Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.12.13 / dotaz č. 44991
Dcera koupila domek, kde se dosud topilo el.přímotopem a chce to změnit na infra topení, je zde i zaveden plyn, dům je před celkovou rekonstrukcí,je to stará stavba bez možnosti zateplení v památkové zoně.
Prosím o informaci a srovnání výhody infra topení proti tepelnému čerpadlu/pouze vzduch-vzduch/, nebo plynovému vytápění.
Děkuji.
Prosím o informaci a srovnání výhody infra topení proti tepelnému čerpadlu/pouze vzduch-vzduch/, nebo plynovému vytápění.
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Vytápět starší a nezateplený rodinný domek přímotopnou elektřinou by bylo velice nákladné. Aby bylo možno ceny energií při vytápění průměrného rodinného domku navzájem porovnat, je potřeba v konečné ceně za 1 kWh energie zohlednit všechny náklady a platby, které do ceny vstupují. U elektřiny jsou to například stálé měsíční platby za hodnotu jističe a zvolené sazby. U plynu jsou to měsíční paušály za plynoměr apod. Pro případ průměrného rodinného domu s tepelnou ztrátou 10 kW a s roční potřebou tepla kolem 17 000 kWh, vycházejí konečné orientační ceny jedné kWh, které se dají navzájem porovnat:
- Zemní plyn - 2,30 Kč/kWh
- Zemní plyn kondenzační kotel - 2,05 Kč/kWh
- Elektřina přímotop - 3,0 Kč/kWh
- Tepelné čerpadlo při topném faktoru 1:3 – 1,15 Kč/kWh
Přímotopná elektřina je nejdražší. Je zase pravda, že v časovém období nízké sazby (obvykle 22 hodin denně) ji využíváte pro ostatní spotřeby. Do současné doby se topilo patrně elektrickými přímotopy. Tam je účinnost přeměny energie na teplo téměř 100%. Pokud by byl elektrokotel umístěný například ve sklepě, sníží se účinnost o ztrátu na rozvodu topné vody a na výměníku kotle, bude to tedy nevýhodnější.
V případě elektrických sálavých panelů se jedná v podstatě o elektrický přímotop. Zlepšení, resp. určitou velmi malou úsporu, lze spatřovat pouze v tom, že sálavá složka tepla bude směřována na osoby a v celkovém součtu teploty okolních povrchů v místnosti bude pocitová teplota příznivější. Tím se může snížit teplota vzduchu v místnosti, například ze 22°C na 20°C. Co o 1°C nižší teplota v místnosti, tím se sníží potřeba tepla o 6%. Potřebnou energii zkrátka musíme vždy dodat, zázraky slibované různými prodejci se nedějí.
Na první pohled výhodné tepelné čerpadlo bude v provedení vzduch-vzduch pracovat v zimě reálně s menším topným faktorem, který se bude pohybovat kolem 1:2. Tento typ tepelného čerpadla není vhodný pro vytápění rodinných domů větších nebo s více místnostmi a používá se spíše jako doplňkový zdroj k jinému vytápění, například elektrickému, aby se alespoň trochu snížily provozní náklady. Ideální je otevřená dispozice.
V případě plynového topení Vás čeká investice do rozvodu a radiátorů, kotle v porovnání s tepelnými čerpadly nejsou zase až tak drahé. Záleží tedy na porovnání jak provozních nákladů, tak i srovnání investice, ale s ohledem na optimální technické řešení pro dům.
Vzhledem k plánované rekonstrukci domu bych v první řadě doporučil, rozmyslet stavební program s ohledem na zateplení. Není pravda, že dům v památkové zóně se nemůže zateplit. Pokud je chráněná čelní fasáda, lze zateplit možná zadní stranu, určitě stropy pod půdou, podkroví, podlahy apod. Tím se pak mohou ušetřit na výkonu zdroje i potřebě tepla v budoucnu nemalé peníze. Zdroj tepla a topné médium se vždy musí stanovit až na základě budoucího stavebního stavu a tepelné ztráty. Doporučit Vám můžu osobní bezplatnou konzultaci v poradenském středisku EKIS, stačí se telefonicky objednat. Více na www.eccb.cz.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Vytápět starší a nezateplený rodinný domek přímotopnou elektřinou by bylo velice nákladné. Aby bylo možno ceny energií při vytápění průměrného rodinného domku navzájem porovnat, je potřeba v konečné ceně za 1 kWh energie zohlednit všechny náklady a platby, které do ceny vstupují. U elektřiny jsou to například stálé měsíční platby za hodnotu jističe a zvolené sazby. U plynu jsou to měsíční paušály za plynoměr apod. Pro případ průměrného rodinného domu s tepelnou ztrátou 10 kW a s roční potřebou tepla kolem 17 000 kWh, vycházejí konečné orientační ceny jedné kWh, které se dají navzájem porovnat:
- Zemní plyn - 2,30 Kč/kWh
- Zemní plyn kondenzační kotel - 2,05 Kč/kWh
- Elektřina přímotop - 3,0 Kč/kWh
- Tepelné čerpadlo při topném faktoru 1:3 – 1,15 Kč/kWh
Přímotopná elektřina je nejdražší. Je zase pravda, že v časovém období nízké sazby (obvykle 22 hodin denně) ji využíváte pro ostatní spotřeby. Do současné doby se topilo patrně elektrickými přímotopy. Tam je účinnost přeměny energie na teplo téměř 100%. Pokud by byl elektrokotel umístěný například ve sklepě, sníží se účinnost o ztrátu na rozvodu topné vody a na výměníku kotle, bude to tedy nevýhodnější.
V případě elektrických sálavých panelů se jedná v podstatě o elektrický přímotop. Zlepšení, resp. určitou velmi malou úsporu, lze spatřovat pouze v tom, že sálavá složka tepla bude směřována na osoby a v celkovém součtu teploty okolních povrchů v místnosti bude pocitová teplota příznivější. Tím se může snížit teplota vzduchu v místnosti, například ze 22°C na 20°C. Co o 1°C nižší teplota v místnosti, tím se sníží potřeba tepla o 6%. Potřebnou energii zkrátka musíme vždy dodat, zázraky slibované různými prodejci se nedějí.
Na první pohled výhodné tepelné čerpadlo bude v provedení vzduch-vzduch pracovat v zimě reálně s menším topným faktorem, který se bude pohybovat kolem 1:2. Tento typ tepelného čerpadla není vhodný pro vytápění rodinných domů větších nebo s více místnostmi a používá se spíše jako doplňkový zdroj k jinému vytápění, například elektrickému, aby se alespoň trochu snížily provozní náklady. Ideální je otevřená dispozice.
V případě plynového topení Vás čeká investice do rozvodu a radiátorů, kotle v porovnání s tepelnými čerpadly nejsou zase až tak drahé. Záleží tedy na porovnání jak provozních nákladů, tak i srovnání investice, ale s ohledem na optimální technické řešení pro dům.
Vzhledem k plánované rekonstrukci domu bych v první řadě doporučil, rozmyslet stavební program s ohledem na zateplení. Není pravda, že dům v památkové zóně se nemůže zateplit. Pokud je chráněná čelní fasáda, lze zateplit možná zadní stranu, určitě stropy pod půdou, podkroví, podlahy apod. Tím se pak mohou ušetřit na výkonu zdroje i potřebě tepla v budoucnu nemalé peníze. Zdroj tepla a topné médium se vždy musí stanovit až na základě budoucího stavebního stavu a tepelné ztráty. Doporučit Vám můžu osobní bezplatnou konzultaci v poradenském středisku EKIS, stačí se telefonicky objednat. Více na www.eccb.cz.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice