Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.3.13 / dotaz č. 39200
Hezký den. Bydlíme ve zděné cihlové bytovce s rovnou střechou, I. patro, byt 3+1 cca 80m2. Zatím stávající Dakon Dua nekondenzační plynový kotel. Dosud vyměněny okna za plast, zateplen strop zevnitř 60mm vata a plášť budovy 100mm polystyren. Sníží se po veškerém zateplení při zachování stávajících litinových radiátorů energetická náročnost/spotřeba natolik, abych mohl pořídit nový plynový kotel kondenzační, namísto atmosférického? (předpoklad snížení teploty otopné vody). Myslím, jestli mohu použít kondenzační kotel na staré litinové radiátory, tedy bez zvětšení plochy radiátorů při zároveň snížení teploty vody na cca 60/40°C. Nebo raději koupit opět "nekondenzační" atmosférický kotel? Děkuji za odpověď.
Vážený pane,
přeji dobrý den a srdečně Vás zdravím. Děkuji za Váš dotaz.
Váš dotaz je zcela logický a správný, ale s ohledem na dostupné údaje nebudu schopen jednoznačně odpovědět, jelikož je to otázkou řady výpočtů a znalostí vstupních podmínek a okolností, které neznám.
Pokusím se však odpovědět poněkud obecněji. Předpokládám, že pokud bylo provedeno zateplení, tak k tomu máte k dispozici projektovou dokumentaci, včetně posouzení tohoto opatření mimo jiné i na tepelnou ztrátu celého objektu nebo dokonce i vašeho bytu. Z těchto hodnot (před a po zateplení) by se dalo mnohé odvodit, a pokud je uveden i přesný výpočet, tak i docela přesně.
Zateplení obvodového zdiva 10 cm EPS je snad adekvátní a bylo navrženo na základě výpočtů a posouzení. Zateplení stropu ze strany interiéru (vnitřní zateplení) je ve většině případů problematické a předpokládám, že je to z důvodů technické nemožnosti to řešit lépe a že dané zateplení bylo také řádně posouzeno a navrženo (mimo jiné i s ohledem na možnost kondenzace vodních par na styku minerální vlny a konstrukce stropu).
Co se týče „posouzení“ provedených energeticky úsporných opatření a jejich dopadů na tepelnou ztrátu objektu není možné bez znalosti technických parametrů objektu (tepelně-izolačních vlastností obvodových konstrukcí, pozice bytu v rámci domu, plochy ochlazovaných obvodových konstrukcí atd.) provést potřebné výpočty, věc posoudit a sdělit jednoznačný závěr.
Klíčová je tepelná ztráta při výpočtových a daných okrajových podmínkách, před realizací popisovaných energeticky úsporných opatření a po jejich realizaci. Tepelná ztráta se určitě realizací zateplení a výměny oken snížila, ale o kolik, na jakou hodnotu, nelze bez konkrétních údajů určit.
Tepelná ztráta je klíčovým údajem, od kterého se v první řadě (nejen) odvíjí (po realizaci úsporných opatření) návrh výkonu zdroje tepla (kotle). Poté je potřeba posoudit tepelné ztráty jednotlivých pokojů podle platné metodiky a norem (včetně přirážek) a na základě toho se pak navrhuje potřebný výkon otopného tělesa (radiátoru). Výkon tepelného tělesa na pokrytí tepelných ztrát místnosti se odvíjí od teplotního spádu topné vody (zdroje) a množství topné vody, která musí „protéci“ daným otopným tělesem (což musíme zajistit – návrhem oběhového čerpadla a dimenzováním topných rozvodů). Pokud známe charakteristiky otopného tělesa – jeho schopnost při daném teplotním spádu přenést do prostoru potřebný tepelný výkon - jsme schopni říci, zda dané otopné těleso vyhovuje či nikoliv.
Ještě mi dovolte jednu poznámku. Maximální výkon by měl zdroj tepla (kotel) vykazovat až při poklesu venkovní teploty na teplotu výpočtovou. Samozřejmě za předpokladu, že tento zdroj bude správně navržen, a jeho výkon bude korespondovat s tepelnou ztrátou prostor. Jinými slovy maximální výkon (s možnou rezervou) bude jen při výpočtových venkovních teplotách (-12 °C nebo -15 °C podle lokality a nižších). Při teplotách vyšších bude potřebný výkon zdroje menší.
Jak jsem už uváděl, nelze pro nedostatek informací a údajů sdělit jednoznačný závěr podepřený potřebnými výpočty. Navíc, to je práce spíše pro projektanta vytápění nebo energetického experta ve vašem okolí, než na poradnu i-EKIS.
Přesto si dovolím napsat na základě mých dosavadních zkušeností mé postřehy.
