Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.7.13 / dotaz č. 40325
Dobrý den,
jsme ve fázi přípravy projektu stavby RD - bungalov o zast. ploše cca 120m2, užitná plocha cca 100m2. Půjde o dřevostavbu - skladba stěny zevnitř ven: deska fermacell l2,5mm, instalační předstěna vyplněná dřevovláknitou izolací 40mm, rámová konstrukce 60x140 vyplněná kamennou izolací 140mm, dřevěný rošt vyplněný kamennou izolací 140mm (80mm+60mm), odvětrávaná mezera 40mm, dřevěný fasádní palubkový obklad 20mm. Strop (zatím předběžně): deska fermacell 12,5mm, předstěna vyplněná dřevovláknitou izolací 40mm, konstrukce stropu hranoly 60x240 vyplněné kamennou izolací 240mm, nad konstrukcí kamenná izolace 60mm. Obytné místnosti (kuchyně s obývákem) jsou směřovány na J resp. V, ložnice a pokoj je směřován na J.
Můj dotaz je dvojí:
1. Doposud jsme uvažovali o teplovodním podlahovém vytápění připojeném na elektrokotel. Vzhledem k tomu, že stavbu budeme realizovat pomocí hypotéky, jakákoliv investice je v podstatě "dvakrát placená" (zvolili jsme si koef. 1,8krát), tudíž návratnost je podstatně delší. Když vezmete v úvahu, že jsme teď zvyklí vytápět na 20°C s radiátory a náš dům bude poměrně dobře zaizolovaný a s malou rozlohou, myslíte, že je pro nás smysluplné investovat do jakéhokoliv dražšího způsobu vytápění? Předpokládáme totiž roční náklady na vytápění 12-15 tis. Kč.
2. Co se týče podlahového vytápění - máme obavu z toho, že během topné sezony, když začne svítit slunce, budou se osluněné místnosti přehřívat kvůli nedostatečné možnosti rychle regulovat podlahové vytápění, resp. akumulační anhydritovou vrstvu. Jsou naše obavy oprávněné? Rádi bychom totiž využívali solární zisky pro snížení nákladů na vytápění (z toho důvodu máme navržené v kuchyni a obýváku na V a J poměrně dost prosklení), ale přehřívání je pro nás nežádoucí. Našli jsme možná jednu variantu podlahovky, která by toto dle informací dodavatele mohla řešit ( http://www.vytapenioptiheat.cz/system-optiheat/ ) - systém OPTIHeat údajně umožňuje přerozdělení tepla v rámci domu. Ale nevíme do jaké míry tomu věřit, resp. do jaké míry to bude fungovat. Náklady na tento systém by nás oproti klasické podlahovce přišly dráž asi o 25-30 tisíc Kč.
jsme ve fázi přípravy projektu stavby RD - bungalov o zast. ploše cca 120m2, užitná plocha cca 100m2. Půjde o dřevostavbu - skladba stěny zevnitř ven: deska fermacell l2,5mm, instalační předstěna vyplněná dřevovláknitou izolací 40mm, rámová konstrukce 60x140 vyplněná kamennou izolací 140mm, dřevěný rošt vyplněný kamennou izolací 140mm (80mm+60mm), odvětrávaná mezera 40mm, dřevěný fasádní palubkový obklad 20mm. Strop (zatím předběžně): deska fermacell 12,5mm, předstěna vyplněná dřevovláknitou izolací 40mm, konstrukce stropu hranoly 60x240 vyplněné kamennou izolací 240mm, nad konstrukcí kamenná izolace 60mm. Obytné místnosti (kuchyně s obývákem) jsou směřovány na J resp. V, ložnice a pokoj je směřován na J.
Můj dotaz je dvojí:
1. Doposud jsme uvažovali o teplovodním podlahovém vytápění připojeném na elektrokotel. Vzhledem k tomu, že stavbu budeme realizovat pomocí hypotéky, jakákoliv investice je v podstatě "dvakrát placená" (zvolili jsme si koef. 1,8krát), tudíž návratnost je podstatně delší. Když vezmete v úvahu, že jsme teď zvyklí vytápět na 20°C s radiátory a náš dům bude poměrně dobře zaizolovaný a s malou rozlohou, myslíte, že je pro nás smysluplné investovat do jakéhokoliv dražšího způsobu vytápění? Předpokládáme totiž roční náklady na vytápění 12-15 tis. Kč.
2. Co se týče podlahového vytápění - máme obavu z toho, že během topné sezony, když začne svítit slunce, budou se osluněné místnosti přehřívat kvůli nedostatečné možnosti rychle regulovat podlahové vytápění, resp. akumulační anhydritovou vrstvu. Jsou naše obavy oprávněné? Rádi bychom totiž využívali solární zisky pro snížení nákladů na vytápění (z toho důvodu máme navržené v kuchyni a obýváku na V a J poměrně dost prosklení), ale přehřívání je pro nás nežádoucí. Našli jsme možná jednu variantu podlahovky, která by toto dle informací dodavatele mohla řešit ( http://www.vytapenioptiheat.cz/system-optiheat/ ) - systém OPTIHeat údajně umožňuje přerozdělení tepla v rámci domu. Ale nevíme do jaké míry tomu věřit, resp. do jaké míry to bude fungovat. Náklady na tento systém by nás oproti klasické podlahovce přišly dráž asi o 25-30 tisíc Kč.
Nejdříve některá doporučení a komentář ke skladbě konstrukcí RD:
- Ve skladbě konstrukcí není zmíněna parotěsná zábrana (ze zkušeností se skladbou konstrukcí důrazně doporučujeme kvalitní OSB desku určenou pro tyto konstrukce). Parotěsnou fólii nedoporučujeme (poškození při montáži, nutnost udělat velice precizně všude, neviděli jsme ještě provádějící firmou tuto izolaci dobře provedenou), při případném dodatečném řešení rozvodů v prostoru předstěny dojde k poškození této fólie.
- Ukončení tepelné izolace na vnějším povrchu pod fasádním palubkovým obkladem doporučujeme zakončit ochranou difúzní fólií s černým povrchem. Touto fólií se izolace zakončí a nebude mít možnost degradovat - rozvlákňovat se. Černý povrch z důvodu dobrého zneviditelnění izolace ve spárách dřevěného obkladu, tyto spáry jsou pro odvod vodních par, které projdou takto navrženou skladbou stěny nebo stropu.
- Místnosti orientované na východ nebo západ je nutné zastínit venkovními žaluziemi před okny nebo třeba vzdušnou pergolou pro popínavé rostliny pro léto, v zimě tyto zisky jsou žádoucí.
- Místnosti orientované na jih je potřeba zastínit vodorovnými konstrukcemi (přesah střechy, stínící slunolam, markýza apod.) tak, aby stínící konstrukce stínila v létě a v zimě již nestínila a tyto sluneční zisky se využily.
- V souvislosti s použitou technologií obvodové konstrukce je velmi důležité, aby výškový začátek těchto konstrukcí (dřevostavba) byl minimálně 300mm nad upraveným terénem, není totožné s 0,000 v interiéru.
Odpověď na otázky:
1) Předpokládáte náklady na vytápění 12-15 tis.Kč - dle toho odhadujeme RD v pasivním standardu. Pro takto postavený (typ obvodových konstrukcí) malý a zateplený RD je velice vhodné nucené větrání s rekuperací. Při takto malých ztrátách by pravděpodobně i vyšlo pouze topení pomocí větraného vzduchu a doohřevem (tím se ušetří za instalaci jakéhokoliv topení). Pokud toto nebude možné, je nutné nainstalovat jakékoli topení, elektro kotel je možná nejlevější, ale je bez možnosti plynulé regulace. Proto by bylo vhodné instalovat akumulační nádrž pro topnou vodu, která tuto těžkou regulovatelnost elektro kotle odstraní. Je stále nutno počítat s tím, že takovýto RD má malé tepelné ztráty v největších mrazech (-15st.C odhad 5kW výkonu), při vyšší teplotě jsou potřeby tepla nižší a regulovat zdroj s příkonem 5kW na výkon cca 0,5-1,5kW je dosti obtížné. Takto zapojený zdroj bude neustále spínat a vypínat. Z těchto důvodů se taktéž pro šetření el. energií instalují solární panely pro ohřev TUV a podporu vytápění. Případné nedostatky slunce v zimě se řeší elektropatronou v zásobníku nebo malým kotlem na peletky nebo jako dodatečný zdroj krbová vložka s odvodem tepla do takového zásobníku. Pokud se v takovémto RD nainstaluje krbová vložka s výkonem 8-16kW (standard na trhu), tak se během pár minut domek přehřeje a budete větrat okny. Tímto větráním nastane značný diskonfort pro bydlení, z jedné strany sálavé teplo od krbu a z druhé strany studený vzduch od větrání.
Pro stavební povolení je nutné nechat vyhotovit PENB-průkaz energetické náročnosti budovy, v tomto průkazu musí být popsány všechny zdroje tepla i pro ohřev TUV. Pro novostavbu se hodnotí tři hodnoty k tzv. referenční budově (referenční budova je Váš RD s předem definovanými vlastnostmi a k těmto vlastnostem se posuzují navržené konstrukce v projektu a použité technické systémy RD (druh topení + ohřev TUV, způsob větrání a chlazení, způsob osvětlení)). Posuzují se tyto hodnoty: 1.Uem-průměrný součinitel prostupu tepla všech konstrukcí obálky budovy, 2. celková dodaná energie a 3. Neobnovitelná primární energie. Všechny tyto tři hodnoty musí vyjít do klasifikačního hodnocení „C“ nebo lepší „B nebo A“. Ve Vašem případě pokud použijete pouze vytápění elektrické, tak nesplníte hodnoty pro Celkovou dodanou energii nebo Neobnovitelnou primární energii. Z těchto důvodů budete muset použít jiný ekologičtější zdroj tepla než je el.energie.
2) Pokud by nevyšlo topení pomocí větraného vzduchu s doohřevem, pak jakákoliv instalace podlahového těžkého topení (lepší betonová deska před Anhydritem) Vaše obavy nenaplní. Při takto zatepleném objektu a velké ploše podlahy bude podlaha vždycky dostatečně chladná pro možnou akumulaci slunečního záření v zimě (pokud nebudete mít okna na jih ve stylu zimní zahrady)
Váš představovaný systém bohužel neznáme a na inzerovaných www stránkách nejsou žádné technické informace. Pokud můžeme hodnotit dle klasického návrhu pro podlahové topení jsou zde některé informace na zvážení. U klasického návrhu se navrhuje podlahové topení pro nízkou rychlost topné vody z důvodu eliminace hluku proudění vody v trubkách a armaturách, když nestačí plocha standardního průměru trubky pro předání tepla, navrhuje se větší trubka pro větší styčnou plochu na povrchu větší trubky. Pro malou rychlost a „velký průměr 16mm nebo 20mm“ (v pohledu porovnání těchto dvou systémů) je třeba čerpadlo s nižším výkonem a příkonem než u systému s tenkými trubičkami průměru do 5mm a velkou rychlostí proudící topné vody. U trubních rozvodů platí, že čím menší průměr, tím větší ztráty na metr délky trubky a čím větší rychlost proudění kapaliny, tím větší odpor pro proudění kapaliny (laminární proudění se při vyšší rychlosti mění na turbulentní s větší tlakovou ztrátou na 1 metr délky potrubí). Závěrem : dle těchto pravidel bude muset systém fungovat pod vyšším tlakem na vstupu do systému. Topná voda proudí vysokou rychlostí, z tohoto hlediska je pravděpodobný hluk od proudící kapaliny v systému a neposledně pro takovýto tlakový spád je pravděpodobné použití čerpadla o vyšším výkonu než u standardního systému, a tím vyšší náklady na provoz systému v průběhu životnosti a provozu.
- Ve skladbě konstrukcí není zmíněna parotěsná zábrana (ze zkušeností se skladbou konstrukcí důrazně doporučujeme kvalitní OSB desku určenou pro tyto konstrukce). Parotěsnou fólii nedoporučujeme (poškození při montáži, nutnost udělat velice precizně všude, neviděli jsme ještě provádějící firmou tuto izolaci dobře provedenou), při případném dodatečném řešení rozvodů v prostoru předstěny dojde k poškození této fólie.
- Ukončení tepelné izolace na vnějším povrchu pod fasádním palubkovým obkladem doporučujeme zakončit ochranou difúzní fólií s černým povrchem. Touto fólií se izolace zakončí a nebude mít možnost degradovat - rozvlákňovat se. Černý povrch z důvodu dobrého zneviditelnění izolace ve spárách dřevěného obkladu, tyto spáry jsou pro odvod vodních par, které projdou takto navrženou skladbou stěny nebo stropu.
- Místnosti orientované na východ nebo západ je nutné zastínit venkovními žaluziemi před okny nebo třeba vzdušnou pergolou pro popínavé rostliny pro léto, v zimě tyto zisky jsou žádoucí.
- Místnosti orientované na jih je potřeba zastínit vodorovnými konstrukcemi (přesah střechy, stínící slunolam, markýza apod.) tak, aby stínící konstrukce stínila v létě a v zimě již nestínila a tyto sluneční zisky se využily.
- V souvislosti s použitou technologií obvodové konstrukce je velmi důležité, aby výškový začátek těchto konstrukcí (dřevostavba) byl minimálně 300mm nad upraveným terénem, není totožné s 0,000 v interiéru.
Odpověď na otázky:
1) Předpokládáte náklady na vytápění 12-15 tis.Kč - dle toho odhadujeme RD v pasivním standardu. Pro takto postavený (typ obvodových konstrukcí) malý a zateplený RD je velice vhodné nucené větrání s rekuperací. Při takto malých ztrátách by pravděpodobně i vyšlo pouze topení pomocí větraného vzduchu a doohřevem (tím se ušetří za instalaci jakéhokoliv topení). Pokud toto nebude možné, je nutné nainstalovat jakékoli topení, elektro kotel je možná nejlevější, ale je bez možnosti plynulé regulace. Proto by bylo vhodné instalovat akumulační nádrž pro topnou vodu, která tuto těžkou regulovatelnost elektro kotle odstraní. Je stále nutno počítat s tím, že takovýto RD má malé tepelné ztráty v největších mrazech (-15st.C odhad 5kW výkonu), při vyšší teplotě jsou potřeby tepla nižší a regulovat zdroj s příkonem 5kW na výkon cca 0,5-1,5kW je dosti obtížné. Takto zapojený zdroj bude neustále spínat a vypínat. Z těchto důvodů se taktéž pro šetření el. energií instalují solární panely pro ohřev TUV a podporu vytápění. Případné nedostatky slunce v zimě se řeší elektropatronou v zásobníku nebo malým kotlem na peletky nebo jako dodatečný zdroj krbová vložka s odvodem tepla do takového zásobníku. Pokud se v takovémto RD nainstaluje krbová vložka s výkonem 8-16kW (standard na trhu), tak se během pár minut domek přehřeje a budete větrat okny. Tímto větráním nastane značný diskonfort pro bydlení, z jedné strany sálavé teplo od krbu a z druhé strany studený vzduch od větrání.
Pro stavební povolení je nutné nechat vyhotovit PENB-průkaz energetické náročnosti budovy, v tomto průkazu musí být popsány všechny zdroje tepla i pro ohřev TUV. Pro novostavbu se hodnotí tři hodnoty k tzv. referenční budově (referenční budova je Váš RD s předem definovanými vlastnostmi a k těmto vlastnostem se posuzují navržené konstrukce v projektu a použité technické systémy RD (druh topení + ohřev TUV, způsob větrání a chlazení, způsob osvětlení)). Posuzují se tyto hodnoty: 1.Uem-průměrný součinitel prostupu tepla všech konstrukcí obálky budovy, 2. celková dodaná energie a 3. Neobnovitelná primární energie. Všechny tyto tři hodnoty musí vyjít do klasifikačního hodnocení „C“ nebo lepší „B nebo A“. Ve Vašem případě pokud použijete pouze vytápění elektrické, tak nesplníte hodnoty pro Celkovou dodanou energii nebo Neobnovitelnou primární energii. Z těchto důvodů budete muset použít jiný ekologičtější zdroj tepla než je el.energie.
2) Pokud by nevyšlo topení pomocí větraného vzduchu s doohřevem, pak jakákoliv instalace podlahového těžkého topení (lepší betonová deska před Anhydritem) Vaše obavy nenaplní. Při takto zatepleném objektu a velké ploše podlahy bude podlaha vždycky dostatečně chladná pro možnou akumulaci slunečního záření v zimě (pokud nebudete mít okna na jih ve stylu zimní zahrady)
Váš představovaný systém bohužel neznáme a na inzerovaných www stránkách nejsou žádné technické informace. Pokud můžeme hodnotit dle klasického návrhu pro podlahové topení jsou zde některé informace na zvážení. U klasického návrhu se navrhuje podlahové topení pro nízkou rychlost topné vody z důvodu eliminace hluku proudění vody v trubkách a armaturách, když nestačí plocha standardního průměru trubky pro předání tepla, navrhuje se větší trubka pro větší styčnou plochu na povrchu větší trubky. Pro malou rychlost a „velký průměr 16mm nebo 20mm“ (v pohledu porovnání těchto dvou systémů) je třeba čerpadlo s nižším výkonem a příkonem než u systému s tenkými trubičkami průměru do 5mm a velkou rychlostí proudící topné vody. U trubních rozvodů platí, že čím menší průměr, tím větší ztráty na metr délky trubky a čím větší rychlost proudění kapaliny, tím větší odpor pro proudění kapaliny (laminární proudění se při vyšší rychlosti mění na turbulentní s větší tlakovou ztrátou na 1 metr délky potrubí). Závěrem : dle těchto pravidel bude muset systém fungovat pod vyšším tlakem na vstupu do systému. Topná voda proudí vysokou rychlostí, z tohoto hlediska je pravděpodobný hluk od proudící kapaliny v systému a neposledně pro takovýto tlakový spád je pravděpodobné použití čerpadla o vyšším výkonu než u standardního systému, a tím vyšší náklady na provoz systému v průběhu životnosti a provozu.
Odpovídá: Ing. Petr Trousil - EKIS Polná, IP Izolace Polná
Téma: Vytápění, En. audity, en. průkazy a štítky budov, Zateplování budov , Nízkoenergetické a pasivní domy
tisk