Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.4.13 / dotaz č. 39353
Náš dotaz zní:
Koupili jsme s manželem domek, který chceme kompletně zrekonstruovat. Ztráta po zateplení cca. 7 - 8kW. Protože jsou v kotelně stávající dveře 600 mm a nechceme to tam moc rozsekat, dobrali jsme se k těmto variantám:
1. ke kotli Atmos DC18S s hořákem a s automatickým podavačem (kotel na pelety). Ta kotelna je celkem prťavá a není kde brát místo na zásobník pelet. Jedna varianta je takový výklenek ve zdivu vedle komína (označeno pel 2), druhou variantou je zrušení části vestavné skříně před koupelnou, vyzdění spodku z ytongu a vytvoření strůpku (označeno pel 1). Nemáme moc představu, kolik jednotlivé prvky v kotelně zaberou a primární otázka zní, zdali se to tam vůbec vejde.
Akumulace by byla o patro výše nad kotelnou – bohužel je tam úzký průchod a tak tam nic širšího než 770 mm nedostanu – tzn. použití dvou akumulačních nádrží 600 l v sérii. Ty bych určitě kupoval bez systémového zateplení a zateploval je až dodatečně.
V domku budou pouze teplovodní radiátory bez vytápěných podlah, stál bych o nahřívání bojleru kotlem. Poprosili bychom o nějakou hrubou cenovou nabídku pro kotelnu ( kotel, hořák se spirálou, podavač na pelety, regulace, ventily, ekvitermní regulace s vnitřním čidlem).
2. tepelné čerpadlo voda vzduch a tak potřebuji cenové srovnání obou technologií. Pro tuto variantu bychom uvažovali vnější výměník a vnitřní jednotku i s elktroohřevem. U jednotky nepočítám s chlazením v letních měsících.
Děkuji za informaci.
Koupili jsme s manželem domek, který chceme kompletně zrekonstruovat. Ztráta po zateplení cca. 7 - 8kW. Protože jsou v kotelně stávající dveře 600 mm a nechceme to tam moc rozsekat, dobrali jsme se k těmto variantám:
1. ke kotli Atmos DC18S s hořákem a s automatickým podavačem (kotel na pelety). Ta kotelna je celkem prťavá a není kde brát místo na zásobník pelet. Jedna varianta je takový výklenek ve zdivu vedle komína (označeno pel 2), druhou variantou je zrušení části vestavné skříně před koupelnou, vyzdění spodku z ytongu a vytvoření strůpku (označeno pel 1). Nemáme moc představu, kolik jednotlivé prvky v kotelně zaberou a primární otázka zní, zdali se to tam vůbec vejde.
Akumulace by byla o patro výše nad kotelnou – bohužel je tam úzký průchod a tak tam nic širšího než 770 mm nedostanu – tzn. použití dvou akumulačních nádrží 600 l v sérii. Ty bych určitě kupoval bez systémového zateplení a zateploval je až dodatečně.
V domku budou pouze teplovodní radiátory bez vytápěných podlah, stál bych o nahřívání bojleru kotlem. Poprosili bychom o nějakou hrubou cenovou nabídku pro kotelnu ( kotel, hořák se spirálou, podavač na pelety, regulace, ventily, ekvitermní regulace s vnitřním čidlem).
2. tepelné čerpadlo voda vzduch a tak potřebuji cenové srovnání obou technologií. Pro tuto variantu bychom uvažovali vnější výměník a vnitřní jednotku i s elktroohřevem. U jednotky nepočítám s chlazením v letních měsících.
Děkuji za informaci.
Přeji dobrý den a děkuji za Váš dotaz. K jednotlivým bodům dotazu:
Technické výhody či nevýhody navrhovaných řešení.
Pro vytápění je uvažováno o dvou možných alternativách:
a) instalace kotle na pelety
b) tepelné čerpadlo vzduch - voda
a) Kotle na pelety s automatickým doplňováním paliva vyžadují, aby byly jejich výhody využity, dostatek prostoru. Jedná se zejména o prostor pro vlastní kotel, dála pak o prostor na instalací dopravní cesty a o prostor na skladování pelet. Pelety je sice možno do kotle dosypávat ručně z 15-ti kilogramových pytlů, ale tím tepelný zdroj výhodu téměř automatického provozu ztrácí. A i pytle pelet je nutno někde skladovat. Jejich zásobu doplňovat a zabezpečit jejich dopravu od prodejce do místa spotřeby. Z dotazu dále vyplývá nutnost stavebních změn domu.
b) Tepelné čerpadlo vzduch – voda je rozměrově menší a navíc jeho část je možno umístit mimo vytápěný objekt. Stavební úpravy pro instalaci tepelného čerpadla by proto byly minimální.
Součástí tepelného čerpadla je akumulační nádrž, která by ale u kotle na pelety měla být rovněž instalována. Tuto by bylo možno využít pro průtokový ohřev vody pro užitkové účely.
Ekonomické porovnání uvedených alternativ.
Pro ekonomické porovnání je nutno uvažovat dva druhy nákladů:
náklady investiční:
Z porovnávání investičních nákladů lze vyloučit náklady, které by byly shodné pro obě řešení. Jsou to zejména cena akumulační nádrže, cena regulačních zařízení otopné soustavy a případná cena otopných těles a rozvodů.
K porovnání pak zbývá v alternativě
a) cena kotle, spalinového ventilátoru, hořáku, šnekového dopravníku, skladu pelet, vynucené stavení úpravy a montážní práce.
Cena kotle typu je DC 18 S uváděna jednotlivými prodejci v rozmezí cca 25 800 – 26 100 Kč. Cenu hořáku, spalinového ventilátoru, dopravníku a a dalších komponent vč. montážních prací je možno stanovit až podle projektu, případně podle návrhu některé z dodavatelských firem.
b) Rovněž cenu tepelného čerpadla lze stanovit až podle nabídky několika dodavatelů. Ceny jednotlivých dodavatelů se velmi liší v rozsahu cca 60 000 - 150 000 Kč.Váš dům s udávanou tepelnou ztrátou 7 – 8 kW je pro použití tepelného čerpadla vhodný,
Náklady provozní.
Každý tepelný zdroj spotřebovává energii na pokrytí potřeby tepla vytápěného objektu. V případě klasického kotle na uhlí, dřevo, pelety či jiná paliva je nutno toto palivo zaplatit. Tepelné čerpadlo odebírá převážnou část potřebné energie, cca 2/3 ze vzduchu a pouze část potřebné energie, cca 1/3 odebírá z el. sítě. Pro odběr el. energie je možno si sjednat k tomu určenou zvláštní sazbu.
Porovnání nákladů na různé způsoby vytápění je uvedeno na př. na www.eccb.cz, tzb-info a dalších Z těchto porovnání vychází výsledné provozní náklady na tepelné čerpadlo výhodněji než provozní náklady na kotel na pelety.
Z uvedených důvodů se jeví jako vhodnější použití tepelného čerpadla.
Technické výhody či nevýhody navrhovaných řešení.
Pro vytápění je uvažováno o dvou možných alternativách:
a) instalace kotle na pelety
b) tepelné čerpadlo vzduch - voda
a) Kotle na pelety s automatickým doplňováním paliva vyžadují, aby byly jejich výhody využity, dostatek prostoru. Jedná se zejména o prostor pro vlastní kotel, dála pak o prostor na instalací dopravní cesty a o prostor na skladování pelet. Pelety je sice možno do kotle dosypávat ručně z 15-ti kilogramových pytlů, ale tím tepelný zdroj výhodu téměř automatického provozu ztrácí. A i pytle pelet je nutno někde skladovat. Jejich zásobu doplňovat a zabezpečit jejich dopravu od prodejce do místa spotřeby. Z dotazu dále vyplývá nutnost stavebních změn domu.
b) Tepelné čerpadlo vzduch – voda je rozměrově menší a navíc jeho část je možno umístit mimo vytápěný objekt. Stavební úpravy pro instalaci tepelného čerpadla by proto byly minimální.
Součástí tepelného čerpadla je akumulační nádrž, která by ale u kotle na pelety měla být rovněž instalována. Tuto by bylo možno využít pro průtokový ohřev vody pro užitkové účely.
Ekonomické porovnání uvedených alternativ.
Pro ekonomické porovnání je nutno uvažovat dva druhy nákladů:
náklady investiční:
Z porovnávání investičních nákladů lze vyloučit náklady, které by byly shodné pro obě řešení. Jsou to zejména cena akumulační nádrže, cena regulačních zařízení otopné soustavy a případná cena otopných těles a rozvodů.
K porovnání pak zbývá v alternativě
a) cena kotle, spalinového ventilátoru, hořáku, šnekového dopravníku, skladu pelet, vynucené stavení úpravy a montážní práce.
Cena kotle typu je DC 18 S uváděna jednotlivými prodejci v rozmezí cca 25 800 – 26 100 Kč. Cenu hořáku, spalinového ventilátoru, dopravníku a a dalších komponent vč. montážních prací je možno stanovit až podle projektu, případně podle návrhu některé z dodavatelských firem.
b) Rovněž cenu tepelného čerpadla lze stanovit až podle nabídky několika dodavatelů. Ceny jednotlivých dodavatelů se velmi liší v rozsahu cca 60 000 - 150 000 Kč.Váš dům s udávanou tepelnou ztrátou 7 – 8 kW je pro použití tepelného čerpadla vhodný,
Náklady provozní.
Každý tepelný zdroj spotřebovává energii na pokrytí potřeby tepla vytápěného objektu. V případě klasického kotle na uhlí, dřevo, pelety či jiná paliva je nutno toto palivo zaplatit. Tepelné čerpadlo odebírá převážnou část potřebné energie, cca 2/3 ze vzduchu a pouze část potřebné energie, cca 1/3 odebírá z el. sítě. Pro odběr el. energie je možno si sjednat k tomu určenou zvláštní sazbu.
Porovnání nákladů na různé způsoby vytápění je uvedeno na př. na www.eccb.cz, tzb-info a dalších Z těchto porovnání vychází výsledné provozní náklady na tepelné čerpadlo výhodněji než provozní náklady na kotel na pelety.
Z uvedených důvodů se jeví jako vhodnější použití tepelného čerpadla.