K Vaší první otázce: „Sníží se po veškerém zateplení při zachování stávajících litinových radiátorů energetická náročnost/spotřeba natolik, abych mohl pořídit nový plynový kotel kondenzační, namísto atmosférického?“
Sám jsem realizoval stejné změny u třech objektů (dva větší – občanská vybavenost, jeden menší – rodinný dům) a v obou případech jsme bez problémů nasadili místo předchozího zdroje (velmi starý a neekonomický atmosférický kotel – navíc předělávaný z uhlí na zemní plyn) kondenzační kotle a ve všech případech zachovali původní otopný tělesa (litinové, žebrové). Ve všech případech jsme snížili teplotní spád velmi radikálně na 55/40 °C, udělali tepelně-izolační vylepšení stropu a ve všech případech to funguje bez problémů a skvěle i s kondenzačním kotlem s nižší výstupní teplotou (tedy co největším využitím efektu kondenzace). Ale!! Ve všech případech jsme provedli podrobné výpočty zdrojů, otopných soustav a otopných těles tak, abychom se přesvědčili před realizací, že je to možné a systém bude vyhovovat.
To bych jednoznačně doporučoval i Vám, aby některý ze zkušených projektantů topenářů Vám provedl nezbytné výpočty a posouzení otopného systému, ať máte jistotu.
K Vaší druhé otázce: „Myslím, jestli mohu použít kondenzační kotel na staré litinové radiátory, tedy bez zvětšení plochy radiátorů při zároveň snížení teploty vody na cca 60/40°C. Nebo raději koupit opět "nekondenzační" atmosférický kotel?“
Osobně používám u kondenzačních kotlů ještě nižší teplotní spády, ale to vychází z konkrétního otopného systému. Pokud investujete do kondenzačního kotle a budete si „hlídat“ nastavený teplotní spád, v celkovém pohledu určitě dosáhnete úspory paliva. Po většinu topné sezóny nedosahuje venkovní teplota zdaleka výpočtových hodnot (tedy -12 °C nebo -15 °C či méně), ale teplot podstatně vyšších. Je velmi pravděpodobné, že v té době (a to je naprostá většina topné sezóny) bude stávající otopný systém s litinovými žebrovými radiátory skvěle fungovat i s nižší výstupní teplotou ze zdroje a nižším teplotním spádem. Je velmi pravděpodobné, že i v případě poklesu venkovních teplot na teploty výpočtové.
Předpokládanou úsporu pořízením kondenzačního kotle však bez znalostí výše uvedených charakteristik nelze kvantifikovat.
Osobně bych důrazně doporučoval obrátit se na zkušeného projektanta otopných soustav a zdrojů tepla ve vašem okolí, ať vám provede na základě konkrétních hodnot potřebné výpočty a objektivně a na základě platných norem, nezávislé posoudí a případně navrhne celý systém. Pokud vyhoví, přikláněl bych se k pořízení kondenzačního kotle (i přes jeho vyšší pořizovací cenu).
Konečné rozhodnutí jak dále postupovat je však na Vás, jelikož jste investorem.
S přátelským pozdravem a přáním všeho dobrého
Ing. Libor Lenža, poradce EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí
přeji dobrý den a srdečně Vás zdravím. Děkuji za Váš dotaz.
Váš dotaz je zcela logický a správný, ale s ohledem na dostupné údaje nebudu schopen jednoznačně odpovědět, jelikož je to otázkou řady výpočtů a znalostí vstupních podmínek a okolností, které neznám.
Pokusím se však odpovědět poněkud obecněji. Předpokládám, že pokud bylo provedeno zateplení, tak k tomu máte k dispozici projektovou dokumentaci, včetně posouzení tohoto opatření mimo jiné i na tepelnou ztrátu celého objektu nebo dokonce i vašeho bytu. Z těchto hodnot (před a po zateplení) by se dalo mnohé odvodit, a pokud je uveden i přesný výpočet, tak i docela přesně.
Zateplení obvodového zdiva 10 cm EPS je snad adekvátní a bylo navrženo na základě výpočtů a posouzení. Zateplení stropu ze strany interiéru (vnitřní zateplení) je ve většině případů problematické a předpokládám, že je to z důvodů technické nemožnosti to řešit lépe a že dané zateplení bylo také řádně posouzeno a navrženo (mimo jiné i s ohledem na možnost kondenzace vodních par na styku minerální vlny a konstrukce stropu).
Co se týče „posouzení“ provedených energeticky úsporných opatření a jejich dopadů na tepelnou ztrátu objektu není možné bez znalosti technických parametrů objektu (tepelně-izolačních vlastností obvodových konstrukcí, pozice bytu v rámci domu, plochy ochlazovaných obvodových konstrukcí atd.) provést potřebné výpočty, věc posoudit a sdělit jednoznačný závěr.
Klíčová je tepelná ztráta při výpočtových a daných okrajových podmínkách, před realizací popisovaných energeticky úsporných opatření a po jejich realizaci. Tepelná ztráta se určitě realizací zateplení a výměny oken snížila, ale o kolik, na jakou hodnotu, nelze bez konkrétních údajů určit.
Tepelná ztráta je klíčovým údajem, od kterého se v první řadě (nejen) odvíjí (po realizaci úsporných opatření) návrh výkonu zdroje tepla (kotle). Poté je potřeba posoudit tepelné ztráty jednotlivých pokojů podle platné metodiky a norem (včetně přirážek) a na základě toho se pak navrhuje potřebný výkon otopného tělesa (radiátoru). Výkon tepelného tělesa na pokrytí tepelných ztrát místnosti se odvíjí od teplotního spádu topné vody (zdroje) a množství topné vody, která musí „protéci“ daným otopným tělesem (což musíme zajistit – návrhem oběhového čerpadla a dimenzováním topných rozvodů). Pokud známe charakteristiky otopného tělesa – jeho schopnost při daném teplotním spádu přenést do prostoru potřebný tepelný výkon - jsme schopni říci, zda dané otopné těleso vyhovuje či nikoliv.
Ještě mi dovolte jednu poznámku. Maximální výkon by měl zdroj tepla (kotel) vykazovat až při poklesu venkovní teploty na teplotu výpočtovou. Samozřejmě za předpokladu, že tento zdroj bude správně navržen, a jeho výkon bude korespondovat s tepelnou ztrátou prostor. Jinými slovy maximální výkon (s možnou rezervou) bude jen při výpočtových venkovních teplotách (-12 °C nebo -15 °C podle lokality a nižších). Při teplotách vyšších bude potřebný výkon zdroje menší.
Jak jsem už uváděl, nelze pro nedostatek informací a údajů sdělit jednoznačný závěr podepřený potřebnými výpočty. Navíc, to je práce spíše pro projektanta vytápění nebo energetického experta ve vašem okolí, než na poradnu i-EKIS.
Přesto si dovolím napsat na základě mých dosavadních zkušeností mé postřehy.
K Vaší první otázce: „Sníží se po veškerém zateplení při zachování stávajících litinových radiátorů energetická náročnost/spotřeba natolik, abych mohl pořídit nový plynový kotel kondenzační, namísto atmosférického?“
Sám jsem realizoval stejné změny u třech objektů (dva větší – občanská vybavenost, jeden menší – rodinný dům) a v obou případech jsme bez problémů nasadili místo předchozího zdroje (velmi starý a neekonomický atmosférický kotel – navíc předělávaný z uhlí na zemní plyn) kondenzační kotle a ve všech případech zachovali původní otopný tělesa (litinové, žebrové). Ve všech případech jsme snížili teplotní spád velmi radikálně na 55/40 °C, udělali tepelně-izolační vylepšení stropu a ve všech případech to funguje bez problémů a skvěle i s kondenzačním kotlem s nižší výstupní teplotou (tedy co největším využitím efektu kondenzace). Ale!! Ve všech případech jsme provedli podrobné výpočty zdrojů, otopných soustav a otopných těles tak, abychom se přesvědčili před realizací, že je to možné a systém bude vyhovovat.
To bych jednoznačně doporučoval i Vám, aby některý ze zkušených projektantů topenářů Vám provedl nezbytné výpočty a posouzení otopného systému, ať máte jistotu.
K Vaší druhé otázce: „Myslím, jestli mohu použít kondenzační kotel na staré litinové radiátory, tedy bez zvětšení plochy radiátorů při zároveň snížení teploty vody na cca 60/40°C. Nebo raději koupit opět "nekondenzační" atmosférický kotel?“
Osobně používám u kondenzačních kotlů ještě nižší teplotní spády, ale to vychází z konkrétního otopného systému. Pokud investujete do kondenzačního kotle a budete si „hlídat“ nastavený teplotní spád, v celkovém pohledu určitě dosáhnete úspory paliva. Po většinu topné sezóny nedosahuje venkovní teplota zdaleka výpočtových hodnot (tedy -12 °C nebo -15 °C či méně), ale teplot podstatně vyšších. Je velmi pravděpodobné, že v té době (a to je naprostá většina topné sezóny) bude stávající otopný systém s litinovými žebrovými radiátory skvěle fungovat i s nižší výstupní teplotou ze zdroje a nižším teplotním spádem. Je velmi pravděpodobné, že i v případě poklesu venkovních teplot na teploty výpočtové.
Předpokládanou úsporu pořízením kondenzačního kotle však bez znalostí výše uvedených charakteristik nelze kvantifikovat.
Osobně bych důrazně doporučoval obrátit se na zkušeného projektanta otopných soustav a zdrojů tepla ve vašem okolí, ať vám provede na základě konkrétních hodnot potřebné výpočty a objektivně a na základě platných norem, nezávislé posoudí a případně navrhne celý systém. Pokud vyhoví, přikláněl bych se k pořízení kondenzačního kotle (i přes jeho vyšší pořizovací cenu).
Konečné rozhodnutí jak dále postupovat je však na Vás, jelikož jste investorem.
S přátelským pozdravem a přáním všeho dobrého
Ing. Libor Lenža, poradce EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí