Internetová poradna i-EKIS / odpověď
26.2.13 / dotaz č. 38565
Dobrý den,
existuje dle odborníků EKISU v současnosti jak technologie (pyrolýza,bioplyn), která by dokázala jednak být investičněě dostupná a dále provozuschopná bez jakýchkoliv eurodotací a zároveň by pro ni stačila trvale udržitelně kapacita biomasy v lokalitě výroby této energie ?
Myšlenka se váže na soběstačnost obce jako nejmenší regionální jednotky a její maximální kapacity surovinového bohatství v podobě biomasy, kterou je možné ještě využít bez negativních vlivů jak na biodiverzitu okolí, tak i ekonomiky provozu výroby tepla (svážení biomasy z rozumné vzdálenosti, resp. jen z lokality území obce)
OSobně se domnívám, že lze toto realizovat ale pouze s maximální úsporou potřebí energií pro budovy v obci. A to je opět možné jen takovým zateplením, které dosáhne skutečné fyzické (nikoliv jen papírové)hodnoty minimálně kategorie A dle PENB lépe pasivu.
Spojení např. konopné izolace, slámy coby produktem zemědělství pro zateplování budov a produkce biomasy i z ostatních kultur bude brzy jediná alternativa pokud chce společnost dále fungovat. Domnívat se, že někdo otevře sejfy s technologiemi čistého získávání energie (Tesla apod.) a tím se okradl o ovládání mas je naivní.
V jiném případě se domnívám, že nebude většina obcí schopna zajistit potřebné množství biomasy ze svého území a to trvale udržitelným způsobem.
Prosím o odbornější výstup typu i volně ověřitelných reálných technických dat apod.
Děkuji
existuje dle odborníků EKISU v současnosti jak technologie (pyrolýza,bioplyn), která by dokázala jednak být investičněě dostupná a dále provozuschopná bez jakýchkoliv eurodotací a zároveň by pro ni stačila trvale udržitelně kapacita biomasy v lokalitě výroby této energie ?
Myšlenka se váže na soběstačnost obce jako nejmenší regionální jednotky a její maximální kapacity surovinového bohatství v podobě biomasy, kterou je možné ještě využít bez negativních vlivů jak na biodiverzitu okolí, tak i ekonomiky provozu výroby tepla (svážení biomasy z rozumné vzdálenosti, resp. jen z lokality území obce)
OSobně se domnívám, že lze toto realizovat ale pouze s maximální úsporou potřebí energií pro budovy v obci. A to je opět možné jen takovým zateplením, které dosáhne skutečné fyzické (nikoliv jen papírové)hodnoty minimálně kategorie A dle PENB lépe pasivu.
Spojení např. konopné izolace, slámy coby produktem zemědělství pro zateplování budov a produkce biomasy i z ostatních kultur bude brzy jediná alternativa pokud chce společnost dále fungovat. Domnívat se, že někdo otevře sejfy s technologiemi čistého získávání energie (Tesla apod.) a tím se okradl o ovládání mas je naivní.
V jiném případě se domnívám, že nebude většina obcí schopna zajistit potřebné množství biomasy ze svého území a to trvale udržitelným způsobem.
Prosím o odbornější výstup typu i volně ověřitelných reálných technických dat apod.
Děkuji
Dobrý den z Bučovic.
Vážený pane Holý,
mnohokrát Vám děkuji za Váš dotaz. Co se týká bioplynu, od kolegů vím, že efektivní jsou pouze bioplynové stanice o výkonu několika set kW, není to ale úplně můj obor a vím, že se občas postaví i menší bioplynové stanice. Z oblasti dřevního plynu, tedy pyrolýzy a zplyňování, kterou se profesně zabývám, Vám mohu doporučit fungující aplikace německé firmy KUNTSCHAR, která již má v ČR svého zástupce a jejich realizace je možné v ČR zhlédnout. Jejich jednotka má elektrický výkon 140 kW a tepelný něco přes 200 kW, což předpokládá vyvedení tepelného výkonu do systému CZT, který nemusí na každé obci být. Ve světě existují i malé jednotky na dřevní plyn, např. indická firma ANKUR, která v tisícikusových sériích vyrábí malé instalace o výkonu několika desítek kW elektrických. Jedna indická jednotka o výkonu 30 kW el. je ve zkušebním provozu nasazena na Bruntálsku. Dodavatel se ji pokouší osadit výkonnější filtrací, aby byla použitelná pro evropské podmínky. V ČR se výrobou malých jednotek o výkonu 15 – 50 kW el. zabývá firma Prometheus, zkušeností ani ověřených referencí však mnoho není. Informativní články i podklady k uvedeným technologiím Vám zasílám na email, který jste uvedl u svého dotazu. Jsem sice autorem elektronické publikace Elektřina s vůní dřeva, která popisuje veškeré technické systémy pro výrobu elektrické energie z biomasy, ale osobně se domnívám, že stromy mají růst a energie se vyrábět úplně z něčeho jiného. Než se ale otevřou ty sejfy, nebo než to někdo znovu objeví, mohlo by to být i z odpadů. Sleduji vývoj v této oblasti a vím, že několik firem u nás i ve světě pracuje na energetickém využití odpadů pyrolýzou. I když je k dispozici velice sofistikovaný výrobek, který má vynikající technické a emisní parametry, narazí často na tuhý odpor místních obyvatel, vůbec není spuštěný nebo se musí odstěhovat na druhý konec republiky, jak se to v ČR už několikrát stalo. Je tedy nutné změnit myšlení, pak se zpřístupní i řada patentů, které jsou pod záminkou národní bezpečnosti USA údajně v trezorech. Prý je jich asi 4000. Nevím, zatím jsem je neviděl a ani jsem je nepočítal, faktem je, že jsem v ČR narazil na zprávy o geopolymerech – které do průmyslové podoby dotáhl prof. Davidovitz, který na Technologické univerzitě ve Zlíně občas přednáší – jde o římský cement, který se vyrábí bez vysoké energetické zátěže a vydrží mnohem a mnohem déle, proto je v trezorech cementářských firem. Těch systémů, o kterých se neví, může být víc. Před několika lety jsem narazil na studentskou práci Veroniky Vaškové o biodomech, kterou Vám v příloze také zasílám, postupně jsem se seznámil s konopnou i slaměnou izolací, hliněnou omítkou i rotundou z nekonečných jutových pytlů, kterou v ČR Jaroslav Dušek postavil. Tento trvale udržitelný a energeticky nenáročný styl mne opravdu zajímá, protože stávající systém stavění a bydlení trvale udržitelný není, ovšem v tak malých domech s dokonalou izolací v nízkoenergetickém až pasivním stylu bude zapotřebí ještě méně energie a ještě menších decentralizovaných systémů. Tady mohou nastoupit mikrokogenerační jednotky se Stirlingovým motorem, již se do ČR dodávají od výkonu 1 kW elektrických, ale s cenou kolem jednoho milionu korun. Nebo nové ještě menší decentralizované systémy na bázi parního motoru, který může dodávat jen několik set wattů elektrické energie, což je myšlenka velice zajímavá. Pokud vás tato problematika zabývá víc, neváhejte mne kontaktovat.
Za poradenské středisko EKIS
se specializaci na energetické využití biomasy a odpadů
a vzdělávací projekt ENERGIS 24 se na další spolupráci těší
Mgr. Radovan Šejvl
Sadová 935
685 01 Bučovice
Tel.: 517 381 017
Mobil.: 777 710 232
radsej@energis24.cz,
www.energis24.cz
Vážený pane Holý,
mnohokrát Vám děkuji za Váš dotaz. Co se týká bioplynu, od kolegů vím, že efektivní jsou pouze bioplynové stanice o výkonu několika set kW, není to ale úplně můj obor a vím, že se občas postaví i menší bioplynové stanice. Z oblasti dřevního plynu, tedy pyrolýzy a zplyňování, kterou se profesně zabývám, Vám mohu doporučit fungující aplikace německé firmy KUNTSCHAR, která již má v ČR svého zástupce a jejich realizace je možné v ČR zhlédnout. Jejich jednotka má elektrický výkon 140 kW a tepelný něco přes 200 kW, což předpokládá vyvedení tepelného výkonu do systému CZT, který nemusí na každé obci být. Ve světě existují i malé jednotky na dřevní plyn, např. indická firma ANKUR, která v tisícikusových sériích vyrábí malé instalace o výkonu několika desítek kW elektrických. Jedna indická jednotka o výkonu 30 kW el. je ve zkušebním provozu nasazena na Bruntálsku. Dodavatel se ji pokouší osadit výkonnější filtrací, aby byla použitelná pro evropské podmínky. V ČR se výrobou malých jednotek o výkonu 15 – 50 kW el. zabývá firma Prometheus, zkušeností ani ověřených referencí však mnoho není. Informativní články i podklady k uvedeným technologiím Vám zasílám na email, který jste uvedl u svého dotazu. Jsem sice autorem elektronické publikace Elektřina s vůní dřeva, která popisuje veškeré technické systémy pro výrobu elektrické energie z biomasy, ale osobně se domnívám, že stromy mají růst a energie se vyrábět úplně z něčeho jiného. Než se ale otevřou ty sejfy, nebo než to někdo znovu objeví, mohlo by to být i z odpadů. Sleduji vývoj v této oblasti a vím, že několik firem u nás i ve světě pracuje na energetickém využití odpadů pyrolýzou. I když je k dispozici velice sofistikovaný výrobek, který má vynikající technické a emisní parametry, narazí často na tuhý odpor místních obyvatel, vůbec není spuštěný nebo se musí odstěhovat na druhý konec republiky, jak se to v ČR už několikrát stalo. Je tedy nutné změnit myšlení, pak se zpřístupní i řada patentů, které jsou pod záminkou národní bezpečnosti USA údajně v trezorech. Prý je jich asi 4000. Nevím, zatím jsem je neviděl a ani jsem je nepočítal, faktem je, že jsem v ČR narazil na zprávy o geopolymerech – které do průmyslové podoby dotáhl prof. Davidovitz, který na Technologické univerzitě ve Zlíně občas přednáší – jde o římský cement, který se vyrábí bez vysoké energetické zátěže a vydrží mnohem a mnohem déle, proto je v trezorech cementářských firem. Těch systémů, o kterých se neví, může být víc. Před několika lety jsem narazil na studentskou práci Veroniky Vaškové o biodomech, kterou Vám v příloze také zasílám, postupně jsem se seznámil s konopnou i slaměnou izolací, hliněnou omítkou i rotundou z nekonečných jutových pytlů, kterou v ČR Jaroslav Dušek postavil. Tento trvale udržitelný a energeticky nenáročný styl mne opravdu zajímá, protože stávající systém stavění a bydlení trvale udržitelný není, ovšem v tak malých domech s dokonalou izolací v nízkoenergetickém až pasivním stylu bude zapotřebí ještě méně energie a ještě menších decentralizovaných systémů. Tady mohou nastoupit mikrokogenerační jednotky se Stirlingovým motorem, již se do ČR dodávají od výkonu 1 kW elektrických, ale s cenou kolem jednoho milionu korun. Nebo nové ještě menší decentralizované systémy na bázi parního motoru, který může dodávat jen několik set wattů elektrické energie, což je myšlenka velice zajímavá. Pokud vás tato problematika zabývá víc, neváhejte mne kontaktovat.
Za poradenské středisko EKIS
se specializaci na energetické využití biomasy a odpadů
a vzdělávací projekt ENERGIS 24 se na další spolupráci těší
Mgr. Radovan Šejvl
Sadová 935
685 01 Bučovice
Tel.: 517 381 017
Mobil.: 777 710 232
radsej@energis24.cz,
www.energis24.cz
Odpovídá: Mgr. Radovan Šejvl* - EKIS Bučovice tisk