Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.10.13 / dotaz č. 44255
Dobry den. Vytápim byt v bytovce primotopy a není mozno dostavět komín. Daji se náklady snížit předělání na topení elektrokotlem s tepelným čerpadlem , nebo použit klimatizaci s funkci topení . Topit mužů jen elektřinou a chci používat co nej úspornější a ekonomicky dostupní systém , jsem u eonu se sazbou primotop d24 , protopim NT 0,7 Mwh a VT 9,3mwh ročně .
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Byt v bytovém domě má určitou tepelnou ztrátu a z toho plyne i konkrétní potřeba tepla na vytápění. Tepelnou ztrátu je nutno pokrýt patřičným výkonem zdroje tepla, energii odpovídající potřebě pak dodat. Záleží tedy na tom, jak velká tepelná ztráta skutečně je a to bude ovlivněno i tím, je-li bytovka zateplená, kolik ochlazovaných stěn byt má, jaká jsou okna apod.
U obvyklého bytu lze velmi orientačně předpokládat tepelnou ztrátu kolem 5 kW. Tomu může orientačně odpovídat roční potřeba tepla na vytápění 7 000 až 9 000 kWh. Pokud nyní topíte elektrickými přímotopy nebo elektrokotlem, pak by většina spotřeby měla být v nízkém výhodném tarifu, tedy spíše jak uvádíte 9 300 kWh v NT a 700 kWh ve VT. Možná, že údaj zahrnuje i ostatní spotřeby elektrické energie, možná jste je z toho odečetl (vaření, osvětlení a další spotřebiče).
Takže orientačně, pokud je roční potřeba tepla na vytápění 7 000 až 9 000, náklady na vytápění elektrickým přímotopem mohou činit 19 až 24 tis .Kč.
Pokud bude zdrojem tepla tepelné čerpadlo vzduch – voda, náklady se sníží. Topný faktor se bude pohybovat v rozmezí daném venkovní teplotou, nebude tedy v průměru 3 : 1, ale někdy až 1 : 1,5 a méně. Odhadem lze očekávat cca poloviční spotřebu elektrické energie, tedy v nákladech 9 až 12 tis. Kč. Otázkou je umístění tepelného čerpadla, resp. případný hluk, který může obtěžovat sousední byty. Pokud pořídíte tepelné čerpadlo s rotačním kompresorem, lze odhadovat pořizovací cenu cca 70 tis. Kč, tedy návratnost kolem 8 let pro tepelné čerpadlo. Pokud není stávající teplovodní otopná soustava na teplotní spád maximálně 50/30 °C dimenzovaná – to asi zcela určitě není – pak je potřeba přičíst náklad na rozvod a radiátory. To bych pro cca 5 radiátorů odhadoval na caa 50 až 60 tis. Kč (dodávka firmy). Vyšší teploty topné vody nelze provozovat, účinnost by byla na úrovni přímotopu. Tepelné čerpadlo by bylo možno využít i na ohřev teplé užitkové vody.
V případě použití vzduchotechnického systému s rekuperací a ohřevem přiváděného vzduchu tak, aby zajistil potřebu tepla, to bude složitější. Nespornou výhodou bude více než dostatečné zajištění hygienické výměny vzduchu, ale řešit bude nutno zvlhčování přiváděného vzduchu, především při nízkých venkovních teplotách. Sporná je rovněž účinnost vzduchotechnického zařízení, která s netěsnostmi prostoru klesá. Záleží tedy především na těsnosti oken (splní nová okna s kvalitním těsněním), ale i na vzduchotěsnosti ostatních obálkových konstrukcí bytu. Kromě toho, vzduch je velmi špatné medium pro přenos tepla, takže ve dnech s vysokou potřebou tepla je nutno toto zajistit množstvím přiváděného vzduchu. To by se dalo řešit cirkulací, tedy „otáčením“ použitého vzduchu s regulovaným množstvím přiváděného čerstvého. Vzduchotechnická jednotka by tedy toto vše musela umět. Velmi těžko se tedy odhadne účinnost rekuperace, která jediná přináší úsporu v nákladech, nemusí se dostat ani na 50%. Pořizovací náklad vzduchotechnické jednotky bych odhadoval vyšší než uvedeného tepelného čerpadla, otázka je umístění a rozvodů VZT. Provozování vzduchotechniky bude spíše dražší variantou (pomocné energie, filtry, údržba). Systémy vzduchového vytápění se spíše nepoužívají, v malém měřítku patří do vzduchotěsných pasivních domů.
Smysluplné snížení nákladů na vytápění spatřuji především ve snížení energetické náročnosti stavby, pokud tato je vysoká (starší výstavba). Je to bohužel nejdražší varianta, ale z dlouhodobého hlediska správná (porovnejte životnost dobře provedeného zateplení a tepelného čerpadla). Doporučil bych tedy zvážit s vlastníkem domu i to. Dobře provedeným zateplením lze potřebu tepla snížit na méně než polovinu a to bez závislosti na budoucích cenách energií.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Byt v bytovém domě má určitou tepelnou ztrátu a z toho plyne i konkrétní potřeba tepla na vytápění. Tepelnou ztrátu je nutno pokrýt patřičným výkonem zdroje tepla, energii odpovídající potřebě pak dodat. Záleží tedy na tom, jak velká tepelná ztráta skutečně je a to bude ovlivněno i tím, je-li bytovka zateplená, kolik ochlazovaných stěn byt má, jaká jsou okna apod.
U obvyklého bytu lze velmi orientačně předpokládat tepelnou ztrátu kolem 5 kW. Tomu může orientačně odpovídat roční potřeba tepla na vytápění 7 000 až 9 000 kWh. Pokud nyní topíte elektrickými přímotopy nebo elektrokotlem, pak by většina spotřeby měla být v nízkém výhodném tarifu, tedy spíše jak uvádíte 9 300 kWh v NT a 700 kWh ve VT. Možná, že údaj zahrnuje i ostatní spotřeby elektrické energie, možná jste je z toho odečetl (vaření, osvětlení a další spotřebiče).
Takže orientačně, pokud je roční potřeba tepla na vytápění 7 000 až 9 000, náklady na vytápění elektrickým přímotopem mohou činit 19 až 24 tis .Kč.
Pokud bude zdrojem tepla tepelné čerpadlo vzduch – voda, náklady se sníží. Topný faktor se bude pohybovat v rozmezí daném venkovní teplotou, nebude tedy v průměru 3 : 1, ale někdy až 1 : 1,5 a méně. Odhadem lze očekávat cca poloviční spotřebu elektrické energie, tedy v nákladech 9 až 12 tis. Kč. Otázkou je umístění tepelného čerpadla, resp. případný hluk, který může obtěžovat sousední byty. Pokud pořídíte tepelné čerpadlo s rotačním kompresorem, lze odhadovat pořizovací cenu cca 70 tis. Kč, tedy návratnost kolem 8 let pro tepelné čerpadlo. Pokud není stávající teplovodní otopná soustava na teplotní spád maximálně 50/30 °C dimenzovaná – to asi zcela určitě není – pak je potřeba přičíst náklad na rozvod a radiátory. To bych pro cca 5 radiátorů odhadoval na caa 50 až 60 tis. Kč (dodávka firmy). Vyšší teploty topné vody nelze provozovat, účinnost by byla na úrovni přímotopu. Tepelné čerpadlo by bylo možno využít i na ohřev teplé užitkové vody.
V případě použití vzduchotechnického systému s rekuperací a ohřevem přiváděného vzduchu tak, aby zajistil potřebu tepla, to bude složitější. Nespornou výhodou bude více než dostatečné zajištění hygienické výměny vzduchu, ale řešit bude nutno zvlhčování přiváděného vzduchu, především při nízkých venkovních teplotách. Sporná je rovněž účinnost vzduchotechnického zařízení, která s netěsnostmi prostoru klesá. Záleží tedy především na těsnosti oken (splní nová okna s kvalitním těsněním), ale i na vzduchotěsnosti ostatních obálkových konstrukcí bytu. Kromě toho, vzduch je velmi špatné medium pro přenos tepla, takže ve dnech s vysokou potřebou tepla je nutno toto zajistit množstvím přiváděného vzduchu. To by se dalo řešit cirkulací, tedy „otáčením“ použitého vzduchu s regulovaným množstvím přiváděného čerstvého. Vzduchotechnická jednotka by tedy toto vše musela umět. Velmi těžko se tedy odhadne účinnost rekuperace, která jediná přináší úsporu v nákladech, nemusí se dostat ani na 50%. Pořizovací náklad vzduchotechnické jednotky bych odhadoval vyšší než uvedeného tepelného čerpadla, otázka je umístění a rozvodů VZT. Provozování vzduchotechniky bude spíše dražší variantou (pomocné energie, filtry, údržba). Systémy vzduchového vytápění se spíše nepoužívají, v malém měřítku patří do vzduchotěsných pasivních domů.
Smysluplné snížení nákladů na vytápění spatřuji především ve snížení energetické náročnosti stavby, pokud tato je vysoká (starší výstavba). Je to bohužel nejdražší varianta, ale z dlouhodobého hlediska správná (porovnejte životnost dobře provedeného zateplení a tepelného čerpadla). Doporučil bych tedy zvážit s vlastníkem domu i to. Dobře provedeným zateplením lze potřebu tepla snížit na méně než polovinu a to bez závislosti na budoucích cenách energií.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice