Internetová poradna i-EKIS / odpověď
16.7.13 / dotaz č. 41136
Dobrý den,
předem se velmi omlouvám, jsem-li na špatné adrese. Zdědila jsem dům z 50. let min. století, bude nutná rekonstrukce. V domě je jeden veliký problém. Ještě za života mých rodičů se v jedné malé komůrce, kde nebylo topení, usadila plíseň. Rodiče se snažili větrat, nic platno. K dnešnímu dni je dům cca 6 let neobývaný /žiji cca 300 km daleko/. Loni jsem se do domku rozjela podívat a s hrůzou zjistila, že plíseň se rozšířila do dalších dvou velkých místností. Prosím Vás, můžete mi poradit, na koho se obrátit, kdo v této věci pomůže? Je třeba zjistit příčinu, ne omítku oklepat a znovu strop nahodit. Moc Vám děkuji.
předem se velmi omlouvám, jsem-li na špatné adrese. Zdědila jsem dům z 50. let min. století, bude nutná rekonstrukce. V domě je jeden veliký problém. Ještě za života mých rodičů se v jedné malé komůrce, kde nebylo topení, usadila plíseň. Rodiče se snažili větrat, nic platno. K dnešnímu dni je dům cca 6 let neobývaný /žiji cca 300 km daleko/. Loni jsem se do domku rozjela podívat a s hrůzou zjistila, že plíseň se rozšířila do dalších dvou velkých místností. Prosím Vás, můžete mi poradit, na koho se obrátit, kdo v této věci pomůže? Je třeba zjistit příčinu, ne omítku oklepat a znovu strop nahodit. Moc Vám děkuji.
Děkujeme za položení dotazu do poradny EKIS. Z vašeho popisu bohužel nevyplývá, jestli se jedná o podsklepený objekt, vícepatrový a zda se plíseň se vyskytuje na obvodové stěně nebo na nějaké příčce. Pro bližší posouzení je nezbytné objekt vidět. I přesto, se pokusím odpovědět trochu obecněji, možná i takto odpovězené otázky vám trochu pomohou s dalšími úvahami.
Obecně lze říci, že každá plíseň může mít jiný původ, avšak důsledek plísně je, že se v určitém místě začíná postupně (v určitém ročním období) nebo jednorázově (a to často opakovaně) hromadit vlhkost. Za normální situace, kdy bývá domek obýván (větrán) a provozován (vytápěn) se problémy s plísní často neobjevují (až na výjimky), protože provozování a obývání budovy stačí k tomu, že takto postižená místa se při vytápění zahřejí a tím vysuší, včetně uvažovaného proudění vzduchu z topného systému a odpařené páry v ovzduší se ráno, během dne nebo večer vyvětrají úplným krátkodobým otevíráním oken nebo v případě například sociálních zařízení, kuchyně, sprchy může být větráno permanentně s malou vzduchovou mezerou (a proudění vzduchu v místnosti tomu musí nahrávat, aby špatný vzduch odcházel).
Pocitově, pokud píšete o malé komůrce, což dříve v době výstavby typicky bývaly příruční spíže nebo sklad potravin (pro výpadek zásobování), bývaly dokonce okna zatmaveny, aby tamní uložené potraviny vydržely co nejdéle. Nikde se v těchto místnostech topení nenacházelo ani neprojektovalo. Přesto bylo nutno, nejméně 1x ročně, provést vyvětrání, vysušení a zpravidla sanitaci, protože právě neexistencí větrání byly tyto místnosti i kvůli čistotě a pečlivosti hospodyňky, často zdrojem rohových plísní nebo oblastí těsně za regálem spíže.
Jak uvádíte ve svém dotazu je možné, že neexistencí pravidelného větrání a vytápění, se plísně během 6 let dále rozšířily a teoreticky je možné že se vám i v budoucnu rozšíří do dalších částí objektu. Kde se tedy berou ? Uvedu jen 3 časté primární případy, společným sekundárním činitelem je nedostatek větrání u všech.
Prvním případem je, že stávající obvodové stěny mají velké tepelné mosty a teoreticky i během temperování zde může docházet ke občasné nebo trvalé kondenzaci vodních par (např.:železobeton na vnější i vnitřní straně obvodových zdí, podle tlaku, venkovní teploty, vnitřní teploty). Druhým případem je, ze střechy nebo některých opláštění, krytů (u antén) stéká určitá část vody, která se hromadí (někdy neviditělně) - normálně v létě nebo při vytápění vyschne. Třetím případem může být zejména u nepodsklepených přízemních staveb chybějící hydroizolace nebo její špatný stav (protržená izolace). Někdy to může být i špatně zaizolovaná trubka od přívodu studené vody, která se rosí.
Důsledkem pokud do domku pravidelně nejezdíte, což z dotazu tak trochu vyplývá - i vzhledem k větší vzdálenosti od místa bydliště, může být nahromadění vnitřní vlhkosti (za rok - za celou zimu), je třeba změřit vlhkost instalovaným vlhkoměrem a i tato hodnota bude později vodítkem pro nalezení řešení vašeho problému, bude to tedy s nějvětší pravděpodobností kombinace několika problémů.
Doporučujeme se obrátit na nejbližšího energetického poradce, který je schopen zpravidla poskytnout i komerční služby, vedoucí k odstranění vašich problémů.
Obecně lze říci, že každá plíseň může mít jiný původ, avšak důsledek plísně je, že se v určitém místě začíná postupně (v určitém ročním období) nebo jednorázově (a to často opakovaně) hromadit vlhkost. Za normální situace, kdy bývá domek obýván (větrán) a provozován (vytápěn) se problémy s plísní často neobjevují (až na výjimky), protože provozování a obývání budovy stačí k tomu, že takto postižená místa se při vytápění zahřejí a tím vysuší, včetně uvažovaného proudění vzduchu z topného systému a odpařené páry v ovzduší se ráno, během dne nebo večer vyvětrají úplným krátkodobým otevíráním oken nebo v případě například sociálních zařízení, kuchyně, sprchy může být větráno permanentně s malou vzduchovou mezerou (a proudění vzduchu v místnosti tomu musí nahrávat, aby špatný vzduch odcházel).
Pocitově, pokud píšete o malé komůrce, což dříve v době výstavby typicky bývaly příruční spíže nebo sklad potravin (pro výpadek zásobování), bývaly dokonce okna zatmaveny, aby tamní uložené potraviny vydržely co nejdéle. Nikde se v těchto místnostech topení nenacházelo ani neprojektovalo. Přesto bylo nutno, nejméně 1x ročně, provést vyvětrání, vysušení a zpravidla sanitaci, protože právě neexistencí větrání byly tyto místnosti i kvůli čistotě a pečlivosti hospodyňky, často zdrojem rohových plísní nebo oblastí těsně za regálem spíže.
Jak uvádíte ve svém dotazu je možné, že neexistencí pravidelného větrání a vytápění, se plísně během 6 let dále rozšířily a teoreticky je možné že se vám i v budoucnu rozšíří do dalších částí objektu. Kde se tedy berou ? Uvedu jen 3 časté primární případy, společným sekundárním činitelem je nedostatek větrání u všech.
Prvním případem je, že stávající obvodové stěny mají velké tepelné mosty a teoreticky i během temperování zde může docházet ke občasné nebo trvalé kondenzaci vodních par (např.:železobeton na vnější i vnitřní straně obvodových zdí, podle tlaku, venkovní teploty, vnitřní teploty). Druhým případem je, ze střechy nebo některých opláštění, krytů (u antén) stéká určitá část vody, která se hromadí (někdy neviditělně) - normálně v létě nebo při vytápění vyschne. Třetím případem může být zejména u nepodsklepených přízemních staveb chybějící hydroizolace nebo její špatný stav (protržená izolace). Někdy to může být i špatně zaizolovaná trubka od přívodu studené vody, která se rosí.
Důsledkem pokud do domku pravidelně nejezdíte, což z dotazu tak trochu vyplývá - i vzhledem k větší vzdálenosti od místa bydliště, může být nahromadění vnitřní vlhkosti (za rok - za celou zimu), je třeba změřit vlhkost instalovaným vlhkoměrem a i tato hodnota bude později vodítkem pro nalezení řešení vašeho problému, bude to tedy s nějvětší pravděpodobností kombinace několika problémů.
Doporučujeme se obrátit na nejbližšího energetického poradce, který je schopen zpravidla poskytnout i komerční služby, vedoucí k odstranění vašich problémů.