Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Nejúčinnější zásah lze provést tehdy, pokud odhalíme příčinu vlhkosti. Ve Vašem případě se jedná o sezónní výskyt a to po skončení zimy, kdy se přestane topit.
Pokud by se jednalo primárně o vzlínající vlhkost, pak by se problém projevoval celoročně.
Naopak vlhkost na stěnách zapříčiněná kondenzací vzdušné interiérové vlhkosti na místech tepelných mostů se objevuje v celém průběhu zimy od podzimu do léta, kdy povrchová teplota na postižených místech klesá pod teplotu rosného bodu. Ve starých domech, které mají kamenný základ a tento není z vnější strany zateplen, je obvyklé, že tepelný most je právě u podlahy a vždy ve vnějších rozích nebo v místech vazby příčných stěn do obvodových, kde jsou teploty nejnižší.
Ve většině případů se ale jedná o kombinaci obou vlivů.
Pokud se v zimě dostatečně vytápí interiér a teplota se stabilně udržuje na řekněme 22°C nebo i více, tak i povrchová teplota všech vnitřních ploch je trvale vyšší. Jakmile se vytápět přestane, klesá i teplota, povrchy mohou být chladnější a v případě povrchů u podlahy jsou ty ovlivněny „stále chladným“ kamenným základem. Vlhkost vzduchu v interiéru přitom může na jaře stoupat. Tím je i vyšší teplota rosného bodu a ke kondenzaci dochází „dříve“.
Doporučil bych zkusit držet podmínky vnitřního klimatu v tom stavu, kdy k problému nedochází, s časovým přesahem do jara. Zkuste sledovat teplotu a vlhkost vzduchu v různých obdobích, jak se mění a jaký vliv na zeď má.
Aby to nebylo tak jednoduché, můžou vstupovat i jiné faktory, například zvýšená dotace vody do podzákladí v jarním období (tání sněhu kolem domu a na střeše, dešťové svody na terén, sklon terénu a stahování vody k domu atd.).
Vhodným technickým opatřením by bylo jednak snížení vlhkosti spodní stavby domu a zároveň v mezích možností odstranění tepelného mostu.
Odvlhčení spodku domu můžete provést například systémem IGLU. Ale pozor, při tomto řešení přivádíte pod podlahu vnější vzduch, je tedy nutno do nové skladby podlahy vložit větší vrstvu tepelné izolace, min.14 cm nebo více EPS. Ale v místě obvodové stěny může prochlazení dutiny IGLU ještě snížit povrchovou teplotu stěny u podlahy a kondenzace bude horší. Obvodová stěna 50 cm je totiž poměrně tenká.
Je-li stěna zateplena z EPS, odvod vlhkosti z ní je omezen. Pokud by se dům podřízl, nemuselo by to vést k ohrožení statiky v důsledku vysušení. Trhliny v důsledku změny vlhkosti vzniknout mohou. Jiné sanační metody (popsané například v článku Pavla Fáry na www.chatar-chalupar.cz/sanace-vlhkosti-zdiva ) nemusí vést k postupnému úplnému vyschnutí, jako v případě podříznutí. I tak ve zdivu zůstane praktická vlhkost někde na 4 až 5%.
Dům z vepřovic bude založen na kamenném základu. Odstranění nebo vylepšení tepelného mostu by znamenalo odhalit líc základu z venku, výkop zajistit drenáží na nepropustném dně (vybetonovaný žlab), povrch základu dle možnosti vyrovnat vápennou maltou nebo částečným přezděním v líci, pak separovat nopovou fólií 6 mm a přiložit izolaci z XPS alespoň 10 cm a tu dotáhnout až k EPS na fasádě. Zásyp výkopu hrubým čistým štěrkem 32-63 mm, upravit spád okapového chodníku od domu. Hloubku výkopu upravit dle základové spáry, z hlediska zateplení to chce alespoň 60 cm, takže je někdy potřeba základ podezdít (podkopání může statiku narušit!). Spolehlivé odvedení drenáže je nutnou podmínkou.
Snížení vlhkosti bych provedl zmíněnou bariérovou metodou, nebo větracím kanálkem pod podlahou podél stěn. Navrhnout by to měl projektant znalý zásad odvlhčování a sanace. Na stěny pak sanační omítky.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice