárně, tj. s minimální spotřebou energie, je naopak vhodné tento pasivní energetický zdroj využívat. Regulaci dopadající energie pak provádíme nikoliv tmavými skly v oknech, ale vhodným zastíněním oken roletami, markýzami, rostlinami apod. A to tak, aby okna byla zastíněna proti letnímu odpolednímu velmi intenzivnímu slunečnímu záření, ale ne proti slunečním paprskům dopadajícím pod nízkými úhly v topném období, kdy mohou být významným energetickým zdrojem,. případně v létě ráno či večer. Pokud by se spotřeba energie na vytápění zasklením oken tmavými skly zvýšila o udávaných 30 %, bylo by nutno stavbu považovat za energeticky nevyhovující.