Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.9.13 / dotaz č. 42317
Dobrý den,
rekonstruujeme 2OO let starý objekt ze smíšeného zdiva bez vodorovných izolací s částečným podsklepením a s vysokou spodní vodou,tj. nejvýše 0,8 m pod terénem. Odborníkem z MC Bauchemie nám po prohlídce stavby bylo doporučeno provedení provětrávaných podlah z tvarovek Iglu. Tvarovky by byly uloženy v pásu podél všech vnitřních stěn s nasáváním 0,5 m nad terénem a vyústění do komína. Problém ale vzniká s prostorem ve stávajícím komíně, kam dostaneme pouze 2 potrubí pro odvod vzduchu. Celkově bychom v objektu potřebovali odvětrat 6 různě dlouhých a zalomených ramen a máme obavy, že při napojení všech ramen do 2 potrubí bude docházet k nerovnoměrnému provětrávání.
Realizační firma nám ale doporučuje ještě trochu jiné řešení odvětrání, a to v nepodsklepených místnostech provedení provětrávaných podlah plošně a provětrávat objekt příčně s nasávacími otvory na západní fasádě cca po 2m v obvodovém zdivu nad terénem(potrubím staženo k dutině), pak průrazy přes vnitřní zeď do vedlejší místnosti a výdechy na východní fasádě ve výšce 3m nad terénem. Částečně podsklepenou místnost by provětrávali po obvodu s napojením do komína.
Které řešení je správné, máme požadovat odvětrání po obvodu či plošně, i vzhledem k vysoké hladině spodní vody? Máme obavy, že plošné odvětrávání je méně účinné.
Ještě mám na Vás dotaz ohledně skladby provětrávaných podlah nad sklepem o menších rozměrech než místnost nad ním. Nad sklepem s klenbou nám statik doporučuje ztužení klenby 8cm rubovou skořepinou z betonu s kari sítí a prostor mezi obvodovým pásem tvarovek Iglu a novou podlahou nad klenbou (beton, hydroizolace, EPS, a další souvrství podlah) vyplnit liaporem zalitý cement.mlékem. Pod objektem částečně funguje původní drenážní systém, bohužel ale netušíme jakým způsobem (nedostatek pramenů),ale ve sklepě který má podlahu 1,1 m pod nejvyšší hladinou spodní vody je pouze vlhko a voda se tam více méně nevyskytuje. I přesto nemůže zde vzhledem k vyšší hladině spodní vody dojít k nežádoucímu nasákávání Liaporu a zadržování vlhkosti ?
Mockrát děkuji
rekonstruujeme 2OO let starý objekt ze smíšeného zdiva bez vodorovných izolací s částečným podsklepením a s vysokou spodní vodou,tj. nejvýše 0,8 m pod terénem. Odborníkem z MC Bauchemie nám po prohlídce stavby bylo doporučeno provedení provětrávaných podlah z tvarovek Iglu. Tvarovky by byly uloženy v pásu podél všech vnitřních stěn s nasáváním 0,5 m nad terénem a vyústění do komína. Problém ale vzniká s prostorem ve stávajícím komíně, kam dostaneme pouze 2 potrubí pro odvod vzduchu. Celkově bychom v objektu potřebovali odvětrat 6 různě dlouhých a zalomených ramen a máme obavy, že při napojení všech ramen do 2 potrubí bude docházet k nerovnoměrnému provětrávání.
Realizační firma nám ale doporučuje ještě trochu jiné řešení odvětrání, a to v nepodsklepených místnostech provedení provětrávaných podlah plošně a provětrávat objekt příčně s nasávacími otvory na západní fasádě cca po 2m v obvodovém zdivu nad terénem(potrubím staženo k dutině), pak průrazy přes vnitřní zeď do vedlejší místnosti a výdechy na východní fasádě ve výšce 3m nad terénem. Částečně podsklepenou místnost by provětrávali po obvodu s napojením do komína.
Které řešení je správné, máme požadovat odvětrání po obvodu či plošně, i vzhledem k vysoké hladině spodní vody? Máme obavy, že plošné odvětrávání je méně účinné.
Ještě mám na Vás dotaz ohledně skladby provětrávaných podlah nad sklepem o menších rozměrech než místnost nad ním. Nad sklepem s klenbou nám statik doporučuje ztužení klenby 8cm rubovou skořepinou z betonu s kari sítí a prostor mezi obvodovým pásem tvarovek Iglu a novou podlahou nad klenbou (beton, hydroizolace, EPS, a další souvrství podlah) vyplnit liaporem zalitý cement.mlékem. Pod objektem částečně funguje původní drenážní systém, bohužel ale netušíme jakým způsobem (nedostatek pramenů),ale ve sklepě který má podlahu 1,1 m pod nejvyšší hladinou spodní vody je pouze vlhko a voda se tam více méně nevyskytuje. I přesto nemůže zde vzhledem k vyšší hladině spodní vody dojít k nežádoucímu nasákávání Liaporu a zadržování vlhkosti ?
Mockrát děkuji
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
První varianta s provětráním pouze podél vnitřních stěn (jen mne trochu překvapuje, že není navrženo i u obvodových stěn), je koncepčně systémem větracích kanálků. Jeho účinnost bude bezpochyby dobrá (na snížení vlhkosti v patě zdiva), pokud bude zajištěno dostatečné proudění vzduchu. Plošný profil přívodních otvorů (pozor, je potřeba zohlednit zmenšení čistého profilu o plochu mřížek) by měl odpovídat profilu (průtokové ploše) odtahových. Při zaústění do komínu o dostatečné výšce dochází k poměrně dobrému tahu. Aby tlakové poměry byly vyrovnané, měly by být větrací kanály cca stejně dlouhé a tvarově pojednané. Optimálně lze připustit do jednoho stoupacího potrubí zaústit 2 větve cca stejné. Pokud by šlo tedy třetí stoupací potrubí umístit někam jinam do půdorysu domu (přizdít do rohu, uložit do drážky apod.), lze toto nad střechou opatřit odvětrávací hlavicí. Systém by pak byl vyrovnanější. Sdílím Vaší obavu z nerovnoměrného provětrání v případě provedení, jak popisujete.
V případě vytvoření celoplošné provětrávané dutiny pod podlahou se jedná tuším o řešení, které je uváděno často u systému Iglu jako doporučené. Rozteč přívodů do dutiny se skutečně uvádí do 2,0m. Profily jsou od 10 do 15 cm. Průrazy vnitřní zdi bych doporučil větší (například na velikost Iglu), nebo zhustit. Systém s převýšením odvodních potrubí o 3,0 mám vyzkoušený na odvlhčení domu ve svahu, kde protilehlá strana je pod terénem. Rozdíl byl v tom, že obdoba podlahové dutiny byla vytvořena i na svislo (přizdívkou) a z této pak po cca 2,0 m vedly odtahové roury 125 mm do soklu horní fasády. Rozteč přívodů a odtahů byla 1,5 m.
Výsledek zde byl velmi dobrý. Předpokládám, že dostatečné odvětrání při druhém řešení bude zajištěno také, vstupy a výstupy bych ale volil alespoň profilu 125 mm do 1,5 m od sebe.
Skladba nad klenbou – Liapor má výhodu v objemové hmotnosti, nicméně jeho nasákavost určitá je. Statik patrně nebude souhlasit s přitížením klenby kamenivem (frakce32-63) a je to jaksi mimo logiku. Ale již jsem se tímto řešením také setkal, jde o tloušťku a tedy přitížení násypem. Klenba byla násypy přitížená i předtím, ale mohlo to být méně a i tak došlo nějakému statickému narušení.
Možná by šlo Liaporový násyp nějakým způsobem odvětrávat pomocí větraného kanálku Iglu. Záměr je stabilizovat násyp prolitím cementovým mlékem a tvarovky by se pak ukládaly na co? Patrně na stabilizovaný násyp. Pokud by se pod násyp podařilo například v patách klenby uložit děrované flexibilní větrací potrubí a to vyvést do Iglu, mohla by případná vlhkost takto odcházet. Chtělo by to samozřejmě vidět na místě.
Ještě malou poznámku k tepelné technice, resp. tepelným mostům. V místě přívodních otvorů větracího vzduchu vstupuje do podlahy vzduch na venkovní teplotě (např. -15°C)
V podlaze nad betonem bude jistě dost tepelné izolace (viz. ČSN 73 0540-2 – ale vycházel bych zde ne z doporučení pro podlahy, ale spíše pro vnější prostředí, neboť minimálně v části půdorysu bude velmi chladno). Stává se, že v místě přívodního potrubí (zeď je zde navíc oslabená) dochází k ochlazování více a u podlahy v interiéru na chladném povrchu docházelo ke kondenzaci a plísním. Stojí za to se nad tím místem zamyslet nějak zeď nebo přívod zateplit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
První varianta s provětráním pouze podél vnitřních stěn (jen mne trochu překvapuje, že není navrženo i u obvodových stěn), je koncepčně systémem větracích kanálků. Jeho účinnost bude bezpochyby dobrá (na snížení vlhkosti v patě zdiva), pokud bude zajištěno dostatečné proudění vzduchu. Plošný profil přívodních otvorů (pozor, je potřeba zohlednit zmenšení čistého profilu o plochu mřížek) by měl odpovídat profilu (průtokové ploše) odtahových. Při zaústění do komínu o dostatečné výšce dochází k poměrně dobrému tahu. Aby tlakové poměry byly vyrovnané, měly by být větrací kanály cca stejně dlouhé a tvarově pojednané. Optimálně lze připustit do jednoho stoupacího potrubí zaústit 2 větve cca stejné. Pokud by šlo tedy třetí stoupací potrubí umístit někam jinam do půdorysu domu (přizdít do rohu, uložit do drážky apod.), lze toto nad střechou opatřit odvětrávací hlavicí. Systém by pak byl vyrovnanější. Sdílím Vaší obavu z nerovnoměrného provětrání v případě provedení, jak popisujete.
V případě vytvoření celoplošné provětrávané dutiny pod podlahou se jedná tuším o řešení, které je uváděno často u systému Iglu jako doporučené. Rozteč přívodů do dutiny se skutečně uvádí do 2,0m. Profily jsou od 10 do 15 cm. Průrazy vnitřní zdi bych doporučil větší (například na velikost Iglu), nebo zhustit. Systém s převýšením odvodních potrubí o 3,0 mám vyzkoušený na odvlhčení domu ve svahu, kde protilehlá strana je pod terénem. Rozdíl byl v tom, že obdoba podlahové dutiny byla vytvořena i na svislo (přizdívkou) a z této pak po cca 2,0 m vedly odtahové roury 125 mm do soklu horní fasády. Rozteč přívodů a odtahů byla 1,5 m.
Výsledek zde byl velmi dobrý. Předpokládám, že dostatečné odvětrání při druhém řešení bude zajištěno také, vstupy a výstupy bych ale volil alespoň profilu 125 mm do 1,5 m od sebe.
Skladba nad klenbou – Liapor má výhodu v objemové hmotnosti, nicméně jeho nasákavost určitá je. Statik patrně nebude souhlasit s přitížením klenby kamenivem (frakce32-63) a je to jaksi mimo logiku. Ale již jsem se tímto řešením také setkal, jde o tloušťku a tedy přitížení násypem. Klenba byla násypy přitížená i předtím, ale mohlo to být méně a i tak došlo nějakému statickému narušení.
Možná by šlo Liaporový násyp nějakým způsobem odvětrávat pomocí větraného kanálku Iglu. Záměr je stabilizovat násyp prolitím cementovým mlékem a tvarovky by se pak ukládaly na co? Patrně na stabilizovaný násyp. Pokud by se pod násyp podařilo například v patách klenby uložit děrované flexibilní větrací potrubí a to vyvést do Iglu, mohla by případná vlhkost takto odcházet. Chtělo by to samozřejmě vidět na místě.
Ještě malou poznámku k tepelné technice, resp. tepelným mostům. V místě přívodních otvorů větracího vzduchu vstupuje do podlahy vzduch na venkovní teplotě (např. -15°C)
V podlaze nad betonem bude jistě dost tepelné izolace (viz. ČSN 73 0540-2 – ale vycházel bych zde ne z doporučení pro podlahy, ale spíše pro vnější prostředí, neboť minimálně v části půdorysu bude velmi chladno). Stává se, že v místě přívodního potrubí (zeď je zde navíc oslabená) dochází k ochlazování více a u podlahy v interiéru na chladném povrchu docházelo ke kondenzaci a plísním. Stojí za to se nad tím místem zamyslet nějak zeď nebo přívod zateplit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice