Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.9.13 / dotaz č. 42654
Je možno blíže vysvětlit podmínku (npř. na příkladu) pro četnost kontroly kotlů uvedenou ve Vyhlášce 194/2013 o kontrole kotlů:
za trvalý monitoring je považováno elektronické monitorovaní kotle a tepelného rozvodu a jeho jednotlivých zařízení, kdy jsou především hodnoty spotřeby energií a parametry teploty vnitřního vzduchu průběžně elektronicky předávány alespoň jednou za hodinu řídicímu systému otopné soustavy, který je vyhodnocuje a na jejich základě upravuje provoz kotle.
Zvláště pak význam slov "především hodnoty spotřeby energií".
za trvalý monitoring je považováno elektronické monitorovaní kotle a tepelného rozvodu a jeho jednotlivých zařízení, kdy jsou především hodnoty spotřeby energií a parametry teploty vnitřního vzduchu průběžně elektronicky předávány alespoň jednou za hodinu řídicímu systému otopné soustavy, který je vyhodnocuje a na jejich základě upravuje provoz kotle.
Zvláště pak význam slov "především hodnoty spotřeby energií".
Výklad vyhlášek většinou podává jejich vydavatel, v tomto případě MPO. Provozovatelé tepelných zdrojů a otopných soustav mohou jednotlivá ustanovení chápat rozdílně. Jedna z možností výkladu je uvedena dále.
Vyhláška č. 194/2013 Sb. o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie je svým obsahem zaměřena na hospodárnost výroby a spotřeby tepelné energie. Příloha č. 5 k této vyhlášce stanovuje četnost prováděných kontrol a definuje, že za:
„trvalý monitoring je považováno elektronické monitorování kotle a tepelného rozvodu a jeho jednotlivých zařízení, kdy jsou především hodnoty spotřeby energií a parametry teploty vnitřního vzduchu průběžně eklektronicky předávány řídícímu systému otopné soustavy, který je vyhodnocuje a na jejich základě upravuje provoz kotle“
Údaj o spotřebě energie má vypovídací schopnost pouze o spotřebě energie a bez návaznosti na další hodnoty, např. na výrobu tepla, spotřebu paliva nebo venkovní teplotu nelze podle něj posuzovat hospodárnost provozu kotle nebo soustavy.
Důvod, proč byl tento ukazatel zdůrazněn není z vyhlášky patrný. Mimo spotřeby energií a teplot vnitřního vzduchu bývají monitorovány i další ukazatele, u kotlů zejména teplota spalin a přebytek vzduchu, které přímo ovlivňují hospodárnost výroby tepla, dále pak údaje o dodávce tepla do soustavy a další hodnoty.
Údaj o spotřebě energie je vhodný např. pro porovnání spotřeb v jednotlivých měsících či letech. Ale i v tomto případě je nutno jej vztahovat na počet dotápěných denostupňů a množství ohřáté vody. Ze samotného údaje o spotřebě energií nelze hospodárnost provozu kotle či soustavy posuzovat.
Vyhláška č. 194/2013 Sb. o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie je svým obsahem zaměřena na hospodárnost výroby a spotřeby tepelné energie. Příloha č. 5 k této vyhlášce stanovuje četnost prováděných kontrol a definuje, že za:
„trvalý monitoring je považováno elektronické monitorování kotle a tepelného rozvodu a jeho jednotlivých zařízení, kdy jsou především hodnoty spotřeby energií a parametry teploty vnitřního vzduchu průběžně eklektronicky předávány řídícímu systému otopné soustavy, který je vyhodnocuje a na jejich základě upravuje provoz kotle“
Údaj o spotřebě energie má vypovídací schopnost pouze o spotřebě energie a bez návaznosti na další hodnoty, např. na výrobu tepla, spotřebu paliva nebo venkovní teplotu nelze podle něj posuzovat hospodárnost provozu kotle nebo soustavy.
Důvod, proč byl tento ukazatel zdůrazněn není z vyhlášky patrný. Mimo spotřeby energií a teplot vnitřního vzduchu bývají monitorovány i další ukazatele, u kotlů zejména teplota spalin a přebytek vzduchu, které přímo ovlivňují hospodárnost výroby tepla, dále pak údaje o dodávce tepla do soustavy a další hodnoty.
Údaj o spotřebě energie je vhodný např. pro porovnání spotřeb v jednotlivých měsících či letech. Ale i v tomto případě je nutno jej vztahovat na počet dotápěných denostupňů a množství ohřáté vody. Ze samotného údaje o spotřebě energií nelze hospodárnost provozu kotle či soustavy posuzovat.