Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

23.11.13 / dotaz č. 44847
Vážení,
Obracím se na Vás s prosbou o odborný názor.
Jsem zastupitel v obci, kde se v současné době provádí rekonstrukce prodejny. Provádí se osazení sedlové střechy a zároveň výměna oken a zateplení vnějšího obvodového pláště.
Na staré prodejně byla na přední straně předsunutá betonová markýza o šířce 1,5 m a délce cca 18 m s nápisem „Jednota smíšené zboží“.
Projektant chtěl tuto markýzu zachovat. V projektu však opomněl zaizolování tohoto betonového prvku, který proniká pravděpodobně až do interiéru a je propojený s věncem.
Po upozornění projektanta na dosti velký tepelný most mi oponoval, že se jedná o minimální tepelnou ztrátu a že při realizaci podobných projektů žádné problémy nevznikají.
Rád bych měl v ruce argumenty, že problémy s tepelným mostem se mohou do budoucna projevit a je riziko, že to bude stát obec v budoucnu další finanční prostředky související s odstraněním tohoto nedostatku.
Děkuji.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Železobetonová deska markýzy bude vetknuta do obvodového zdiva, které je pouze 30 cm silné. Pokud markýza nemá z vnější strany nějak podpory, jedná se o dost velkou konzolu. Lze tedy usoudit, že vetknutí bude na celou tloušťku zdiva. Je-li stropní deska 40 cm nad markýzou, je možné, že bude s konzolou po výšce i propojena železobetonovým věncem. Konstrukční uspořádání by bylo patrné z původní projektové dokumentace, pokud je k dispozici,, provedení ale mohlo být i odlišné.
O tepelný most se bezpochyby jedná, bohužel jde dokonce o dost velký úsek délky 18 metrů. Podíl tepelné ztráty tohoto detailu ve stávajícím stavu není velký, po zateplení, pokud to nebude řešeno, bude tento podíl větší.
Daleko větší rizika budoucích problémů spočívají v tom, že povrchová teplota v místě tepelného mostu zůstává nízká a vždy se pohybuje na hraně teploty rosného bodu v mrazech pod ní. Výměna oken představuje velký zásah do vnitřního klimatu objektu po stránce režimu větrání i vytápění. Obvykle dochází ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu v interiéru, protože pokud je větrání „svěřeno“ pouze lidskému faktoru, nefunguje to. Možná má prodejna nějaký způsob umělého odvětrání, ale je nemožné spoléhat na to, že někdo bude pouštět odtahový ventilátor, automatická klimatizace v prodejně asi nebude. Ale i kdyby - tepelně technická norma ČSN 73 0540-2 stanovuje řadu požadavků na konstrukce a prvním z nich je, že musí být prokázáno, že na povrchu ke kondenzaci za normových okrajových podmínek nedojde. Pak by to projektant měl prokázat výpočtem, nebo zajistit bezpečné odizolování detailu.
Že problémy nevznikají, s tím nelze souhlasit. Poté co se objeví jako následek kondenzátu plísně, je to problém řešitelný obtížně a nákladně. Jako dlouholetý projektant bych rozhodně zateplení navrhl. Otázkou je jak a v jaké tloušťce. Bude záležet na materiálu izolace a jeho tepelné vodivosti, obvykle v rozmezí 6 až 10 cm.
Spodní strana a čelo konzoly může být řešena obvyklým způsobem, tedy skladba zateplovacího systému ETICS bude obdobná jako na fasádě. Horní plochu je nutno zajistit proti vodě, skladba tedy bude podobná ploché střeše. Vyřešit je potřeba detail okraje desky, tedy ukončení okapovou lištou nebo okapnicí v případě, že tam bude žlab. Detail by měl stanovit i způsob napojení krytiny na ETICS u zdi. Záleží tedy na materiálu krytiny. PVC fólii lze použít, její provedení se řídí pravidly ČSN 73 1901 Navrhování střech. Tyto základní věci musí projekt zateplení, podle kterého se většinou stavba i provádí, řešit. Je to podstatné i z hlediska stanovení ceny při výběrovém řízení, protože to by mělo být obsaženo ve slepém výkazu výměr. Firmy zpravidla jdou cestou nejmenší pracnosti a detaily, které jsou v přípravě zanedbané, se pak řeší velmi neodborně. To má za následek vady díla.
Všiml jsem si, že na zateplení je navržen izolant v tloušťce 12 cm. Neuvádíte materiály, ale v případě EPS 70F to může být málo.
Je na místě připomenout, že při změnách zahrnujících více než 25% celkové obálky budovy se vychází z dosud méně zavedených novel energetické legislativy. Jedná se především o zákon č.406/2000 Sb. ve znění 318/2012 Sb. (energetický zákon), který stanovuje nejen povinnost zpracování Průkazu energetické náročnosti budovy, ale dále zákon definuje požadavky na energickou náročnost budovy dle §7 – stanovené vyhláškou č.78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.
Tyto požadavky jsou upřesněny §6, odst.2 – a.) až c.) vyhlášky a je nutno je respektovat již v projektové přípravě oprav domu. Jedná se tedy o stanovení součinitelů prostupu tepla U na základě nákladově optimální úrovně a dle ČSN 73 0540-2. Z toho pak vyjde daná minimální tloušťka zateplení, pochopitelně z výpočtu, který vychází z konkrétního materiálového řešení.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice