Internetová poradna i-EKIS / odpověď
8.4.13 / dotaz č. 39265
Vytápění NED. Bungalov má obytnou plochu 100 m2 a projektovanou TZO 4,7kW, potřeba tepla na vytápění 8,5kW, potřeba na TUV 2,7kW. Zdivo sendvičové, tl. izolantu 22cm,okna s celkovým U 0,8, podlaha 8cm xps + systémová deska gaboterm, strop 32 cm izol. vaty.Prosím Vás o navržení možností vytápění. Máme v projektu TČ o výkonu 8,6kW IVT. Zajímaly by nás další možné alternativy - autom. kotel na obilí, štěpku, uhlí či snad topné elo. kabely. Jsme tak trochu bezradní. Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Projektant ÚT patrně navrhl jako jediný zdroj tepla pro vytápění tepelné čerpadlo vzduch-voda, které bude zároveň zajišťovat ohřev užitkové teplé vody. Tomu odpovídá i poměrně vyšší navržený výkon TČ v poměru k vypočtené tepelné ztrátě. Pokud nebude v domě ještě jiný zdroj tepla, bude topný faktor čerpadla v zimním období již poměrně malý a v mrazivých dnech se bude vyrovnání výkonu realizovat elektrickou energií. Při současných cenách energií vychází cena 1 kWh energie z tepelného čerpadla cca 1,15 Kč, ale platí to při topném faktoru 1:3. Při nízkých venkovních teplotách může klesat topný faktor na 1:2 až 1:1,5 a spotřeba elektrické energie bude stoupat. Dům je koncipován na hranici nízkoenergetického standardu, takže potřeby tepla snad v praxi nebudou tak vysoké. Naopak výhodou je poměrně levný ohřev TUV v letním období.
V domě patrně převažuje podlahové vytápění, pro které je nízkoteplotní zdroj ideální. Pokud je již v tomto duchu navržená a realizovaná otopná soustava a tělesa, nezbývá než opět volit takový zdroj tepla pro vytápění, který bude pracovat v navrženém teplotním spádu, tedy patrně 50/30 °C nebo podobně. Tedy opět kondenzační kotel, například na pelety. Vyhovoval by i plynový kondenzační kotel, v místě ale patrně není plynový rozvod. Nicméně u zemního plynu vychází průměrný provozní náklad pro kondenzační kotel kolem 2,05 Kč/kWh, což je pořád výrazně více než u tepelného čerpadla. Rovněž ohřev TUV by zde byl spíše dražší, náklady by snížil například solární systém ohřevu TUV.
Kondenzační peletové kotle na trhu již jsou, jejich nevýhodou ale bude rovněž vysoká cena, podobně jako u tepelného čerpadla. Průměrná cena energie u pelet je 1,3 až 1,5 Kč/kWh, což se z hlediska provozních nákladů bude s tepelným čerpadlem téměř shodovat. U tepelného čerpadla je i výhoda nízké sazby elektrické energie po většinu dne, což se příznivě projevuje v celkových nákladech na bydlení, například při vaření na elektrice apod. Za zvážení stojí i možnost pořízení levnějšího typu tepelného čerpadla s rotačním kompresorem, které lze pořídit levněji než čerpadla s kompresory typu Scroll, které jsou pak drahé i v případě výměny.
Vytápění elektrickými přímotopnými kabely nebo přímotopným elektrokotlem bych nedoporučoval, cena je zde kolem 3 Kč/kWh, je to nejdražší zdroj energie pro vytápění.
Pokud by se otopná soustava přizpůsobila teplotnímu spádu běžného kotle na dřevo, pelety nebo ekologického kotle na uhlí, lze takový kotel realizovat s tím, že se například u kotle na kusové dřevo neobejdete bez akumulační nádrže (doporučeno i u jiných typů kotlů). Ta umožní jednak optimální provoz kotle na dřevo, který má vždy vyšší výkon než dům potřebuje a přebytečné teplo se ukládá v akumulaci s tím, že dům vytápí po dobu nepřítomnosti obsluhy kotle. To je důležité především tehdy, je-li dům dřevostavba bez hmotných konstrukcí umožňujících akumulaci a tedy delší tepelnou stabilitu po dobu nevytápění. V případě dřevostaveb je důležité zajistit kontinuální přísun energie do domu, což splní automatické bezobslužné systémy. Z toho důvodu bych nepovažoval tepelné čerpadlo za špatnou volbu.
Pokud jde o uhlí, spíše bych se k němu nepřikláněl, jeho cena je již také vysoká, patrně poroste a budou vyšší požadavky na splnění emisní limitů a z toho plynoucí povinnosti revizí apod. Kotle na obilí nebo štěpku se vyrábějí spíše ve vyšších výkonech (někteří výrobci již nabízejí menší), než dům potřebuje a byly by předimenzované. V každém případě lze doporučit mít v domě komín a technickou místnost pro instalaci jakéhokoli zdroje s dostatečným prostorem pro akumulační nádrž nebo solární boiler.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Projektant ÚT patrně navrhl jako jediný zdroj tepla pro vytápění tepelné čerpadlo vzduch-voda, které bude zároveň zajišťovat ohřev užitkové teplé vody. Tomu odpovídá i poměrně vyšší navržený výkon TČ v poměru k vypočtené tepelné ztrátě. Pokud nebude v domě ještě jiný zdroj tepla, bude topný faktor čerpadla v zimním období již poměrně malý a v mrazivých dnech se bude vyrovnání výkonu realizovat elektrickou energií. Při současných cenách energií vychází cena 1 kWh energie z tepelného čerpadla cca 1,15 Kč, ale platí to při topném faktoru 1:3. Při nízkých venkovních teplotách může klesat topný faktor na 1:2 až 1:1,5 a spotřeba elektrické energie bude stoupat. Dům je koncipován na hranici nízkoenergetického standardu, takže potřeby tepla snad v praxi nebudou tak vysoké. Naopak výhodou je poměrně levný ohřev TUV v letním období.
V domě patrně převažuje podlahové vytápění, pro které je nízkoteplotní zdroj ideální. Pokud je již v tomto duchu navržená a realizovaná otopná soustava a tělesa, nezbývá než opět volit takový zdroj tepla pro vytápění, který bude pracovat v navrženém teplotním spádu, tedy patrně 50/30 °C nebo podobně. Tedy opět kondenzační kotel, například na pelety. Vyhovoval by i plynový kondenzační kotel, v místě ale patrně není plynový rozvod. Nicméně u zemního plynu vychází průměrný provozní náklad pro kondenzační kotel kolem 2,05 Kč/kWh, což je pořád výrazně více než u tepelného čerpadla. Rovněž ohřev TUV by zde byl spíše dražší, náklady by snížil například solární systém ohřevu TUV.
Kondenzační peletové kotle na trhu již jsou, jejich nevýhodou ale bude rovněž vysoká cena, podobně jako u tepelného čerpadla. Průměrná cena energie u pelet je 1,3 až 1,5 Kč/kWh, což se z hlediska provozních nákladů bude s tepelným čerpadlem téměř shodovat. U tepelného čerpadla je i výhoda nízké sazby elektrické energie po většinu dne, což se příznivě projevuje v celkových nákladech na bydlení, například při vaření na elektrice apod. Za zvážení stojí i možnost pořízení levnějšího typu tepelného čerpadla s rotačním kompresorem, které lze pořídit levněji než čerpadla s kompresory typu Scroll, které jsou pak drahé i v případě výměny.
Vytápění elektrickými přímotopnými kabely nebo přímotopným elektrokotlem bych nedoporučoval, cena je zde kolem 3 Kč/kWh, je to nejdražší zdroj energie pro vytápění.
Pokud by se otopná soustava přizpůsobila teplotnímu spádu běžného kotle na dřevo, pelety nebo ekologického kotle na uhlí, lze takový kotel realizovat s tím, že se například u kotle na kusové dřevo neobejdete bez akumulační nádrže (doporučeno i u jiných typů kotlů). Ta umožní jednak optimální provoz kotle na dřevo, který má vždy vyšší výkon než dům potřebuje a přebytečné teplo se ukládá v akumulaci s tím, že dům vytápí po dobu nepřítomnosti obsluhy kotle. To je důležité především tehdy, je-li dům dřevostavba bez hmotných konstrukcí umožňujících akumulaci a tedy delší tepelnou stabilitu po dobu nevytápění. V případě dřevostaveb je důležité zajistit kontinuální přísun energie do domu, což splní automatické bezobslužné systémy. Z toho důvodu bych nepovažoval tepelné čerpadlo za špatnou volbu.
Pokud jde o uhlí, spíše bych se k němu nepřikláněl, jeho cena je již také vysoká, patrně poroste a budou vyšší požadavky na splnění emisní limitů a z toho plynoucí povinnosti revizí apod. Kotle na obilí nebo štěpku se vyrábějí spíše ve vyšších výkonech (někteří výrobci již nabízejí menší), než dům potřebuje a byly by předimenzované. V každém případě lze doporučit mít v domě komín a technickou místnost pro instalaci jakéhokoli zdroje s dostatečným prostorem pro akumulační nádrž nebo solární boiler.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice