Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.2.13 / dotaz č. 38346
Dobrý den,
v současnosti stavíme rodinný dům - bungalov. Chtěli bychom poradit s otázkou vytápění, zda zvolit spíše plynové (kondenzační kotel) nebo elektrické vzhledem k pohybu cen elektrické energie a plynu? Půdorys domu je 230 m2. Dům je postaven z Heluz 30 + 10 cm zateplení polystyrenem. Izolace střechy 25 cm. Okna trojskla. V domě bude krb s rozvody tepla do obytných místností.
Děkuji za odpověď.
v současnosti stavíme rodinný dům - bungalov. Chtěli bychom poradit s otázkou vytápění, zda zvolit spíše plynové (kondenzační kotel) nebo elektrické vzhledem k pohybu cen elektrické energie a plynu? Půdorys domu je 230 m2. Dům je postaven z Heluz 30 + 10 cm zateplení polystyrenem. Izolace střechy 25 cm. Okna trojskla. V domě bude krb s rozvody tepla do obytných místností.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
začnu od parametrů obvodových konstrukcí. Uvádíte cihelné zdivo s kontaktním zateplovacím systémem - pokud uvažuji cihlu HELUZ Family, tak dle technického listu výrobce by měla mít součinitel tepelné vodivosti lambda 0,093 W/(m.K), tomu by při použití běžných omítek odpovídal součinitel prostupu tepla U=0,28 W/(m2.K). Při dodatečném zateplení 100 mm běžným pěnovým polystyrenem s lambdou 0,038 W/(m.K) dosáhnete na součinitel prostupu tepla U=0,165 W/(m2.K).
Tato hodnota se dle ČSN 73 0540-2 (2011) blíží hodnotám doporučeným pro pasivní domy, tedy navrženou nad požadavky normy. Pro dosažení optimálních hodnot pro pasivní bungalov by bylo nutné
zvýšit tloušťku izolace na 200 mm.
U střechy předpokládám, že se jedná o volně loženou izolaci na stropě 1.NP (bungalov) s přerušením pouze v místě nosných prvků střechy. Zde by hodnota vycházela podobně, tedy kolem U=0,16 W/(m2.K), přičemž pokud budu uvažovat, že podstřešní prostor u bungalovu je "nevytápěná půda se střechou bez tepelné izolace" dle ČSN, tak bychom se opět blížili hodnotám pro PD.
Opět uvedu, že doporučená tloušťka pro dosažení hodnot pro pasivní domy by byla 300-350 mm.
Dále předpokládám, že máte použitu dostatečnou tloušťku izolace v podlaze - min. 150 mm polystyrenu.
Posledním parametrem budiž větrání objektu, které pokud neuvádíte předpokládám bez nuceného větrání, tedy přirozeně.
Při takto nastavených okrajových podmínkách lze uvažovat o zatřídění objektu do kategorie nízkoenergetický dům, tedy do 50 kWh/m2.rok,
ve vašem případě, i s přihlédnutím k nevýhodné geometrii objektu (rozlehlý jednopodlažní objekt), bych zůstal u hodnoty 50. Jedná se o hodnotu měrné potřeby tepla na vytápění a to bez vlivu účinnosti otopné soustavy. Je tedy nutné ještě přičíst ztráty kotle a rozvodů. Hodnotu na vytápění tedy můžeme uvažovat jak při elektřině, tak plynu cca 55-60 kWh/m2.rok.
Vezmu-li tedy podlahovou plochu x měrná spotřeba, vychází roční spotřeba na vytápění 13 800 kWh.
Ohřev teplé vody (40 m3 ročně) představuje spotřebu cca 7 000 kWh.
Osvětlení (úsporné žárovky) cca 1 200 kWh
Provoz elektrických spotřebičů cca 1 500 kWh.
Celková roční spotřeba Vašeho domu by tedy činila 23 500 kWh.
Počítejte spíše, že toto je ta nejméně příznivá spotřeba, reálně můžete být o kousek níže, ale ne výrazně, samozřejmě záleží na provozu objektu.
Nyní do výpočtu vstupují jednotkové ceny energií, tedy to kam především směřuje Váš dotaz.
V případě využití pouze elektřiny by byla využita sazba D45 s platností nízkého tarifu 20 hodin denně.
Další parametry a lokalita by se dala nastavit takto:
VT: 3 500,0 kWh, NT: 20 000,0 kWh, sazba: D45d, jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně, region: Brno-venkov, Jihomoravský kraj
Při takto zadaných parametrech představují roční náklady cca 65 tis. včetně DPH.
Pokud bychom se bavili o plynu na vytápění a ohřev teplé vody a elektřinu na vše ostatní, tak bychom
využili tarifu D02 pro elektřinu.
Spotřeba zemního plynu by představovala 20 800 kWh a roční náklady cca 27 tis. Kč vč. DPH.
Elektřina potom 2 700 kWh, což představuje cca 13,5 tis. Kč vč. DPH
V součtu tedy 65 000 Kč proti 40 500 Kč.
Rozdíl 24 000 Kč ročně.
Do úvahy je ale nutné určitě zahrnout i pořizovací náklady zařízení, v případě, že budete porovnávat elektrické podlahové topné topné rohože
a teplovodní podlahové vytápění s plynovým kotlem může být rozdíl v investici i 150 tis. Kč ve prospěch elektřiny.
V tomto případě by pak "prostá návratnost" vícenákladů do plynu byla více než 6 let + plynová přípojka.
Situace tedy není zcela jednoznačná, ale obecně lze konstatovat, že kompletní provoz elektřinou se vyplatí až u skutečně optimalizovaných
objektů v pasivním standardu.
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
č. oprávnění 0997
začnu od parametrů obvodových konstrukcí. Uvádíte cihelné zdivo s kontaktním zateplovacím systémem - pokud uvažuji cihlu HELUZ Family, tak dle technického listu výrobce by měla mít součinitel tepelné vodivosti lambda 0,093 W/(m.K), tomu by při použití běžných omítek odpovídal součinitel prostupu tepla U=0,28 W/(m2.K). Při dodatečném zateplení 100 mm běžným pěnovým polystyrenem s lambdou 0,038 W/(m.K) dosáhnete na součinitel prostupu tepla U=0,165 W/(m2.K).
Tato hodnota se dle ČSN 73 0540-2 (2011) blíží hodnotám doporučeným pro pasivní domy, tedy navrženou nad požadavky normy. Pro dosažení optimálních hodnot pro pasivní bungalov by bylo nutné
zvýšit tloušťku izolace na 200 mm.
U střechy předpokládám, že se jedná o volně loženou izolaci na stropě 1.NP (bungalov) s přerušením pouze v místě nosných prvků střechy. Zde by hodnota vycházela podobně, tedy kolem U=0,16 W/(m2.K), přičemž pokud budu uvažovat, že podstřešní prostor u bungalovu je "nevytápěná půda se střechou bez tepelné izolace" dle ČSN, tak bychom se opět blížili hodnotám pro PD.
Opět uvedu, že doporučená tloušťka pro dosažení hodnot pro pasivní domy by byla 300-350 mm.
Dále předpokládám, že máte použitu dostatečnou tloušťku izolace v podlaze - min. 150 mm polystyrenu.
Posledním parametrem budiž větrání objektu, které pokud neuvádíte předpokládám bez nuceného větrání, tedy přirozeně.
Při takto nastavených okrajových podmínkách lze uvažovat o zatřídění objektu do kategorie nízkoenergetický dům, tedy do 50 kWh/m2.rok,
ve vašem případě, i s přihlédnutím k nevýhodné geometrii objektu (rozlehlý jednopodlažní objekt), bych zůstal u hodnoty 50. Jedná se o hodnotu měrné potřeby tepla na vytápění a to bez vlivu účinnosti otopné soustavy. Je tedy nutné ještě přičíst ztráty kotle a rozvodů. Hodnotu na vytápění tedy můžeme uvažovat jak při elektřině, tak plynu cca 55-60 kWh/m2.rok.
Vezmu-li tedy podlahovou plochu x měrná spotřeba, vychází roční spotřeba na vytápění 13 800 kWh.
Ohřev teplé vody (40 m3 ročně) představuje spotřebu cca 7 000 kWh.
Osvětlení (úsporné žárovky) cca 1 200 kWh
Provoz elektrických spotřebičů cca 1 500 kWh.
Celková roční spotřeba Vašeho domu by tedy činila 23 500 kWh.
Počítejte spíše, že toto je ta nejméně příznivá spotřeba, reálně můžete být o kousek níže, ale ne výrazně, samozřejmě záleží na provozu objektu.
Nyní do výpočtu vstupují jednotkové ceny energií, tedy to kam především směřuje Váš dotaz.
V případě využití pouze elektřiny by byla využita sazba D45 s platností nízkého tarifu 20 hodin denně.
Další parametry a lokalita by se dala nastavit takto:
VT: 3 500,0 kWh, NT: 20 000,0 kWh, sazba: D45d, jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně, region: Brno-venkov, Jihomoravský kraj
Při takto zadaných parametrech představují roční náklady cca 65 tis. včetně DPH.
Pokud bychom se bavili o plynu na vytápění a ohřev teplé vody a elektřinu na vše ostatní, tak bychom
využili tarifu D02 pro elektřinu.
Spotřeba zemního plynu by představovala 20 800 kWh a roční náklady cca 27 tis. Kč vč. DPH.
Elektřina potom 2 700 kWh, což představuje cca 13,5 tis. Kč vč. DPH
V součtu tedy 65 000 Kč proti 40 500 Kč.
Rozdíl 24 000 Kč ročně.
Do úvahy je ale nutné určitě zahrnout i pořizovací náklady zařízení, v případě, že budete porovnávat elektrické podlahové topné topné rohože
a teplovodní podlahové vytápění s plynovým kotlem může být rozdíl v investici i 150 tis. Kč ve prospěch elektřiny.
V tomto případě by pak "prostá návratnost" vícenákladů do plynu byla více než 6 let + plynová přípojka.
Situace tedy není zcela jednoznačná, ale obecně lze konstatovat, že kompletní provoz elektřinou se vyplatí až u skutečně optimalizovaných
objektů v pasivním standardu.
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
č. oprávnění 0997