Internetová poradna i-EKIS / odpověď
23.1.13 / dotaz č. 38003
Dobrý den, jsme ve fázi dokončené hrubé stavby a znovu jsme otevřeli otázku vytápění. Až teď mne mrzí, že vše nebylo řádně řešeno v projektové přípravě. Chtěla jsem, abychom postavili nízkoenergetický dům případně se těmto parametrům alesoň přiblížili. Dům je dvoupatrový s obytnou plochou 171 m, má obdelíkový tvar (bez výběžků) s pultovou střechou se sklonem 8 stupňů , obytné části domu jsou orientovány jižně a dům má velká okna na jižní straně, jedno okno na západní straně, 2 úzká okna na severní straně a 2 okna na východní straně. Jako materiál jsme použili heluz family 50 U-0,16, na střechu nadkrokevní izolaci Bramac Top Therm 160 mm U-0,14, v podlaze máme 14 cm izolace a okna jsme zvolili trojskla U-0,7. Přesto jsme se v průkazu energetické náročnosti budovy dostali do kategorie C 117 (kdy tedy ještě bylo počítáno s okny s dvojsklem 1,2), což asi především způsobil zvolený typ vytápění. Navženo bylo (elekrokotel a podlahové vytápění). Vzhledem k tomu, že máme k dispozici pouze elektřinu, zajímalo by mne, jak vytápění nejlépe optimalizovat. Zatím jsme se rozhodli pro elektrokotel a solár na ohřev vody do zásobníku TUV 300 l. Nevím, jaký typ vytápění ale použít, protože všude se píše, že pokud budova nesplňuje parametry nízkoenergetiského domu, tak je vytápění elektřinou hrozně drahé. Prosím poraďte mi, jak je možné se nyní v této fázi výstavby k parametrům dopracovat.
Vážená paní,
Změny provedené oproti stavu v projektu podle něhož byl počítán PENB (osazení výrazně lepších oken) nepochybně sníží tepelné ztráty pod vypočtenou hodnotu. Nevíme kolik osob bude v domě a jak byla počítána tepelná ztráta větráním, ale ta bude také tvořit nezanedbatelnou část tepelných ztrát. Odpověď na otázku jak je možné se nyní, v této fázi výstavby, k parametrům nízkoenergetického domu dopracovat, je teoreticky jednoduchá - zaizolovat obvodové stěny a přidat rekuperační větrání. Bohužel přídavná tepelná izolace stěn velmi pravděpodobně nebude ekonomicky návratné opatření ani při topení elektřinou a rekuperační větrání nechcete. Pokud byste změnili názor a eventuelně chtěli prozkoumat i tuto možnost, pak je třeba udělat energeticko -ekonomickou optimalizaci pro dům jako celek t.j. hledat takovou kombinaci dodatečných izolací a systému vytápění, která povede k minimalizaci nákladů na dodatečné investice a nákladů na vytápění za dobu alespoň 20let. Pokud se totiž sníží tepelné ztráty pod určitou úroveň (zhruba na standard pasivního domu),pak je možné výrazně ušetřit na vytápěcím systému (použít např. vzduchové vytápění nebo levné přímotopné konvektory a dodatečné izolace se tak případně mohou vyplatit.
Pokud se soustředíme jen na problém vytápění, tak máte,několik možností:
- nahradit část tepla z elektřiny teplem z podstatně levnějšího dřeva. Na trhu jsou krbové vložky s teplovodním výměníkem a můžete je zkombinovat s akumulační nádrží vhodné velikosti (viz např.http://www.dzd.cz/index.php/cs/sortiment/akumulacni-nadrze). S nádrží lze dosáhnout poměrně velkého podílu dřeva na krytí tepelné ztráty domu, aniž by s tím bylo nepřiměřeně moc práce. Lepší řešení než krbová vložka by možná byl takzvaný interiérový kotel(viz. např.http://www.kotle-verner.cz/produkty/interierove-kotle/verner-1310).Pokud byste topili výlučně dřevem snížily by se náklady na přibližně 30% (záleží na tom za jakou cenu dřevo seženete). Rozumější je ale topit dřevem hlavně v zimě, kdy je největší potřeba tepla a spokojit se s pokrytím jen zhruba poloviny potřeby tepla ze dřeva.
- pokud uvažujete o využití solárního systému na ohřev vody, pak by bylo možné jej zkombinovat s tou nádrží pro kotel (krbovou vložku). Podívejte se např. na schéma zapojení http://www.tricer.cz/nadrze-a-bojlery/78-mozna-zapojeni-solartanku.html.
- můžete použít tepelné čerpadlo a tak snížit potřebu elektřiny zhruba na třetinu. Investiční náklady jsou poměrně vysoké, jako přídatnou výhodu získáte o něco delší dobu trvání levné sazby za elektřinu.
- další možnost je použít kotel na pelety (pokud se tam dá nějak rozumně umístit). Palivo je sice o něco dražší,ale nevyžaduje zdaleka tolik práce a peletami můžete pokrývat celou potřebu tepla i teplé vody.
Shrnutí a doporučení:
V každém případě požádejte projektanta o upravení výpočtu tepelných ztrát a potřeby tepla na současný stav (jiná okna). Teprve na tuto hodnotu se bude navrhovat topný systém. Pro základní přibližnou orientaci v tom jaké budou náklady na topení pro různé zdroje tepla můžete použít tabulku http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/139-porovnani-nakladu-na-vytapeni-podle-druhu-paliva).
Pokud chcete mít kvalitní podklady pro rozhodování o tom jak optimalizovat celkové náklady na investice a provoz domu, bylo by možná vhodné nechat si udělat optimalizační studii (např. http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov).
Pokud budete využívat tepelné čerpadlo (zvláště vzduch voda), tak lze uvažovat o podlahovém vytápění, jinak jsou lepší radiátory, protože mají rychlou odezvu a nesníží vám tolik využití tepelných zisků ze slunečního záření jako podlahové vytápění s větší tepelnou setrvačností.
S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger
Změny provedené oproti stavu v projektu podle něhož byl počítán PENB (osazení výrazně lepších oken) nepochybně sníží tepelné ztráty pod vypočtenou hodnotu. Nevíme kolik osob bude v domě a jak byla počítána tepelná ztráta větráním, ale ta bude také tvořit nezanedbatelnou část tepelných ztrát. Odpověď na otázku jak je možné se nyní, v této fázi výstavby, k parametrům nízkoenergetického domu dopracovat, je teoreticky jednoduchá - zaizolovat obvodové stěny a přidat rekuperační větrání. Bohužel přídavná tepelná izolace stěn velmi pravděpodobně nebude ekonomicky návratné opatření ani při topení elektřinou a rekuperační větrání nechcete. Pokud byste změnili názor a eventuelně chtěli prozkoumat i tuto možnost, pak je třeba udělat energeticko -ekonomickou optimalizaci pro dům jako celek t.j. hledat takovou kombinaci dodatečných izolací a systému vytápění, která povede k minimalizaci nákladů na dodatečné investice a nákladů na vytápění za dobu alespoň 20let. Pokud se totiž sníží tepelné ztráty pod určitou úroveň (zhruba na standard pasivního domu),pak je možné výrazně ušetřit na vytápěcím systému (použít např. vzduchové vytápění nebo levné přímotopné konvektory a dodatečné izolace se tak případně mohou vyplatit.
Pokud se soustředíme jen na problém vytápění, tak máte,několik možností:
- nahradit část tepla z elektřiny teplem z podstatně levnějšího dřeva. Na trhu jsou krbové vložky s teplovodním výměníkem a můžete je zkombinovat s akumulační nádrží vhodné velikosti (viz např.http://www.dzd.cz/index.php/cs/sortiment/akumulacni-nadrze). S nádrží lze dosáhnout poměrně velkého podílu dřeva na krytí tepelné ztráty domu, aniž by s tím bylo nepřiměřeně moc práce. Lepší řešení než krbová vložka by možná byl takzvaný interiérový kotel(viz. např.http://www.kotle-verner.cz/produkty/interierove-kotle/verner-1310).Pokud byste topili výlučně dřevem snížily by se náklady na přibližně 30% (záleží na tom za jakou cenu dřevo seženete). Rozumější je ale topit dřevem hlavně v zimě, kdy je největší potřeba tepla a spokojit se s pokrytím jen zhruba poloviny potřeby tepla ze dřeva.
- pokud uvažujete o využití solárního systému na ohřev vody, pak by bylo možné jej zkombinovat s tou nádrží pro kotel (krbovou vložku). Podívejte se např. na schéma zapojení http://www.tricer.cz/nadrze-a-bojlery/78-mozna-zapojeni-solartanku.html.
- můžete použít tepelné čerpadlo a tak snížit potřebu elektřiny zhruba na třetinu. Investiční náklady jsou poměrně vysoké, jako přídatnou výhodu získáte o něco delší dobu trvání levné sazby za elektřinu.
- další možnost je použít kotel na pelety (pokud se tam dá nějak rozumně umístit). Palivo je sice o něco dražší,ale nevyžaduje zdaleka tolik práce a peletami můžete pokrývat celou potřebu tepla i teplé vody.
Shrnutí a doporučení:
V každém případě požádejte projektanta o upravení výpočtu tepelných ztrát a potřeby tepla na současný stav (jiná okna). Teprve na tuto hodnotu se bude navrhovat topný systém. Pro základní přibližnou orientaci v tom jaké budou náklady na topení pro různé zdroje tepla můžete použít tabulku http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/139-porovnani-nakladu-na-vytapeni-podle-druhu-paliva).
Pokud chcete mít kvalitní podklady pro rozhodování o tom jak optimalizovat celkové náklady na investice a provoz domu, bylo by možná vhodné nechat si udělat optimalizační studii (např. http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov).
Pokud budete využívat tepelné čerpadlo (zvláště vzduch voda), tak lze uvažovat o podlahovém vytápění, jinak jsou lepší radiátory, protože mají rychlou odezvu a nesníží vám tolik využití tepelných zisků ze slunečního záření jako podlahové vytápění s větší tepelnou setrvačností.
S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger