Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.6.13 / dotaz č. 40728
Dobrý den,
obracím se na Vás v rámci fungování Eurocentra Praha s dotazem veřejnosti, na který jsme bohužel nedohledali patřičné informace.
Jedná se o vedení elektrických drátů jednoho energetického koncernu na soukromém pozemku – existuje nějaká směrnice EU, která by řešila tuto otázku i s konkrétními parametry, které je zapotřebí dodržovat?
Předem děkuji i za přesměrování dotazu na jinou instituci.
obracím se na Vás v rámci fungování Eurocentra Praha s dotazem veřejnosti, na který jsme bohužel nedohledali patřičné informace.
Jedná se o vedení elektrických drátů jednoho energetického koncernu na soukromém pozemku – existuje nějaká směrnice EU, která by řešila tuto otázku i s konkrétními parametry, které je zapotřebí dodržovat?
Předem děkuji i za přesměrování dotazu na jinou instituci.
Dobrý den,
evropské směrnice obvykle nejdou do takových detailů, jako jsou konkrétní parametry technických řešení na území jednotlivých členských států. Směrnice jsou obecné a každý členský stát je implementuje do národní legislativy po svém.
V ČR existují pro elektrická vedení normy, které samozřejmě respektují společné požadavky evropských norem. Ve vašem případě jde zřejmě o harmonizovanou normu ČSN EN 50341 a navazující podnikovou normu PNE 33 3302. V této normě jsou uvedeny konkrétní technické parametry elektrických vedení, jako jsou vzdálenosti sloupů atd.
Umístění el. vedení na pozemku se řídí v první řadě stavebním zákonem. El. vedení je stavba, jejíž umístění musí být v souladu s územním plánem a při jejímž povolování mají majitelé pozemku různé možnosti, jak stavbu ovlivňovat.
Dále pro el. vedení platí energetický zákon, kde se stanoví ochranná pásma vedení. Ochranné pásmo omezuje využití daného pozemku, proto se při umisťování el. vedení zřizuje (za úplatu) věcné břemeno k pozemku. En. zákon také stanoví, že vedení elektřiny je stavba ve veřejném zájmu.
Shrnuto: majitel pozemku může v souladu se stavebním zákonem ovlivnit to, zda a jak bude stavba na jeho pozemku umístěna. Je účastníkem stavebního nebo územního řízení a v jeho rámci může vznášet námitky a požadavky. Například nesouhlasit se nadzemním vedením a požadovat umístění do země třeba z důvodu menších ochranných pásem u podzemních vedeni oproti nadzemním. To, že stavba musí splňovat nějaké (evropské, české) normy majitel pozemku ovlivnit nemůže. To kontroluje stavební úřad (nevyhovující stavbu nemůže povolit).
Ten, kdo chce stavbu umístit (jak píšete vy, "energetický koncern") se obvykle snaží s majiteli pozemku dohodnout "po dobrém". Může ale také vyvolat soudní jednání, kdy soud může nařídit majiteli pozemku, že musí stavbu strpět (jde o stavbu ve veřejném zájmu) a současně soud může stanovit výši jednorázové platby za zřízení věcného břemene k danému pozemku dotčeném stavbou a ochranným pásmem.
Přeji hezký den v EU!
Karel Srdečný
evropské směrnice obvykle nejdou do takových detailů, jako jsou konkrétní parametry technických řešení na území jednotlivých členských států. Směrnice jsou obecné a každý členský stát je implementuje do národní legislativy po svém.
V ČR existují pro elektrická vedení normy, které samozřejmě respektují společné požadavky evropských norem. Ve vašem případě jde zřejmě o harmonizovanou normu ČSN EN 50341 a navazující podnikovou normu PNE 33 3302. V této normě jsou uvedeny konkrétní technické parametry elektrických vedení, jako jsou vzdálenosti sloupů atd.
Umístění el. vedení na pozemku se řídí v první řadě stavebním zákonem. El. vedení je stavba, jejíž umístění musí být v souladu s územním plánem a při jejímž povolování mají majitelé pozemku různé možnosti, jak stavbu ovlivňovat.
Dále pro el. vedení platí energetický zákon, kde se stanoví ochranná pásma vedení. Ochranné pásmo omezuje využití daného pozemku, proto se při umisťování el. vedení zřizuje (za úplatu) věcné břemeno k pozemku. En. zákon také stanoví, že vedení elektřiny je stavba ve veřejném zájmu.
Shrnuto: majitel pozemku může v souladu se stavebním zákonem ovlivnit to, zda a jak bude stavba na jeho pozemku umístěna. Je účastníkem stavebního nebo územního řízení a v jeho rámci může vznášet námitky a požadavky. Například nesouhlasit se nadzemním vedením a požadovat umístění do země třeba z důvodu menších ochranných pásem u podzemních vedeni oproti nadzemním. To, že stavba musí splňovat nějaké (evropské, české) normy majitel pozemku ovlivnit nemůže. To kontroluje stavební úřad (nevyhovující stavbu nemůže povolit).
Ten, kdo chce stavbu umístit (jak píšete vy, "energetický koncern") se obvykle snaží s majiteli pozemku dohodnout "po dobrém". Může ale také vyvolat soudní jednání, kdy soud může nařídit majiteli pozemku, že musí stavbu strpět (jde o stavbu ve veřejném zájmu) a současně soud může stanovit výši jednorázové platby za zřízení věcného břemene k danému pozemku dotčeném stavbou a ochranným pásmem.
Přeji hezký den v EU!
Karel Srdečný