Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.9.13 / dotaz č. 42310
Dobrý den,
rád bych se zeptal, zda je nutné zpracovat průkaz budovy při souboru více staveb, které jsou propojeny spojovacími krčky, které jsou vytápěny a jsou v nich umístěny kabinety, pro každou budovu zvlášť nebo se má zpracovat jako by se jednalo o jednu budovu. I když více členitou.
Děkuji
rád bych se zeptal, zda je nutné zpracovat průkaz budovy při souboru více staveb, které jsou propojeny spojovacími krčky, které jsou vytápěny a jsou v nich umístěny kabinety, pro každou budovu zvlášť nebo se má zpracovat jako by se jednalo o jednu budovu. I když více členitou.
Děkuji
Dobrý den,
na úvod uvedu několik termínů ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších změn (dále jen zákon). Zpracování průkazů energetické náročnosti je v zákoně uváděno ve vztahu k „budově“. Ta je v zákoně definovaná v §2 odst. 1) písmeno p) takto: „nadzemní stavby a její podzemní část, prostorově soustředěná a na venek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí“.
Dle výše uvedeného, by tedy i soubor samostatně stojících budov nebo propojených nevytápěnými spojovacími krčky v rámci jednoho areálu, jednoho vlastníky (jedno IČ), měl být rozdělen na jednotlivé budovy a pro ty následně by měly být zpracované průkazy. Osobně se přikláním ke komplexnímu řešení areálu jako celku, který vychází z dílčích výpočtů pro jednotlivé objekty. Jde o pohled zpracovatele, jak k celé záležitosti přistoupí na základě členění objektu (areálu, komplexu) na jednotlivé budovy. V praxi může dojít k celé řadě kombinací případů, např. budovy propojeny vytápěnými nebo temperovanými nebo nevytápěnými krčky, samostatně stojící budovy, vytápění budov může být centrální jedním zdrojem v areálu nebo lokálním způsobem pro každou budovu individuálně, apod.
V případě, že by se jednalo např. o pavilonovou školu, kde učebnové pavilony, pavilon stravování a pavilon tělovýchovy jsou samostatné budovy a komunikačně jsou propojeny nevytápěnými krčky, tak bych se přikláněl k řešení jednoho průkazu pro celý soubor budov.
Odlišným způsobem bych přistoupil k areálu, ve kterém by byly budovy jako samostatně stojící, vytápěné samostatnými zdroji, byly by v nich odlišné provozy. V takovém případě bych osobně zpracoval dílčí průkazy na jednotlivé objekty. Zde vzniká další otázka ke způsobu umístění průkazů v budově dle zákona (pokud se jedná o budovu užívanou orgánem veřejné moci). Pokud by byly všechny budovy veřejně přístupné, pak by bylo možné průkazy umístit vždy vedle veřejného vstupu nebo na svislou stěnu ve vstupním prostoru, který navazuje na tento vstup. V případě, kdy ne všechny budovy jsou veřejně přístupné, by bylo vhodné průkazy umístit v budově s hlavním vstupem do areálu se schématem polohy objektů. Nelze zavrhnout ani komplexní řešení průkazu pro celý areál, který by vycházel z dílčích průkazů pro jednotlivé budovy. Ten by odrážel komplexně energetickou náročnost areálu, ale ztrácí se zde konkrétnost a specifičnost energetické náročnosti jednotlivých budov.
Na závěr lze pouze konstatovat, že v současné době, při enormním poklesu cen a kvality zpracování těchto dokumentů, nelze vyloučit, že průkaz bude nakonec zpracován s maximálním zjednodušením a tím s nulovou vypovídací hodnotou.
Bura
na úvod uvedu několik termínů ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších změn (dále jen zákon). Zpracování průkazů energetické náročnosti je v zákoně uváděno ve vztahu k „budově“. Ta je v zákoně definovaná v §2 odst. 1) písmeno p) takto: „nadzemní stavby a její podzemní část, prostorově soustředěná a na venek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí“.
Dle výše uvedeného, by tedy i soubor samostatně stojících budov nebo propojených nevytápěnými spojovacími krčky v rámci jednoho areálu, jednoho vlastníky (jedno IČ), měl být rozdělen na jednotlivé budovy a pro ty následně by měly být zpracované průkazy. Osobně se přikláním ke komplexnímu řešení areálu jako celku, který vychází z dílčích výpočtů pro jednotlivé objekty. Jde o pohled zpracovatele, jak k celé záležitosti přistoupí na základě členění objektu (areálu, komplexu) na jednotlivé budovy. V praxi může dojít k celé řadě kombinací případů, např. budovy propojeny vytápěnými nebo temperovanými nebo nevytápěnými krčky, samostatně stojící budovy, vytápění budov může být centrální jedním zdrojem v areálu nebo lokálním způsobem pro každou budovu individuálně, apod.
V případě, že by se jednalo např. o pavilonovou školu, kde učebnové pavilony, pavilon stravování a pavilon tělovýchovy jsou samostatné budovy a komunikačně jsou propojeny nevytápěnými krčky, tak bych se přikláněl k řešení jednoho průkazu pro celý soubor budov.
Odlišným způsobem bych přistoupil k areálu, ve kterém by byly budovy jako samostatně stojící, vytápěné samostatnými zdroji, byly by v nich odlišné provozy. V takovém případě bych osobně zpracoval dílčí průkazy na jednotlivé objekty. Zde vzniká další otázka ke způsobu umístění průkazů v budově dle zákona (pokud se jedná o budovu užívanou orgánem veřejné moci). Pokud by byly všechny budovy veřejně přístupné, pak by bylo možné průkazy umístit vždy vedle veřejného vstupu nebo na svislou stěnu ve vstupním prostoru, který navazuje na tento vstup. V případě, kdy ne všechny budovy jsou veřejně přístupné, by bylo vhodné průkazy umístit v budově s hlavním vstupem do areálu se schématem polohy objektů. Nelze zavrhnout ani komplexní řešení průkazu pro celý areál, který by vycházel z dílčích průkazů pro jednotlivé budovy. Ten by odrážel komplexně energetickou náročnost areálu, ale ztrácí se zde konkrétnost a specifičnost energetické náročnosti jednotlivých budov.
Na závěr lze pouze konstatovat, že v současné době, při enormním poklesu cen a kvality zpracování těchto dokumentů, nelze vyloučit, že průkaz bude nakonec zpracován s maximálním zjednodušením a tím s nulovou vypovídací hodnotou.
Bura
Odpovídá: Ing., Ph.D. Roman Bura* - EKIS Brno Stavoprojekta tisk