Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.3.13 / dotaz č. 39113
Dobrý den,
máme navržený přízemní rodinný domek. Síla zdi 44 cm. Nyní jsme si posílali nabídku na společnosti dodávající zdící materiály. Ze zaslané kalkulace jsem pochopil, že doporučili pro první šár cihel cihly plněné plostyrenem.Zbytek zdiva by byly prosté cihly bez vnitřního zateplení. Je to vhodné? Kombinovat materiály, které mají jiné vlastnosti? Výrobce Heluz nabízí cihly plněné polystyrenem, také jsme uvažovali o této variantě, ale trochu se obávám špatných difuzních vlastností zdiva. "Dýchá" toto zdivo nebo je to lepší varianta než dodatečně zateplit? Jiný výrobce nabízí cihlu plněnou vatou, tam se ale obávám křehkosti cihly při řešení rozvodů elektřiny a vody, konstrukce cihly o několika málo příčkách se dost naruší.
Předem děkuji za cenné rady.
máme navržený přízemní rodinný domek. Síla zdi 44 cm. Nyní jsme si posílali nabídku na společnosti dodávající zdící materiály. Ze zaslané kalkulace jsem pochopil, že doporučili pro první šár cihel cihly plněné plostyrenem.Zbytek zdiva by byly prosté cihly bez vnitřního zateplení. Je to vhodné? Kombinovat materiály, které mají jiné vlastnosti? Výrobce Heluz nabízí cihly plněné polystyrenem, také jsme uvažovali o této variantě, ale trochu se obávám špatných difuzních vlastností zdiva. "Dýchá" toto zdivo nebo je to lepší varianta než dodatečně zateplit? Jiný výrobce nabízí cihlu plněnou vatou, tam se ale obávám křehkosti cihly při řešení rozvodů elektřiny a vody, konstrukce cihly o několika málo příčkách se dost naruší.
Předem děkuji za cenné rady.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Rozhodování o typu zdícího materiálu vychází z celkové energetické koncepce domu. To je úkol projektu a jeho zpracovatel by měl toto základní zadání s investorem podrobně diskutovat. Je rozdíl, zda budete stavět dům „pouze“ podle minimálních požadavků tepelně technických norem, nebo podle hodnot doporučených, případně je Vaším cílem dům nízkoenergetický nebo pasivní. Potřeby tepla na vytápění domu se pak dle typu výrazně liší. Nezáleží jen na izolačních vlastnostech obvodové stěny, ve stejném principu by měly pak ladit i ostatní obálkové konstrukce domu, tedy střecha, strop pod půdou, okna a podlaha na terénu. U nízkoenergetických a pasivních domů se věnuje zvýšená pozornost řešení detailů, tedy tepelných mostů, pasivní domy se neobejdou bez rekuperačního systému a jejich projekt je již velmi náročný.
Dům postavený podle doporučení norem bude mít měrnou roční potřebu tepla na vytápění v rozmezí 70 až 90 kWh/m2.rok. Domy stavěné na minimální požadované hodnoty se již nedoporučují, jejich potřeby by byly nad 100 kWh/m2.rok. Nízkoenergetický dům se pohybuje v rozmezí 15 až 50 kWh/m2.rok, dům pasivní pod 15 kWh/m2.rok. Vynásobíte-li podlahovou vytápěnou plochu domu měrnou potřeba tepla a budete znát cenu j1 kWh dle topného média, dojdete k ročním nákladům na vytápění.
Chcete-li mít dům nízkoenergetický, měl by projektant jako první krok zohlednit toto v návrhu skladeb a izolací všech obálkových konstrukcí domu podle příslušné normy.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři stupně hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Při výběru zdiva je dobré sledovat pro základní orientaci tři základní technické vlastnosti – součinitel prostupu tepla U (W/m2.K), faktor difúzního odporu (-) a vzduchovou laboratorní neprůzvučnost Rw (dB).
Pro příklad Vám souhrnně uvedu tyto hodnoty U/Rw převzaté z technických listů:
Porotherm T Profi 30 – 0,26/44, Porotherm T Profi 36,5 – 0,21/46, Porotherm T Profi 42,5 – 0,18/48, Porotherm 50 Hi Profi 0,17/43, Porotherm 44 EKO + Profi – 0,21/48 a často používaný Porotherm 44 P+D – 0,28 až 0,33/49.
A pro úplnost Heluz Family 50 2in1 – 0,11/44 a takto by se dalo pokračovat dále, výrobků je značné množství. Ty s vysokou tepelnou izolací jsou určeny pro zdění bez dalšího zateplování.
Z pohledu současných doporučení na tepelnou izolaci obvodových konstrukcí budov je pálený cihelný blok Porotherm 44 P+D již spíše nedostatečný. Dle údajů výrobce je součinitel prostupu tepla U (m2.K/W) zdiva bez omítek při praktické vlhkosti v rozmezí, které je dáno způsobem zdění (různé druhy malty, lepidla, pěna) a výrobnou.
Pokud si projdete technické hodnoty, zjistí se, že s klesající objemovou hmotností zdiva se zvyšují tepelně izolační vlastnosti, ale klesají vlastnosti akustické (nižší Rw). Rozhodně by se již nemělo zdít na silnou maltovou spáru (vedení tepla spárou), nutno používat lepidla nebo pěny.
