Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.8.13 / dotaz č. 42068
Dobrý den,
Pokud si spočtu jednoduše energetickou náročnost pro 1 místnost, kam potřebuji umístit el topení( např. an TZB, jsem schopen následně říci že příkon spotřebiče má být tolilk a tolik kW? Nebo je nějakou nornmou upraveno, že přímotopy běží v průměru 16 hod denně a AKU 6 hod a z toho poté dostanu, že mi stačí instalovat přímotop 1,5 kW?
Děkuji
Pokud si spočtu jednoduše energetickou náročnost pro 1 místnost, kam potřebuji umístit el topení( např. an TZB, jsem schopen následně říci že příkon spotřebiče má být tolilk a tolik kW? Nebo je nějakou nornmou upraveno, že přímotopy běží v průměru 16 hod denně a AKU 6 hod a z toho poté dostanu, že mi stačí instalovat přímotop 1,5 kW?
Děkuji
Vážený pane,
při návrhu vytápění, při návrhu velikosti a výkonu zdroje tepla je nezbytné stanovit tepelnou ztrátu dané místnosti. Tato tepelná ztráta se stanovuje pro danou venkovní teplotu (podle lokality je to od -12 do -18°C.) a příslušnou vnitřní teplotu, typicky +20°C. Tato tepelná ztráta tedy odpovídá výkonu, který musíte do místnosti přivést (radiátorem, přímotopem, podlahovým topením atd.). Například při ztrátě místnosti 1 kW potřebujete radiátor s výkonem 1 kW. To platí, pokud radiátor může topit nepřetržitě.
Pokud ale topíte přerušovaně (například přímotopy mají během dne 2 nebo více přestávek v celkové délce 4 hodiny - to vychází z příslušného tarifu pro přímotopy), pak je třeba výkon tělesa zvětšit, aby se po přestávce mohla místnost rychleji ohřát.
Běžná přirážka "na zátop" je 10%. U místností "těžkých", které vychládají pomalu, se volí přirážka spíše větší, naopak u "lehkých" konstrukcí typu dřevostavba může být přirážka menší, protože teplo se tolik neakumuluje do zdí, podlahy, stropu.
Je ovšem možné přirážku na zátop vynechat, pokud se smíříte s horším komfortem během zimy. Maximální výkon topného tělesa je potřeba, je-li venku uvedených např. -18°C. To obvykle trvá jen několik desítek hodin v roce, jinak je těleso předimenzované, takže rychlý zátop po pauze není velký problém.
Čím lépe je dům izolovaný, tím menší má smysl navrhovat vytápěcí systém předimenzovaný.
Přejeme příjemné bydlení!
J. Truxa, K. Srdečný
při návrhu vytápění, při návrhu velikosti a výkonu zdroje tepla je nezbytné stanovit tepelnou ztrátu dané místnosti. Tato tepelná ztráta se stanovuje pro danou venkovní teplotu (podle lokality je to od -12 do -18°C.) a příslušnou vnitřní teplotu, typicky +20°C. Tato tepelná ztráta tedy odpovídá výkonu, který musíte do místnosti přivést (radiátorem, přímotopem, podlahovým topením atd.). Například při ztrátě místnosti 1 kW potřebujete radiátor s výkonem 1 kW. To platí, pokud radiátor může topit nepřetržitě.
Pokud ale topíte přerušovaně (například přímotopy mají během dne 2 nebo více přestávek v celkové délce 4 hodiny - to vychází z příslušného tarifu pro přímotopy), pak je třeba výkon tělesa zvětšit, aby se po přestávce mohla místnost rychleji ohřát.
Běžná přirážka "na zátop" je 10%. U místností "těžkých", které vychládají pomalu, se volí přirážka spíše větší, naopak u "lehkých" konstrukcí typu dřevostavba může být přirážka menší, protože teplo se tolik neakumuluje do zdí, podlahy, stropu.
Je ovšem možné přirážku na zátop vynechat, pokud se smíříte s horším komfortem během zimy. Maximální výkon topného tělesa je potřeba, je-li venku uvedených např. -18°C. To obvykle trvá jen několik desítek hodin v roce, jinak je těleso předimenzované, takže rychlý zátop po pauze není velký problém.
Čím lépe je dům izolovaný, tím menší má smysl navrhovat vytápěcí systém předimenzovaný.
Přejeme příjemné bydlení!
J. Truxa, K. Srdečný