Internetová poradna i-EKIS / odpověď
1.10.13 / dotaz č. 43208
Dobrý den, mám dotaz ohledně výskytu plísní v bytě a vysoké vzdušné vlhkosti. Bydlíme ve starém řadovém rodinném domě v přízemí, v bytě 1+1. Pod námi je nevytápěný sklep, nad námi byt. Před naším nastěhováním byla provedena rekonstrukce bytu, a to snížení podhledu, nové omítky, nová plastová okna;vybourání příčky mezi místnostmi (takže z 2+1 vznikl 1+1) a zazdění dveří do jednoho pokoje. Po nastěhování jsme zjistili, že se nám na oknech začala srážet vlhkost a ostění plesniví. Plísně se nám porůznu vyskytují v rozích obou místností, většinou v rozích sousedících s venkovním prostředím (tepelný most). Co nás ale trápí nejvíc, je celoplošná plíseň stěny v pokoji, a to i v letním období. Tato stěna sousedí s chodbou v domě, která je rovněž nevytápěná. Navíc je tato stěna v rohu místnosti, kam moc nemá přístup vzduch (zazděné dveře). A to u ní nemáme žádný nábytek! Máme malého syna a chtěli jsme z bytu udělat 2+1 předělením příčkou (a opětovným vybouráním dveří), jako tomu bylo dříve. Nechceme ale investovat do úprav, dokud se nezbavíme vlhkosti, abychom ji tam ještě více nezavřeli. Myslíte, že pomůže (alespoň částečně), vybourat znovu dveře, aby vznikl přímý tah vzduchu, a stěnu z chodby zateplit? I tak nám zůstane studená podlaha od sklepa, ale zase máme dost omezené finanční možnosti...Děkuji.
Dobrý den,
opatření, která popisujete samozřejmě mohou pomoci, úvaha je to správná, ale zda bude problém vyřešen zcela se asi nedá s jistotou říci. Určitě se na tomto diskusním fóru k tomuto tématu dozvíte mnoho komentářů, klidně ale základní poučky zopakuji:
- problém způsobuje základní kombinace dvou faktorů - vnitřní vlhkost a tzv. povrchová teplota konstrukcí (zdí)
- obě veličiny můžete poměrně bez problémů v různých částech bytu měřit a porovnat s tzv. kritickými hodnotami v ČSN 730540-2 kap. 5.
V případě, že se při dané venkovní teplotě (např. -13°C) a relativní vnitřní vlhkosti (např. 50%) blíží povrchová teplota konstrukce kritické teplotě uvedené v ČSN (zde 12,6°C pro zdi a 9,27°C pro okna), tak hrozí reálné riziko kondenzace a vzniku plísní. Vašim cílem by mělo být tyto mimo kritické dle tabulky. Tabulka teplot je uvedena např zde:
http://www.tzb-info.cz/2526-tepelne-mosty-ve-stavebnich-konstrukcich
Pro řešení problému jsou dvě základní cesty:
- snížení vnitřní vlhkosti - odstranění zdrojů vlhkosti - květiny, akvária, sušení prádla apod., důsledné odsávání par při vaření, samozřejmě také větrání, které ale v zimním období přináší zvýšení nákladů na vytápění
pomoci mohou i odvlhčovače vzduchu
- zvýšení teploty povrchu konstrukcí - základem je zvýšení tepelného odporu zateplením, v krajním případě lze lokálně využít např. stěnové doplňková elektrické vytápění.
Z uvedené tabulky je také zřejmé, že riziko kondenzace vlhkosti se snižuje s vyšší vnitřní teplotou.
Naopak zcela bych vyloučil "zaručená" řešení v podobě odstraňovačů plísní, které řeší pouze následek, nikoliv příčinu.
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
č. oprávnění 0997
opatření, která popisujete samozřejmě mohou pomoci, úvaha je to správná, ale zda bude problém vyřešen zcela se asi nedá s jistotou říci. Určitě se na tomto diskusním fóru k tomuto tématu dozvíte mnoho komentářů, klidně ale základní poučky zopakuji:
- problém způsobuje základní kombinace dvou faktorů - vnitřní vlhkost a tzv. povrchová teplota konstrukcí (zdí)
- obě veličiny můžete poměrně bez problémů v různých částech bytu měřit a porovnat s tzv. kritickými hodnotami v ČSN 730540-2 kap. 5.
V případě, že se při dané venkovní teplotě (např. -13°C) a relativní vnitřní vlhkosti (např. 50%) blíží povrchová teplota konstrukce kritické teplotě uvedené v ČSN (zde 12,6°C pro zdi a 9,27°C pro okna), tak hrozí reálné riziko kondenzace a vzniku plísní. Vašim cílem by mělo být tyto mimo kritické dle tabulky. Tabulka teplot je uvedena např zde:
http://www.tzb-info.cz/2526-tepelne-mosty-ve-stavebnich-konstrukcich
Pro řešení problému jsou dvě základní cesty:
- snížení vnitřní vlhkosti - odstranění zdrojů vlhkosti - květiny, akvária, sušení prádla apod., důsledné odsávání par při vaření, samozřejmě také větrání, které ale v zimním období přináší zvýšení nákladů na vytápění
pomoci mohou i odvlhčovače vzduchu
- zvýšení teploty povrchu konstrukcí - základem je zvýšení tepelného odporu zateplením, v krajním případě lze lokálně využít např. stěnové doplňková elektrické vytápění.
Z uvedené tabulky je také zřejmé, že riziko kondenzace vlhkosti se snižuje s vyšší vnitřní teplotou.
Naopak zcela bych vyloučil "zaručená" řešení v podobě odstraňovačů plísní, které řeší pouze následek, nikoliv příčinu.
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
č. oprávnění 0997