Faktor difúzního odporu (-) je uváděn u výplně z EPS a MV cca stejný a pohybuje se v rozmezí 5 až 10. Není zde tedy velký rozdíl Vata při zdění nesmí promoknout, ale zdivo se musí zakrývat vždy. Vysypání první řady cihel sice trochu zlepší tepelný most u soklu, ale je potřeba myslet na zateplení betonového soklu základového pasu min. 80 cm pod terén.
Na webu výrobců cihel naleznete typový příklad řešení detailu, kterého bych se minimálně držel. Založit 1.řadu lze i na bloky pěnového skla, což je asi z hlediska vyřešení detailu nejlepší.
Ke křehkosti zdiva – do obvodových stěn by neměly být navrhovány rozvody větších dimenzí, EI rozvody nutno omezit (většinou jde jen o zásuvky), vést z podlahy a řezat drážkovačkou. Není–li zbytí pak řešit přizdívkou.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Rozhodování o typu zdícího materiálu vychází z celkové energetické koncepce domu. To je úkol projektu a jeho zpracovatel by měl toto základní zadání s investorem podrobně diskutovat. Je rozdíl, zda budete stavět dům „pouze“ podle minimálních požadavků tepelně technických norem, nebo podle hodnot doporučených, případně je Vaším cílem dům nízkoenergetický nebo pasivní. Potřeby tepla na vytápění domu se pak dle typu výrazně liší. Nezáleží jen na izolačních vlastnostech obvodové stěny, ve stejném principu by měly pak ladit i ostatní obálkové konstrukce domu, tedy střecha, strop pod půdou, okna a podlaha na terénu. U nízkoenergetických a pasivních domů se věnuje zvýšená pozornost řešení detailů, tedy tepelných mostů, pasivní domy se neobejdou bez rekuperačního systému a jejich projekt je již velmi náročný.
Dům postavený podle doporučení norem bude mít měrnou roční potřebu tepla na vytápění v rozmezí 70 až 90 kWh/m2.rok. Domy stavěné na minimální požadované hodnoty se již nedoporučují, jejich potřeby by byly nad 100 kWh/m2.rok. Nízkoenergetický dům se pohybuje v rozmezí 15 až 50 kWh/m2.rok, dům pasivní pod 15 kWh/m2.rok. Vynásobíte-li podlahovou vytápěnou plochu domu měrnou potřeba tepla a budete znát cenu j1 kWh dle topného média, dojdete k ročním nákladům na vytápění.
Chcete-li mít dům nízkoenergetický, měl by projektant jako první krok zohlednit toto v návrhu skladeb a izolací všech obálkových konstrukcí domu podle příslušné normy.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři stupně hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Při výběru zdiva je dobré sledovat pro základní orientaci tři základní technické vlastnosti – součinitel prostupu tepla U (W/m2.K), faktor difúzního odporu (-) a vzduchovou laboratorní neprůzvučnost Rw (dB).
Pro příklad Vám souhrnně uvedu tyto hodnoty U/Rw převzaté z technických listů:
Porotherm T Profi 30 – 0,26/44, Porotherm T Profi 36,5 – 0,21/46, Porotherm T Profi 42,5 – 0,18/48, Porotherm 50 Hi Profi 0,17/43, Porotherm 44 EKO + Profi – 0,21/48 a často používaný Porotherm 44 P+D – 0,28 až 0,33/49.
A pro úplnost Heluz Family 50 2in1 – 0,11/44 a takto by se dalo pokračovat dále, výrobků je značné množství. Ty s vysokou tepelnou izolací jsou určeny pro zdění bez dalšího zateplování.
Z pohledu současných doporučení na tepelnou izolaci obvodových konstrukcí budov je pálený cihelný blok Porotherm 44 P+D již spíše nedostatečný. Dle údajů výrobce je součinitel prostupu tepla U (m2.K/W) zdiva bez omítek při praktické vlhkosti v rozmezí, které je dáno způsobem zdění (různé druhy malty, lepidla, pěna) a výrobnou.
Pokud si projdete technické hodnoty, zjistí se, že s klesající objemovou hmotností zdiva se zvyšují tepelně izolační vlastnosti, ale klesají vlastnosti akustické (nižší Rw). Rozhodně by se již nemělo zdít na silnou maltovou spáru (vedení tepla spárou), nutno používat lepidla nebo pěny.
Faktor difúzního odporu (-) je uváděn u výplně z EPS a MV cca stejný a pohybuje se v rozmezí 5 až 10. Není zde tedy velký rozdíl Vata při zdění nesmí promoknout, ale zdivo se musí zakrývat vždy. Vysypání první řady cihel sice trochu zlepší tepelný most u soklu, ale je potřeba myslet na zateplení betonového soklu základového pasu min. 80 cm pod terén.
Na webu výrobců cihel naleznete typový příklad řešení detailu, kterého bych se minimálně držel. Založit 1.řadu lze i na bloky pěnového skla, což je asi z hlediska vyřešení detailu nejlepší.
Ke křehkosti zdiva – do obvodových stěn by neměly být navrhovány rozvody větších dimenzí, EI rozvody nutno omezit (většinou jde jen o zásuvky), vést z podlahy a řezat drážkovačkou. Není–li zbytí pak řešit přizdívkou.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk